Číňané nám zachrání Prahu tím, že vykoupí zchátralé budovy v centru města a přestaví je na luxusní hotely. Tato slova se k nám donesla z úst ministryně Šlechtové. Pronesla je na semináři o turismu, jenž se konal za účasti prezidenta Miloše Zemana v Šanghaji. Chtělo by se říci, že jde o povrchní a zjednodušené řešení složitého problému, které má v prvním plánu především uspokojit čínské investory než řešit problematiku chátrajících staveb. Ale využijme pozornosti, kterou si výrok získal, a trochu se nad tématem zamysleme.

Proč se mluví pouze o Praze? Ministerstvo sice sídlí v hlavním městě, ale chátrající prázdné objekty představují problém všude. Nedostatek finančních zdrojů, soudní tahanice o určení majetku, spekulace či nezájem vlastníků, to vše se přece netýká jen Prahy. Doporučuji ministryni Šlechtové opustit hlavní město a zajet se podívat do regionů, kde prázdné domy představuji problém už sociální, nikoliv kosmetický, jako je tomu v Praze. Ať navštíví Ústí nad Labem, Duchcov či vesnické oblasti na Lounsku, kde se dají točit válečné filmy, aniž by se muselo cokoliv kašírovat. Proč tedy jen Praha? Není atraktivnější oblasti v České republice, a pokud se vyřeší výše zmíněné důvody, kvůli kterým budovy chátrají, investoři se jen pohrnou. Ostatní regiony potřebují pomoc ministerstva pro místní rozvoj výrazně více.

↗

Hlavní část problému se nachází v regionech mimo Prahu, kde prázdné domy představují problém již sociální, ne pouze kosmetický. Foto FB prazdnedomy.cz

Proč se uvažuje o využití budov pro hotelové účely? Na jedné straně zůstávají obrovské nemovité majetky bez využití, a to i ty v držení státu či místních samospráv. Na straně druhé existuje hlad po dostupném nájemním bydlení a po dočasných pronájmech pro kreativní, kulturní a inovativní využití. Propojit tyto dvě strany, to je pravý úkol pro ministerstvo. Radím: jeďte se podívat do Berlína či Amsterdamu. Budete překvapeni, jak se dříve chátrající budovy s dočasným využitím pro kulturní a kreativní centra stávají součástí ekonomiky města. I u nás už se objevují první příklady, jak se takové věci dají za vynaložení relativně malých finančních prostředků udělat — viz třeba prostor Vnitroblok v pražských Holešovicích.

Pokud bych měl komentovat poznámku o čínských turistech, kteří prý odmítají jezdit do jiných řetězců, než na které jsou zvyklí, musel bych zvolat: ať tedy zůstanou doma, pokud se chtějí cítit, jak jsou zvyklí — to nemusí přece nikam jezdit. Nehledě na to, že čínští investoři jsou známí tím, že domy sice koupí, ale do jejich zhodnocování se příliš nehrnou. Budova bývalé Živnostenské banky Na Příkopech by mohla vyprávět.

Se spolkem Prázdné domy pracujeme na databázi opuštěných budov v České republice. Snažíme se zmapovat důvody, proč chátrají, ale hlavně hledáme pozitivní příklady a také způsoby, jak prázdné domy probudit k životu. Co tedy ministerstvu doporučujeme kromě toho, aby této problematiky přestalo využívat k prodejům budov vybraným zájemcům?

• Zameťte si před vlastním prahem. Udělejte si přehled, kolik nemovitostí vlastní stát, a nabídněte je k dočasným pronájmům. Chcete radit soukromým majitelům? Začněte se řádně starat o svůj vlastní majetek.
• Pomozte samosprávám i soukromým majitelům. Prosaďte legislativu, díky níž bude dočasné využívání budov co nejjednodušší.
• Vytvořte ve spolupráci s ministerstvem financí tlak na majitele budov, aby se začali o svůj majetek starat. Ceny pozemků totiž dnes stoupají rychleji než úroky v bance, takže paradoxně i chátrající nemovitost se tak zhodnocuje. Tomu by se dalo zabránit chytrým nastavením daně z nemovitosti.

Zapomeňme tedy na Číňany a začněme používat vlastní mozek. Prázdné domy si to zaslouží.