Poslanecká sněmovna minulý týden na podnět předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska projednávala kauzu daňových podvodů ministra financí Andreje Babiše. Kalousek útočil, Jaroslav Faltýnek bránil svého předsedu a projednávání zákonů se odložilo na příště.

Výsledkem celodenní taškařice bylo usnesení, které žádá, aby Babiš věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů a zároveň vyvrátil podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi Agrofertem a jím jako fyzickou osobou. Poslanci a poslankyně současně vyzvali předsedu vlády, aby v případě, že ministr financí vše do konce dubna řádně neosvětlí, vyvodil vůči jeho osobě důsledky. Což zřejmě znamená odvolání z funkce.

Bohuslav Sobotka se ke sněmovnímu usnesení přihlásil. Co jiného mu také zbývalo? „Pokládám za nezbytné, aby člen vlády, která ve své politice klade velký důraz na boj proti daňovým únikům, podvodům a šizení státu, nebyl sám podezírán z toho, že používal neférové, nebo dokonce nezákonné praktiky k tomu, aby se vyhnul placení daní. Podobná podezření poškozují nejen pověst ministra financí, ale dobré jméno celé naší koaliční vlády,“ uvedl předseda vlády v tiskové zprávě.

↗

Předseda vlády se přihlásil k usnesení Sněmovny žádajícímu po ministrovi financí, aby věrohodně vysvětlil své příjmy na nákup dluhopisů. Co se ale stane, pokud k tomu nedojde? Foto flickr.com

Babiš se chvíli stavěl na zadní a další vysvětlování odmítal, nakonec však sílbil, že se vůli Sněmovny podrobí. Opakuje se tak důvěrně známý scénář. Ministr financí se dopustí něpřístojnosti, opozice se ve spolupráci s částí vládní koalice čertí, premiér výtkám přitakává a říká, že takhle by to dál rozhodně nešlo. A pak se nic nestane.

Stačí si vzpomenout třeba na kauzu kolem tábora v Letech u Písku. „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali,“ řekl tehdy Babiš při debatě s občany. „To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ Sobotka kontroval vyjádřením o přeročení hranice mezi populismem a náckovstvím. Za pár dní vše vyšumělo do ztracena.

Co tedy očekávali poslanci a poslankyně sociální demokracie, když ve Sněmovně hlasovali pro Kalouskem navržené usnesení? Chtějí skutečeně donutit Sobotku, aby Babiše odvolal z vlády? Chtějí, aby pár měsíců před řádným termínem voleb padla?

Ono by k tomu nutně dojít nemuselo. Najít sedm měsíců před volbami alespoň sto jedna hlasů pro vyslovení nedůvěry by jistě pro Babiše nebylo jednoduché. Pokračovala by však zřejmě bez hnutí ANO, které by dál přiživovalo představu spiknutí všech starých a ošklivých stran vůči němu. Lze pochybovat, že se pro tuto variantu Sobotka rozhodně.

Proto se zřejmě nakonec nestane nic. Sociální demokracie a další strany budou nadále upozorňovat na možné daňové úniky předsedy ANO. Budou využívat každou příležitost, aby mu okopaly kotníky. A sem tam vyjádří s jeho vysvětlením ohledně nákupu dluhopisů nespokojenost. Nebylo průkazné. Pochyby přetrvávají. A tak dále a tak dokola. Hluboké nadechnutí a polknutí naprázdno.

Druhá věc je, že mnoho jiného dělat nejde. Jen poukazovat na Babišovy čachry a pracovat na tom, aby se nedůvěra v Babiše-spasitele mezi lidmi usazovala a překlopila se nakonec i do propadu jeho volebních preferencí.

Když se to nestane, ocitnou se dnešní tradiční, demokratické a jinak přívlastkové strany s otevřenou pusou na okraji a bez vlivu na veřejné dění. Budou vypadat, že nevěřily, že někdo může být tak agresivní a pracovat tak cílevědomě a s takovou neúctou k základním demokratickým pravidlům.

Bude tou dobou zřejmě už pozdě a budou nám ti naši dnešní demokraté pro smích. Co ale mají dělat, pokud nechtějí opustit pole demokratické hry?