Co trápí zdejší stavebníky
Jiří DolejšStavebnictví je klíčové odvětví, které však v minulosti značně utrpělo ekonomickou krizí. Z té se dodnes nevzpamatovalo, jak dokládá Jiří Dolejš.
Počátkem března proběhl již 13. ročník akce Fórum českého stavebnictví. Stavebnictví je strategické odvětví, které ovlivňuje možnosti rozvoje země. Stavebnictví představuje pilíř investičního sektoru, motoru ekonomického růstu. Vedle samotných stavařů a zadavatelů staveb jsou na situaci v tomto resortu závislí i projektanti a developeři, dodavatelé stavebních materiálů a technologií. Z každé koruny proinvestované ve stavebnictví se dlouhodobě tři koruny vracejí.
Odvětví samozřejmě výrazně zasáhla recese v období 2009—2013 Za toto období se stavební produkce propadla o více než 400 miliard korun. Statistiky bohužel ukazují, že nedobrá tržní situace v českém stavebnictví přetrvává. Rozsah produkce v stálých cenách je oproti roku 2008 stále o pětinu nižší.
Roky 2014 a 2015 přinesly dílčí oživení, loni se však stavební produkce opět propadla, a to na 92,4 % v meziročním srovnání. Situace v tomto odvětví tedy není navzdory dočasné stabilizaci české ekonomiky uspokojivá. Dlouhodobě se snižuje podíl odvětí na HDP (klesl pod 6 %), rozpojuje se křivka hospodářského cyklu a vývoj stavební produkce (korelace mezi vývojem HDP a stavebnictvím slábne). Příčiny lze těžko hledat jen v ekonomickém cyklu, je třeba se podívat i na ten politický.
Aktuální problém roku 2016 zřejmě nezpůsobilo přehřátí odvětví, tedy že by stavebnictví nebylo schopno využít oživlého toku veřejných výdajů. Významným faktorem je nepravidelný rytmus čerpání evropských zdrojů. Roky 2014 a 2015 byly ovlivněny jejich dočerpáním za období 2007—2013. V novém období 2014—2020 jsme opět ve skluzu a evropské financování místo aby působilo anticyklicky, samo vytváří vlastní sekvenci STOP and GO.
Problémy v odvětví
Jako významný problém odvětví lze označit pokles podílu veřejných zakázek kvůli nižší investiční aktivitě veřejného sektoru. Jestliže v roce 2002 dosahovaly veřejné zakázky 53 procent, dnes se pohybují na 40 procentech. Týká se to zejména dopravních staveb ve vládním sektoru, kde zakázky klesly o celé dvě pětiny.
Další negativní strukturální statistiku představuje nízký podíl bytové výstavby. Její intenzita dnes nepokryje ani prostou reprodukci fondu bydlení. Pravdou je, že po recesi ožil realitní trh, dokončení bytů loni vzrostlo o 9 procent a zahajování nové výstavby dokonce o 11 procent. Ale také se zvýšil průměrný rozsah hypotéčního úvěru, což i přes relativní snížení jeho ceny vytváří nemalé břemeno budoucího závazku pro ty, kteří se rozhodli pro dluhové zafinancování vlastnického bydlení,
Nedořešené zůstává sociální bydlení a nízká podpora družstevního a obecního bydlení. Ani s řešením energeticky úsporného bydlen nemůžeme být spokojeni. Systém podpory pro programy Státního fondu rozvoje bydlení a pro programy MMR je zjevně nedostatečný. Stavaři volají i po zařazení podporované bytové výstavby do snížené sazby DPH.
V neposlední řadě tu máme i problém vztahu zaměstnanosti a odvětví stavebnictví. Resortu chybí řemeslníci a lidé s technickým vzděláním. Řešení prostřednictvím pracovních agentur a levných „gastarbeiterů“ je sice logické, ale vytváří celou řadu nových problémů.
Předmětem diskuse se stalo zejména téma zákonů upravujících plynulost řízení stavebního procesu. V přípravě je spojení územního a stavebního řízení, úprava EIA, kritizuje se i nadbytečné překračování rámce evropského práva, zejména pokud jde o zapojení takzvané dotčené veřejnosti. Zde se zájmy stavařů a stavebníků protínají s různými občanskými a lokálními iniciativami. Ty ovšem nemusí sloužit pozemkovým spekulantům, jak se někdy zjednodušeně tvrdí.
Vedle slibované „revoluce“ ve stavebním právu zazněl i slib sáhnout do kompetenčního zákona. Jako nejvýraznější návrh lze označit nápad vytvořit integrované ministerstvo, které by spojilo kompetence Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Odstranění meziresortních duplicit v řízení by proces logicky zjednodušilo, superministerstvo pro výstavbu lze však samo o sobě těžko považovat za systémové řešení. Vytvoření nového molochu by se časem mohlo ukázat jako chyba.