Vyšla slavná kniha fotografií Dagmar Hochové

Věra Jirousová

Rozšířená a doplněná verze proslulé knihy Deset, dvacet, třicet, už jdu… Dagmar Hochové přináší více než sto fotografií dětí, které si hrají na ulici nebo spolu řádí na periferii Prahy.

Dagmar Hochová (narozena 1926), osobnost české dokumentární a humanitně orientované fotografie, studovala ve čtyřicátých letech na Státní grafické škole v Praze jako žačka vynikajících tvůrců a profesorů moderní fotografie Jaromíra Funkeho a Josefa Ehma.

V roce 1963 dokončila studium filmové fotografie na AMU; od té doby působí jako samostatná fotografka. Vytvořila řadu dokumentárních cyklů fotografií, např. ze své cesty do Ruska a do Vietnamu. Fotografuje rovněž významné události z dějin české společnosti i současné humanitární aktivity; její snímky publikují různé časopisy.

Většinu svých autentických a bezprostředně působivých fotografií dětí vytvořila Dagmar Hochová v padesátých a šedesátých letech, kdy se svou velkou intuicí a bleskurychlou reakcí zaznamenávala hry poslední generace pražských dětí, vyrůstajících společně, samostatně a přirozeně na ulici.

Vedle dnešních dětí sice „vypadají jako chudí příbuzní,“ říká o nich autorka a hned dodá: „To je ovšem vnějškový pohled, já jsem fotografovala jejich fantazii a radost. Viděla jsem v dětech přirozenou svobodu, snad jedinou, která se tehdy našla.“

Jejími citlivými a neuvěřitelně pohotovými snímky dětí vzbuzují úžas. Za každou krkolomnou akcí dětské skupinky následuje další spontánní akce v jejich neúnavné hře doopravdy. Všechny fotografie pak dohromady skládají každodenní obyčejný příběh šťastného dětství.

Nad snímky každý pocítí, že Dagmar Hochová dokáže stisknutím spouště zachytit přítomný okamžik, který jako zázrakem zůstává navždy přítomností.

Její fotografie pánů kluků na klouzačce nebo sjíždějících na vozíku z pláně na Bílé Hoře, stejně jako fotky malých rozjívených holek na mostě či na houpačce dokáží vykroužit z pomíjivého času neopakovatelnou chvíli, ve které se lidé vždycky znovu sejdou, aby prožili radost sdílení.

Děti to přece znají odjakživa; to, co právě tehdy, ve „zlatých šedesátých“, zmínil Andy Warhol ve své lakonické větě: „Každý den je nový den.“

Dagmar Hochová spolupracovala na novém vydání své jedinečné a kvalitně vytištěné fotografické knihy s nakladatelstvími Fraktál a Měsíc ve dne v Českých Budějovicích.