Trump chce rozšířit věznici na Guantánamu, plán má i právní díry

Newyorské Timesy zveřejnily návrh dalšího výnosu amerického prezidenta, který počítá s uvedením neblaze proslulého tábora opět do plného provozu.

(rk)

10.02.2017 14:19

A3

Na Guantánamu je nyní internováno pětatřicet osob. Foto Wikimedia Commons

Žádné prázdné siláctví, ale reálný záměr – tak je zapotřebí brát po poslední středě předvolební výrok Donalda Trumpa, že jako prezident uvede znovu do plného provozu internační tábor na Guantánamu a „naplní jej nepřáteli Ameriky“. Newyorské Timesy totiž právě ve středu zveřejnily uniklý návrh dalšího Trumpova výnosu, který v současnosti připomínkuje bezpečnostní služba NSA a jenž právě s dalším využíváním Guantánama počítá.

Konkrétním jádrem výnosu je úmysl zavírat do tábora osoby podezřelé ze spolupráce s takzvaným Islámským státem (Daeš, ISIS), Al-Káidou nebo Tálibánem. V rozporu s jiným Trupovým slibem, by ale neměli být zadržení vyslýcháni za použití zostřených technik blížích se svým charakterem mučení, například waterboardingu. Sám prezident vzal tento svůj předvolební výrok zpět už před několika týdny.

Podle lidskoprávních expertů bude mít ale i tak Trumpův plán na oživení plného provozu věznice, jež dosud funguje v právním limbu, závažné důsledky.

„Daeš bude kvůli tomu získávat nové příznivce. Prezident Trump chce zřejmě svou politiku opřít o marný boj se zákony a obecně základními lidskými právy,“ uvedla k tématu advokátka z organizace Reprieve Shelby Sullivan-Bennisová pro server CommonDreams.org.

Minulost věznice
Internační tábor na Guantánamu dal otevřít v roce 2002 George W. Bush při guantanámské vojenské základně ozbrojených sil USA, která neleží na americké půdě, ale v zátoce na východě Kubě. Neplatí na ní tudíž americká civilní jurisdikce a vězněným nemusejí být přiznávána stejná práva jako internovaným v USA.

Během Bushovy války s terorismem bylo do tábora svezeno téměř osm set lidí. Barack Obama slíbil věznici po nástupu do funkce uzavřít, což se mu za celých osm let kvůli opozici Kongresu nepodařilo. Obama tak nechal alespoň po prověření většinu zadržovaných propustit, nebo převést do řádných věznic ve třetích zemích.

Celkem pětatřicet osob, jež mají americké tajné služby stále za nebezpečné – a jež zároveň nechce přijmout žádný stát, a to včetně států USA –, na Guantánamu ovšem i po Obamově odchodu zůstalo.

Právní díry
Vedle politické, bezpečností a lidskoprávní roviny se v USA nyní debatuje také nad čistě právnickou stránkou Trumpova plánu. I ta je totiž dle části expertů značně děravá.

Federální soud by mohl dokonce celý exekutivní příkaz v současném znění zrušit, protože americký Kongres nikdy oficiálně neodhlasoval vyhlášení války Islámskému státu. Někteří zadržení bojovníci Daeš by se proto mohli teoreticky bránit právně s tím, že jsou držení nezákonně.

„Trumpův plán je ohromné právní riziko. Pokud soud sezná, že se povolení Kongresu (k otevření věznice) z roku 2001 nevztahuje na Daeš, všichni zadržení bojovníci této organizace budou držení nelegálně se vším všudy. Celkově může návrh oslabit právní základy pro boj s islámskými teroristy,“ vysvětlil New York Times Jack Goldsmith, profesor práv z Harvardovy univerzity.


Další informace:

CommonDreams.org Gitmo 2.0 Called 'Disaster': Draft Executive Order Reveals Trump Plan to Expand Offshore Prison
The New York Times ISIS Detainees May Be Held at Guantánamo, Document Shows
TelesurTV.net Trump to Send ISIS Fighters to Guantanamo in Expansion Push
Politico Trump team weighing orders on Guantanamo, cutting government


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.