Plán adaptace na změny klimatu: Jurečka ohrožuje lesy a vodu, varují ekologové

Ekologové kritizují ministra zemědělství Mariana Jurečku, který podle nich prosazuje ve vládním plánu adaptací na změny klimatu nákladné betonování velkých přehrad namísto účinnějších a levnějších přírodě blízkých metod.

(vd)

09.01.2017 11:00

  • Zpráva

Související

Plán adaptace na změny klimatu: Jurečka ohrožuje lesy a vodu, varují ekologové
Ekologové kritizují ministra zemědělství Mariana Jurečku, který podle nich prosazuje ve vládním plánu adaptací na změny klimatu nákladné betonování velkých přehrad namísto účinnějších a levnějších přírodě blízkých metod.

Vláda projedná v pondělí Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministerstvo životního prostředí. Ekologové v této souvislosti kritizují ministra zemědělství Mariana Jurečku z KDU-ČSL, který požaduje, aby byla z dokumentu vyškrtnuta důležitá opatření, která mají ozdravit naše lesy a připravit je na změnu klimatu i ochránit přírodu a lidi před suchem a povodněmi.

Ministerstvo životního prostředí přitom už v rámci mezirezortního připomínkového řízení v řadě bodů nátlaku Jurečky ustoupilo. „Ministr zemědělství prosazuje nákladné betonování velkých přehrad namísto účinnějších a levnějších přírodě blízkých metod, jak v krajině zadržet vodu. Naopak navrhuje vyškrtnout důležitá opatření k udržitelnému lesnímu hospodaření, která by ozdravila naše lesy a učinila je odolnějšími vůči změně klimatu. Odmítá také revitalizaci vodních toků a niv,” říká Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA.

Přírodě blízká, měkká opatření by přitom dle jejích slov na rozdíl od peněz utopených ve vodních nádržích skutečně výrazně pomohla zdržovat vodu v krajině a předcházet tak povodním i suchům. „Technické postupy mají smysl jen jako doplněk k přírodním. Ministerstvo zemědělství také torpédovalo řadu účinných postupů ke zlepšení stavu a našich lesů a jejich schopnosti zadržovat vodu,“ doplňuje Vozníková.

Ministra životního prostředí Richarda Brabce pak kritizuje za to, že dokument nepřichází s konkrétními plány na ochranu a rozšíření území s divokou přírodou. „Ta přitom poskytují,“ pokračuje ekoložka, „zásadní poznatky o tom, jak se přírodní lesy vyrovnávají se změnami klimatu, které můžeme výhodně využít pro lepší péči o hospodářské lesy. Nyní je přírodnímu vývoji ponecháno jen 0,3 procent území České republiky, zatímco zastavěná plocha zabírá už jedenáct procent a stále narůstá.“

Brabcovo ministerstvo například úplně vypustilo návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí nebo povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů, což by vedlo ke jejich ozdravění a větší odolnosti. Ustoupilo také v důrazu na hospodaření tzv. výběrnými způsoby v lesích.

Ministerstvo zemědělství navíc nadále žádá, aby se i toto opatření úplně vypustilo. Jurečkův resort také požaduje, aby byl adaptační plán založen na stavbě velkých vodních nádrží. Naopak předkladatel, tedy ministerstvo životního prostředí, preferuje zvýšení přirozené schopnosti vodních toků a niv zadržovat a poskytovat vodu a teprve jako doplněk realizovat technická opatření. „Praxe i moderní vědecké poznatky jasně ukazují, že přírodě blízká opatření jsou účinnější a levnější,“ zdůrazňují ekologové.

Například poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v Chráněné krajinné oblasti Poodří zachytila během záplav v červenci 1997 celkem 89 milionů m3 vody a zmenšila povodňovou vlnu v Ostravě o 100 m3 za sekundu.

„Ministerstvo zemědělství také nepochopitelně zcela oponuje plánu na revitalizaci vodních toků, a to i přesto, že mu resort životního prostředí již vyšel vstříc a škrtl konkrétní údaj o délce toků, které mají být revitalizovány. Přitom je dávno známo, že narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do nížin,“ zdůrazňují ekologové s tím, že se tak Jurečka snaží zabránit nápravě špatného vodního režimu.

Adaptační plán by také měl naplnit očekávání téměř tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří chtějí chránit naši divočinu. Bohužel sám úřad ministra Richarda Brabce snižuje vlastní ambice a ochranu přírodních procesů ponechává v rovině analýz a prověřování možností bez jasných, konkrétních řešení.

Podle Hnutí DUHA mělo Brabec vybrat konkrétní, rozlohou významná území, která reprezentují naši přírodu, a ponechat je svobodnému, nerušenému vývoji přírody. „Území s divokou přírodou jsou důležitá pro adaptaci na změnu klimatu. Jen díky územím divokých lesů můžeme sledovat dopady klimatických změn na lesní ekosystém a tím i lépe plánovat udržitelné hospodaření v hospodářských lesích,“ připomínají ekologové.

Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Schválení škrtů navržených ministrem zemědělství a absence úkolů pro rozšíření divočiny by z něj však podle ekologů udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil zdraví naší krajiny a její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.