Obrat k sociálně spravedlivějším daním je možný

Ti, kteří přicházejí s návrhy „české daňové revoluce“, musí myslet na mezinárodní souvislosti. Politická pravice se bude vždy odvolávat na konzervativní daňové trendy, které nahrávají velkému kapitálu.

O dalším snížení korporátních daní se dnes s obměnou poltických elit mluví v USA, Anglii i Francii. Daňový dumping velmocí může pak mít vliv i na další země a závody ve snižování odvodových povinností firem mohou významně podvázat zdroje sociálního státu. Jak do této reality zapadají slova o rozbití současného nespravedlivého daňového systému systém v České republice? Může se naše ekonomika vydat opačným směrem? A jak se na takové návrhy budou dívat v Evropské komisi, která usiluje o sbližování ekonomického prostředí v EU?

Daně jsou velké politické téma. Šlo by o zásadní změnu rozdělení daňového břemene tak, že se co nejméně naloží těm malým a přidá velkým a bohatým. Zásah do daňového systému provedený ve fázi ekonomického růstu by měl přinést i posílení inkasa veřejných rozpočtů. Nároky na veřejné výdaje totiž rostou, také strukturální manévry vyžadují mít fiskální rezervy ale dosavadní akcent na pouhé zlepšení daňové správy (ministerstvo financí zatím prosadilo v tomto volebním období cca 60 novel zákonů) přináší efekty, které jsou o řád níže.

Politická pravice se bude odvolávat na konzervativní světové trendy, které nahrávají velkému kapitálu. Bude zřejmě také pro snižování DPH, pro snižování odvodů na pojistné systémy a český ministr financí dokonce mluví i o zrušení zdanění dividend. Pro levici je naopak tématem vyšší korporátní daň – ČSSD zmiňuje sektorovou daň (v oblasti finančnictví, IT a energetiky), KSČM navrhuje druhou sazbu obecně pro velké firmy, tedy odvod 25 % z ročního účetního zisku nad 10 milionů korun.

Politická pravice se bude vždycky odvolávat na konzervativní daňové  trendy, které nahrávají velkému kapitálu.Ilustrace Paul Lachine

Ve zbývajícím čase do voleb se šance na legislativní projednání takového návrhu dostává do časového stresu. Ovšem třeba návrh KSČM na toto téma čeká na projednání již devět měsíců. Hlavní překážkou významnějšího zásahu do našeho daňového systému jsou politické poměry – nejen hlasovací poměry mezi pravicí a levicí v Parlamentu, ale také vztahy ve vládní koalici, kde stabilitě vládnutí byly podřízeny i volební sliby. Uvažovaná proměna sociálních demokratů po třech letech vlády je dána volebními obavami – proč by jinak daňové téma nepřipomínali už dávno?

V nastavení daní hraje velkou roli aspekt daňové konkurence. Harmonizace přímých daní v EU zatím příliš nepokročila. Rozdíly v nastavení daní z příjmů jsou nadále veliké a to nejen co do sazeb, ale i co do výpočtu daňového základu. Dvě různé sazby u daně z příjmů právnických osob (korporátní daně) známe z Velké Británie a Portugalska. Některé země EU mají také speciální bankovní daň, byť to, že není uplatňována alespoň celoevropsky, může být ve finančním sektoru problém.

Na druhou stranu, když se některé země rozhodly uvalit zvláštní daň na obchodní řetězce (Maďarsko, Polsko), vyvolalo to reakci Evropské komise – řetězce by se prý dostaly do selektivní nevýhody s odkazem na evropské předpisy o veřejné podpoře. Ti, kteří přicházejí s návrhy „české daňové revoluce“, tedy musí i na tyto mezinárodní souvislosti myslet, bitvy v daňové konkurenci se odehrávají i na tomto poli.

Obrat k sociálně spravedlivějším daním je i v naší malé zemi možný. Aby byl důvěryhodný, musí jak korespondovat s aktuálními potřebami sociálně ekonomického rozvoje země, tak s povolebním chováním stran.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.