Vztahuje se na spropitné EET? Záleží na tom, komu je určeno

Vratislav Dostál

Spropitné je zpravidla chápáno jako nepovinná platba vyjadřující míru spokojenosti zákazníka s poskytnutými službami. O tom, zda se na platbu vztahuje elektronická evidence tržeb, rozhoduje to, komu platbu zákazník platí.

Vztahuje se na spropitné elektronická evidence tržeb? Musí tyto částky číšnice a číšníci přiznávat a tedy evidovat ve svých nově zřízených elektronických pokladnách? Podle našeho zjištění si s tím v řadě restaurací nevědí rady, obrátili jsme se proto na tiskový odbor ministerstva financí.

Odpověď zní: ano i ne. Záleží na tom, komu spropitné zákazník dává, pokud zaměstnancům, EET se na platbu nevztahuje, pokud platbu obdrží provozovatel, zaevidovat ji musí.

„Z pohledu evidence tržeb záleží na konkrétních zvyklostech zařízení — zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zůstává podnikateli. V případě, že je spropitné příjmem zaměstnanců, tak příslušná částka nepodléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem ze závislé činnosti,“ uvedla pro Deník Referendum Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva.

Jedná se podle ní o tyto situace: spropitné obdrží přímo zaměstnanci bez zasahování zaměstnavatele. V tomto případě spropitné nepodléhá evidenci tržeb. Pokud spropitné obdrží zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele, který je prostředník a spropitné rozdělí mezi zaměstnance dle interních pravidel, ani v takovém případě není povinností evidovat částku odpovídající spropitnému v EET.

„Pokud to nicméně odpovídá zvyklostem příslušné provozovny, lze zvolit zaevidování celé částky, například z důvodu, že tak má zaměstnavatel nastaveny současné systémy,“ vysvětluje Štěpanyová. Jednoduše řečeno, v tomto případě jde o dobrovolné rozhodnutí.

Opačně je tomu ve třetím případě, tedy v situaci, kdy je spropitné příjmem podnikatele. „Pak příslušná částka podléhá evidenci tržeb, neboť se jedná o příjem z podnikání. Povinnost evidence se tedy vztahuje na celou částku, a to bez ohledu na to, zda je spropitné zaplaceno odděleně. V takovém případě je nutné zaevidovat i tuto dodatečnou platbu,“ vysvětluje Štěpanyová.

Na otázku, zda musí být spropitné uvedeno na účtence, a pokud ano, jakou formou, mluvčí ministerstva říká: „Pokud je spropitné příjmem podnikatele, tak ano. Spropitné je však součástí celkové částky tržby, konkrétní výši spropitného nelze z údajů zasílaných v datové zprávě ani z údajů uvedených na účtence nijak zjistit.“

Pokud jde o kontroly evidence spropitného, bude podle Štěpanyové ministerstvo využívat institut kontrolního nákupu, který je upraven v zákoně o evidenci tržeb. „Kontrolor, který poskytne spropitné, z účtenky následně prověří, zda bylo spropitné zaevidováno či nikoliv, a to podle toho, zda spropitné poskytl zaměstnanci nebo provozovateli restaurace,“ uzavírá mluvčí.

Ostrá fáze elektronické evidence tržeb byla spuštěna ve čtvrtek v noci. Okolo čtyřiceti tisíc podnikatelů v pohostinství a ubytovacích službách nyní musí evidovat tržby prostřednictvím elektronických pokladen, které jsou on-line propojeny se servery daňové správy.

Ministerstvo financí si od zavedení elektronické evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky, zamezení daňových úniků a narovnání podmínek mezi podnikateli.