Vážený pane ministře,

reaguji na záměr novely zákona o myslivosti omezit vstup do honiteb zasahujících do podstatné části volné přírody v České republice.

Po celý svůj život jsem se zabýval ekologickou a přírodně orientovanou výchovou mladých lidí; jsem jedním z organizátorů a provozovatelů letních táborů pro děti a mládež, který se této činnosti věnoval desetiletí. Klasických letních táborů jsem ve svém životě realizoval více jak šedesát. Tak jako i tento rok. Tak jak plyne čas, mohu na odrůstajících frekventantech mých táborů i po letech pozorovat příznivé působení.

I když zdaleka nejsou všichni ekologové nebo ekologičtí aktivisté, stále z nich vyzařuje mnohem hlubší vztah k přírodě i ke správnému chování v ní a k ní. K tomu také vedou své děti i další mládež. To všechno bylo především možné, protože jsem s nimi často tábořil v krásné přírodě, uprostřed lesnaté krajiny, daleko od civilizace. Jenom v takových podmínkách jsem jim mohl opravdu předávat úctu a respekt ke všemu živému a především k přijetí přírody jako hodnoty.

↗

Je-li v současné době něco opravdu důležité, pak to jsou mladí lidé, kteří si bytostně uvědomují a pochopili naše propojení s přírodou. Ilustrace taboreni.cz

Nejedná se samozřejmě jen o moji osobní zkušenost. Existuje mnoho škol, mateřských, základních i středních, které jsou zaměřeny na přírodní výchovu, a z vlastní zkušenosti vím, že jejich absolventi jsou přírodními pobyty na výjezdních školních programech pozitivně formováni.

Přírodně orientované školy nejsou jedinými, kteří koncentrují svůj zájem na přírodu; jsou to desítky dětských a mládežnických organizací, se stovkami oddílů a družin, kde se účastníci ve veliké míře orientují na přírodní praxi a z ní čerpají velkou část svých životních zkušeností.

Je-li v současné době něco opravdu důležité, pak to jsou mladí lidé, kteří si bytostně uvědomují a pochopili naše propojení s přírodou. V nadcházejících obdobích, kdy budeme muset mobilizovat mnohé síly na zachování přiměřených životních podmínek pro všechny na této zemi, potřebujeme především mladou generaci, která tento fakt přijme za svůj. Obětovat tuto závažnou skutečnost zájmům lobbistické skupiny je mimořádnou chybou.

Mám za to, že dlouhodobé a velkoplošné omezení vstupu do volné přírody bude mít pro uvedené aktivity devastující následek, kterým by postupně utrpěla celá společnost. V současné době je naopak třeba přírodní výchovu podporovat a rozšiřovat, protože jenom tak můžeme ve společnosti zajistit citlivé vnímání udržitelnosti. Pro její chápání představuje příroda jedinečný a nenahraditelný rámec. Jen tak, zdá se, může naše společnost v budoucnu žít ekologicky odpovědně a udržitelně.

Dlouhodobé zákazy vstupu do volné přírody by se dotýkaly nejširší veřejnosti a vzbudily by značnou nevoli. Jsem přesvědčen, že pro potřeby myslivosti, která je dnes zastoupena, podle dostupných údajů, maximálně 75 tisíci osobami stárnoucí populace českých myslivců, zcela postačují současné zákonné normy. Počty myslivců a počty osob, které využívají přírodu jako místo výuky a poznávání, sportu i relaxace nejsou zdaleka souměřitelné, neboť lesy a krajinu využívá veliká část české populace.

Jste přesvědčen, vážený pane ministře, že přírodní prostor není pro zdravou výchovu dalších generací zapotřebí? Domníváte se, že mládež lze k ekologické a sociální zkušenosti i odpovědnosti vychovávat teoreticky ve školních lavicích, či pomocí sofistikovaného softwaru? Jste si jist, že taková výchova a vzdělání budou zárukou budoucí udržitelnosti?

Vážený pane ministře, doufám, že od záměru prosazení této předlohy zákona ve veřejném zájmu ustoupíte.

S pozdravem

Milan Smrž, předseda sdružení a viceprezident evropské asociace EUROSOLAR