Deník Právo uveřejnil ve čtvrtek 22. září pod bulvárním titulkem „Chtějí mě zavřít na objednávku mafie“ rozhovor s Alenou Vitáskovou, kandidátkou na senátorku za obvod Ostrava — město. Rozhovor působí spíš jako zaplacená předvolební kampaň.

Otázky znějí jako v rozhovorech v reklamních časopisech, které si můžeme vzít třeba v prodejnách stavebnin a kde se nikdy u ničeho nedozvíme skutečné vlastnosti, ba ani cenu, ale vždy jen pochvaly a výhody.

Zrovna jeden takový „časopis“ jsem si o víkendu na návštěvě prohlížela, jmenuje se „Stavba“ a je to jen reklama na různé drahé stavební materiály, která se ovšem maskuje jakoby odborně — ale o páscích obkladu fasády, která pak vypadá jako z režných cihel, se v něm člověk dozví hlavně to, že si je majitel vyfotografovaného domu nandal na fasádu sám (nelíbí se mi slovo nandal, ale v článku ani není, jestli se lepí specielním lepidlem nebo nějakou cementovou hmotou, prostě nic). Dočteme se jen, že si ten pán splnil svůj sen mít domek jako v Anglii. Jak milé.

Reklama na bezradnost

První otázka pro Alenu Vitáskovou zní, proč se rozhodla kandidovat do Senátu. Ne „ proč kandiduje, ačkoliv je odsouzená za zneužití pravomoci veřejného činitele“, prostě jen proč. No, co může říci? Všechno, co chce. Rmoutí ji, jak politici s naší vlastí zacházejí, záleží jí na budoucnosti národa. Nikdy nebyla a ani nechtěla být politikem, až teď pohár trpělivosti přetekl.

Další otázka zní, proč paní Vitásková kandiduje zrovna za Úsvit.

Odpověď upozorní na brožurku, kterou nedávno vydala, a kde se čtenář všechno dozví. Pak řekne, že chce chránit konečné spotřebitele a nakonec uvede, že když předseda strany bojoval v Afghanistánu a byl zraněn, jiní politici pomáhali tunelovat Ostravsko. To je přece důvod!

Otázku po financování strany Úsvit přeskočím a jdu hned k tomu nejpodstatnějšímu: Proč, táže se redaktor, když v Česku se za současné uprchlické vlny usadila zhruba jen stovka imigrantů, podle Aleny Vitáskové představují uprchlíci pro naši zemi hrozbu?

Alena Vitásková trvá na tom, že to není „podle ní“, ale že to je realita. Nechce tu žádného imigranta. Nejsme schopni ani začlenit menšiny, takže nemáme síly ani schopnosti zvládnout příchod lidí, které ani neznáme (své Romy přece známe a taky nám to nejde).

Dále pak nám chybí prostředky na pomůcky a léčbu nemocných, našich dětí a seniorů. „Ano, uprchlíci jsou pro nás hrozba, bezpečnostní, zdravotní, finanční, neumíme začleňovat menšiny, až to budeme po všech stránkách zvládat, tak se můžeme bavit o imigrantech, nyní to vůbec nezvládáme“.

Člověku by se chtělo říci, že když se budeme ke světu a jeho problémům, které jsou i našimi problémy, stavět takhle, nebudeme to zvládat nikdy, ale tazatel to neřekne. Ale je třeba položit tu hlavní otázku, totiž jak je to s tím odsouzením na osm a půl roku za neoprávněné udělení licence na provoz dvěma solárním elektrárnám.

↗

Alena Vitásková tu nechce imigranty a vyvlastnění Bakalova majetku si představuje jako Hurvínek válku. Foto ceskatelevize.cz

Alena Vitásková samozřejmě na počátku zdůrazní, že do kampaně nejde kvůli imunitě. Nicméně pokud se do Senátu dostane, bude se věnovat justici, aby takové likvidační rozsudky na objednávku energetické mafie už nebyly možné. O svém odsouzení hovoří jako o akci na objednávku několikrát.

Musím přiznat, že mi to odsouzení také připadá divné, i když Alena Vitásková patří k tomu typu žen v politice a na nejvyšších úřadech, jež se celým svým životopisem a společenským angažmá staví na stranu lidí privilegovaných (jakkoli proklamuje, že jí záleží na právech a potřebách obyčejných lidí).

To, jak čachry nejrůznějších šíbrů úplně dehonestovaly celý princip využívání energie z obnovitelných zdrojů, jak špatně nastavené předpisy dovolily zamoření krajiny poli solárních panelů, které vzbuzuje lidový odpor nikoli k těm, kdo na tom trhli, ale k těm, kteří říkají, že obnovitelné zdroje jsou šetrná technologie, je ostudnou kapitolou předchozích českých vlád, podle mého zejména té, v níž byli i členové Strany zelených, protože se v lepším případě neubránili, v horším se podíleli na ždímání veřejných peněz do soukromých džberů.

Úřad — udělující licence s dlouhodobou a vysokou podporou — musel být ohrožený korupcí na nejvyšší míru a já bych byla ráda věřila tomu, že v jeho čele stojí žena, která do toho vidí a čachry nedopustí.

Vězení? Ne, raději imunitu

Když ale ten rozhovor s ní je tak nesympaticky populistický. No považte, úplně na konci říká, že navrhne zákon o vyvlastnění majetku miliardáře Zdeňka Bakaly. To by bylo jistě krásné a v Ostravě si to bezpochyby mnoho voličů přeje, jen se obávám, že by to nebylo tak jednoduché.

Možná je to dokonce neproveditelné — musela by tomu předcházet řada soudních procesů, o nichž by Bakala jistě taky říkal, že jsou vedené na objednávku a k nimž by si najímal nejdražší a nejslavnější advokáty.

A táhlo by se to a platili bychom to všichni z daní — jak ráda svou rétorikou, připomínající devadesátá léta a mantru „daňových poplatníků“, opakuje také Alena Vitásková.

Mnoho věcí se v naší politice nemělo stát, výsměch a dehonestace obnovitelných zdrojů energie k nim patří stejně jako to, že podnikatel Bakala měl možnost hospodařit s ostravskými doly a tím, co do té souvislosti patří, tedy i s byty horníků, tak bezohledně, cynicky a špatně.

Ale dost špatné by bylo i to, kdyby usedli do Senátu jako zákonodárného sboru lidé, kteří při své kampani zpochybňují úlohu justice a stavějí se kategoricky a povýšeně šmahem vůči lidem v nouzi, přičemž jako klacek na ně používají lidi v nouzi doma.

Podle dostupného životopisu i publikovaných rozhovorů je Alena Vitásková po celou dobu své kariéry, před i po převratu dost vlivná a vysoce postavená i placená manažerka, ctižádostivá žena, oplývající značným bohatstvím (byť kvůli pravidlům svého úřadu převedeným na rodinné příslušníky).

Z jejích prohlášení, jimiž se vlichocuje Úsvitu, mi vyplývá, že to je osoba, která má sklony zneužívat své pozice, že to je lstivá demagožka, která přece musí vědět, že to, co říká, v Senátu nedokáže ani nastolit, natož prosadit, a už vůbec ne s Úsvitem. A že jí tedy jde opravdu o tu senátorskou imunitu.