V Indii proběhla největší stávka v historii, práci přerušilo přes 150 milionů lidí

Indickým odborům se podařilo zorganizovat obří protest proti politice kabinetu Nárendry Módiho. Ten vládne zemi od roku 2014 kombinací hindského nacionalismu a neoliberálních reforem.

(rk)

10.09.2016 00:31

A1

Ministr financí nabídl odborářům zvýšení minimální mzdy, pokud stávku odvolají. Odbory nepřijaly. Foto archiv Tele Sur

Desítky milionů pracujících se zúčastnily v Indii na konci minulého týdne největší generální stávky v historii. Práci přerušily kvůli nízkým mzdám a plánovaným neoliberálním reformám indické vlády. Nefungovaly školy, banky, čerpací stanice, nemocnice ani městská doprava. V Západním Bengálsku vyšli protestující do ulic, kde zdemolovali dva vládní autobusy. Podle tiskové agentury AFP policie zatkla desítky lidí.

Odbory odhadují počet stávkujících na 180 milionů, tiskové agentury 150 milionů. Na několika místech demonstrující blokovali silniční i železniční dopravu.

Hlavní příčinou generální stávky byly dle indických odborů nízké mzdy a neoliberální politika premiéra Nárendry Módiho, který se chystá plošně zavírat neziskové provozy, zvýšit investiční pobídky pro zahraniční firmy a privatizovat některé státní podniky.

Módího vláda hájí reformy s tím, že jsou potřebné pro oživení ekonomiky. Podle odborů však povede premiérova politika k masivnímu propouštění. Ministr financí Arún Džaitlej nabídl odborům před stávkou zvýšení minimální mzdy o sto čtyři rupií (asi padesát korun) na den, avšak odbory nabídku nepřijaly.

„Generální stávka je namířena proti celé vládě kvůli jejímu vztahu k pracující třídě. V posledku uspějeme určitě na sto procent, jelikož dokážeme dělat největší stávky na světě,“ sliboval ve zvláštním pásmu Al Džazíry Rámin Pandej, prezident Indické národní odborové organizace v Západním Bengálsku

Módiho liberalizace
Indická lidová strana vedená Nárendru Módím vyhrála volby v roce 2014 kombinací hindského národovectví a slibů liberalizačních reforem a privatizací. Právě prodejem indických státních společností získala Indie od té doby už 564 miliard rupií (zhruba 204 miliard korun). Módí navíc otevřel letecký a bezpečnostní trh zahraničním firmám.

Naposledy minulý měsíc zavedla Módího vláda daň z veřejných služeb a majetku. Protesty, které jeho politika probouzí, jsou podle podporovatelů vlády cenou za liberalizační program. Podle Mihíra Šarmy z ekonomického think-tanku Observer Research Foundation si navíc odbory nemají na co stěžovat, jelikož Módího garnitura je nejvíc pro-státní vláda za posledních pětadvacet let.

Oponuje mu však Džajati Ghošová, profesorka ekonomie na Univerzitě Džawaharlála Nehrúa v Dílí, podle níž navazují Módího reformy na neoliberální agendu, která je v zemi dominantní už čtvrt století a zároveň zhoršuje postavení pracujících.

„Méně než čtyři procenta indických pracujících je pod pracovní ochranou, kterou navíc vláda neustále snižuje. Mezi lidmi existuje rozšířené vědomí, že vláda nebojuje s chudobou ale s chudými, jelikož neustále snižuje výdaje na veřejné služby,“ řekla Guardianu Ghošová.

Podle televizní stanice NDTV měla stávka největší účinek v jižní a východní části Indie. Celkově kvůli stávce stát i firmy přišly o 180 miliard rupií (zhruba 65 miliard korun).


Další informace:
Al Džazíra Millions of Indian workers strike for better wages
The Guardian Tens of millions of Indian workers strike in fight for higher wages
The Independent Tens of millions strike in India in battle for higher wages
Alternet.org India Is Making Labor History With the World's Largest General Strike


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.