Znásilnění nadějným mladým mužem

Magdaléna Šipka

Magdaléna Šipka přibližuje nedávný případ znásilnění Emily Doeové, jenž odhaluje strasti, které musí oběť absolvovat i po aktu samém. Obviňování ženy z promiskuity či opilství podsouvá, že si za spáchaný čin mohla sama.

Druhého září po třech měsících ve vazbě opustil kalifornské vězení Brock Turner. Tento mladý muž byl přistižen, jak znásilňuje ženu v bezvědomí. Přistihli ho dva muži procházející právě kolem popelnic, za které svoji oběť Brock zatáhl.

Mnoho veřejných postav, včetně Kamaly Herisové, kalifornské ministryně spravedlnosti, se pozastavilo nad výší trestu pro Brocka Turnera. Ačkoli jednadvacetiletému muži hrozilo mnoho let vězení, konečná výše trestu byla stanovena na šest měsíců. Vězení opustil po uplynutí poloviny trestu.

Hlavními argumenty pro nízký trest byly pro soudce Aerona Perskyho násilníkovy sportovní úspěchy, odkazoval se také na mladíkovu lítost a předchozí slušné chování. Otec Brocka Turnera během soudu poznamenal, že by jeho syn neměl být uvězněn za „akci trvající 20 minut“.

Oběť pod pseudonymem Emily Doeová zveřejnila otevřený dopis adresovaný Brockovi. V dopise popisuje, že ten večer šla na oslavu se svojí mladší sestrou. Nebyla v té době zvyklá chodit často na večírky a „přebrala“. Popisuje probuzení v nemocnici, i odcizující pocit, který měla ze svého na mnoha místech poraněného těla. O tom, co se jí vlastně stalo, se Emily dovídá až prostřednictvím novinových článků přístupných samozřejmě široké veřejnosti.

Jako mnoho dalších ženských oběti znásilnění je napadána ona sama a její věrohodnost. Zatímco o Brockovi Turnerovi všichni již z prvních zmínek ví, že je nadějným plavcem, Emily Doeová zůstává spíše dívkou s pochybnou minulostí a zjevnými problémy s alkoholem.

Ačkoli byla Emily ve chvíli styku v nevědomí, a tudíž očividně nemohla k ničemu, co se s ní dělo, dát souhlas, je i tato okolnost použita proti ní. Brockovy výpovědi se nyní liší. Mladý plavec začíná tvrdit, že Emily se vším souhlasila.

Jeden z mužů, kteří Turnera při činu přichytili, u policejního výslechu brečel. Brock Turner však dál tvrdí, že Emily se vším souhlasila. Oni dva muži si uprostřed noci všimli, že něco není v pořádku, avšak Bruck zřejmě Emilino bezvědomí nepostřehl.

Případ z Kalifornie ukazuje, jak jsme stále shovívaví vůči mužům páchajícím násilí na ženách a jak málo bezpečí dokážeme poskytnout jejich obětem. O Emily Doeové mohlo být pomocí velmi jednoduchých opatření postaráno daleko lépe. Mohla se dozvědět o svém vlastním znásilnění informace jinak než z tisku. Mohla jí být ihned nabídnuta pomoc. Celé soudní řízení mohlo probíhat daleko citlivějším způsobem. Možná skutečně nemusela mnohokrát vysvětlovat, že v bezvědomí, za popelnicemi mezi odpadky, s jehličím všude po těle s člověkem, kterého neznala, opravdu nechtěla mít anální sex…

Nedávná studie, kterou pro Amnesty International provedla agentura Focus, ukázala, že v České republice je ročně znásilněno více než sedm tisíc žen. Znásilnění přitom oznámí jen každá desátá. Jen v pětině případů je žena znásilněná člověkem, kterého nezná. Problém znásilnění se týká každé třetí ženy v českých zemích.

Takové výsledky nás nemohou nechat v klidu. Na příběhu Emily Doeové a Brocka Turnera můžeme jasně vidět, proč ženy znásilnění nenahlašují. Vládnoucí struktury jsou stále plné mužů, kteří raději věří mladým a perspektivním sportovcům než dívkám, která si třeba oblékly minisukni nebo se napily alkoholu.

Výpověď Emily Doeové ukazuje, jak náročným procesem musela projít, aby dokázala vinu Brocka Turnera. Opakovaně čelila obviněním ze lži, z hysterie, z opilství a promiskuity — takový proces jí mohl ve výsledku přinést víc bolesti a ponížení než samotný akt znásilnění. Ačkoli si však v tomto procesu připadala často jako by ztratila schopnost řeči, na konci stojí silnější než předtím a žádné z jejích slov nepřichází nazmar.

Brock Turner po třech měsících opouští věznici v Santa Claře. Foto cleveland.com

V České republice je mnoho obětí znásilnění, které skutečně němé jsou. Násilí na nich páchané dál přecházejí mlčením a schoulené čekají, kdy se bude násilí na nich opakovat. Je úkolem nás všech naslouchat těmto příběhům bolesti a utrpení. Mít pochopení i pro bolest typicky ženskou, která je obecně často přehlížena — nejde jen o znásilnění, ale i o necitlivé porody, nebo o nedostatečně řešenou menstruační bolest.

Znásilnění je výrazem takové krutosti jednoho člověka nad druhým, že nám může připadat zbytečné je připomínat. Není tomu ale bohužel tak. Gabriela Bártová, koordinátorka kampaně Stop násilí na ženách přiznává, že „více než 60 procent lidí přisuzuje vinu i znásilněné ženě — třeba proto, že se vyzývavě obléká, je opilá nebo flirtuje“.

Nerozumím světu, který na jednu stranu užívá obnažené ženské tělo ve vysokém procentu reklam, zaplétá je do téměř každého videoklipu, používá je jako dekoraci materiálů propagujících téměř vše od bonbónů po vysoké školy, a na druhé straně krásným ženám podsouvá, že si samy mohou za své znásilnění.

Způsob, jakým jednáme s ženským tělem, je analogický způsobu, jak se chováme k celé planetě — ať už ženy zahalujeme po kotníky, nebo je od malička necháváme si hrát s panenkami zcela nadlidských a nelidských tvarů.

Obětmi znásilnění samozřejmě nejsou jen ženy. Stejně tak se můžeme setkat s mnoha feministy, kteří znásilnění a další projevy násilí zásadně odmítají a naopak proti nim bojují. V příběhu Emily Doeové tuto roli sehráli dva „správní chlapi“, kteří si všimli Brocka znásilňujícího její bezvládné tělo a zasáhli.

Znásilnění vnímám spíše jako jeden z největší problémů, do kterého může ústit radikální důraz na rozdílnost muže a ženy. Znásilňovaná žena „nejdokonaleji“ splňuje všechny vlastnosti, které jsou ženám v rámci „tradičního“ uspořádání připisovány: je slabší, pasivní, dávající, poslušná a izolovaná od širší společnosti.

Některé genderové role podporují ty nejprimitivněji scénáře sexuálního chování - ženy muže vábí jako dokonale vyšňoření pávi a muži s laxním úsměvem, v košili matné barvy a nejlépe ještě s pivem v ruce přichází ženu „dobývat“. V ničím nezpochybnitelné roli spasitele, uchvatitele, ochranitele a zachránce je pak snadné přehlédnout, zdali vaše kořist vyjadřuje souhlas… nebo je alespoň při vědomí.