Malá velká radost ze Štiavnice

Petr Kubala přináší reportáž z neprávem opomenutého filmového festivalu v Banské Štiavnici. Akce nabízí originální snímky, přednášky a debaty o zásadních tématech současnosti.

V Štiavnickém centrálním kině Akademik se pomalu rozsvěcují světla. Právě skončila projekce filmu z poloviny osmdesátých let lotyšského dokumentaristy s názvem Je lehké být mladý? Sedíme přikovaní k sedačkám a postupně rozdýcháváme vrchol letošního festivalu (který je zároveň seminářem).

Organizátoři si jej šetřili až na poslední den, neděli, kdy už většina diváků odjela domů. Taková škoda, bleskne mi hlavou, když se rozhlédnu po poloprázdném sále. Ještě větší škoda ale je, napadne mě hned vzápětí, že se o celé téhle krásné události v České republice téměř neví.

Živly mají své kouzlo
Slovenské město Banská Štiavnica letos opět hostilo v první polovině srpna filmový seminář 4 živly. Letošní ročník byl už osmnáctým v pořadí, což jej řadí mezi nejstarší filmové události na Slovensku.

Celá akce má několik zajímavých charakteristik, díky kterým se liší od ostatních filmových událostí. Živly původně vznikly na půdorysu neformálních střetnutí studentů, studentek a pedagogů katedry Filmové vědy z Bratislavy ve Štiavnici, kde univerzita vlastnila část jednoho ze starých domů.

V roce 1999 byl seminář poprvé zpřístupněn širší veřejnosti s úvodním tématem čtyř živlů a jejich interpretace ve filmu. Od té doby seminář roste a rozvíjí se společně s jejich organizátory a účastníky. „A taky mládne. Osmnáctý ročník toho byl důkazem,“ dodává jedna z organizátorek.

Seminární, nekomerční a komorní ráz si událost uchovává dodnes. Každé Živly zastřešuje jedno téma, většinou jde o společenský fenomén, kolem něhož je rozestaven kvalitní program se silnými tituly. V minulých letech měli diváci možnost prostřednictvím filmu přemýšlet například nad tématy jako je moc, revoluce, rebelie, láska nebo paměť.

Každému tématu tady „odpovídá programová dramaturgie, která spojuje hrané, dokumentární, animované a experimentální filmy, celovečerní i krátkometrážní, aby díky nim umožnila publiku nahlédnout téma z co největšího množství úhlů pohledu,“ píše se na webu akce. Ohmatávání daného tématu je dále prohlubováno skrze historicko-teoretické úvody filmových odborníků, jimiž většina promítání (zejména v hlavní sekci) začíná.

Promítá se tu v místním kině Akademik, v Kulturním centru, ve venkovním amfiteátru, na nádvoří Starého zámku nebo na fotbalovém stadionu. Foto: oficiální FB stránky festivalu

Akce je rámována hutným festivalovým programem/knihou, do níž přispívají sociologové, filozofové nebo filmoví teoretikové a kritici, aby přinesli další mezioborové vhledy k zastřešujícímu tématu. Program organizátoři vhodně doplňují několika „masterclassy“ vedené významnými lidmi z branže a taky koncerty a workshopy. Vše je tu organicky propojeno v jeden celek.

Jen je trochu škoda, že nezůstává prostor pro diskusi po filmech. Po nejedné projekci totiž člověku zůstává spousta nezodpovězených otázek nebo nejasností, na které by se rád zeptal či jen znal názor ostatních. Čas kvapí a prostor dostává hned další film či událost.

Pokud se vám však příčí nepohodlí spojené s obrovským množstvím překrývajících se filmů, kapel, divadel nebo jiných druhů umění na velkých festivalech, ve Štiavnici můžete zůstat klidní. Další příjemnou vlastností Živlů totiž je, že filmy a další akce se překrývají jen v minimální míře. Festival vsází na kvalitu na úkor kvantity. Téměř tak odpadá tradiční stres z výběru toho nejzajímavějšího před promítáním, ze zpochybňování vlastní volby v průběhu promítání a odpadá i následná lítost vyvolaná vašimi známými vynášejícími do nebes film, který jste vy kvůli své špatné volbě neviděli.

Všechno dokresluje atmosféra těžko dostupného města v horách, jehož historická část je od prosince roku 1993 zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Pro svou polohu v horách, atmosféře, historickému centru, stříbrným dolům nebo tajchám je oblíbeným cílem turistů ze Slovenska i okolí. Jedna z kolemjdoucích vše shrnula velmi přesně: „Vieš čo, Štiavnica ma svoje čaro“.

Každé Živly zastřešuje jedno téma, většinou jde o společenský fenomén, kolem něhož je rozestaven kvalitní program se silnými tituly. Foto: oficiální FB stránky festivalu

Seminář se toho také snaží využít a roztahuje se i do netradičních prostor. Promítá se tu v místním kině Akademik, v Kulturním centru, ve venkovním amfiteátru (pod padajícími hvězdami), na nádvoří Starého zámku (němé filmy s živou hudbou) nebo na fotbalovém stadionu. Diskutuje se, tančí, koncertuje a zpívá se do ranních hodin ve „festivalových kavárnách“ Archanděl nebo ArtCafé.

Dobrou zprávou pro festivalové diváky trávící desítky hodin v sedadlech sálů je i to, že Štiavnica je postavena v (místy prudkém) kopci, což umožňuje náležité vyčištění hlavy a protažení svalů při přebíhání mezi jednotlivými kinosály, zámky a kavárnami.

Být mladý není žádná legrace
Zastřešujícím tématem tohoto ročníku byl fenomén mládí. V hlavní sekci se sešla pestrá směs klasických filmů (Černý Petr, Sláva, Fanny a Alexander, Carrie), novinek (Toto je náš svět, Sangailino léto, Zázraky), zajímavých starších slovenských filmů (Kúpelňový hráč, Mladí mostári) nebo silných titulů z poslední doby (Slon Guse Van Santa nebo z Ruska přivezené Všichni zemřou kromě mě). Všechny ozpracovávají z různých stran dané téma.

Osa semináře byla doplněna, či spíše porovnávána na několika rovinách. Za prvé byla analýza současného mládí porovnána s dospíváním starších generací a na druhé straně s dětstvím, jejichž příběhy byly sdruženy v sekci Mladosť.sk a Detských 4 živloch. Porovnání se „Západem“ se středoevropskému mládí dostalo v sekci německých filmů. Unikátní generační experimentální snímky přinesly dokumentární sekce nebo pásma vybraných filmů.

Máte-li rádi kvalitní kinematografii a rádi se zamýšlíte a diskutujete nad jedním tématem po dobu pěti dnů, potom jsou 4 živly přesně pro vás. Foto: oficiální FB stránky festivalu

Z většiny snímků bylo zřejmé, že filmaři zobrazují mládí jako přechodovou etapu prodchnutou bojem s okolím, staršími generacemi a sebou samým doprovázenou zranitelností, nejistotou a nepromyšleností až do takové míry, že se vkrádala pochybnost, zda tvůrci romanticky nepřehánějí problematičnost tohoto období lidského života.

Ukázala se také dvojakost přístupu k mladé generaci, která na jednu stranu znamená příslib lepší budoucnosti a na druhé straně ohrožení současného řádu, které je potřeba zkrotit. Být mladý se tak jeví (zvláště dnes) jako nejhorší období lidského života (ovšem s výjimkou všech ostatních).

Máte-li tedy rádi kvalitní kinematografii s kontextem bez ohledu na formát a žánr, rádi se zamýšlíte a diskutujete nad jedním tématem po dobu pěti dnů prostřednictvím filmu, rádi navštívíte nekomerční komorní festival v příjemném prostředí jednoho ze Slovenských měst; potom jsou 4 živly přesně pro vás.

Myslím, že je na čase rozšířit mentální festivalovou mapu Slovenska (sestávající zatím téměř výhradně z hudební Pohody) o další sympatický kus.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.