Býti Syřanem aneb Babišův konec

Babiš si buduje pověst autokratického spasitele, přestože sám přiživuje atmosféru strachu. Máme žít ve stavu permanentní úzkosti, do niž nás Babiš systematicky uvrhává, aby nás pak od ní osvobozoval.

Žijeme nyní ve zhuštěné atmosféře předvolebního strachu, různého druhu. Něco v něm plodí sdělovací prostředky, něco naši politici, na dalším se podílíme jako občané, přispívající do společné díže nedůvěrou, obavami a virtuálně zbytnělou obecnou tíží. Je to zvláštní léto neradosti, ačkoli by nás mohlo těšit alespoň to, že úroda je dobrá a sucho nehrozí.

Také já se snažím co nejrychleji minout Babišovy volební poťouchlé a podvratné billboardy, například hlásající: „Nepřestaneme bojovat proti korupci, i když se kluci hodně snaží.“ Protože víme, koho těmi kluky myslí, nechtěli bychom s Andrejem sdílet ani chvíle v nádražní čekárně, natož s ním sedět ve vládním kupé, totiž kabinetu. On rozkládá vlastní vládu, za niž spoluzodpovídá. Jeho dominance je povahy ničitelské, svého postavení zneužívá.

Chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k uprchlické krizi: „Protože mě koaliční partneři při poslední schůzi vlády nepodpořili a označili za populistu, když jsem chtěl odmítnout přijetí Syřanů nebo jiných uprchlíků, tak si myslím, že jediným možným řešením je, aby Sněmovna svým usnesením zavázala kabinet, aby jednou provždy kvóty odmítl a přestal poslouchat diktát z EU,“ řekl Právu.

Vyslovil-li Babiš vskutku takovou větu, pak je to věta těžkého psychopata, jenž došel k přesvědčení, že stát a jeho zákonodárství by měly sloužit k dosažení jeho cílů, ekonomických i politických.

Tu větu by si neměl ani myslet, natož ji vyslovovat – a vynucovat si její uskutečnění je v rozporu nejen s odpovědností vládního činitele a v rozporu s dobrými mravy, ale také proti duchu evropské spolupráce a naší Listině základních práv a svobod. Ta ve svém třetím odstavci definuje „princip rovnosti“, jenž je garantován mezinárodními smlouvami o lidských právech a svobodách, které „mají aplikační přednost před zákonem“ – natož před nějakým vládním usnesením. A ta garance je závazkem pro orgány veřejné moci.

My nemůžeme Syřanům zakázat vstup na naše území také z dalších důvodů – zákazová nařízení, vynucovaná momentálními poměry a hnutími mysli psychopatických jedinců jsou vždy vstupem na kluzký svah: zakážeme-li vstup Syřanům, proč ne také Afgháncům, Pákistáncům a všem, k nimž si z různých důvodů vytvoříme odtažitý vztah, což mohou být i Maďaři – cožpak víme, o čem si u nás povídají, vždyť nás mohou i hanobit.

Andrej Babiš chce svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k uprchlické krizi. Pomáhá tak sám rozpoutávát společenskou hysterii, od které nás nabízí osvobodit. Repro DR

Listina základních práv a svobod a Ústava nabývají na významu tehdy, když garantuje něco, co se nám zrovna nehodí. Vylučuje řešení situací omezováním práv a svobod, čímž nás vybízí k hledání pracnějších, ale pozitivních opatření. (Mezi ně pochopitelně patří stanovení kvót pro přijímání uprchlíků.)

Babiš je negativní člověk, hysterik a autokrat, jenž společnosti mnohem více škodí, než prospívá. Valnou měrou se podílí na stálém zahušťování společenské atmosféry strachu, v níž si buduje pozici tyrana – spasitele. Protiuprchlická hesla, postoje a výzvy, podezřívavost a dávkování iracionálního zla v době míru a poměrného blahobytu nalézají ve společnosti větší odezvu než tradiční politické programy typu „chléb a hry“, jichž jsme se za posledních dvacet let patrně nabažili.

Nyní tedy máme žít ve stavu permanentní úzkosti, do niž nás Babiš systematicky uvrhává, aby nás pak od ní osvobodil jediným mocenským gestem velikého vladaře. Ochrání nás a zbaví nepřátel. Nijak vás Babišem nechci strašit (a přidávat do společné díže nedůvěry svou tíži), ale ona to ta jeho věta, která mi nedala spát, vlastně obsahuje. To je kardinální sdělení, z nějž pozitivní (a snadno proveditelné) východisko vidím v tom, že až přijde ten čas, zvolíme stejně lehce a přesvědčivě, jako on vyslovuje své strašné věty, prostě někoho jiného, protože máme nadějeplnou možnost a radost vůbec Babiše nemít!

Ne že bych Babiše neměl tak rád, spíše mě zarmucuje až do morku kosti, protože jeho výrokům bohužel rozumím, vím, oč mu jde, s čímž nejen nelze souhlasit, ale ani bychom se s tím neměli smířit. Ona ta jeho věta obsahuje ještě něco dalšího, hrozného:

Jak mi nedala spát, tak přec jsem nakonec nad ránem usnul. Vzbudil jsem se ve čtvrt na sedm a zjistil jsem, že jsem Syřan! A mně se to fakt osobně dotýká, jak ten nějaký Babiš o nás smýšlí. Proč, co jsme mu udělali? Už si ho gugluju. Ke všem ranám osudu, které nás, normální Syřany, stíhají, vždyť ten člověk nám vyhlašuje nepřátelství, není to výzva k válce? Co to je za stát to Česko? Nebýt tohoto Babiše, ani bych nevěděl, že něco takového existuje. Aha, Evropa. Měl jsem o té Evropě lepší mínění. Ale u Joviše co je mi do Babiše, mám svých starostí dost.

Jindy se ovšem budím, a jsem Cikán, což dříve bývalo častější, škoda. A musím uznat, že teď, co vy máte ty Syřany, tak se nám, cikánům, žije trochu líp. Na Syřany nedosáhnete, ale na nás jste dosáhli vždycky. Je docela prima, že ze Syřanů máte větší strach než z nás. A dejte si pozor, protože někteří Syřané mají krůtí hlavu a pařáty jako pštrosi. A když byste snad i nějaké přijali, budou požadovat mnohem větší sociální dávky než my.

Doufám, že stále platí to, co jsme četli v tisku asi před měsícem: že vláda rozhodla přijmout asi osmdesát Syřanů. Ti mají ovšem nejprve projít karanténou, kde budou zkoumáni, zevrubně lustrováni a podrobováni různým testům. A když tím projdou, nebo se sami nerozhodnou raději vrátit, pak by v říjnu mohl být jejich pobyt u nás legalizován. Sláva.

Chci za každou cenu končit něčím pozitivním. Takže doufám, že po příštích parlamentních volbách Babiš už bude mrtvej muž. Nakonec ani jako Syřanovi by mně nevadilo, kdyby třebas pak stál v čele Zemědělského nákupu a zásobování, n. p. Proč ne, tomu on asi rozumí.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Martin Profant - Praha 7

Jen drobná oprava Úterý, 9.Srpna 2016, 19:14:20

Kdyby Sněmovna zavazovala svým usnesením vládu -- stav, který vlastně nemůže podle české legislativy nastat, jen jsou vyjmenované případy, kdy vláda potřebuje souhlas Sněmovny -- pak by to bylo "sněmovní usnesení", nikoli vládní, jak se objevilo v textu. Mělo by váhu doporučení, tedy nulovou.
Vladní usnesení ve smyslu požadovku odmítnutí kvót by bylo tuším legislativně nemožné.

Kromě těchto hnidopyšských poznámek mi mluví Vaculíkův text z duše.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Marketingový Babiš Středa, 10.Srpna 2016, 21:55:52

Dnes v Novinkách zase vylučuje Řecko ze Schengenu, aby mohl oplotit suchozemsky Evropu, mluví o "evropských politicích," kteří za všechno mohou, to je velká móda se vymezovat vůči Evropě (ale tím se dostává skutečně jinam, nechci říct na východ, možná spíš do .... kam patří).

Mrzí mne, že není dost hlasitě slyšet zelené, kteří jsou snad ze stran jediní, kteří mají humanismus v těle a neříkejte mi, že by s tímto nezískali více voličů, než bídných 4,5%, kteří mají také soucit s lidmi prchajícími před válkou,

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.