Stát čelí kritice za smrt losice s mládětem. Ochránci volají po změnách

Policie a hasiči s kritikou za akci, při níž zahynula losice s mládětem, nesouhlasí. Odvolávají se na veterináře, který si za zákrokem stojí. Ochránci přírody nesouhlasí a navrhují změny: koridory a manuál, jak postupovat při transportu.

(jb)

17.06.2016 21:16

Losiceorez

Státní orgány: Operace se zdařila. Ochranci přírody: pacient zemřel. Foto Policie ČR

V pondělí 13. června proběhla na okraji Brna akce, která měla za cíl odchytit a přemístit losici, jež se zde pohybovala, a hrozilo, že vběhne do vozovky na nedaleké dálnici D1. Výsledkem operace ale bylo, že losice, kterou se nakonec podařilo uspat z helikoptéry, vlivem nadměrného stresu zahynula. O den později bylo odchyceno i její mládě. Ale také ono, zřejmě rovněž pod vlivem střesu, zemřelo.

Do pondělního zásahu byla zapojena Policie ČR, brněnská městská policie a také profesionální hasiči. Podle kritiků zásahu akci provázela celá řada chyb, za kterými stojí nezkušenost českých zásahových složek s velkými zvířaty.

„V podobných situacích je nahánění houfem lidí, pak na koních a následně vrtulníkem, stejně jako přemíra manipulace s již imobilizovaným zvířetem, navíc stále v přítomnosti velkého počtu lidí, to nejhorší, co lze udělat,“ uvedl pro Ekolist Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

A dodal: „Je-li zvíře v porostu a nikoho včetně sebe neohrožuje, je lepší jej tam nechat v klidu, zajistit bezpečnost na přilehlých komunikacích, a vyčkat, až se samo ukáže. Případně se jej pokusit lokalizovat třeba termovizí.“ Pro divoká zvířata je podle Miloslava Jirků samotné nahánění ohromně stresující, pro matky s mláďaty obzvlášť a následuje-li znehybnění zvířete, může mít snaha zachránit zvíře špatný konec, což byl také případ obou zásahů na okraji Brna.

Ke kritice zásahu se připojil také Mojmír Vlašín, odborník na ochranu přírody a krajiny a brněnský zastupitel (SZ). Ten však upozornil na to, že uspání a přenesení přes dálnici není špatně zvolená metoda. Podle Vlašína se podobné případy už v minulosti takto úspěšně řešily.

„Úmysl zvíře uspat a přenést je v zásadě správný, protože jinak to nemohlo dobře dopadnout, to zvíře nemůže bez újmy překonat dálnici, pokud tam není nějaký podchod, kudy by se dostalo skrz. Horší asi bylo to provedení, ale do této chvíle nevím, v čem byla chyba,“ řekl pro Deník Referendum Vlašín.

Policie s kritikou nesouhlasí
Podle mluvčího jihomoravské policie Pavla Švába, který byl přímo na místě, jiný než zvolený postup nebyl možný, navíc se vše dělo pod dohledem odborníků, veterináře a zvěrolékaře. Šváb také upozorňuje, že zvíře bylo ve dva metry vysokém porostu řepky a nebylo vůbec vidět. Policie podle něho vyzkoušela všechny možnosti, nasadila i služební koně, nic z toho ale v uvedeném terénu nestačilo, takže bylo nutné zvíře uspat z helikoptéry.

O postupu podle Švába rozhodli přítomní odborníci. „My tam sloužíme jako servis k tomu, aby se to zrealizovalo, nikdo z policistů není takový odborník,“ uvedl pro Deník Referendum tiskový mluvčí a dodal: „Nikdo z lidí, kteří byli na místě, nečekal, že to takto dopadne, všichni postupovali podle pokynů odborníků.“ Na místě přítomný veterinář Stanislav Mazánek, který se podílel na odchytu obou zvířat, si za zákrokem dle svých výroků v Deníku stojí.

Šváb také pro DR popsal okolnosti zásahu, které celou situaci komplikovaly: „Druhá věc je, co dělá ta řepka se zvířetem. My jsme měli od odborníků informaci, že los konzumací řepky postupně slepne a kvůli tomu se chová nevyzpytatelně,“ doplnil Šváb, který si nedovede představit, že by policie kvůli zajištění losice zastavila provoz na dálnici D1.

„Když se zastaví provoz na dálnici, většinou to dopadne tak, že někde na konci kolony se stane nějaká tragédie,“ vysvětlil Šváb, proč policie raději zvolila variantu, kdy zvíře obklíčila v poli, aby nemohlo na dálnici vběhnout a snažila se ho odchytit.

Biolog Jirků poukázal v Ekolistu na to, že se po uspání kolem losice pohybovalo nevhodně velké množství lidí. „Na některých snímcích z akce bylo v okruhu několika metrů kolem zvířete možné napočítat i jedenáct osob. U zvířete by měl naopak být jen počet nezbytně nutný k manipulaci s ním. Přítomní by se měli chovat a mluvit klidně a tiše,“ zdůraznil Jirků.

Manipulaci se zvířetem po uspání Pavel Šváb komentovat nechce, role policie podle něj skončila tím, že zvíře nemohlo vběhnout na silnici a bylo předáno pod kontrolu odborníků. „Jestli existovala možnost uspat losici dřív, než se z toho stane atrakce, než tam dorazily všechny hasičské a policejní sbory z okolí, to já nevím. Třeba ta možnost existovala, možná, že ji prošvihli,“ uvedl Mojmír Vlašín.

Svůj postup hájí i hasiči a městská policie. Ochranáři navrhují změny
Mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška pro Deník Referendum uvedl, že na místě měli pět lidí, jednu posádku auta. Mikoška přiznal, že vyhodnocení zapojení hasičů do akce ještě neproběhlo, schůzka na to téma se má teprve uskutečnit. Mluvčí nicméně uvedl, že hasiči byli na místo povoláni na transport zvířete, nikoli na jeho nahánění a odchyt.

„Naším úkolem bylo uspané zvíře transportovat k místu odvozu, kde pak uhynulo, a před samotným transportem jsme mu poskytovali pomoc ve formě vody a ochlazování,“ popsal mluvčí. Rovněž podle něj o postupu rozhodoval veterinář: „Ani policisté, ani my neznáme ta zvířata jako ti veterináři, kteří nám na místě musí říct, jak se zvířata budou chovat a jak máme postupovat.“

Podobný postoj má k celému zásahu i městská policie, která ve svém vyjádření píše: „Los se v obou případech vyskytoval v bezprostřední blízkosti frekventovaných komunikací, kde s ohledem na mohutnost zvířete, bylo snahou strážníků i dalších zúčastněných složek primárně zabránit tomu, aby nevstoupil do vozovky, kde by případný střet s vozidly mohl mít tragické následky.“

Své pochybnosti o tom, zda skutečně bylo nezbytné provádět zásah tak, že losi byli mnoho hodin naháněni a stresováni, vyjádřil ale i náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ). „Argument, že je bylo třeba odchytit, aby se nezranili, je ve světle výsledku „záchranné akce“ naprosto ostudný,“ uvedl Ander.

Podle Andera celý příběh odhaluje potřebu dobudovat systém biokoridorů, přírodní infrastruktury, která umožní zvířatům procházet krajinou bez nebezpečných kolizí s infrastrukturou lidskou. Koridory by přivítal také Mojmír Vlašín: „Dneska už se dálnice s nadchody dělají a los je typické zvíře, které je, když má možnost, používá.“ Podle Vlašína by s nimi měla počítat rekonstrukce dálnic: „Ví se, kde by měly být.“

Ekolist také upozorňuje na to, že odborníci a vědci z obecně prospěšné společnosti Česká krajina připravují manuál, který by měl českým zásahovým složkám poradit, jak při kontaktu s divokými velkými zvířaty postupovat. Podle Dalibora Dostála z České krajiny odborníci při přípravě manuálu využijí rad od kolegů z Polska a Skandinávie, kde mají s odchytem a přesunem losů bohaté zkušenosti.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Bondink_ctverec

Jindřich Jedlička - Brno

"Ti veterináři, kteří nám na místě musí říct, jak se zvířata budou chovat", to žádáte dost. Sobota, 18.Června 2016, 20:46:43

Mohu Deníku Referendum potvrdit jedno: MVDr. Stanislav Mazánek jako veterinární lékař v brněnské zoo nasbíral mnoho zkušeností s imobilizací ("uspáním") zvířat jak pomocí foukačky, tak i pušky. Nikdy to není snadné, i v zoo zvířata v souvislosti s imobilizací a transporty hynou, a to je u nich předem upravena krmná dávka a mohou být perorálně premedikována (napájecí vodou, krmivem), a tím i částečně chráněna před účinky stressu. Věřím, že ve volbě a dávkování preparátu neudělal žádnou chybu.

Jenže přivolaný veterinář přijede se svým nádobíčkem, nikoliv se svým týmem. Nezná ani policisty, ani strážníky, ani hasiče, a už vůbec nemá čas je školit. Když k tomu přidáme "lidolovce" místního mysliveckého sdružení, každý z nich bez osobní odpovědnosti a proto chytrý jako rádio, těžko se divit výsledku.

Doktor Vlašín má rozhodně pravdu s biokoridory.
Ale není pravdou, že je nutno "řešit" každé zvíře "v blízkosti dálnice". Není to nezbytné. Jen v případě, že se dostane do "slepé uličky", do nějakého rohu či zužujícího se koridoru mezi silnicemi. Třeba právě to bude ve zmíněném manuálu: Pomocí dočasných značek snižte rychlost na přilehlých silnicích, přidejte značky "pozor zvěř" a čekejte. Losice s mládětem by pak měla šanci pochopit, že podél vody (jak velí instinkty) to tentokrát nepůjde, a Brno obejít jinudy.

Jestli je pravdou, že se střílelo z vrtulníku, to rozhodnutí v žádném případě nevydal veterinář... veterináři vrtulníky nedisponují. Někdo jiný měl obavu, aby nebyl obviněn z nečinnosti, z nedostatečné ochrany projíždějících motoristů.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.