Jak Bakumbo uškodil stařečkovi

Ondřej Vaculík vypráví příběh o souboji jedince a úřadů. Jedinec chce právo zastavět svůj pozemek, úředníci chtějí udržet výhled do krajiny. Soukromý a veřejný zájem se utkávají na kolbišti paragrafů a trestních oznámeních.

Představme si stařečka jako věchýtek, záda přiohnutá jistě už osmi křížky, hůlka v třaslavé ruce, druhou třímá ohmatané papírové desky, jež se chvějí jako on a v nichž je celý ten jeho případ flagrantního bezpráví, v němž stále přibývá úředních dopisů, aniž by spravedlnost pohnula miskou vah na jeho stranu aspoň o milimetr. Už se to táhne nějaký rok.

Ono to i tehdy trvalo, než se mu podařilo získal inženýrský titul, komunisté mu pořád házeli klacky pod nohy, a nyní je to možná ještě horší, zlo prolezlo snad všechny instituce, jež si s ním nyní svobodně nakládají, a práva se nedovoláš.

Už podal i trestní oznámení „o skutečnostech nasvědčujících podezření, že byl spáchán trestný čin“ – a že spáchán byl! – a okresní státní zastupitelství je odložilo „jako nedůvodné“, nespravedlnost do nebes volající, hlas se mu zlomil. A tak v té věci podal „žádost o přezkoumání způsobu vyřízení trestního oznámení“ na krajské státní zastupitelství a představte si, ono tu jeho stížnost předalo k vyřízení zase tomu okresnímu zastupitelství, spravedlnosti se v tomto státě nedovoláš.

Televizní divák nepochybuje
Proti stařečkovi stojí lysý a obtloustlý chlap, stařečka arogantně stírá pohledem, očividně týpek cynického, veřejnou správou protřelého funkcionáře, pro nějž spravedlnost je to, co slouží jeho názoru a zájmům. Jak vidno, ani soucitu se v něm nedořežeš. Ještě že je tu ta televize, podívejme se, on se snad i podle usmívá, ačkoli by se měl kát. Stařeček se chvěje v obavách, aby se dožil konce procesu, a ten funkcionářský bakumbo se stále tak podle usmívá naopak doufaje, že stařeček se toho nedožije… V jakém státě to žijeme? – žasne televizní divák.

O co jde? Stařeček převedl na svého syna pozemky v katastrálním území nejmenovaného města s představou, že do nového územního plánu, který město připravuje, už budou vneseny jako plochy zastavitelné rodinnými domky, o což písemně žádal.

Zadání nového územního plánu ale schvaluje zastupitelstvo, které zejména z krajinářského hlediska takový záměr nedoporučilo, město by přišlo o ojedinělý výhled do krajiny – zamítá se, stojí v zápise. Navíc pozemky jsou odlehlé a nový územní plán podporuje snahu, aby se město zbytečně nerozlézalo do krajiny, ale mělo zřetelnou hranici mezi jeho intravilánem a extravilánem. Nehledě na zbytečně vysoké náklady (a územní nároky) na budování inženýrských sítí, komunikací, veřejné osvětlení, údržbu a tak dále.

Z krajinářského hlediska zastupitelstvo nedoporučilo zastavět pozemek, město by přišlo o ojedinělý výhled do krajiny. Foto ceskatelevize.cz

Na veřejném projednávání návrhu územního plánu stařeček vznesl svou připomínku a znovu písemně žádal zadavatele o zařazení pozemků svého syna jako plochy pro rodinné domky, což zpracovatel plánu v čele s určeným zastupitelem pro tvorbu nového územního plánu znovu písemně zamítl. Kromě důvodů věcných, které trvají, také nelze popřít zastupitelstvem schválené zadání.

Stařeček se snažil určeného zastupitele, řečeného Bakumbo, ve své věci nějak zainteresovat, což se mu nepodařilo, tento zatvrzele trval na svém, změnu stanoviska zadavatele nepřipustil, ačkoli stařeček hodlá vstřícně vyřešit ono „krajinářské hledisko“ se svým projektantem v rámci územního rozhodnutí, takže důvody původního zamítnutí pominuly.

Neoblomnost zadavatele i zpracovatele nového územního plánu v čele s určeným zastupitelem stařeček hodnotí jako projev arogance moci, diskriminaci jeho zájmů a zlý úmysl trvale znehodnotit pozemky jeho syna, o čemž svědčí i argumentace určeného zastupitele, řečeného Bakumbo: Krajinářské hledisko zohledňuje územní plán, který je regulativem výstavby v zájmu rozvoje celého města v souladu se zájmy jeho občanů, v tom také tkví smysl územního plánování. Veřejný zájem nesmí spočívat na libovůli developerů či jednotlivých stavebníků a jejich projektantů.

Další zpupná věta Bakumbova, arogantní úřednická floskule zneužívající pojmu „veřejný zájem“. V tomto případě přeci nejde o veřejný zájem, ale o jeho, stařečkův zájem, aby mohl svobodně nakládat se svým nemovitým majetkem, na což má právo. A proto mu opravdu nezbývá nic jiného než v rámci práva a spravedlnosti podat trestní oznámení „o skutečnostech nasvědčujících podezření, že byl spáchán trestný čin“. A přátelé, odložení tohoto oznámení státním zastupitelstvím pak považuje za bezprecedentní porušení práva, kterého by se ku konci svého života chtěl dožít alespoň v zájmu syna.

Na čí straně v tomto případě je spravedlnost, televiznímu divákovi bezpochyby dojde, zvláště po záběrech na Bakumba, jenž stoje u stařečkových pozemků máchá rukama a arogantně cosi blekotá na svou omluvu, že on přeci stařečkovy pozemky nijak neznehodnotil, nepoškodil je, nekontaminoval jejich půdu žádným jedem, ba ani jinak se jich netkl, takže mají pořád tu hodnotu, jakou měly…. No představte si to, takový vůl.

Když to chápe i televizní divák, jak je možné, že státní zastupitelství nikoli… V jakém státě to žijeme? – táže se stařeček a před kamerou třepe svými ohmatanými deskami s lejstry plnými zla.

(Stařeček je skutečný, Bakumbo je také skutečný.)

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.