Radioaktivní odpad: stát nabízí obcím miliony za povolení průzkumu

Bez geologického průzkumu sklady nelze stavět, obce považují vládní miliony za uplácení.

(zb)

01.12.2009 15:28


Spoluautor: Jan Miessler

Usa_yucca_mountains_schema_jaderneh_uloziste_by_s_rao_www

Jaderný odpad: kam s ním? Schéma SÚRAO, www.vidivici.cz

Kam s ním? Tuto otázku si nad radioaktivním odpadem z Temelína a Dukovan léta kladou úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Již před pěti lety bylo vybráno šest lokalit, kde by své místo mohly najít tisíce tun odpadu. Aby se ale o vybudování úložiště mohlo skutečně uvažovat, je nutné nejprve provést geologický průzkum.

Místní radnice však geology na svůj pozemek nechtějí vpustit. Stát se tedy rozhodl vybraným obcím nabídnout za povolení průzkumů až 100 milionů korun, jednotlivé obce by si tak mohly mezi sebou rozdělit 8 až 12 milionů. Podle slov ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Tošovského se nejedná o uplácení.

Proč se obce úložištím tolik brání? Kromě nepovolení geologického průzkumu nemají žádné pravomoce o vybudování jaderného úložiště spolurozhodovat. Je to kvůli tzv. atomovému zákonu 18/1997 Sb., podle kterého obce nejsou účastníky příslušného správního řízení, a nemají tedy rozhodovací kompetence. V roce 2002 byl sice zákon novelizován a občanské iniciativy společně s tehdejší Čtyřkoalicí tlačily na jeho změnu, návrh na účast obcí, vlastníků pozemků a občanských sdružení byl však nakonec smeten ze stolu společnými hlasy ODS, ČSSD a KSČM.

Protesty proti úložištím
Proti zakládání hlubinných úložišť tehdy bojovala občanská sdružení jako Bezjaderná Vysočina, Calla a Hnutí Duha. Ta dokonce vydala příručku s názvem "Právní rádce pro všechny, kteří nechtějí žít u úložiště radioaktivních odpadů". Nyní starostové vytipovaných obcí společně s Callou a Duhou organizují petici, která se proti postupu státu rázně ohrazuje.

„Je to stále stejná písnička,“ říká Edvard Sequens ze sdružení Calla, „lidé z lokalit, kde může navždy spočinout vysoce radioaktivní odpad, volají po dialogu a respektování jejich názoru. Státní orgány zase o celospolečenském zájmu a jednostranném přesvědčování, i pomocí milionů korun do nenaplněných obecních pokladen.“ Dodává, že během uplynulých pěti let moratoria na geologický průzkum neprošel parlamentem žádný zákon, který by milionové kompenzace umožňoval.

Podobně kritizuje postup státu také Hnutí Duha. „Dokud stát nezmění podobu procesu na transparentní a plně demokratickou, měl by proces zůstat zastaven. Obce se musí stát plnohodnotným účastníkem procesu a dostat právo o svém osudu spolurozhodovat,“ uvedl Martin Sedlák z Hnutí Duha. „Za pět let přišli úředníci na jediné: že mají s obcemi lépe komunikovat. To však nestačí,“ dodává Sedlák.

Moratorium nezabralo
Pětileté moratorium na geologický průzkum bylo vyhlášeno v roce 2004 po sérii protestů a místních referend, které možnost skladiště odmítly. Smyslem moratoria mělo být nalezení konsenzu mezi státem a dotčenými obcemi ohledně způsobu rozhodování – jenomže i po pěti letech zůstávají obce i kraje z procesu rozhodování vyloučeny. Jejich jedinou záchranou je nepovolit průzkum. Pokud by se nechaly zlákat státními miliony, průzkumům a následné výstavbě skladů by už nemohly nijak zabránit.

„Správa úložišť radioaktivních odpadů si myslí, že náš nesouhlas prolomí finanční kompenzace v průběhu průzkumů, ale ne vše se dá zaplatit penězi,“ uvedl starosta Lodhéřova Jiří Dvořák. Podobný názor mají i ostatní starostové. Jedinou obcí, která by podle Aktuálně.cz s průzkumem souhlasila, je Dolní Cerekev – stanovila si však podmínku, že průzkum by se musel odehrát zároveň i v ostatních vytipovaných lokalitách.

Podle starostů a ekologických organizací by správným řešením měla být novela atomového zákona, která by obsahovala spolúčast obcí při rozhodování. Jak uvádí Sedlák z Hnutí Duha, zkušenosti ze Švédska ukazují, že demokratická podoba procesu posiluje důvěru veřejnosti v podobné projekty.

„Společnost nemůže řešit problém vyhořelého jaderného paliva obětováním některého ze slabých regionů. Především by ale měla najít řešení dříve, než vyrobí další tisíce tun tohoto zářícího dědictví jaderné energetiky,“ dodává Sequens ze sdružení Calla.

Další informace:
Calla Nekonfliktně k úložišti? I po pětiletém moratoriu stále bez obcí
Aktuálně.cz Stát nabízí obcím 100 milionů za jaderný průzkum


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.