Chci přispět X

Kam kráčí česká kultura?

Kulturu nemůžeme chápat jen jako hrady, zámky a zabíjení volného času. Kulturní vyžití musí být pestré a dostupné všem, bez ohledu na sociální rozdíly. Může se tak posílit aktivní občanství, spolupráce a schopnost představit si lepší svět.

Oddělení pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády České republiky v současnosti připravuje Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030. O co se jedná? Dokument rezonuje se sedmnácti Cíli udržitelného rozvoje OSN 2015-2030, které vedle globálních cílů (jako například vymýcení chudoby a hladu) zahrnuje i dílčí cíle týkající se místní kultury.

Mezi ně patří například docenění kulturní rozmanitosti, podpora místní kultury prostřednictvím cestovního ruchu a zlepšení ochrany kulturního a přírodního dědictví.

Česká strategie zahrnuje kulturu a tvorbu identity společně s tématy jako práce, vzdělání, sociální nerovnosti, zdraví a udržitelná spotřeba.

Kultura bez vyloučení

Aby do přípravy dokumentu byli zahrnuti zástupci a zástupkyně různých sektorů, uspořádalo ve čtvrtek 28. dubna 2016 Oddělení pro udržitelný rozvoj diskusní kulatý stůl. Nejprve byly metodou takzvaného „world café“ shrnuty aktuální trendy v jednotlivých oblastech, pak následovaly skupinové diskuse nad možnými opatřeními a cíli.

Téma kultury a tvorby identity v diskusi velmi rezonovalo a díky tomu bude mít v chystané strategii větší význam, než který by vyplýval z pouhého podkladového materiálu. V něm byla kultura zmíněna jen několika větami a nebyly jí určeny žádné strategické cíle.

Částečně se dařilo vyvracet mechanické pojetí kultury, které se často automaticky chápe jen jako „dědictví minulosti“. Sofistikovanější debatu a odbornější formulace opatření ovšem omezovala účast zástupců z jiných oblastí, jako je zemědělství, doprava nebo zdraví, se kterými bylo třeba nejprve najít společný jazyk.

Na druhou stranu je třeba říci, že téma kultury se tak ovšem promítlo i do dalších oblastí. Například pod téma „důstojné práce“ bylo zahrnuto také zvýšení respektu k profesím v oblasti kultury a také k dobrovolnictví. Potřeba rozvíjení takzvané kulturní gramotnosti, která odpovídá zásadní schopnosti „kulturního povědomí a vyjádření“ pojmenované v Evropském programu pro kulturu, byla zmíněna v oblasti vzdělání.

Zvyšuje se riziko, že se kulturní služby stanou činitelem sociálního vyloučení, protože skutečně kvalitní kultura bude dostupná jen v metropolích. Foto visitczechrepublic.cz


Z debat o kulturním dědictví vyplynula potřeba mít na zřeteli rovněž nehmotné kulturní dědictví a také se soustředit nejen na zachovávání zděděného bohatství, ale i na jeho prezentaci a rozvíjení. Potřeba zaměřit se na budoucnost, inspirovat se v zahraničí a zajistit dostupnost kultury pro všechny bude důležité při podpoře tvořivosti obyvatel.

Diskutéři také zdůrazňovali význam rodiny jako prvotního tvůrce lidské identity. Kultura by se rovněž mohla stát důležitým elementem pro rozvíjení vztahu obyvatel republiky k jejich domovu.

Důležitým cílem, který vyplynul z diskuse, je posilování respektu k vlastní kultuře jako předpokladu respektu ke kulturám ostatním.

Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030 by měla vláda schválit do konce tohoto roku. Základní verze dokumentu bude pravděpodobně hotová na přelomu letošního srpna a září, kdy ji bude možné připomínkovat. Zásadní je ovšem samotné uskutečňování, které závisí na vůli a odhodlanosti politiků. I když je pro přípravu strategie důležité zapojení expertů, domnívám se, že při řešení problémů je nutné počítat s jejich politickým rozměrem.

Například analýza situace v udržitelné výrobě a spotřebě proto není možná bez analýzy fungování a účinků globálního kapitalismu. Podobně zvyšování nebo snižování sociálních nerovností a s ní související míra nerovnosti v dostupnosti kvalitních kulturních služeb je otázkou politickou.

Představit si lepší svět
Pokud se totiž rozšiřuje kulturní nabídka, musí se také rozšiřovat její dostupnost. A to se děje pohříchu málo. To zvyšuje riziko, že se kulturní služby stanou činitelem sociálního vyloučení, protože skutečně kvalitní kultura bude dostupná jen v metropolích a pro skupiny s vyšším příjmem a s odpovídajícími kulturními schopnostmi a návyky. Proto je klíčové rozvíjet kulturní infrastrukturu na regionální i místní úrovni.

Podle analýz má Česká republika k dispozici hustou síť kulturních organizací různého charakteru. Regionální kulturní centra (divadla, kulturní domy) ale nemají dostatečné vybavení, odpovídající právní formu a dostatek financí. Kulturní pracovníci a vzdělavatelé v těchto místech nejsou důstojně zaplaceni a mají omezený přístup k aktuálním zahraničním novinkám a metodám, jak zprostředkovávat a rozvíjet kulturu. A také jak začleňovat do kultury vyloučené skupiny!

Péče o zděděné má smysl jen spolu s rozvojem postojů, které povedou k pochopení vztahu kultury k současnosti a nynějším společenským výzvám. Foto vyletnik.cz 

Zatímco počet zpřístupněných památek se zvyšuje, počet návštěvníků nepatrně klesá. Proto je jejich atraktivitu potřeba zvyšovat doprovodnými programy. I přes rovnoměrné rozložení kulturního potenciálu, klesá jeho využití se vzdáleností od krajských center. Přitom v sociálně a ekonomicky zaostalých oblastech, například v Jeseníkách, jde často o jediné řešení udržitelného rozvoje. 

Na místní úrovni je třeba zlepšit hlavně podmínky pro volnočasové kulturní aktivity, také je potřeba posílit využití lokálních kulturních možností a jejich propojení s dalšími oblastmi. Tím by se mohly povzbudit místní iniciativy a komunitní život. Pro důstojný život je přece zásadní rozšiřování a zkvalitňování kulturní nabídky, zejména pro děti a seniory.

Proto je důležité, aby právě připravovaná strategie propojila už existující strategické dokumenty, využila již formulovaných smysluplných cílů a pomohla je uskutečnit.

Kulturu lze pojmout také skrze paralelu s úvahami o reformě vzdělávání: není nutné kulturu omezovat na „povinné rozvíjení dědictví“ nebo „společenské vyžití“. Péče o zděděné má smysl jen spolu s rozvojem kompetencí a postojů, které povedou k pochopení vztahu kultury k současnosti a nynějším společenským výzvám a které rozvinou vyjadřovací schopnosti a tvořivost občanů.

Ze strategických dokumentů a deklarací je zřejmé, že rozvoj tak zvaného kulturního povědomí významně přispívá k aktivnímu občanství a vzájemné spolupráci. Posiluje schopnosti představit si lepší svět, vede k úctě k rozmanitosti, vytváří příznivé předpoklady k sociálnímu a mezigeneračnímu dialogu a dalším schopnostem a oblastem, které tmelí společnost. Takový vývoj je nyní zapotřebí!

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.