Rozhovor s Petrem Vrabcem: Ptali se, zda nám stálo za to zastávat se bezdomovců

Petr Zewlakk Vrabec byl jedním ze dvou mužů obviněných ze sprejerství za happening, při kterém nevznikla žádná škoda. O případu poskytl Deníku Referendum rozhovor.

Igor_demo20

Saša Uhlová

03.05.2016 08:57

Petr Zewlakk Vrabec

Zewlakk28

Petr „Zewlakk“ Vrabec (31 let) vystudoval geodézii a pět let se živil jako zeměměřič. V současné době se živí fotografováním a pracuje také jako barman v Unijazzu. Dobrovolnicky se věnuje práci na statku ve Vlčkovicích.

Žije s partnerkou, mají jednu dceru, která je v současnosti jeho největším zájmem. Je hrdým Žižkovanem.

K přezdívce Zewlakk přišel na střední škole. Začali mu tak říkat spolužáci vlastně jen pro to, že ignoroval módní diktát. Přezdívka už mu zůstala a dnes ho tak oslovují všichni přátelé.

Happening, který měl upozornit na přílepek v zákoně o sociálním bydlení, skončil trestním stíháním. Kvůli chystané právní normě tehdy spáchal člověk obávající se toho, že nebude mít na nájem, sebevraždu. Aktivisté před sněmovnou v rámci happeningu nakreslili obrys těla dočasným sprejem.

Trestní řízení proti aktivistům má na svědomí státní zástupkyně Zdeňka Galková. Policisté, kteří oba hlavní aktéry zadrželi, byli dle slov Vrabcova obhájce Pavla Uhla nakloněni tomu událost neřešit. Trestní řízení zahájili na pokyn Zdeňky Galkové, který dala po telefonu na základě dosahové konzultace, a to za situace, kdy již bylo zjevné, že barva byla smyta.

Policisté v tu chvíli už měli fotografie umytého místa. Tak začal jeden z nejabsurdnějších soudních procesů v posledních letech. Trval sedm měsíců.

Mezi trestně stíhanými byl i jednatřicetiletý Petr Vrabec, který v rozhovoru pro Deník Referendum popisuje, jaké na něj mělo trestní stíhání dopady.

Jak se vůbec stalo, že jsi sprejoval na chodník před Sněmovnou?
Nápad vznikl v den, kdy se konala slavná demonstrace se šibenicemi. Nebyl jsem na ní, ale sešli jsme se pak v kavárně Unijazz, abychom počkali na zadržené.

Byli tam dokumentarista Tomáš Kratochvíl a aktivistka za práva Romů Ivanka Čonková. Říkali, že by chtěli udělat happening před sněmovnou. Poslanci měli hlasovat o novele zákona o sociálním bydlení. Plánovaná akce měla být odpovědí na to, že Stanjurův přílepek (Zbyněk Stanjura z ODS navrhoval dát obcím do rukou rozhodování o budoucnosti lidí na ubytovnách – poznámka redakce) vzbuzoval v mnoha sociálně slabých lidech paniku. Jeden člověk na ubytovně v Ostravě dokonce vyskočil z okna a zabil se.

Jak to známe z Holywoodských filmů, kde se obkreslují mrtvoly, chtěli jsme namalovat obrys těla a napsat k němu Tomáš. Ten člověk se tak jmenoval. Chtěli jsme, aby si poslanci, až půjdou na zasedání, uvědomili, že se jejich rozhodování týká konkrétních lidí.

Petr Zewlakk Vrabec se v současné době živí také focením. Lze ho potkat téměř na každé demonstraci. Foto Saša Uhlová, DR

Proč oslovili právě tebe?
Původně jsem tam byl pozván jako dokumentarista. Jenže jsem vystudoval geodézii a pět let jsem se tím živil, tehdy jsem sprejoval každý den. Nabídl jsem jim proto svoje zkušenosti a potřebný sprej jsem měl doma. Věděl jsem, že se s ním denodenně po ulicích sprejuje, jak policisté, tak technické služby, dopraváci.

Věděl jsem taky, že je to dočasně značkovací sprej, že tím určitě nic nezničíme, protože se to normálně používá. Oni navrhovali křídový, ale vysvětlil jsem jim, že ten stačí polít vodou a v tu chvíli tam nic nebude a za minutu bude potom. Chtěl jsem, aby to tam bylo aspoň chvíli, hodinu, dvě, aby to mělo nějaký efekt.

A co se tedy stalo v den akce?
Ve Sněmovní ulici jsou všude kamery. Kousek za rohem v takové klubovně jsme si to proto vyzkoušeli. Viděl jsem, že kolegové nejsou úplně zruční v používání značkovacího spreje. A bylo to fakt potřeba udělat rychle a dobře. Nabídl jsem se, že to udělám, takže jsem se z dokumentaristy stal najednou hlavním aktérem.

A tak jsme to nasprejovali, Miloš si rychle lehnul, já jsem ho obkeslil. Z budovy okamžitě vyšli ven dva muži v oblecích, ptali se nás, co tam děláme. Vysvětlili jsme jim, že je to happening.

Hned nás zajistili a dovedli nás dovnitř, kde jsme počkali na policii. Přijeli těžkooděnci a odvedli nás na služebnu, kde jsem pak strávil šest hodin.

Co jste tam celou dobu dělali?
Nejdřív nás hlídali dva mladí policisté. Bylo hodně psychicky náročné nemluvit. Miloš bohužel na jejich otázky odpovídal. Ptali se nás, jestli nám to za to stálo zastávat se smažek, feťáků a bezdomovců.

Jeden z policistů byl mého věku, byla to taková tmavší místnost, on měl tmavé brýle, nohy na stole a cucal pecku od broskve. Po třech hodinách, kdy se ptali na takovéto věci, přijel městský policista na kole.

Vystupoval tam jako další nezúčastněná osoba, když nám dělali prohlídku. Každou chvíli nám říkali, jestli nám to za to stojí, že tam budeme muset zůstat přes noc a tak podobně.

Obhájce přijel asi po pěti hodinách. Pak nás vyslechli. Vypověděl jsem, co se stalo. Ptali se mě na plat, rodinné zázemí, pokládali dost zvláštní otázky. Nakonec mě pustili s tím, že se to vyřeší ve zkráceném řízení do čtrnácti dnů.

Soudní řízení začalo ale až v listopadu. Přišel trestní příkaz dostal jsem půlroční trest podmínku s ročním odkladem podle toho jejich sprejerského zákona, poškozování cizí věci.

Čekal jsi to?

Dost mě překvapila výše trestu, byl jsem do té doby naprosto bezúhonný, ani přestupek jsem neměl. Dali jsme tedy s obhájcem odpor, a pak přišlo první přelíčení.

Napadlo tě, že by tě odsoudili a nevyšlo to ani u odvolání?
Nevěřil jsem tomu. Obhájce ale vždycky říkal: „Může se stát cokoli.“ Až vždycky dva dny před líčením jsem začal být už opravdu nervózní a během přelíčení to bylo opravdu hodně náročné.

Nemyslím si, že jsem koktavý a umím mluvit na veřejnosti. Tam je to ale jiné. Je tam ta ohrádka, před sebou má člověk tribunál, nalevo státní zástupkyni, jsou tam právníci v talárech, je to hodně nepříjemné. Byl jsem nervózní.

Udělal bys to znova?
Určitě, ale lépe bych to promyslel. Pro mě je to v tomto smyslu hodně cenná zkušenost. Naše akce byla vlastně strašně nedomyšlená.

Věřil jsem, že to bude maximálně přestupek, nějaká pokuta, na kterou se složíme. Vůbec mě nenapadlo, že bych mohl dostat podmínku. Pro mě roční podmínka, jako pro člověka, který je angažovaný, znamená hodně.

Mohlo by se stát cokoli. Někde bych si třeba jen sedl před náckama a už bych si šel na půl roku sednout. Někdo si může říct: no tak máš roční podmínku, ale pro mě taková představa byla velmi nepříjemná.

Přes nepříjemný zážitek spojený s trestním stíháním zůstal Petrovi smysl pro happening. Foto Saša Uhlová, DR

A není to náhodou tak, že spíš než to, že jste svou akci nedomysleli, vás postihl zcela neadekvátní trest?
Z mého pohledu určitě, ale dle protisprejerského zákona je to myslím spodní hranice. Důležité však je, aby zákony byly uplatňovány i dle svého ducha. Tedy proč byly sepsány. My jsme dělali happening, nesprejovali jsme jen tak. A pak jsme to taky smyli.

Státní zástupkyně se také stále oháněla památkovou zónou a vůbec nebrala v potaz, že tím značkovacím sprejem je postříkaná celá Sněmovní ulice, protože tam označovali, kudy vedou elektrické sítě. Soudkyně ostatně sama výborně řekla, když odůvodňovala osvobozující rozsudek, že se nejednalo o sprejerství, ale o vyjádření politického názoru.

Co bylo nejvíc nepříjemné?

Hodně velký dopad na mě mělo to, jak se to táhlo, trvalo to vlastně docela dlouho. Mám ale poměrně štěstí na svou sociální bublinu, takže to, že jsem najednou „trestaný“, i když to nebylo ještě pravomocné, v mém okolí nikomu nevadilo. Přesto je to stres.

Člověk navíc musí platit právníka. Když pomyslím na lidi, kteří nic vážného neudělali, jenom se veřejně angažují proti vzestupu nenávisti, jako je Igor Ševcov nebo Katka Krejčová, a kterým třeba hrozilo víc, některým mnohem víc, pro ně to muselo být opravdu strašné.

SAŠA UHLOVÁ

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Luděk Ševčík - OSVČ

Chudák chlapec! Úterý, 3.Května 2016, 10:49:58

Jak ho mohli tak zmanipulovat, aby se domníval, že svým konáním napomáhá bezdomovcům? Vždyť jen dělal vše proto, aby ubytovatelská mafie nepřišla o kšefty.
Je mi jej líto. Mladý člověk, plný ideálů a někdo z něj dělá užitečného idiota. Vždyť on si nešťastník myslí, že vyjadřoval SVÉ politické názory!
Přitom by energie a zaujetí těchto mladých lidí mohla být využita k něčemu opravdu užitečnému. Bohužel je však velká mediální manipulační síla všech těch byznysmenů s chudobou. Dobří lidé by k ní neměli přispívat. Ti by se veřejně měli od ní distancovat.
U těchto mladých lidí je nebezpečí, že až prohlédnou, budou z nich cynici, starající se jen o své, nebo se nasáčkují do nějaké "neziskovky" a budou placeně dělat "dobré" za cizí.
Je mi líto těchto zneužitých nadšenců a je mi líto lidí bez svého domova. Obojí doplácejí na vychytralost byznysmenů s bídou.
Sociální demokraté by už tomuto měli vystavit stopku. Pokud se chtějí nazývat sociálními. V bezedných dírách byznysmenů mizí čím dál více peněz, které v systému pak zoufale chybí. Skutečný levičák by se měl rozhodně postavit proti pokračování tohoto svinstva.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Stanjurovo řešení Úterý, 3.Května 2016, 19:58:1

Luděk Ševčík má pravdu: na Tomášovi už žádní obchodníci s chudobou vydělávat nebudou.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Macháčku, víte skutečně o čem píšete, Úterý, 3.Května 2016, 20:54:48

nebo chcete jen vypadat jako aktivista? Stanjura není nevolený diktátor, jen jeden z navrhovatelů novely zákona, který byl drtivou většinou sněmovny schválen. Proč tedy neútočíte na tu opravdu drtivou většinu, proč jen na Stanjuru? A proč útočíte na spolunavrhovatele zákona, který měl skončit s vytvářením nových vyloučených lokalit, se zákonem, který mohl likvidovat byznys ubytovatelské mafie? Vám nevadí, že tento zákon byl nedemokraticky zneplatněn nikým nevolenou skupinou právníků MV? A že kvůli tomu bydlí lidé za ohromné státní peníze v likusácích, když by mohli bydlet levněji v bytech? Tudíž že byznysmeni s chudou vyhráli nad sněmovnou? Mě to vadí. A logicky předpokládám že to musí vadit každému demokratovi, který má v sobě sociální cítění. A jak jste na tom vy? Vám nevadí nedemokratické postupy, které umožňují byznysmenům s chudobou zvětšovat lidskou bídu?

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

A teď vážně, pane Ševčíku Úterý, 3.Května 2016, 23:52:8

Kolik lidí z ubytoven odmítlo, když jste jim nabídl byt?

Představa, že někdo bydlí na ubytovně, protože se mu tam líbí nebo protože touží dát vydělat jejímu provozovateli je stejně absurdní jako představa, že ten koho z ubytovny „pro jeho vlastní dobro‟ vyženete, přespává na lavičkách, protože se mu líbí nemít střechu nad hlavou.

Zcela obecně: Chudým nikdy nepomůžete z chudoby tím, že jim něco vezmete. Pokud nechcete vymýtit chudobu vyhubením chudých, musíte těm chudým něco dát.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Co se Stanjurovým přílepkem Středa, 4.Května 2016, 05:28:28

Stanjurův přílepek lze, myslím, vcelku jednoduše napravit. Stačí doplnit k němu, že komu obecní zastupitelstvo zamítne výplatu doplatku na bydlení, tomu je povinno zajistit bydlení samo.

Prostě uplatnit klasickou zásadu: Žádnou moc bez zodpovědnosti.

Luděk Ševčík - OSVČ

Prokázal jste jen, pane Macháčku, že o problému nevíte nic. Středa, 4.Května 2016, 06:49:55

Což vám ovšem nevadí, aby jste se angažoval. Symptomatické pro aktivisty. Že díky tomu kopou za ubytovatelskou mafii a ne ve prospěch chudých, už nepřekvapuje. Stejně se chovají i v migrační krizi. Jejich altruismus zneužívají ti chytří v pozadí a aktivisté se aktivním angažmá stávají nebezpečnými diverzanty.
Stanjura a s ním potažmo celá sněmovna chtěli jen řešit otřesně zmršený zákon z roku 2006, který pustil obchodníky s chudobou z řetězu a umožnil jim vytvářet vyloučené lokality, ponechal jim chudé napospas a to vše za neuvěřitelně vysoké zisky. Je zajímavé, že tento zákon prošel bez odporu lidí, kteří tvrdí, že chtějí pomáhat sociálně slabým.
Vy nemáte ani představu /stejně jako ten nešťastník z článku/ v jakém područí jsou lidé na ubytovně! Především - člověk, který je ohrožen bezdomovectvím, není už svou podstatou většinou někdo, kdo dokáže život vzít do svých rukou. To by nebyl tam, kde je. Jsou to lidé, kteří se nedokáží orientovat, protože na to nemají buňky, často i alkoholici a feťáci. Lůsři. Ubytovatele, který jim sám aktivně nabídne ubytování, čímž je zbaví starostí o hledání bytu, pak berou jako svého zachránce. To je začátek jejich nevolnictví. Ubytovatel si pak hlídá to, aby se mu klient z ubytování neztratil. Vyyřizuje za něj veškerou agendu s úřady, shání mu potvrzení pro pracák, že nemůže sehnat práci. Zaměstnává jej občas načerno, přičemž jeho odměnu si stáhne například prodejem mu alkoholu z vlastních zdrojů. Okruh se uzavře, neboť ubytovatel úplně odřízne ubytované od reality. Místo sociální sítě padl chudý do pavučiny byznysmena s chudobou.
Naivní aktivisté, masírování různými takovými byznysmeny, ubytovateli počínaje a různými "neziskovkami" pokračuje, se pak domnívají to co vy. Že by chudí raději bydleli v bytech a jen jejich nedostatek je nutí bydlet v otřesných podmínkách. Nemají ani ponětí o tom, že ta vámi odsuzovaná novela zákona o hmotné nouzi pomohla ke stěhování těchto chudáků z ubytoven do prázdných městských bytů. A o tom, že skandálním zneplatnění této novely se ti lidé rychle vraceli na ubytovny. Nakontaktujte třeba senátora Víchu, starostu Bohumína, ať vám o tom popovídá.
Těm chudákům se skutečně na ubytovnách líbí. Ubytovatel tam z nich sejme veškerou starost a zajistí jim tam nerušený klid. Mohou se celé dny věnovat jen svým "koníčkům". Jsou svým způsobem mezi svými. Pokud by šli do bytu, museli by nejdříve absolvovat procedůru spojenou s uzavíráním smluv a pak začít žít jako zbytek populace. Začít se o sebe sami starat. To, co teď nemusí, to, co je stát za přispění ubytovatelů a jejich neplacenému komparsu, do kterého počítám nešťastníka z článku a další aktivisty, odnaučuje. Tedy paradoxně to, co je jim skutečně njvíce třeba.
Vy nemáte ani ponětí o tom, co se skutečně děje.Jak jsou nešťastní pracovníci Úřadu práce, v jejichž gesci je ubytování chudých, když jim člověka, kterému již sehnali byt a on má už před podpisem smlouvy, vyfoukne nějaký ubytovací mafián. A oni s tím nemohou naprosto nic dělat!
To nemluvě o tom, že zde horlíte /a ten mladý naiva z článku dokonnce je postihován, i když směšně/ za zachování zákona,který ubytovatelům umožňuje vytváření vyloučených lokalit, ghett, kam sestěhovávají chudé. Tahají je z okresu či krajů jako kočky koťata. A kyž jich mají málo, tak i ze Slovenska.
Pokud chcete být opravdu užitečný společnosti, tak si nejprve sežeňte maximální množství údajů o problému a nevycházejte jen z podkladů ubytovatelské mafie, nebo raději zůstaňte věrný svému povolání. UI je už tak dost.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Ševčíkovo řešení Středa, 4.Května 2016, 07:13:23

Nejlépe se člověk naučí plavat, když ho hodíte do vody.

Že šel ke dnu, když tam spadl? Nevadí. Vezměte mu ten odporný kus shnilé slámy, kterého se tak zoufale drží, to ho (plavat) naučí.

Luděk Ševčík - OSVČ

Že jsem se namáhal! Středa, 4.Května 2016, 07:43:19

Se slepým se o barvách přece nepobavím. Tak snad se alespoň zamyslí jiní.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.