Primárky v USA po New Yorku: rozhodnutí se blíží

Petr Jedlička shrnuje a komentuje výsledky úterního kola amerických prezidentských primárek, ve kterých překvapil zejména rozsah vítězství Donalda Trumpa.

Newyorské primárky z 19. dubna nakonec přinesly překvapení, bohužel ale jiné, než v jaké celé progresivní hnutí v USA doufalo. Zatímco u demokratů se žádné zemětřesení nekonalo – Hillary Clintonová vyhrála díky úspěšné kampani a vinou diskriminačního volebního systému ve svém domovském státě o 15,8 procenta hlasů –, u republikánů zvítězil nečekaně výrazně Donald Trump.

Překvapením přitom není ani tak samo Trumpovo vítězství – také Trump je v New Yorku doma a průzkumy preferencí zde vedl dlouhodobě. Nečekalo se ovšem, že po ohromné antikampani zprostředkované vedením Republikánské strany, po sérii výher ultrakonzervativce Teda Cruze na západě země a navíc po několika dalších faux pas zvítězí hulvátský magnát o tolik – že zvítězí ve všech okrscích a zároveň u všech demografických skupin, včetně žen.

Newyorská momentka. Foto Mike Maguire, flickr.com

Trump dostal v newyorských primárkách celkem 518 tisíc hlasů, což je sice o 230 tisíc méně než demokrat Bernie Sanders a o 500 tisíc méně než Hillary Clintonová, současně ale o 200 tisíc více než John Kasich, druhý republikán v pořadí. A to se počítá. Republikánský systém totiž dává jasnému vítězi velký bonus.

Trump tedy v New Yorku získal díky svým 60,5 procenta hlasů oproti 25,1 procenta Kasichovým a 14,5 procenta Cruzovým téměř všechny přidělované delegáty (89 z 92). A co je snad ještě důležitější, získal ohromnou iniciativu do další části kampaně.

Pokud se před New Yorkem soudilo, že Trump nezvládne shromáždit do konce primárek nadpoloviční většinu všech delegátů a že o republikánském nominantovi na prezidenta USA rozhodne až červencový sjezd strany v Clevelandu, nyní je všechno jinak.

Trump sice má i po newyorském triumfu „jen“ 845 delegátů z 1237 nutných, a z 647 delegátů, kteří se budou ještě rozdělovat, jich potřebuje získat 392, což je hodně; v dalším hlasovacím kole 26. dubna by ale měl podle průzkumů přesvědčivě zvítězit, a pak mu stačí už vyhrát pouze 3. května Indianu a 7. června Kalifornii a New Jersey, kde jsou opět zvýhodněni vítězové. Venkovskou Nebrasku, Kentucky a Nové Mexiko pak může v klidu nechat Cruzovi.

Iniciativa z východu není pochopitelně všechno a přihodit se může ještě ledacos. V liberálním New Yorku ovšem volila Trumpa výrazná většina lidí i navzdory tomu, že slíbil znovu povolit a ještě přitvrdit waterboarding nebo že označil koncept globální klimatické změny za výtvor Číňanů snažících se oslabit americkou průmyslovou výrobu.

Donald Trump je nyní opět jednoznačným favoritem Republikánské strany USA a bude zajímavé sledovat, jak se s touto skutečností sžije republikánský establishment. Mezi odborníky panuje shoda, že kdyby Trumpovi byla odepřena na clevelandském sjezdu nominace, takřka stoprocentně by ohlásil kandidaturu mimo stranu jako nezávislý uchazeč.

Poměry u demokratů
U demokratů získala Hillary Clintonová 57,9 procenta hlasů a Bernie Sanders 42,1 procenta. Vzhledem k tomu, že se voleb mohl zúčastnit jenom ten, kdo se zaregistroval jako newyorský demokrat do loňského října, kdy byl Sanders ještě úplným outsdierem, není rozdíl tak velký.

Poměrný systém navíc zajistil, že Hillary získala 135 delegátů, zatímco Bernie 104. A Sanders též porazil Clintonovou ve všech okrscích okolo New York City a vybral další peníze na kampaň.

Také vítězství Clintonové je ovšem nepopiratelné. A dalším neoddiskutovatelným faktem je, že Clintonová dostala více než milion hlasů, zatímco Sanders 750 tisíc – to vše po sérii úspěchů Sanderse v caucusech v západních a sředozápadních státech a po velkých protestech hnutí Democracy Spring, které se Sandersem sdílí kritiku přílišné role peněz v americké politice.

Bernie Sanders má aktuálně 1229 delegátů a superdelegátů, Hillary Clintonová 1911. Získat nadpoloviční většinu nutnou k automatické nominaci znamená u demokratů dosáhnout mety 2383 delegátů. Hillary Clintonové tedy stačí už pouze 472 delegátů, přičemž rozdělovat se u demokratů bude ještě 1668.

I Sanders má stále teoretickou šanci na zisk většiny, vzhledem k poměrnému systému ve všech demokratických primárkách by ale musel už jenom vítězit, a to s velkým náskokem. Znalci se shodují, že něco takového by předpokládalo nejdříve nečekaně velkou výhru v některém z velkých států a zisk iniciativy. Jednou z takových příležitostí byl právě New York. Další bude 26. dubna Pensylvánie, kde ale vede v průzkumech Clintonová. A v květnu už bude na obrat zřejmě pozdě.

Další po úterku
Zatímco u republikánů bude nyní nejzajímavější sledovat způsob, jakým se establishment sžívá s Trumpem a Trump s ním, anebo metody jejich dalšího vzájemného boje, u demokratů zůstává hlavní otázkou, jak si Clintonová zajistí, aby ji podpořili ve vlastních prezidentských volbách i Sandersovi příznivci.

Nehledě na výsledky v příštích týdnech se budou všichni zbývající uchazeči snažit maximálně posílit svoje pozice, a získat tak co největší vliv na politiku konečného vítěze primárek. Ted Cruz se snažil v posledních týdnech domluvit bližší spolupráci s Marcem Rubiem, Bernie Sanders zase představil záměr poměnit s pomocí svých stoupenců Demokratickou stranu.

Trump a trumpismus už po New Yorku z volby příštího amerického prezidenta nezmizí. Co nejsilnější nominaci bude chtít získat ale i Clintonová.

Jedním z pozitiv letošních a stále ještě ne-úplně-rozhodnutých primárek je fakt, že se dostane pozornosti i státům, v nichž se hlasuje v jejich samotném závěru v první polovině června. O dalším si bude možné udělat konkrétnější představu po příštím úterku, kdy se odehraje hlasovací kolo v Pensylvánii, Connecticutu, Marylandu a na Rhode Islandu – kolo neméně důležité, něž bylo aktuální newyorské.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.