Zahájili třídní boj?

Ivan Štampach

Změna trestního zákoníku má rozšířit počet skupin, které budou chráněny před hanobením, a to včetně rozdělení podle třídy, do níž jedinec náleží. Pokud se stane kritika privilegovaných trestným činem, demokratický vývoj se zastaví.

Na webové prezentaci Česká justice zveřejnili tento týden zprávu o chystané změně některých paragrafů trestního zákoníku. Jeho § 355 dosud stíhá ty, kdo veřejně hanobí národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, a dále pak též skupinu osob pro skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že někdo je skutečně nebo domněle bez vyznání.

Změna by spočívala v tom, že by se ke skupinám chráněným před hanobením přidala třída, která je prý v důvodové zprávě návrhu novely definována životním stylem, vzděláním, příjmem, ba dokonce i autoritou. Dále by byli nově chráněni lidé ohrožovaní pro sexuální orientaci a pohlavní identitu.

Obdobná změna by nastala i v následujícím paragrafu, který jednotlivce a skupiny chrání před podněcováním k nenávisti nebo k omezování práv a svobod takových skupin.

Proč třídy?

Se sexuální orientací přichází právníci a zákonodárci poněkud opožděně. Přicházejí v době, kdy se za vrozené považují určité předpoklady k milostné preferenci osob stejného pohlaví, avšak určitá role se připisuje i hlubinně-psychologickým motivům souvisícím s rolemi rodičů a je nutno hájit právo volby, a tedy i právo na změnu preferencí podle vlastního rozhodnutí.

Přicházejí s touto jednoduchou, možná zjednodušenou formulací v době, kdy jsme se naučili rozlišovat sexuální sebeidentifikaci od preferencí ohledně protějšku milostného vztahu, což se dosud pod záhlavím pohlavní orientace směšovalo.

Lze snad doufat, že v možných budoucích případech, kdy se státní orgány už opravdu ujmou ochrany obyvatel před nenávistnými útoky, budou schopni s asistencí odborníků tyto různé aspekty odlišit a ve všech těchto případech zasaženého člověka obhájit.

S chvályhodným rozšířením ochrany se svezlo i přidání třídy, což je nutno zevrubně analyzovat, a je nutno ukázat na významná rizika s tím spojená. Snad je možné doufat, že příprava změny paragrafů se z interního prostoru promítne do veřejné politické diskuse a že debata se do legislativního procesu promítne.

V nás, kdo otevřeně a hlasitě kritizujeme oligarchizaci společnosti, budí nový návrh strach, že za sociálně kritickou pozici budeme napříště trestně stíháni. Foto mic.com

Především si tu musíme uvědomit, že proti občanské rovnosti, která od dob francouzské revoluce patří spolu s volností a bratrstvím k základním principům demokracie, se tu obnovuje třídění společnosti. Charakterizovat pohyblivé sociální role a proměnlivé sociální skupiny rigidním zařazením do tříd je ideovým odůvodněním destrukce sociální soudržnosti, s níž však stojí a padá loajalita a ochota občanů aktivně participovat na státě jako na společném díle všech.

Třídy byly tradičně spojovány s pozicí ve vztahu k výrobním prostředkům. Jedna třída jimi disponuje a má z nich prospěch, druhá je odkázána na to prodávat svou pracovní sílu. Sledujeme-li dnešní zdánlivě neutrální a skutečně angažované úvahy na toto téma, zjišťujeme mnohem banálnější třídění podle výše příjmu. Slýcháme pořád dokola o třídách vyšších a nižších. Pak je tu jakási střední třída definovaná tak, že se jeví jako rarita, a je nutno ji dál štěpit na nižší střední a vyšší střední.

Se sociální konstrukcí tříd se pojí vždy spíše nepřiznané třídění na nás, ty lepší, a na tamty, kteří jsou třídou nižší a tím opovrhovanější. Oklikou se vrací to, co jsme za minulého režimu sarkasticky glosovali tak, že všichni jsou si rovni, a někteří jsou si rovnější.

Projekt občanské rovnosti neznamená, že ignorujeme moc jedněch a bezmoc druhých v prostoru práce. Nepřehlížíme faktickou nerovnost v prostředí formální právní rovnosti. Je též zřejmé, že rovnost neznamená stejnost. Ve společnosti sobě rovných jsou legitimní rozdíly na základě píle a dovednosti, ale též rozdíly životního stylu a kultury (v současném multikulturním prostředí).

Třída privilegovaných

Hájit rovnost znamená překonávat rozdíly ve startovací pozici. Každý má mít možnost uplatnit své postoje a hodnoty a také své vzdělání a schopnosti. Zatím panuje značná shoda o tom, že nelegitimní rozdíly platily v monarchicky a aristokraticky řízené společnosti. Ve školním vzdělání se doposud vykládají dějiny tak, že revoluce proběhlé v západním světě od druhé poloviny 18. století odstranily nespravedlnost a nastolily demokratickou perspektivu.

Tyto změny, které jsou základem společenského pořádku, v němž dnes žijeme, byly teoretickou, ale i prakticky politicky uskutečněnou kritikou starého režimu absolutistické monarchie a šlechtických privilegií. Náš systém byl nastolen na základě kritiky dřívějších vládnoucích společenských skupin, tedy podle aktuální terminologie tehdejší vládnoucí třídy.

Pokud novelizovaný trestní zákoník učiní kritiku fakticky privilegovaných v zájmu reálné rovnosti trestným činem, pokud prohlásí kritiku nelegitimní nerovnosti například za hanobení, může to znamenat zastavení dalších ekonomických, sociálních a politických reforem. Posilování demokratických principů volnosti, rovnosti a bratrství bude zastaveno. Možná to dokonce bude krok zpět před demokratické revoluce.

Mohli bychom pustit uzdu fantazii a představovat si, že (v případě schválení novely v navrhovaném znění) reálně bude orgány činnými stíháno každé hanobení toho, co má snad zákonodárce na mysli, když mluví o třídě.

Mimořádně zvědav jsem na to, budou-li trestáni politici a žurnalisté, kteří jsou jejich zaměstnanci, nebo jsou nepřímo v jejich službách, když hanobí chudé, jednoduché lidi se základním vzděláním, manuálně pracující a lidi, na které dolehla krutost systému, zbavila je domovů a vyhnala na ulici.

Výsměch neprivilegovaným, připisování lenosti a kdejaké zlotřilosti takřečené nižší třídě je stále ještě běžné, i když citlivost některých nezávislých publicistů na sociální téma se snad bohudíky zvyšuje.

Zákon v nově zamýšlené podobě teoreticky představuje ochranu kterékoli společenské třídy. Reálně však hrozí být základem represe. V nás, kdo otevřeně a hlasitě kritizujeme oligarchizaci české společnosti, budí nový návrh strach, že za sociálně kritickou pozici budeme napříště trestně stíháni. Troufám si vyslovit obavu, že v prostředí dnes už mohutného sociálního hnutí v západním světě připravuje někdo potichu a nenápadně novou kapitolu třídního boje.

Právnický experiment, jehož jsme svědky, budí dojem, že nastává zatím studená třídní válka. Osobně bych si velmi přál, aby dnes, kdy i za relativní ekonomické prosperity je nemalá část obyvatel na tom sociálně špatně a kdy v širokých kruzích veřejnosti panuje zuřivá nenávist k systému, nepřerostla nově vypovězená třídní válka ve válku horkou.

A velmi se obávám toho, aby se jí nechopili extremisté typu Dělnické strany sociální spravedlnosti, kteří nejsou tak slabí a bezvýznamní, jak by se zdálo. Rozsudky smrti nad námi jsou, aspoň v předběžných konceptech, zdá se, už sepsány.

    Diskuse
    JN
    April 15, 2016 v 11.52
    České etnikum zde lidskoprávní aktivisté hanobí
    jak na běžícím páse. V Deníku Referendum je to "in", hanobit Čechy.
    ??
    April 15, 2016 v 12.48
    Bude povolene a nepovolene hanobeni, coz uz se v podstate deje.
    Bude povoleno hanobit rusy a Putina. Bude zakazano hanobit zidy a zidovskeho miliardare Sorose. Bude povoleno hanobit cechy a Zemana. Bude zakazano hanobit Erdogana (uz to zacina v Nemecku) a vlastenecke islamisty v Syrii. Bude povoleno hanobit ty kteri maji kriticky nazor na oligarchy ulivajici sve nezdanene prachy do Panamy. Nebude povoleno hanobit Schwanzerberga. Je prislusnik slechticke tridy .

    Kdyz nedavno Keller prohlasil, ze se vracime do feudalismu, stal se na str, DR vyvrhelem, pro kazdeho "slusneho" slunickare. Jo a hanobeni slunickaru bude take zakazano. Nez tedy prijdou na radu.
    ??
    April 15, 2016 v 13.11
    p.s.
    Slunickari se vykaslali na Smetanu, poplivali Kellera a vykaslou se na Konvicku (nejde o nazor, jde o svobodu slova). Az poputujou na prevychovu do znovu otviranych uranovych dolu, budou se divit, ze se jich nikdo nezastava. At si to uzijou. Ti chytri samozrejme vcas obrati kabaty.
    LV
    April 15, 2016 v 18.00
    Já se spíše bojím, že se sluníčkáři dostanou k moci a budou ty převýchovné tábory otevírat.
    MP
    April 15, 2016 v 18.18
    Pavlovi Kuchejdovi
    Inu, rusy dovoleno hanobit jest. Jsou nechutné, malé potvory, které vlezou všude. Oproti tomu Rusy -- ale o těch jste nepsal -- zákon hanobit zakazuje.

    Pochopitelně, potíž je v slovu hanobení.

    Lence Vytlačilové
    Nebojte, nebudou. Oni jsou zvyklí v táborech pomáhat, nikoli převychovávat.
    Nejvýše budou otvírat "převýchovné kavárny", aby měli jistotu domácí půdy. A omezí se jen na Prahu.
    Ostatně nedávno jsem si dal v sluníčkářském Caffe... expresso a ten podnik už je na převýchovu zařízen: Řekneš místo Rom Cikán a budeš muset vypít jeden šálek. Pokud máš chuťové buňky, podruhé se takového faux pas nedopustíš.
    LV
    April 16, 2016 v 10.13
    Pane Profante, ráda bych sdílela váš optimismus, nemohu

    Snažím se přesvědčovat, že pro sluníčkáře platí to, co se říkalo o komunistech. Kdo nebyl komunistou do třiceti nemá srdce, kdo je jím po třiceti, nemá rozum a většina z nich z toho vyroste(vzpomínám si s uzarděním na pár sluníčkářských úletů svého mládí) a promění se v příslušníky pražské a brněnské kavárny, ale

    ta sluníčkářská neochvějná víra ve svou vlastní pravu lidí, kteří to cítí dobře (výraz, myslí to dobře - není v tomto kontextu použitelný, neb ta schopnost a ochota uvažovat sluníčkářům naprosto chybí),
    to označování, každého kdo s nimi nesouhlasí za nepřítele lidstva, který musí být zničen,
    ta děsivá manipulace s fakty (už v otázce alternativních zdrojů to je a byla síla, v otázce přistěhovalecké to dosahuje rozměru od komunistických dob nevídaných),
    ten neustálý útok na svobodu slova,
    ta hloubka sluníčkářské nenávisti mne naplňuje děsem.

    To je přesně ta sorta lidí, která s potěšením rozmlátila tiskárnu otce Karla Kryla (pro mne zosobnění komunismu)
    Tohle je přesně ten materiál, ze kterého pocházeli inkvizitoři a kádrováci, co posílali lidi do lágrů.

    Než tohle, tak to raději toho šíleného entomologa - tam mi ta nenávist připadá instrumentální a tedy méně nebezpečná.
    JN
    April 17, 2016 v 0.36
    „Zákonným předpokladem pro trestní stíhání zvláštního deliktu urážky představitele nebo orgánu cizího státu je souhlas spolkové vlády.
    Spolková vláda tuto tureckou žádost přezkoumala podle obvyklých zvyklostí. (…) Výsledkem je, že v tomto případě spolková vláda udělila zplnomocnění ke stíhání.“ Tolik Angela Merkelová.

    Já to nějak nemohu pochopit. Myslel jsem si, že zahájení trestního stíhání je věcí policie a státního zastupitelství. Nemůže se pak třeba stát, že britská vláda udělí souhlas se zahájením trestního stíhání Salmana Rushdieho?
    MP
    April 17, 2016 v 0.53
    Lence Vytlačilové
    Máte pravdu, jsou lidé, kteří vidí svět jen pomocí svých předsudků. Někdo se mi nelíbí a nemám argumenty? Nic se neděje. vytáhnu otřesný příklad z minulosti a obviním dotyčného, že by se choval stejně. Jen si nejsme jist, že by takový dogmatisms charakterizoval jen či převážně sluníčkáře.
    JN
    April 17, 2016 v 1.23
    „Řekneš místo Rom Cikán a budeš muset vypít jeden šálek.“
    A co takhle „Cikáni jdou do nebe“? Smí se ten film ještě ve filmových klubech promítat? Musí promítač za trest vypít Vávrovo kafe?
    JN
    April 17, 2016 v 10.41
    Jsme přece demokraté, pane Profante. Uspořádáme tedy referendum
    o tom, kterou totalitu si zvolíme, zda sluníčkovou nebo konvičkovou. Jen nevím, co na ty lístky napíšeme, když odvozeniny od slova „sluníčkář“ jsou z důvodu politické korektnosti zakázané.
    JN
    April 17, 2016 v 10.59
    Název nebude potřeba. Sluníčkáři se už angažují ve volební kampani
    za volbu konvičkovců velmi podobným způsobem, jako se „pražská kavárna“ angažovala za zvolení Miloše Zemana prezidentem.
    JP
    April 17, 2016 v 12.52
    Souhlas vlády se zahájením trestního stíhání
    Pane Nusharte, onen uvedený paragraf je jenom zcela specifickým případem obecného trestního paragrafu o urážce.

    Tento - specifický - paragraf je paragrafem ryze politickým, který má kořeny ještě někde v 19. století (a jaksi ho doposud zapomněli zrušit). Je to z o s t ř e n ý m pojetím onoho obecného paragrafu. Jenom a jedině pro tuto specifickou, ryze politickou formu je zapotřebí souhlasu spolkové vlády.

    Podle toho obecného paragrafu může policie trestní stíhání kdykoli zahájit sama; a turecký premiér už ostatně prostřednictvím svého advokáta sám takovéto trestní oznámení podal.

    Takže, takový je právní stav. Není tomu tedy v žádném případě tak, že chod obecné justice by byl nějak závislý na rozhodnutích či libovůli spolkové vlády; jedná se jenom o tento zcela specifický případ.

    Je to tak trochu jako s poslaneckou imunitou: k jejich stíhání musí dát předem souhlas poslanecká sněmovna. V daném případě jsou - před tímto zostřeným paragrafem - "imunitou chráněni" všichni občané Spolkové republiky; a tuto imunitu může zrušit svým rozhodnutím jenom spolková vláda.
    JN
    April 17, 2016 v 14.59
    Děkuji Vám, pane Poláčku,
    za vysvětlení. Ono to bez toho vysvětlení (jak to uváděla média) vypadá docela divně. Ale jsem rád, že je to jen zdání.
    MP
    April 17, 2016 v 22.43
    Jiřímu Nushartovi
    Proč referendum? Máme tu dost často volby a pokud chcete Konvičku, můžete ho volit. Myslím, že máte na výběr dost těch stran, které nejsou ani sluníčkářské, ani profašistické.
    I
    JN
    April 17, 2016 v 23.58
    Nepodsouvejte mi Konvičku, pane Profante.
    Mě sluníčkáři k jeho volbě nepřesvědčí, ať se budou snažit sebevíc!

    Některé strany na výběr sice zatím jsou, ale "sluníčkáři" v dojemné spolupráci s "fašisty" se z migrační krize snaží udělat hlavní téma, na kterém se voliči budou polarizovat.
    MP
    April 18, 2016 v 9.32
    Jiřímu Nushartovi
    Já Vám ho nepodsouvám, vy ho navrhujete v referendu podsunout celému národu.
    Konvička a jeho podnik jsou něco, co nám přihodilo, ve slušné společnosti bychom to asi měli zakrýt čistým kapesníkem, ale je toprávě jen nepříjemnost. Malér jsou politici, kteří se z toho pokoušejí vytřískat kapitál.
    JN
    April 18, 2016 v 9.52
    A nesnaží se z toho kapitál vytřískat nejen ti politici, ale i ti sluníčkáři?
    Ty dvě znepřátelené strany se přece navzájem potřebují, jedna bez druhé nemůže existovat.

    Chytřejší, anebo ten s dobrými úmysly by měl z tohoto destruktivního sporu vystoupit a snažit se budovat společenský konsenzus. Ten spor přece nemá řešení v tom, že jedna strana "vylikviduje" 20 procent, nebo druhá strana "vylikviduje" 80 procent nesouhlasících. "Převychovat" se je asi nepodaří :-)
    JN
    April 18, 2016 v 9.57
    Proto také dochází k tomu podrývání demokracie, které popisuje pan Štampach v tomto článku.
    Proč se tato kontroverzní změna trestního zákoníku má stihnout pouze v jednom čtení?
    MP
    April 18, 2016 v 13.45
    Jiřímu Nushartovi
    Ani převychovat, ani vylikvidovat. Normální člověk respektuje, že druzí mají jiné přesvědčení než on. a opravdu jsem nikde nezaznamenal, že by sluníčkáři chtěli někoho likvidovat, vylučovat z národa, běhali se šibenicemi atd. Každý normální sluníčkář ví, že prefašisty musí žít, jen s nimi naštěstí nemusí budovat konsensus.

    Tu neuvěřitelně pitomou změnu trestního zákona nenavrhl žádný sluníčkář. A v tom, co mění, jde právě proti těm, která označují White media za nepřátele národa a rasy, tedy přibližně proti těm, kdo odpovídají Vaší množině sluníčkářů.
    April 18, 2016 v 15.08
    S panem Štampachem
    zásadně souhlasím a jeho obavy sdílím. Jako právník ovšem zásadní malér vidím v tom, že do trestního zákoníku by se takto dostalo typicky "gumové" ustanovení, do kterého se "vejde" v podstatě všechno. "Hanobit" se zásadně zajisté nemá nikdo - ani jednotlivec, ani společenská skupina. Ale cpát do trestního zákoníku a tím pod hrozbou trestu chránit čistě sociologický pojem "třída", je nesmysl. A to proto, že existuje množství navzájem značně odlišných sociologických definic - podívejte se pro jednoduchost třeba jen do "wikipedie" (Marx, Weber, Dahrendorf, Goldthrop, Veblen, Moscy. A definice "National Readership Survey" ? Tak kdo/co má být novelou trestního zákoníku chráněn/o ?
    Takto "gumová" hypotéza právní normy znamená úplnou nejistotu o tom, jaké jednání je/není trestním zákoníkem sankcionováno a z povahy věci také možnost libovůle při rozhodování (policie, státního zastupitelství a soudů). Znamená to, že se nesmějí hanobit "kapitalisté" ani "dělníci" (Marx). nebo se nesmí hanobit "vyšší střední třída" nebo "spodní" třída ? O tom by byla nejistota a taková "norma" by mohla být kýmkoli a proti komukoli - podle okolností a něčího momentálního zájmu - zneužitelná. Důvodová zpráva sice něco napovídá, ale bohužel není jediným "výkladovým pravidlem". V konkrétním případě si nikdo nebude jist, jestli svým počínáním porušuje trestní zákoník nebo nikoli. To je v právním státě naprosto nemyslitelné a nepřijatelné.
    Chtělo by to nějaké "nařízení vlády", které by definovalo pojem "třída" podobně, jako jsou definovány "omamné a psychotropní látky". To je ale sranda, ne ?
    P.S. Tohle píšu jako někdo, kdo má z minulosti dlouholeté zkušenosti s "uplatňováním třídních hledisek", navíc "sluníčkář". A teď vážně nevím: jako příslušník "vyšší střední třídy" (právník), nebo "spodní třídy" (penzista odkázaný na státní důchod) ? :-) Tak mám tedy (po novu ...) podat trestní oznámení na každého, kdo si na netu rýpne do nenažraných advokátů, na toho, kdo považuje důchodce za vyžírky, vysávající mandatorní výdaje státního rozpočtu, nebo pro jistotu na oba ?
    JN
    April 19, 2016 v 8.22
    S těmi procenty byste souhlasil, pane Profante?
    Nemusíte tedy "naštěstí" budovat konsenzus s 80 procenty obyvatelstva?
    JN
    April 19, 2016 v 8.32
    Zajímavý názorový posun
    „Se sexuální orientací přichází právníci a zákonodárci poněkud opožděně. Přicházejí v době, kdy se za vrozené považují určité předpoklady k milostné preferenci osob stejného pohlaví, avšak určitá role se připisuje i hlubinně-psychologickým motivům souvisícím s rolemi rodičů...“

    Ještě donedávna se všude tvrdilo, že homosexuální orientace je zcela jistě vrozená a kdo tomuto základnímu dogmatu nevěří, je zaostalý, popřípadě homofobní. Teď je to jinak?

    Jak se potom s těmito nově zastávanými postoji slučuje nyní prosazovaná homoparentalita, tedy výchova dětí v rodině homosexuálních partnerů?
    MP
    April 19, 2016 v 9.30
    Vy myslíte, že osmdesát procet lidí v tomto státě jsou prefašisti?

    Ale připustme na okamžik, i když je to absurdní, že tomu tak je. Ano, nemusíme. Konsensus je ve společnosti potřeba budovat jen ve velmi vymezených oblastech. V této zemi například neexistuje konsensus o trestu smrti a v polovině 90. let bylo pro jeho znovuzavedení oněch magických osmdesát procent populace. Tento názorový rozdíl ovšem překrýval konsensus o potřebě dodržovat zákony a o tom, že případná změna by se mohla stát volebním tématem.

    Podobně se necítím závázán budovat koncensus s těmi, kdo chtějí porušovat mezinárodní smlouvy či rušit základní lidské právo na dispozici s vlastním tělem. Ať už o jejch počtu říkají výzkumy agentur, co chtějí.
    JN
    April 19, 2016 v 12.08
    Co máte na mysli
    "základním lidským právem na dispozici s vlastním tělem"?
    MP
    April 19, 2016 v 13.36
    Jiřímu Nushartovi
    Základní lidské právem disponovat vlastním tělem myslím základní právo disponovat vlastním tělem. Například rozhodnout se o vlastní graviditě či souhlasit s poskytnutím orgánů pro transplantaci či o jejím odmítnutí.
    Každé lidské právo se naplňuje konkrétním kulturně-historickým obsahem. Pro mě například k právu na disponování vlastním tělem náleží eutanázie (v mém věku aktuálnější než potrat) a předběžné odmítnutí udržování vegetativních funkcí na přístrojích. Jsem si ale vědom, že se tohle naplňování příslušného práva jěstě nestalo sdíleným a respektuji to. Nicméně mělo by platit, že se v naplňování lidských práv nebudeme vracet pod již dosaženou úroveň: například kulturně-náboženským rasismem uplatňovaným proti uprchlíkům pane prezidentem.

    A bych předešel zbytečným diskusím. Lidská práva se nemusí používat k dobrému, jde o to, aby byla nezcizitelná. A pokud chci např. ženu přesvědčit, aby právo disponovat svým tělem neuplatňovala ve formě interrupce, pak to musím dělat formou osvěty, dostupné antikoncepce, sociální podpory atd., nikoli kriminalizací. Bez ohledu na to, že interrupce je sama o sobě společenské zlo.
    IH
    April 19, 2016 v 14.09
    Jiný úhel pohledu
    "Základní lidské právo disponovat vlastním tělem", to zní vznešeně. Přitom jde tak trochu i o z nouze ctnost. Neboť je opravdu obtížné a velmi problematické bránit tomu, aby se lidé o některé činy spadající do uvedené kategorie tak či onak nepokoušeli. Třeba eutanázie nebo sebevraždy nepůjde již postaru absolutně odmítat a tvrdě kriminalizovat. Máme je však uvést jako způsoby dispozice vlastním tělem, kterým patří plná ochrana (i propagace), jako nezadatelným aktům svobody? Něco takového tu už bylo a s tím i spousta zbytečně zemřelých. Podobně ani velcí extrémisté neobhajují právo na potrat v pokročilém stavu těhotenství, byť slovní spojení "vlastní tělo" může být vykládáno v obou směrech značně volně. Rovněž není bráněno lecjakým tělesným modifikacím, na druhé straně bych chtěl vidět reakci úřadů při přidělování invalidních důchodů, kdyby se rozmohla specifická vlna vážného sebepoškozování. Zkrátka, svoboda je zajisté vysoká hodnota, neměli bychom jí však mínit svévoli, zoufalství a defétismus. Víme přece dnes, že okolní prostředí může jedince odsoudit k faktické nesvobodě, takže vznešené proklamace pak legitimizují mnohou vynucenou oběť.
    JN
    April 20, 2016 v 11.04
    Panu Profantovi – budování společenského konsenzu
    Dobře, nemusíte tedy mluvit s 80 procenty lidí, kteří podle různých anket odmítají pomoc migrantům. Chtěl bych se tedy zeptat, zda chcete budovat konsenzus alespoň s těmi zbylými 20 procenty, kteří pomoc migrantům neodmítají, ale mají různé názory například na to, co je porušování mezinárodních smluv, jakým způsobem pomáhat apod. Domnívám se, že mezi těchto dvacet procent, kteří neodmítají pomoc migrantům, ale mají jiné názory než Vy, patří například: Filip Outrata, Petra Hůlová, Jan Šibík, Václav Bělohradský, Jacques Rupnik, Mnislav Zelený Atapana … a také já.
    JN
    April 20, 2016 v 11.08
    "Lidská práva
    se nemusí používat k dobrému"?

    To slyším poprvé. Myslel jsem si, že lidská práva jsou právě pro dobro člověka.
    + Další komentáře