Chci přispět X

S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit

Otázky v referendu o stavbě trvalého úložiště jaderného odpadu ve Slavěticích u Dukovan byly položeny šalamounsky. Výsledek naznačil, že místní jsou sice proti úložišti, ale dovedou si představit, že je zahojí kompenzace.

„S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit“. To je poselství nedělního referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny Dukovany a trvalého úložiště jaderného odpadu v katastru obce Slavětice.

Referendum proběhlo v neděli 10. dubna 2016 ve Slavěticích, ležících asi dva a půl kilometru, severozápadně od jaderné elektrárny Dukovany.

První otázka zněla: „Souhlasíte se stavbou trvalého úložiště jaderného odpadu a nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany na k. ú. Slavětic, nebo v bezprostřední blízkosti obce (k. ú. zaniklých obcí), bez připomínek?“ Na tuto otázku odpověděli občané Slavětic jednoznačně – 90,7 procenta (136 občanů) bylo proti výstavbě elektrárny a jaderného úložiště, 7,3 procenta (11 občanů) výstavbu podpořilo a 2 procenta (tři občané) se hlasování zdrželi. Kdybychom zůstali u této otázky, vítězství zdravého rozumu by bylo jednoznačné.

Jaderná energetika je stále dražší, což dosvědčuje stálý nárůst (cca trojnásobný) původně ohlášené ceny budované finské elektrárny Olkiluoto (ve francouzském Flamaville je tomu podobně) spojený se stále se prodlužujícím datem připojení k síti. Vypovídá o tom i rozhodnutí Evropské komise udělit výjimku pro státní dotace plánované britské elektrárně Hikley Point C. Kdyby se jednalo o výhodnou výrobní cenu, proč by byla taková finanční pomoc povolena, když vlastně porušuje evropské právo? Trojnásobná cena ve Finsku, které je známo velmi nízkou mírou vnímání korupce, může být v reálných podmínkách České republiky výrazně zvýšena.

Studie zveřejněná koncem roku 2014 německým Fórem pro sociálně ekologické tržní hospodářství uvádí, že výrobní cena fotovoltaické elektřiny a jaderně generované elektřiny z nově vybudovaných zdrojů jsou v podstatě stejné. Je zřetelné, že dosavadní cenový trend bude ještě pokračovat. Obnovitelná elektřina bude stále levnější a jaderná stále dražší.

Cena ovšem není jedinou spornou otázkou. Palčivým problémem je i dosavadní neexistence trvalého úložiště jaderného odpadu na celém světě po šedesáti letech provozu jaderných reaktorů a další jaderné technologie. Budovalo se v Yucca Mountain v USA, ale Obama stavbu kvůli zemětřesení v oblasti zastavil. Další se má budovat ve Finsku.

Radioaktivní materiál je skladován v některých lokalitách, například v Asse v Německu, za dlouho kritizovaných podmínek, v posledních letech byl v úložišti zaznamenán únik silné radioaktivity s nebezpečím kontaminace okolí.

Podle renomovaných studií vedených německými statistiky bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren i úložišť se rodí méně dívek. Rozdíl není veliký, ale byl zjištěn v okolí jaderných elektráren v různých evropských i zámořských zemích.

S jádrem nesouhlasíme, ale dáme se uplatit. To je poselství nedělního referenda o výstavbě nové jaderné elektrárny Dukovany a trvalého úložiště jaderného odpadu v katastru obce Slavětice. Repro DR

Je tedy zřejmé, že senzitivita dívčího embrya vůči radioaktivitě je vyšší než u chlapců. Nemůžeme ale zaručit, že ty dívky, ale i chlapci, kteří se narodí v podmínkách okolí jaderné elektrárny, nebudou geneticky poškozeni. Radiační poškození se projevuje především v dalších generacích.

V neposlední řadě v současné době stále více hrozí nebezpečí teroristického útoku, ať už za použití velmi sofistikovaných a účinných zbraní nebo válečného konfliktu. V případě nejzávažnějšího poškození reaktoru by to znamenalo principiální ohrožení dalšího života ve velikých oblastech Evropy.

Všechny tyto aspekty byly ale negovány výsledkem další otázky místního referenda. Druhá otázka totiž zněla: „Souhlasíte se stavbou nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany na k.ú. Slavětic, nebo v bezprostřední blízkosti obce (k.ú. zaniklých obcí), v případě že Vláda ČR bude dostatečně kompenzovat zhoršení životních podmínek občanů Slavětic?“ Na ni již občané odpověděli jinak:

Ano odpovědělo 59,3 procenta (89 občanů), zatímco 40 procent (60 občanů) nesouhlasilo s výstavbou nové jaderné elektrárny ani za podmínek kompenzace (uplácení) a 0,6 procenta (jeden občan) se hlasování zdržel.

Otázky byly položeny záludně, s předpokladem pravděpodobných odpovědí. Po první, která odrážela nechuť a obavy před jádrem, následovala druhá, která přinášela řešení ve formě nejasně specifikované finanční dotace.

Souhlas s výstavbou jaderné elektrárny a úložiště ale nebyl takový, jak patrně protagonisté jádra očekávali, když před referendem prohlašovali „tady jsou pro jádro všichni“. Účast v referendu byla na české poměry neobvykle vysoká: Z 194 voličů se účastnilo 152, tedy 78,3 procenta.

Okolí jaderné elektrárny je ale mnohem širší, než jenom sousední Slavětice. Při úniku radioaktivity by nebyli postiženi jenom bezprostřední sousedé, ale mnohem širší okolí – to by záleželo na množství uniklé radioaktivity a klimatických podmínkách. Občané okolních obcí se bohužel k otázce výstavby nové jaderné elektrárny nevyjadřovali, neboť zřejmě podlehli šálivému pocitu bezpečí.

Je velmi dobře, že se takové referendum konalo, je dobře, že se občané začínají zajímat o to, co se děje v jejich okolí. Možná, že to je začátek východního prozření a pochopení prosté skutečnosti, že „jaderná energie má jediné místo - v technickém muzeu“, abych citoval nestora obnovitelné energetiky, německého politika Hermann Scheera.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

polemika Čtvrtek, 14.Dubna 2016, 09:58:54

"Podle renomovaných studií vedených německými statistiky bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti jaderných elektráren i úložišť se rodí méně dívek."

Trochu jsem googlil a zdá se mi, že jste si to poněkud špatně zapamatoval, tu studii (třeba http://news.nationalgeographic.com/news/2011/06/110602-millions-fewer-girls-nuclear-radiation-births-science/). Ta mluví o místech, kde došlo k haváriím, nebo o místech, kde probíhaly zkoušky jaderných zbraní, nikoli o všech elektrárnách a úložištích.

Normálně provozovaná jaderná elektrárna nebo úložiště má nižší úroveň radiace do okolí než třeba elektrárna uhelná, protože popílek je přirozeně radioaktivní celkem dost.

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že jaderná energetika je drahá a je lepší investovat do obnovitelných zdrojů. Ale není to dramatická hrozba lidskému zdraví.

Každopádně, původně jsem chtěl okomentovat už perex. Proč by měl být v demokracii problém, že místní budou souhlasit s kompenzací za stavbu "nechtěné" třeba jaderné elektrárny (ale může jít i o jiné provozy, taková chemička nebo důl je horší)? Já v takové aukci naopak vidím vynikající řešení problému NIMBY ("ne na mém dvorku"). Nebo chceme zakázat všechny užitečné, ale riskantní technologie?

Milan Smrž - Praha

Čtvrtek, 14.Dubna 2016, 15:31:1

Je dostatek renomovaných studií zabývajících se změnou poměru pohlaví i zvýšeným rizikem onemocnění dětí v okolí JE. V několika zemích bylo zjištěno obdobné. Např. zde:
https://www.helmholtz-muenchen.de/fileadmin/ICB/biostatistics_pdfs/scherb/HELENA_2014_2.pdf
http://enviroinfo.eu/sites/default/files/pdfs/vol7574/0055.pdf
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23947741
http://www.fme.ch/cms2/fileadmin/webmaster/dateien/agkis_lettersexodds_lausanne_v1__21_juni_12_.pdf

To, že provozovatelé shodně uvádějí, že elektrárna nic nevyzařuje, nebo dokonce méně, než se získá letem, či starými fosforeskujícími ciferníky hodinek, notoricky slýcháme celá desetiletí. Stejně jako to, že se nic nemůže přihodit. Poté pak následují Kyštym, Harrisburg, Černobyl a Fukušima...

Ale i při běžném provozu byly zjištěny úniky radiace při otevření reaktoru, např. http://www.theecologist.org/News/news_analysis/2574389/radioactive_spikes_from_nuclear_plants_a_likely_cause_of_childhood_leukemia.html a jsou podezřelé právě ze zvýšení rizika leukemie.

Je-li možné rozhodnutí uplatit, pak je ovšem demokracie iluzí. Buď jsme o něčem přesvědčeni a pak by to podle mého nemělo co dělat s pěnězi. Je ovšem pravdou, že tzv. pohřebné v severních Čechách bylo onehdy lákadlem. Podobná je situace je v oblasti Černobylu.

Ovlivnění poměru pohlaví probíhá na embryonální úrovni a u těch, kteří se narodili je zvýšená pravděpodobnost výskytu genetických mutací. Ty se však projevují především v dalších generacích. Toto kompenzovat mi připadá nesmyslné. Jak kompenzovat ohrožení naší genetické výbavy?

Kdybychom neměli jiné řešení energetiky, tak nám asi nezbyde než riziko přijmout (omluveno způsobem hédonistického života?). Ale my máme lepší, levnější a s mnohem nižšími externalitami - obnovitelnou energii. Jádro v současnosti pokrývá méně než 2% celkové energetické spotřeby. Zde se tedy nejedná o riskantní technologii, ale pouze o oligopolní a vojenské zájmy. Jsou tyto zájmem veřejnosti? Dostatečně uplacené?

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 14.Dubna 2016, 18:42:20

Obnovitelná energie není použitelná do vyřešení skladování elektrické energie v průmyslovém měřítku. Zde máme nadějné prototypy nyní, které se do pěti let dostanou do hromadného použití. Problém je, že se v tomto stadiu vývoj nachází už posledních třicet let a vhodná technologie z těch nadějných prototypů a provozů v malém měřítku jaksi ne a ne přijít.

Milan Smrž - Praha

Skladování je vyřešeno Čtvrtek, 14.Dubna 2016, 21:31:21

Firma Audi provozuje 6 MW jednotku na výrobu syntetického metanu. Takových je možno postavit více, podle potřeb. Větší podíl akumulačních kapacit je nutný až od 50% OZE v síti.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 15.Dubna 2016, 00:06:35

No však - nadějný prototyp v poloprovozu (5 MW ve srovnání s energetikou byť malé země je poloprovoz), aplikace v průmyslovém měřítku do pěti let. Jenže v tomto stavu je skladování elektřiny posledních několik desetiletí.

Pro reálné snížení emisí oxidu uhličitého je potřeba nahradit většinu spalovacích zdrojů (i těch vašich milovaných plynových) a to nejen v elektroenergetice. Takže podílu OZE vysoce nad 50 %. V této souvislosti stojí údaj, že plán (jen plán, tj. když to dobře půjde a nic se nepokazí) ambiciozní a nákladné německé Energiewende počítá do roku 2030 s 50% podílem OZE na výrobě elektřiny.

To znamená přinejmenším dvě věci:
- elektřinu nevyrobenou OZE je potřeba vyrobit jinak, bez jaderné energetiky chtě nechtě spalováním a produkcí CO2. I při tom skutečně velkorysém rozsahu podpory OZE jakou vynakládá Německo, bude podle plánu přinejmenším polovina elektřiny vyráběna spalovacími elektrárnami i v dalších patnácti letech; ani v roce 2040 nemá klesnout podíl spalovacích zdrojů pod 35 %.
- přičemž stejných výsledků, jaké se u Energiewende v Německu teprv do střednědobé budoucnosti plánují, dosahují státy které vsadily na jadernou energetiku kombinovanou s OZE (především tedy vodními elektrárnami; Franci, Švédsko, Švýcarsko) už nyní.

Koneckonců, výroby elektrické energie se zastoupením spalovacích zdrojů pod 50 %, cíle německé Energiewende teprve do roku 2030 - dosahuje už nyní i naše republika. S využitím jaderné energie. Přirozeně.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 15.Dubna 2016, 00:12:49

Jo, myslíte firmu Audi, která coby součást koncernu VW retušovala emise svých výrobků víc než je v kraji zvykem? Tak tam se dá vývoji skladování energie a OZE věřit. ;)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

panu Smržovi Pondělí, 18.Dubna 2016, 05:21:18

Díky za odkazy, nicméně:

Ten první je celkem zajímavý, a tvrdí to, co vy. Ten druhý je irelevantní, protože mluví o Černobylu a jiných katastrofách, kde já uznávám, že samozřejmě mohou mít zdravotní dopady. Konečně, ten třetí je ve skutečnosti kritický - pokud se začtete - k tomu prvnímu.

A já s tou kritikou souhlasím. Možná že skutečně existuje taková korelace, ale usuzovat jen z ní na negativní dopad speciálně jaderných elektráren je dost přitažené za vlasy, zvlášť pokud nemáme jiné doplňující indicie ani kauzální mechanismus. Je dost možné, že stejný problém se týká i uhelných elektráren a chemických provozů, a v podstatě jakéhokoli průmyslu. Kromě toho, není možné vyloučit čistě socio-ekonomické vysvětlení ve změně toho poměru pohlaví.

Co se týče obecně toho rizika, ano, lidé typicky podstupují riziko kvůli hedónismu. Možná vy a já jsme méně typičtí, ale i tak. Nicméně, pokud lidé mohou, přenáší ta rizika na někoho jiného. Takže já v myšlence, že by zbytek občanů v jiných regionech platil třeba regionu s jadernou elektrárnou, nevidím ani tak úplatek, jako spíš korekci právě příslušných externalit (ať už skutečných či domnělých).

Milan Smrž - Praha

ještě k Janu Samohýlovi Neděle, 1.Května 2016, 12:39:15

Máte dojem, že je možné uplatit souhlas i tomu, co bude postihovat nejenom ty kteří se dají uplatit?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.