Tanzanští zemědělci se musí přizpůsobit měnícímu se klimatu

Lenka Purteková

Také africkou Tanzanii postihují klimatické změny. Záplavy či dlouhá sucha způsobují problémy v zemědělství, na němž je místní ekonomika založena. Vláda proto zahájila Národní akční adaptační plán na podporu malých zemědělců.

Zápas s přírodou. Tak v současné době vypadá tanzanské zemědělství. Zemi sužují neobvyklé výkyvy v počasí. Dlouhotrvající sucha a záplavy zkomplikovaly život menším farmářům, kteří nemají přístup ke složitému systému zavlažování.

V Tanzanii má ekonomika z velké části agrární charakter. Podle zdejšího ministerstva zemědělství pochází z půdy až šedesát procent hrubého domácího produktu. Více než osmdesát procent obyvatel pracuje v sektoru, jehož produkty tvoří až šedesát procent vývozu země.

Zpráva Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj (IIED) z roku 2009 varuje, že má Tanzanie dvě desetiletí na to, aby přizpůsobila své zemědělství změnám klimatu. Podle autora zprávy Muyeyeho Chambwery jinak této africké zemi hrozí propad HDP v prvních dvaceti letech o jedno procento a postupně pět až pětašedesát procent v příštích pětasedmdesáti letech.

Podle odborníků na klimatické změny citovaných IPS je jediným způsobem, jak zabránit zásadnímu ekonomickému propadu, změna tradičních pěstitelských návyků. „Jedinou cestou vpřed je vzdělávání zemědělců v nových zemědělských postupech. Většina z nich totiž stále používá zastaralé metody. Jiní se zase snaží pěstovat plodiny v oblastech, kde jsou nedostatečné srážky,“ řekl Marc Baker, výkonný ředitel neziskové organizace Carbon Tanzania, která pomáhá zemědělcům v obci Arkaria přizpůsobit se klimatickým změnám.

Tanzanská vláda si uvědomuje, že musí jednat rychle. Proto schválila Národní akční adaptační plán (NAPA), v rámci něhož hodlá nejen usilovat o snižování emisí skleníkových plynů, ale též systematicky pomáhat malým farmářům s novými zemědělskými postupy a technologiemi. NAPA chce seznámit zemědělce s alternativními postupy pěstování jako je střídání plodin či pěstování takových, které potřebují málo vody. Plán podporuje také výsadbu jiné odrůdy kukuřice, než která je v zemi pěstována dnes a jež bude odolnější vůči suchu.

Podle odhadů ministerstva zemědělství by se teploty v celé zemi mohly do roku 2100 zvýšit o dva až čtyři stupně. Takový nárůst by mohl způsobit, že zemědělci nebudou moci pěstovat víceleté plodiny jako je kukuřice nebo fazole, a budou je muset nahradit jednoletkami, například prosem či čirokem.

Produkce kukuřice — tanzanské základní potraviny — pravděpodobně v několika příštích desetiletích o třetinu klesne. Protože plodina potřebuje hodně vody, odhadují odborníci, že její produkce v sušších centrálních oblastech klesne až o čtyřiaosmdesát procent.

Pesimistické výhledy ostatně dokládá i zkušenost z loňské sklizně. Zemědělci v provincii Iringa podle zpráv ministerstva zemědělství v roce 2009 sklidili mezi třemi až pěti pytli kukuřice na jeden akr půdy (přibližně 40 arů). Ještě před několika roky přitom na stejnou plochu sklízeli pětkrát více.

Další informace:

IPS News TANZANIA:  Weather Changes Turn Farming into Gamble with Nature