Drahé zářící dědictví

O tom, kolik stojí jaderná energie, se mluví často. Většinou se ale zapomíná na dluhy, které rostou už nyní kvůli existujícím reaktorům. Platit za nás nejspíš budou následující generace.

Diskuse o jaderné energetice se v posledních letech věnují hlavně enormním investičním nákladům, které se staly reálnou brzdou stavby nových reaktorů ve vyspělém světě, Českou republiku nevyjímaje. Ve skrytu ale zůstávají dluhy, které za několik desetiletí budou platit naši potomci za reaktory již provozované. Jde o peníze na likvidaci dosloužilých elektráren a na řešení problému jaderného odpadu.

Jednoduchá odpověď na tyto obavy obvykle zní, že ČEZ si odkládá na vyřazování peníze do rezervy a na jiný, tentokrát státní účet, zase posílá odvody podle vyrobeného množství elektřiny. Podrobnější pohled na čísla však otázky, kdo to tedy v reálu zaplatí, skutečně musí vzbuzovat.

Starost budoucích
Na vlastní účetně oddělené konto si ČEZ odkládá peníze na likvidaci jaderných provozů tak, aby na nich v době uzavření byla částka stanovená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. V případě Dukovan to má být 22,4 miliard korun, u Temelína pak 18,4 miliardy. Podle výroční zprávy ČEZ bylo takto na konci roku 2014 „odloženo“ dohromady 16,8 miliardy korun. Kontrolu rezerv podle zákona provádí Správa úložišť radioaktivních odpadů, ta však výsledky svých zjištění tají. Jak dopadne soud trvající již tři roky, v němž se jihočeské sdružení Calla domáhá poskytnutí těchto informací, je zatím otázkou.

Jenže nebude ve skutečnosti cena za bezpečnou demontáž všech šesti reaktorů mnohem dražší? Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvádí průměrné náklady na odstranění jednoho reaktoru zhruba 12,5 miliardy korun, tedy dvakrát více, než bude mít na účtech ČEZ, pokud se vše povede nastřádat podle plánu a neutratit.

Podle řady expertů je však odhad IEA příliš nízký. I vedoucí oddělení analýz pro elektroenergetiku IEA Marco Baroni připustil, že skutečné náklady mohou vyšplhat i na dvojnásobek. Český nejvyšší kontrolní úřad již upozornil, že nedostatečná výše rezerv může znamenat značné riziko pro státní rozpočet.

Provozovatelé jaderných zařízení zatím na účtech určených pro jejich likvidaci po ukončení provozu a na řešení problému jaderného odpadu nashromáždili o 118 miliard eur méně, než činí potřebná částka. Repro DR

Stejně jako roste cena nových reaktorů, narůstají také odhadované náklady na stavbu a provoz hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Z původně spočítaných 47 miliard korun na přibližně 111 miliard vypočítaných v současnosti. A jistě to v polovině století, kdy by mohlo být úložiště uvedeno do provozu, nebude cena finální. ČEZ odvádí tyto peníze formou pravidelných odvodů – padesát korun z každé vyrobené megawatthodiny elektřiny v jaderných elektrárnách na státní jaderný účet.

Nyní je na něm necelých 25 miliard korun a každý rok přibude asi 1,5 miliardy. Avšak jak tu částku více než zečtyřnásobit, když pomalu budou končit Dukovany a nové reaktory, doufejme, zůstanou ve snech jejich propagátorů, na to by se odpověď hledala jen obtížně. Je tedy takřka jisté, že náklady ponesou příští generaci. A nejspíše nám za to moc nepoděkují.

Česká republika v tom není sama. Podle zjištění agentury Reuters odhadují pracovní dokumenty Evropské komise, že provozovatelé jaderných zařízení dosud nashromáždili na účtech určených pro jejich likvidaci po ukončení provozu a na řešení problému jaderného odpadu o 118 miliard eur méně, než činí potřebná částka. Odhad je součástí analýzy možností jaderného průmyslu, kterou si Evropská komise zhruba jednou za osm let nechává zpracovávat.

Podle uvedeného zdroje je na současných jaderných účtech k dispozici 150 miliard eur, přičemž očekávané potřeby jsou odhadovány na 268 miliard eur. Do této částky jsou započítány náklady na postupné rozebrání jaderných zařízení a na ukládání radioaktivních součástí včetně vyhořelého jaderného paliva.

Paradoxně je tato finální stránka jaderné energetiky úspěšně bagatelizována a přitom před celou společnost klade nejen velkou výzvu, jak se bezpečně postarat o vysoce radioaktivní pozůstatky, které musí zůstat po statisíce let izolovány od všeho živého, ale i jak vše zaplatit.

Že i v tomto případě žijeme na úkor budoucích generací je zřejmé. Avšak zajistit, aby ČEZ odváděl a ukládal takové odvody, které budou odpovídat skutečným očekávatelným nákladům, znamená najít politickou odvahu postavit se mocnému soupeři. A politiků, kteří by něco takového dokázali, je u nás jako šafránu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.