Virus zika znovu otevírá palčivou debatu o potratech

Latinskoamerické vlády dnes doporučují ženám těhotenství odložit, v oblasti je ale časté sexuální násilí a polovina otěhotnění vzniká neplánovaně. Právo na potrat, jež země LatAmu doposud ženám odpírají, tak získává úplně nový význam.

Masivní šíření viru zika, označeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za globální hrozbu, začíná mít především na latinskoamerický kontinent konkrétní dopady. A to nejen tím, že jsou už tak napjaté rozpočty nejpomaleji rostoucí části světa zatížené výdaji na efektivní boj proti epidemii. Jedním z vedlejších, ale přesto důležitých účinků, je obnovení palčivé debaty o potratech.

Ač to na první pohled nemusí tak vypadat, obě témata spolu úzce souvisejí. Přestože na jedné straně vlády různých zemí Latinské Ameriky doporučují odložit těhotenství kvůli pravděpodobnému spojení mezi nakažením virem zika a mikrocefalií, na druhé straně zákony většiny kontinentu neumožňují již těhotným ženám potratit v případě, že se u jejich plodu závažný defekt prokáže.

Interrupční legislativa je naopak notoricky přísná: El Salvador (ten samý El Salvador, který doporučil odložení těhotenství o dva roky), Chile, Nicaragua, Dominikánská republika a Haiti neumožňují potrat za žádných okolností. Další latinskoamerické státy nejčastěji pouze v případě ohrožení matky, incestu a znásilnění, a to obvykle teprve po schválení lékařské komise, která v některých zemích (Paraguay) postupuje notoricky přísně a může odmítnout povolení udělit.

Virus Zika. Foto SDL

Zhruba čtyři a půl milionu latinskoamerických žen se tak i za normálních okolností každoročně uchyluje k nelegální a většinou nebezpečné formě potratu, ať už prostřednictvím soukromých klinik, samostatně působících lékařů či načerno kolujících potratových pilulek. Tisíce z nich při tomto zákroku zemřou; například v Kolumbii, kde ročně probíhá asi půl milionu ilegálních potratů, jsou nepovedené zákroky nejčastějším zdrojem úmrtí matky.

V souvislosti s panikou okolo šíření viru zika a jeho veřejně předpokládané spojení s mikrocefalií a možná dalšími vývojovými defekty se dá očekávat, že počet žen postupujících nebezpečné procedury se bude rychle zvyšovat. A s tím bude narůstat počet tragických úmrtí.

Prestižní brazilský deník Folha de S. Paulo už před pár týdny přinesl reportáž plnou rozhovorů s lékaři, kteří popisovali narůstající zájem žen nakažených virem zika o potrat, ačkoli řada z nich neměla potvrzenou mikrocefalii plodu. Budoucí matky prostě měly strach. Navýšení počtu žádostí zaznamenali i distributoři potratových pilulek. A to jsme teprve na začátku, počty nakažených mají prudce přibývat napříč kontinentem, stejně jako bude narůstat panika.

Nejhorší je to pro nejchudší
Jedná se – při všem řečeném – navíc o závažný sociální problém, jelikož nejvíce se dotýká těch nejchudších. A to hned na několika úrovních: samotný virus zika je zdaleka nejrozšířenější v chudých oblastech se špatnými hygienickými podmínkami a mizernou dostupností tekoucí vody; příkladem budiž brazilský severovýchod, kde se vyskytuje nepoměrně vysoké množství podezřelých případů mikrocefalie.

V těchto oblastech je zároveň nejnižší dostupnost lékařské péče, a tím pádem i možnost nechat testovat jak přítomnost viru, tak případné poškození plodu. Chudé a obvykle periferní oblasti trpí také nejnižší dostupností antikoncepčních prostředků a kvalitního sexuálního vzdělávání: to se týká zhruba čtyřiadvaceti milionů žen a až pětiny obyvatel nejméně rozvinutých zemí, jako jsou Guatemala a Bolívie.

K tomu je třeba připočíst vyšší výskyt sexuálního násilí a konzervativnější společnost, takže oficiální rady o vyhýbání se těhotenství jsou opravdu těžko realizovatelné. Odhaduje se, že více než polovina těhotenství v Latinské Americe je neplánovaná.

Pokud se chudé těhotné ženy v tuto chvíli rozhodnou podstoupit potrat, jsou v nesrovnatelně větším ohrožení než ženy ze střední nebo vyšší vrstvy, protože si jednoduše nemohou dovolit zákrok na soukromé klinice – jeho cena se například v Brazílii pohybuje zhruba od šedesáti do sta tisíc korun, tedy v závratných částkách. Nemluvě o tom, že tyto soukromé kliniky se mnohdy v okrajových regionech vůbec nevyskytují.

Stát nejenže nedává ženám žádnou alternativu, jak se vypořádat se jejich těžkou situací, ale ještě je může kriminálně stíhat. V El Salvadoru končí ženy, co se pokusily o potrat (a přežily proceduru), na desítky let ve vězení a několikaleté tresty mají skoro všechny státy v Latinské Americe.

Z těchto důvodů vyzval vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Zaíd Husajn latinskoamerické země ke zpřístupnění „terapeutického potratu“ pro ženy čekající plod postižený mikrocefalií.

„Doporučení některých vlád odložit těhotenství ignoruje realitu, ve které mnohé ženy a dívky jednoduše nemají kontrolu nad tím, jestli nebo za jakých okolností otěhotní. A to zejména v prostředí, kde je běžně rozšířené sexuální násilí,“ prohlásil komisař na tiskové konferenci, na které zdůraznil důležitost snadného přístupu k postkoitální antikoncepci nebo právě k bezpečnému potratu. „Zákony a nařízení omezující dostupnost těchto služeb musí být urychleně přehodnoceny v souladu s lidskoprávními závazky, aby mohlo být v praxi zajištěno právo na zdraví,“ doplnil.

Reakce konzervativců a role církví
Vysokého komisaře OSN pro lidská práva podpořila ve zmíněné výzvě řada lokálních neziskových organizací, expertů a také odvážnějších politiků, včetně bývalého brazilského ministra zdravotnictví, Josého Gomese Temporão. Také on připomíná sociální a lidskoprávní aspekty celého problému: „Právě v tuto chvíli se zřejmě stovky žen pokoušejí o přerušení těhotenství a nikdo neví, v jakých podmínkách se to děje. Lépe zajištěné ženy jsou pravděpodobně v bezpečí, to se však nedá říct o těch z chudých poměrů, jež riskují život. Tohle je prostý fakt, kterému se nedá uniknout.“

Ministr zdravotnictví ještě přísnějšího El Salvadoru se vyjádřil v podobném duchu.

Jenomže většina latinskoamerických politiků to vidí jinak a debata alespoň o terapeutických potratech v případě poškození plodu nabírá dle očekávání ideologické obrátky. Je nepravděpodobné, že by usnadnění pravidel mohlo projít třeba v brazilském Kongresu, kde jsou od předloňských voleb rekordně zastoupeni konzervativní a věřící poslanci.

Předseda dolní komory Eduardo Cunha se naopak pokoušel o zpřísnění potratů a jejich zákaz i v případě incestu, znásilnění a ohrožení života matky. Konzervativně věřící politici, ať už evangelikálové či katolíci, přitom mají napříč Latinskou Amerikou mimořádný vliv, stejně jako církve samotné, což v některých zemích v minulých letech vedlo naopak právě ke zpřísnění interrupčních zákonů.

Také samotní představení církví se už stačili pustit do boje proti navrhovaným terapeutickým potratům a dnes bijí na poplach před jakýmkoli uvolněním potratové legislativy. Kardinál Odilo Scherer, vlivný arcibiskup ze São Paula a jeden z favoritů poslední papežské volby, se nechal slyšet, že mají ženy brát narození dítěte s mikrocefalií jako svou životní misi.

„Každé těhotenství vždy zahrnuje nějakou neznámou, něco nežádoucího (...) Ač jsou možnosti dítěte (postiženého mikrocefalií) omezené, může dosáhnout určité samostatnosti. Je to osoba, která může prožívat radost ze života. Proto je třeba uvítat tuto lidskou bytost i se všemi omezeními a přijmout je jako celoživotní misi,“ prohlásil kardinál v rozhovoru pro BBC Brasil. V tom samém rozhovoru místo doporučení vysokého komisaře OSN navrhl zpřísnění boje proti nelegálním potratovým klinikám a vyslovil váhavé stanovisko k antikoncepci.

Stejnou pozici jako Scherer zastává celá Brazilská biskupská konference (CNBB) a oficiálně se proti jakémukoli zpřístupnění potratů zatím vyjádřily biskupské konference Kolumbie a Hondurasu. Je pravděpodobné, že katolická církev jako taková bude bok po boku s evangelikálními křesťany lobovat mezi latinskoamerickými zákonodárci.

Způsoby obrany
Ze všech popsaných důvodů mohou mít větší naději na úspěch žaloby u nejvyšších a ústavních soudů v regionu, jako se o to u brazilského Nejvyššího federálního soudu pokouší skupina právníků, akademiků a aktivistů. Té samé skupině se podařilo v roce 2012 prosadit legalizaci potratů v případě anencefalie i proti vůli konzervativních poslanců a žádosti k nejvyšším a ústavním soudům zafungovaly i v případě práv LGBT komunity, kterým v řadě latinskoamerických zemí dopomohly ke zrovnoprávnění sňatků a adopcí dětí.

Odpor bude v každém případě velký. Je škoda, že katolická církev chce opět sehrát roli nepřítele práv žen i v situaci, kdy je jejich vzrůstající množství ohroženo životu nebezpečnou procedurou. A to i za pontifikátu papeže, který akcentuje ochranu chudých, slabých a marginalizovaných, což je přesně případ žen zoufale se uchylujících k nelegálnímu potratu.

Katolická církev ani další vlivné konzervativní církve nenabízí žádnou alternativu, jakou by mohla být přinejmenším jasná podpora různých forem antikoncepce, sexuálního vzdělávání a šíření související osvěty, čemuž se naopak dlouhodobě pokouší všemi prostředky bránit.

Za pozitivní příklady by přitom mohl sloužit postoj některých protestantských církví, které zdůrazňují individuální zodpovědnost a nepokoušejí se za každých okolností vstupovat do tvorby legislativy nominálně sekulárních států latinskoamerického kontinentu. Třeba šéf Brazilské baptistické aliance Joel Zeferino vyzval k tomu, aby společnost naslouchala „hlasu ženy“ a zdůraznil potřebu „otevřené a demokratické“ diskuze bez předsudků. A Wertson Brasil de Souza – prezident Sjednocené brazilské presbyteriánské unie – prohlásil, že každý potrat je sice v rozporu s křesťanskou etikou, ale v případě plodu poškozeného virem zika jeho církev plně respektuje individuální pozice jednotlivých žen.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.