Ministryně zahraničí navrhla vlastní diplomatický sbor EU

Anna Sedláčková

Catherine Ashtonovou dosud komentátoři i diplomaté kritizovali jako nezkušeného laika. O víkendu však vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uspěla s plánem na vytvoření evropského diplomatického sboru.

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová, která je od schválení Lisabonské smlouvy de facto evropskou ministryní zahraničí, se po třech měsících ve funkci chystá představit své politické cíle. Dle britských médií má co napravovat. Po víkendu má ale za sebou i první úspěchy.

Britská labouristka Ashtonová se jako evropská ministryně zahraničí neuvedla nejlépe. Když vloni v prosinci vystřídala Javiera Solanu, nikdo nepochyboval, že její výběr byl motivován především politicky. Ashtonová neměla v diplomacii žádnou zkušenost a v prvních týdnech ve funkci očividně tápala. Mediální komentátoři i diplomaté se o ní vyjadřovali jako o amatérovi nedostatečně schopném pro ministerský úřad.

Po víkendu však musela masmédia Ashtonové přiznat i první významnější úspěch. Její plán na vytvoření nového evropského diplomatického sboru získal na summitu ve Španělsku širokou podporu evropských ministrů zahraničí.

Podle informací agentury Reuters chce Ashtonová pokračovat v nápravě pověsti i v zítřejším projevu v Evropském parlamentu. Chystá se vyložit svoji koncepci unijní zahraniční politiky a dle prozatím uniknuvších zpráv ji má zpracovanou do všech podrobností. Konkrétně se očekává, že bude hovořit především o Blízkém východu, Íránu, Ukrajině, Balkánu a dalších diplomatických iniciativách.

V následujícím týdnu se ministryně chystá navštívit Izrael, Palestinci osídlený Západní břeh, Egypt, Sýrii a také Jordánsko. „Příští měsíc prověří význam její funkce. Ashtonová musí jasně vymezit, kudy se bude evropská zahraniční politika v příštích pěti letech jejího mandátu ubírat,“ uvedl pro Reuters nejmenovaný evropský diplomat.

Zvýšit vliv Evropské unie v mezinárodní diplomacii je nehledě na ambiciózní plány Ashtonové těžká úloha, komentuje záležitost zpravodajský portál Kyiv Post. Sedmadvacet členů EU se sice dokáže dohodnout na otázkách jako jsou klimatické změny, přistěhovalectví a obchod, větší státy však mají tendence budovat si vlastní zahraniční politiku, spíše než podporovat unijní agendu. Občas se rozcházejí i v citlivých záležitostech jako jsou vztahy s Ruskem, Tureckem či Kubou.

Ashtonová by se ve funkci unijní ministryně zahraničí měla zaměřit také na budování diplomatického sboru oficiálně nazývaného Evropská služba vnější činnosti. V rámci něj by měly působit až tři tisíce diplomatů. Dále chce evropská ministryně prosadit, aby Evropa více spolupracovala se Spojenými státy, Ruskem a OSN v diplomatických iniciativách na Blízkém východě a aby kombinací humanitární pomoci a obchodu posílila mezinárodní vztahy.

Podle analytiků oslovených agenturou Reuters by si Ashtonová měla vybrat jen několik priorit a těm se věnovat o to důsledněji. „Vždycky o sobě říkala, že je to jako by běžela maratón, ve kterém si může sama určovat tempo,“ podotknul Daniel Korski ze skupiny znalců při Evropské radě k pětiletému mandátu Ashtonové. Teď si ale podle něj ministryně začíná uvědomovat, že by měla nabrat na rychlosti a začít se tvářit jako vítěz. „Musí se začít soustředit na problémy, u kterých se může dobrat konkrétních výsledků,“ doporučuje Korski.

Další informace:

Reuters European Union foreign policy chief seeks to spell out agenda

The Guardian Lady Ashton launches fightback against critics ahead of key talks on EU foreign policy