Davidu van Huidenovi bylo jen jedenáct, když mu vojáci přišli zatknout rodiče. Spolu s jeho starší sestrou byli svázáni a naloženi do vlaku, který je odvezl z Westerborku v Nizozemí do nacistického tábora smrti u Sobiboru v Polsku.

Rodiče ho na poslední chvíli poslali, aby vyvenčil německého ovčáka, takže unikl zatčení. Davida nakonec přijala nežidovská rodina, která mu poskytla úkryt a zařídila novou identitu. Dnes osmasedmdesátiletý Holanďan díky tomu přežil druhou světovou válku. Později se dozvěděl, že jeho matka, nevlastní otec i sedmnáctiletá sestra v Sobiboru zahynuli.

Právě muž, který se údajně podílel na zavraždění van Huidenových a dalších 27 900 Židů, zítra znovu stane před mnichovským soudem. Devětaosmdesátiletý John Demjanjuk je obviněn, že v roce 1943 pracoval jako dozorce ve vyhlazovacím táboře Sobibor, kde měl mimo jiné odvádět vězně přímo do plynových komor.

"Moje rodina se nemohla bránit,“ řekl van Huiden, který bude v německém Mnichově vypovídat. "Pokud bude Demjanjuk shledán vinným, měl by dostat nejtěžší trest,“ dodal.

Podle státních zástupců byl Demjanjuk jedním z asi sto padesáti sovětských válečných vězňů, kteří byli přijati jako stráže. V táboře pracovali od jara 1942 do října 1943 a dostávali speciální úkol: vraždit Židy. Demjanjuk proto čelí obvinění, že se podílel na všech vraždách, které se v době jeho zaměstnání v Sobiboru udály.

Měl zbraň, přesto neutekl

Případ přitahuje obrovskou pozornost, protože je to poprvé, co Německo soudí za válečné zločiny člověka jiné než německé národnosti. Státní zástupci také doufají, že to je jeden z posledních nacistických soudních procesů.

Soud se zaměří především na to, zda jako zajatý voják Rudé Armády jednal Demjanjuk ze své vlastní vůle, či zda byl k práci dozorce donucen. Státní zástupci budou argumentovat tím, že Demjanjuk mohl z tábora utéct, nebo mohl požádat o jinou práci.

“Mohl z tábora uprchnout například při povinnostech, které vyžadovaly tábor opustit. Také měl ve své pozici zbraň, která mu mohla útěk zjednodušit,“ uvádí žaloba. Podle ní však místo toho Demjanjuk ochotně odváděl Židy do plynových komor, kam byly čerpány motorové výpary. "Jednalo se o smrtící směs oxidu uhličitého a uhelnatého, která vedla k bezvědomí. Lidé umírali přibližně dvacet minut až půl hodiny,“ píše se v žalobě.

Demjanjuk obvinění popírá. Jeho právník Günther Maull tvrdí, že Ukrajinec byl k práci v táboře nucen jako válečný zajatec.

Syn ukrajinského zemědělce byl v květnu deportován do Německa poté, co se jeho rodina pokoušela zmařit pokusy o jeho vydání. Jako důvod uváděla nemoc. Demjanjuk totiž onemocněl leukémií a dnou, kvůli které bude do soudní síně přivezen na invalidním vozíku.

Soud by měl trvat celkem pětatřicet dní. Verdikt by měli soudci oznámit v květnu 2010. Právní experti prohlašují, že bude obtížné prokázat Demjanjukovu vinu. A to zejména proto, že neexistují žádní svědci nebo důkazy, že by vodil Židy do plynových komor. Podle státních zástupců však stačí jen dokázat, že Demjanjuk byl součástí vražedného stroje v Sobiboru. Není třeba dokazovat, že vraždil on sám.

V Izraeli byl osvobozen

Zítřejší soud je poslední v sérii pokusů o stíhání muže, který se narodil jako Ivan Demjanjuk na území dnešní Ukrajiny. Po druhé světové válce emigroval do USA a změnil si jméno na John.

V roce 1986 byl předveden před izraelský soud. Tehdy byl obviněn za válečné zločiny v koncentračním táboře Treblinka. Žalobci věřili, že právě on je sadistickým táborovým vůdcem známým jako Ivan Hrozný. Demjanjuk byl odsouzen k smrti. Osvobozen byl v roce 1993 poté, co soud rozhodl, že je nemožné ho identifikovat.

Na žalující straně budou svědčit tři přeživší ze Sobiboru. Měli by vypovídat o životě v táboře a mohou také Demjanjuka podrobit křížovému výslechu.

Dále bude svědčit dalších třicet lidí, většinou příbuzných lidí, kteří v táboře zahynuli.

„Navrhovatelé hledají pravdu a spravedlnost,“ řekl profesor trestního práva z Kolína nad Rýnem Cornelius Nester, který doporučil většině skupiny vypovídat před soudem. „Chtějí, aby všichni zodpovědní za vraždění dostáli své odpovědnosti až do dne, kdy zemřou.“

Východní Evropa nechce soudit nacisty

Ačkoliv se počítá s tím, že tento proces bude jedním z posledních svého druhu, vyšetřovatelé i lovci nacistů upozorňují, že ještě žijí stovky starších lidí podezřelých z nacistických válečných zločinů. Většina z nich údajně pochází z východní Evropy a po druhé světové válce našla útočiště v Americe. Více než sto těchto údajných zločinců bylo postaveno před soud Úřadem pro zvláštní vyšetřování (OSI) a zbaveno amerického občanství.

Američtí představitelé se snažili přesvědčit rodné země těchto lidí nebo Německo, aby je přijali a obvinili. Většina států, jako Maďarsko, Chorvatsko nebo Rusko, to však odmítla, Rumunsko dokonce schválilo zákon zakazující návrat nacistických zločinců do země. "Evropa má trvale zanedbané morální a právní povinnosti, co se týče nacistických případů,“ komentoval tento stav ředitel OSI Eli Rosenbaum.

Německé rozhodnutí stíhat Demjanjuka znamená průlom v tomto jednání. Přestože žil v Německu krátce po válce, nikdy neměl německé občanství. O to americké přišel nyní.

Více informací:

Guardian Trial of man deported from US to Germany for Nazi war crimes to begin

Novinky.cz V Mnichově začal soud s dozorcem ze Sobiboru Demjanjukem