Ekologické zemědělství potřebuje zvýšit podporu státu, upozorňují ekologové

Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, který v pátek projedná vláda, je podle ekologů málo ambiciózní. Jak chce stát situaci zlepšit bez cílené finanční a jiné podpory ekologického zemědělství, je tak podle nich i nadále otázkou.

(vd)

18.11.2015 15:02

48211_mediafax_vit_drbal

Stát zatím stále směřuje drtivou většinu podpory průmyslovému zemědělství postavenému na velké spotřebě fosilních paliv. Foto Vít Drbal, Mediafax

Vláda Bohuslava Sobotky v pátek projedná Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství na období 2016-2020. Vyplývá z něj, že v posledních čtyřech letech ekologické zemědělství převážně z důvodu nedostatečné podpory nerostlo. Ekologové nicméně upozorňují, že cíle nového plánu jsou téměř stejné, jaké byly už na rok 2015. Podpora ekologického zemědělství i investice do jeho výzkumu jsou nadále malé a v některých případech dokonce klesají. Drtivou většinu dotací pobírá průmyslové zemědělství, které často devastuje krajinu a půdu.

„Aktuální Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství, který projedná v pátek vláda, dobře analyzuje neutěšenou situaci ekologického zemědělství a trhu s biopotravinami. Jeho potenciál není zdaleka využit. Tato situace se v posledních letech prakticky nezměnila. Otázkou tedy je, jak chce stát tuto situaci zlepšit bez cílené finanční a jiné podpory ekologického zemědělství, jeho výzkumu a také zpracování a spotřeby biopotravin na místě,“ uvedla Klára Havlová z Hnutí DUHA.

„Pokud chce vláda brát strategický dokument o rozvoji ekologického zemědělství vážně,“ dodává, „musí ho podpořit dotační politikou a investicemi do výzkumu a inovací.“ Podle projednávaného dokumentu ekologické zemědělství svým komplexním přístupem pomáhá zlepšovat devastovanou půdu – její zhoršenou kvalitu i velkou erozi. Ekologičtí farmáři tak brání povodním nebo naopak suchu, zlepšují kvalitu vod a podporují návrat zvířat a rostlin do krajiny. Ekologické zemědělství také zvyšuje na venkově zaměstnanost.

Akční plán také konstatuje, že potenciál ekologického zemědělství pro ochranu krajiny není dostatečně využit. Stát by proto měl nastavit agrární dotace tak, aby pomáhaly rozvoji ekologického zemědělství, a to především na orné půdě, a stanovit pružná, ale závazná pravidla podporující dobrou péči o půdu a krajinu.

Akční plán je strategickým dokumentem, který stanovuje hlavní cíle a doporučení pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice. Cílů z předchozího se však nepodařilo dosáhnout a nový je přebírá v téměř původním znění do dalšího období. Důvodem nenaplnění cílů do roku 2015 je podle dokumentu především slabá, případně žádná finanční podpora navrhovaných opatření.

„Nový Akční plán je málo ambiciózní především ve svém cíli zvýšit výměru ekologicky obhospodařované orné půdy, která tvoří stále jen dvě procenta celkové výměry orné půdy. Dobře naopak shrnuje situaci a doporučení pro trh s místními biopotravinami,“ tvrdí ekologové.

Mezi lety 2011-2014 vzrostl podíl ekologicky obhospodařované půdy z celkové zemědělské půdy o pouhá 0,3 %, tedy jenom o necelých 11,5 tisíc hektarů. Za stejné období u nás přitom ubylo zhruba osmnáct tisíc hektarů zemědělské půdy.

Naplněn není také potenciál ekologického zemědělství pro produkci biopotravin, které tvoří v celkové spotřebě potravin pouze 0,7 %. Důvodem malé spotřeby v ČR je podle dokumentu nedostatečná osvěta a propagace ekologického zemědělství u veřejnosti nebo absence biopotravin ve veřejném stravování, a také nízké procento spotřebitelů (9 %) nakupujících přímo od producentů.

K podpoře produkce a spotřeby místních biopotravin je podle vládního materiálu nutné více podporovat místní výrobce a také faremní zpracování a přímý prodej z farmy. A také nové, alternativní způsoby odbytu, například komunitou podporované zemědělství.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.