Muslimové, na které se zapomíná

Mezi muslimy existuje skupina věřících, kterou pracovně nazývám asketickou. Té se média málokdy věnují, ačkoliv je v současném boji s Dáišem jejich role dost možná klíčová.

Po pátečních útocích v Paříži a Bejrútu se opět množí dotazy, do jaké míry jsou muslimové schopni koexistovat v evropské společnosti. Stran toho, že muslimové tvoří většinu obyvatelstva v Bosně a Hercegovině, Albánii, Kosovu a Turecku, se často zapomíná, že mezi samotnými muslimy existují velké rozdíly. Zapomeňme ale na dělení „hodný, liberální a sekularizovaný muslim“ versus „zlý, konzervativní a prodáišovský muslim“…

Mezi muslimy existuje skupina věřících, kterou pracovně nazývám asketickou. Té se média málokdy věnují, ačkoliv se domnívám, že v současném boji s Dáišem je jejich role klíčová.

Na tyto asketické muslimy jsem narazila poprvé v Londýně. Vypadají tak, že bez ohledu na gender nosí volné, dlouhé oblečení, na Facebooku mají olajkovány výlučně stránky a skupiny související s islámem, a pokud napíší nějaký status, je to akorát „hadís pro dnešní den“ nebo „verš z Koránu na dobrou noc“.

Televizi, rádio ani písničky na YouTube nesledují a svůj volný čas obvykle věnují vlastnímu vzdělávání. Nejspíš nepřekvapí, že na střední škole to bývali jedničkáři a na vysoké škole jsou prvními adepty na červený diplom. Ačkoliv jsem pár takovýchto lidí poznala osobně, musím se přiznat, že sympatičtí mi příliš nebyli, a to právě z toho důvodu, že když jsme se dali do řeči, nedalo se s nimi bavit o ničem jiném než o islámu.

Nebyli vůči nikomu nijak násilní a jejich největší nebezpečí dle mého názoru spočívalo v tom, že tiše rozsévali sexismus ve vlastních řadách, například neumožňovali ženám, aby vystupovaly v rámci Islámského spolku před muži, pokud k tomu nebyl dobrý důvod. Prý z náboženských důvodů. To byl pro několik mých muslimských spolužáků důvod k odchodu ze spolku, ačkoliv se jednalo o zbožné jedince, kteří si své náboženství samozřejmě poté uchovali, někteří dokonce založili alternativní muslimské spolky v rámci školy.

Mezi muslimy je role asketických v současném boji s Dáišem možná klíčová. Foto Archiv redakce

Část nezainteresovaných lidí je považuje za spojence Dáiše nebo za šaríatské jednotky sdružující se v Lutonu nebo Whitechapelu. To je však o omyl. I když obě skupiny vypadají vzhledově skoro stejně, rozdíl mezi askety a radikály spočívá v tom, že asketa nepůjde, právě z toho důvodu, že je asketa, někoho postřílet, na druhou stranu ho však ani nenajdete na protidáišovské demonstraci. Proč? Znamená to snad, že s Dáišem sympatizují?

U těchto asketů je problém v tom, že existenci Dáiše popírají, případně věří, že se jedná o řízenou akci Západu s cílem vyhladit muslimy. Pokud jim ukážete videa, kde příslušníci Dáiše vraždí obyvatele Sýrie nebo Iráku, budou vám tvrdit, že video je podvrh nebo že ve skutečnosti mezi vrahy nejsou muslimové, ale převlečení vojáci USA nebo Izraele. Když odhlédneme od bojů na Blízkém východě, zaujímají stejná stanoviska k útoku na Charlie Hebdo nebo k trojnásobnému teroristickému útoku během ramadánu.

Myslím, že kdyby si měli vybrat mezi takzvanou evropskou civilizací a takzvaným Islámským státem, sáhli by po druhé možnosti. Ne kvůli tomu, že schvalují násilí na civilistech, nýbrž proto, že je láká idea islámského státu, sociální bubliny, kde by se vyhnuli světu, který se vůči nim chová nedůvěřivě. Zároveň, jak už jsem výše podotkla, nevěří médiím, že za teroristické akce na Blízkém Východě mohou i muslimové. Do určité míry s touto představou operuje i Dáiš – láká tyto lidi na svá území a popírá zprávy z médií.

Bohužel jim asketi skáčou na špek, z čehož pak vznikají lehce bizarní články o tom, kterak ortodoxní muslimové dorazili do Sýrie, ke svému překvapení se dozvěděli, že dostanou kalašnikov, a s hrůzou zjistili, že v Sýrii je v zimě zima a nepřipojí se na wifi.

Pokud někdo říká, že tato neorganizovaná skupina muslimů má blízko k teroristům z Dáiše (často to zaznívá z řad islamobijců), je to pravda, ale pouze tehdy, pokud se blízkostí nemyslí souznění s deklarovaným teroristickým programem tohoto uskupení. Je tedy žádoucí si tyto askety neplést s vrahy, zároveň je ale potřeba si uvědomit, že s touto skupinou je nutné pracovat a ovlivňovat směřování jejích členů.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.