Význam jaderných zbraní pro USA poklesne, bude jich méně

Redakce DR

Barack Obama bude usilovat o ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek. Smlouvu musí schválit americký Senát. Očekává se, že proces ratifikace bude obtížný.

Chystané přehodnocení jaderného vyzbrojení Spojených států povede ke snížení počtu a významu nukleárních zbraní v bezpečnostní strategii USA. Uvedl to dnes americký prezident Barack Obama při příležitosti čtyřicátého výročí platnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

„Naše chystaná Zpráva o jaderném stavu (Nuclear Posture Review) nás posune mimo zastaralé studenoválečné uvažování a sníží počet a úlohu jaderných zbraní v naší národní bezpečnostní strategii, i když si ponecháme spolehlivé, bezpečné a efektivní odstrašující jaderné prostředky," prohlásil americký prezident, citovaný agenturou Reuters.

„Kromě toho budeme usilovat o ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek a o vyjednání smlouvy o zastavení výroby štěpných materiálů pro využití v jaderných zbraních," prohlásil Obama podle agentury Reuters.

Americký Senát Smlouvu o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) neschválil v roce 1999 za vlády Billa Clintona. Senát v té době ovládali republikáni, ale i nyní, kdy má v horní komoře parlamentu převahu Demokratická strana, se očekává podobně obtížný ratifikační proces.

Senátoři v roce 1999 tvrdili, že smlouva, již Spojené státy neformálně respektují, postrádá odpovídající prostředky kontroly. Obama loni v dubnu v pražském projevu mimo jiné slíbil, že se bude zasazovat o to, aby Spojené státy CTBT ratifikovaly. Tehdy v české metropoli nastínil vizi světa bez jaderných zbraní a jako prioritu vyzdvihl nešíření jaderných zbraní.

Obama bude 12. a 13. dubna hostit summit představitelů třiačtyřiceti zemí s cílem ochránit svět před nezabezpečeným jaderným materiálem.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), která vstoupila v platnost na den přesně před čtyřiceti lety, 5. března 1970, vyžaduje od signatářů neusilovat o získání nukleárních zbraní výměnou za závazek pěti světových velmocí vlastnících tyto zbraně, že budou usilovat o jaderné odzbrojení.

Platnost byla v květnu 1995 prodloužena na dobu neurčitou. V současnosti má sto devadesát smluvních stran, z nichž pět jsou země oficiálně vlastnící jaderné zbraně: Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie.