Odmítnout Sofiinu volbu

Jiří Karen

Dnešní štěpení české levice v otázce uprchlíků ukazuje na hlubokou krizi emancipační myšlenky. Část levice podléhá nevyhnutelnosti Sofiiny volby.

V poslední době se vede na levici názorový spor mezi dvěma křídly, z nichž jedno upozorňuje na hrozbu uprchlické krize pro evropský sociální stát, zatímco druhé prosazuje univerzální pojetí člověka jakožto „účelu o sobě“. Při vědomí paradoxu, že něco tak roztříštěného a chaotického jako je současná levice se dokonce dokáže ještě dále přít a rozdělovat, je podle mého názoru tato konfrontace důležitým ukazatelem krize emancipační myšlenky.

Nedávno se ke mně dostal e-mail, ve kterém Jan Keller reagoval na nesouhlas s jeho pojetím „uprchlické hrozby pro sociální stát“. Na argumenty ohledně majetkové nesouměřitelnosti (poukazující na fakt, že pro vyřešení světové chudoby by stačila lehká redistribuce neuvěřitelného množství zdrojů akumulovaných u takzvaného jednoho procenta) odpověděl:

„Vážený pane, pokud byste byl schopen prosadit zdanění nejbohatších, odstranění daňových rájů a Tobinovu daň, pak by mé obavy o osud sociálního státu byly skutečně zbytečné. Pokud nic z toho prosadit nedokážete, jsou zbytečné Vaše úvahy.“

Pozoruhodné, kterak přední český levicový intelektuál, autor brilantních kritických analytických publikací, okamžitě po vstupu do Evropského parlamentu pochopil, že „se nedá nic dělat a že je třeba se přizpůsobit“. V tom případě je mi záhadou, proč se Jan Keller tolik zastával českých neprivilegovaných, do kterých se agresivně obouvaly předešlé neoliberální vlády. Vždyť jejich argumentace byla zcela identická: „Není dost zdrojů, je třeba vyloučit určité skupiny obyvatel“.

Představme si situaci, že v důsledku daňových úniků a tornádovitého shromažďování veškerého bohatství v rukou několika nebude dostatek peněz pro všechny nemocné. Podle logiky, která přiznává nutnost „přijetí reálných podmínek“, by bylo zcela v pořádku vést debatu na téma, zda budou zachránění buď lidé s tuberkulózou, anebo lidé s rakovinou. Protože na obě skupiny zdroje nejsou, musíme se rozhodnout.

V rámci takové debaty bychom mohli argumentovat, že lidé s rakovinou si za svou nemoc můžou sami (buď v důsledku kouření, špatného životního stylu, či karmického trestu z minulých životů), zatímco lidé s tuberkulózou by měli být zachráněni (protože třeba mají potenciál uzdravit se a být výkonní). Stejně tak by se dala prohodit znaménka a na základě dalších věcných tvrzení prosazovat záchranu nemocných rakovinou. Racionální veřejná debata odborníků, rozumné názory, přijatelný výsledek expertní debaty, polovina lidí mrtvých.

Štěpení levice v otázce uprchlíků ukazuje krizi emancipační myšlenky, která podléhá nevyhnutelnosti Sofiiny volby. Repro youtube.com

Zygmunt Bauman ukazuje ve své přelomové práci Modernita a holocaust v kapitole Získávání obětí ke spolupráci na příkladu židovských předáků, kam vede takovéto „rozumné přijetí vnějších podmínek“. Vůdci židovských komunit odsouzených ke zkáze aktivně spolupracovali s nacisty právě na základě podobné úvahy (bez jejich aktivní pomoci by měl holocaust pravděpodobně zcela jinou podobu). Byla jim dána racionální volba: buď nechají do transportu odvézt polovinu, nebo půjdou všichni (Bauman to popisuje jako „hru zachraň, co se dá“).

Oběti holocaustu ve všech stádiích stály před „volbou“. Mohly si vybrat menší zlo, nebo to větší — byly stavěny před situaci, kdy se vždy dalo něco zachránit. Kolektivní solidarita byla posléze odmítnuta ve jménu skupinových výsad (prosby o výjimky „mne prosím ne do tábora“ potvrzovaly a legitimizovaly pravidlo „všichni Židé patří do táborů“). Racionalita sebezáchovy byla podle sociologa jedním ze základních kamenů holocaustu: „V podmínkách ostře asymetrické moci je racionalita ovládaných mírně řečeno dvojsečnou zbraní.“

Nestojíme dnes tváří v tvář podobně sebedestruktivní racionalitě, když na jednu misku vah klademe uprchlíky a na druhou chudnoucí evropské střední třídy? A co vlastně zůstane v levicové emancipační myšlence, pokud z ní vyjmeme „jiné, ty druhé“? Když jednou začneme vylučovat určité skupiny lidí z lidství, kde přesně skončíme za pár let, kdy bude v důsledku technologického pokroku stále méně zapotřebí lidských zdrojů?

Sophie, zajíkající se hrůzou, užuž měla na jazyku nějakou tupou odpověď, když jí doktor řekl:

„Smíš si nechat jedno děcko.“

„Bitte?“ vyjekla Sophie.

„Smíš si nechat jedno děcko.“ Opakoval. „Druhé půjde pryč. Které si chceš nechat?“

„Chcete říct, že si musím sama zvolit?“

„Jseš Polka, nejsi židovka. Máš výsadu — máš volbu.“

Podle mého názoru by autentická levice měla na otázku „uprchlíci, nebo evropští chudí?“ odpovědět „nepodmíněný základní příjem pro všechny a přehodnocení pojetí práce“. Místo dělení lidí podle místa narození by skutečně levicová politika měla předložit koncept, kde každý člověk bude mít zajištěn důstojnou existenci v návaznosti na možnost smysluplného zapojení se do společnosti skrze přínosnou aktivitu (například široká nabídka z veřejných zdrojů placených ekologických, sociálních a kulturních činností). A to pomocí rázného zdanění finančních spekulací a daňových rájů.

Financování základního příjmu je jenom technický problém, který lze vyřešit, pokud lidé dokážou aktivně zformulovat svou politickou vůli. Pokud politikové v maňáskových parlamentech přiznávají, že „se holt nedá svítit“, zůstává zřejmě na mezinárodních občanských hnutích, aby zapálily svíčku.

Buďme realisté, požadujeme nemožné: místo volby chlapečka nebo holčičky, dát esesákovi do zubů.

    Diskuse
    PM
    October 23, 2015 v 21.12
    Ostře asymetrická moc v době moci neoliberální
    „V podmínkách ostře asymetrické moci je racionalita ovládaných mírně řečeno dvojsečnou zbraní.“
    V dnešních podmínkách skrytě asymetrické moci je racionalita ovládaných vystavena fatální víře v přirozenost kapitalismu masového konzumu.
    Buďme realisté a chápejme proto výhody manipulačního potenciálu vládnoucích a možnosti efektivní osvěty ovládaných věřících.
    Doba vyrážení zubů nesvědčí - již jakékoliv reálné přibroušení zubů vládnoucím je neskonalou fuškou a pro ovládané úlevou..........včetně Kellera, bych řekl.
    JK
    October 23, 2015 v 22.13
    „nepodmíněný základní příjem pro všechny a přehodnocení pojetí práce“. Místo dělení lidí podle místa narození by skutečně levicová politika měla předložit koncept, kde každý člověk bude mít zajištěn důstojnou existenci v návaznosti na možnost smysluplného zapojení se do společnosti skrze přínosnou aktivitu (například široká nabídka z veřejných zdrojů placených ekologických, sociálních a kulturních činností). A to pomocí rázného zdanění finančních spekulací a daňových rájů."

    Zbývá prkotina - tohle prosadit. Sepište to jako volební program, vyhrajte s tím volby (nejlépe ve více evropských zemích současně), a přehlasujte ostatní v příslušných zákonodárných sborech. A nesmí vám to nikde uvíznout na žádném technickém detailu - jak se tak dobrým programům stává.
    Dokud se však tato prkotina nepovede - profesor europoslanec má pravdu.
    October 23, 2015 v 23.24
    Vtipný příměr
    článek se mi líbí, navrhuje jít hlavou proti zdi pro dobrou věc. Například TGMasaryk v takovém podniku uspěl. Změnit něco v politice je pro jednotlivce program na celý život. Myslím, že něco takového stojí zato. Pane Karene, aspoň o tom píšete, máte moje sympatie.

    Já jsem moc ráda, že Jan Keller je tam, kde je. Na rozdíl od jiných europoslanců dává o sobě vědět.

    Při druhém zamyšlení už mi ten příměr začíná kulhat. Ono ani tak nejde o to buďto dát migrantům, anebo našim potřebným, čili kam ty peníze půjdou, ale spíš o to odkud půjdou. Kdo to bude financovat? - Stále víc chudnoucí střední vrstvy, říká Keller, taková je dnes situace a nejpravděpodobnější vývoj. Jan Keller zná své možnosti.

    V článku navrhujete, ať se to platí z daní z finančních transakcí a ať se zruší daňové ráje. - No a teď se zkuste zamyslet nad tím, jak by se to dalo konkrétně udělat!
    Neříkám, že to nejde, jistě to nějak jde, ale chce to mladého, chytrého, silného a hodně umanutého mladého člověka, který by si z prosazení některé z těch věcí udělal smysl života. A přitom je velmi pravděpodobné, že by neuspěl. Ale je to úžasná výzva. Já bych takového člověka podpořila ze všech svých sil. Jenže kdo jsem já?

    Aby to mělo podporu, musel by o tom být konsenzus. Muselo by to být nastoleno jako problém ve veřejném prostoru atd., atd. Ne že to nejde, protože svět, ve kterém by se to uskutečnilo je v logickém smyslu možný, jen zatím neznáme cestu, jak k němu z tohoto našeho dnešního světa dospět.
    MP
    October 24, 2015 v 11.18
    Janovi Kovaříkovi
    Nikoli, profesor europoslanec se mýlí anebo -- a že mám Jana Kellera vlastně rád, chci věřit této variantě -- je naprosto cynický. On totiž ten program, o kterém mluví, Tobinova daň, odstranění daňových rájů, je jeho vlastní program. Překlad jeho mailu pak zní: " Protože já nejsem schopen nijak přispět k prosazení vlastního programu, držte vy hubu s požadavky, který by kompromitovali status quo". Inu, sociální demokrat model 2015.

    Jiřímu Karenovi
    Dát esesákovi do zubů za cenu vlastního života je dobrý program, lepší než chcípat řadu měsíců. Malér je v té Sofiině volbě, že ono to není za cenu vlastního života, ale za cenu, že místo jednoho dítěte nepřežijí dvě. Jistě existují matky, které by daly morálnímu gestu přednost před životem dítěte, ale svým dětem bych takovou nepřál.
    October 24, 2015 v 11.48
    Možná by to chtělo rozvést, co přesně znamená to "dát esesákovi do zubů". Rozumím, že to znamená symbolicky odmítnout Sophiinu volbu, ale co to znamená konkrétně? Nechodit k volbám? Nebo k nim chodit a pak politiky, kteří nejednají podle našich představ kritizovat a volat k zodpovědnosti? Nebo ještě něco úplně jiného?
    Kdo vlastně se má chovat jako milující matka, která nevydá žádné ze svých dětí?
    Politici včetně Kellera? Nebo nová levice?
    MP
    October 24, 2015 v 13.00
    Evě Hájkové
    Co takhle každý slušný člověk? Nenechat se vydírat, "nebát se a nekrást", říkával kdysi jiný profesor sociologie, který se na stará kolena dal na politiku.

    Ovšem ne esesákovi a ne do zubů; podívat se přísně, vzít stočené noviny (nejlépe ty, do kterých píše) a symbolicky ho jimi plácnout. Pak říci pevným hlasem:
    "Demagogie je fůj, styď se. Ty dobře víš -- a já to na Tebe z Tvých knížek vím, že víš --, že kdyby sociální stát byl už tak oslabený, že by ho mohlo položit pár set uprchlíků, nebylo by už co zachraňovat."

    Sofiina volba to není, nám hrozí nejvýše trochu nepohodlí, ale právě proto -- když se včas vydírání nebráníme, nakonec se octneme my nebo naše děti v situaci, kdy nám nacistického hovado velkoryse bude nabízet volbu analogickou té Sofii (a ještě k tomu přidá, že je to privilegium, že tuhle výsadu b nám neposkytl, kdybychom byli židé, syrští uprchlící nebo kdo právě bude v té době v kursu).
    October 24, 2015 v 13.10
    V reálném životě taková jasná dilemata nejsou
    Sofiina volba je román, ne příběh, který se skutečně stal. V reálném životě to nechodí tak, že by najedné straně byla jasná objektivní situace, na druhé morální hodnocení. Ten, kdo agituje pro nějaké rozhodnutí, vždy objektivní situaci popisuje jinak, než ten, kdo agituje pro rozhodnutí opačné.

    Já si například vůbec nejsem jist, tím, že sociálnímu státu v ČR pomůže, když se čeští politici budou stavět negativisticky k EU jako Keller, Chovanec, Zeman, Klaus a další.

    Omezování solidarity na české občany neznamená nutně, že na ně z nějaké fixní sumy zdrojů zbude větší kus. Není to nic víc jisté než například to, že nízká úroveň mezd u nás ekonomice prospívá, protože zvyšuje konkurenceschopnost.

    Soffinu volbu jsem četl už strašně dávno, nepamatuji si to dobře, ale mám dojem, že Soffin syn stejně zemřel nebo se aspoň S. nedozvěděla, co se s ním stalo.
    JK
    October 24, 2015 v 17.57
    Esesákovy zuby
    "Dát esesákovi do zubů" - podle mě možná stačí minimalistické vnímání ve smyslu "odmítnout podmínky vnucované statutem quo neoliberálního kapitalismu jako přírodní zákon, v rámci kterého je nutno jednat". A mám ten dojem, že v současné situaci bude prvním krokem je odmítnout alespoň v ideové debatě, v rámci určitého politického východiska.

    K čemu levice, která hbitě odhodí celé své hodnotové jádro předem do koše pro jistotu s velkým náskokem, protože "přece by to stejně nikdy v budoucnu nešlo a nedá se nic dělat, protože se holt nedá nic dělat"?

    Bez ohledu na to, že ta situace opravdu nestojí reálně uprchlíci VS evropští chudí - to je (absurdní) konstrukt, který však část sociálně demokratické levice prostě přebírá.

    October 24, 2015 v 20.10
    Reálná politika
    Není problém udělat svět lepší, tedy není pravda, že neexistují metody a postupy, které by Zemi udělali lepším místem pro bytí.

    V realitě však, bohužel, tato verze světa mocným vyhovuje. Proto existují daňové Ráje, proto mj. i ČT sedí jako žába na prameni na možnosti dělat řádově lepší zpravodajství.

    Na jedné straně souhlasím s autorem, je nutné chtít nemožné, protože opak je ztrátou idealismu. Na straně druhé vím, že místo naivního a tedy zbytečného volání je lepší usilovat o malé pokroky v rámci možného. Tak rozumím i tomu, co napsal Jan Keller.
    October 25, 2015 v 5.08
    Jirka má nakonec pravdu. Socialismus "jenom někde a jenom pro někoho " už tady byl a právě protože byl "jenom někde a jenom pro někoho " změnil se v režim nesvobody. Tenkrát se nesmělo volně odcházet, teď by se nesmělo volně přicházet. Takže kompromisy nebrat a je dobré to Kellerovi otevřeně říct. Jenom by z toho podle mě nemělo vyplývat, že už se s ním nebudeme bavit.
    JK
    October 25, 2015 v 7.14
    Panu Profantovi
    Samozřejmě vím, že Tobinovu daň a odstranění daňových rájů měl J.Keller v programu. Co se mu tedy vytýká, "Vysedáváš v tom europarlamentu už rok a půl, a zatím jsi nebyl schopen prosadit svůj program"? To je opravdu selhání, nepřeválcovat ostatní ... .
    Ale ta výtka na něj zněla přece jinak - že pro vyřešení světové chudoby by stačila lehká redistribuce neuvěřitelného množství zdrojů akumulovaných u takzvaného jednoho procenta.
    A tady J.Keller odpověděl logicky - dokud se neprosadí mechanismy té redistribuce, nemá smysl počítat se zdroji, jež by ta redistribuce mohla vynést.
    J.Karen tu píše o odmítnutí falešného dilematu "buď uprchlíci nebo evropští chudí", ale to, co nabízí místo toho, je politický program na dvě dekády politické práce, přesvědčování veřejnosti... . Je to jistě chvályhodný program, ale zároveň je to něco, co se samo neudělá, a nebude to zítra.
    Kdybych to chtěl parodovat : hydroenergetika je skvělá myšlenka - takže hurá na to, nejprve zaplavíme údolí, pak postavíme hráz, pak z toho údolí vystěhujeme lidi, a nakonec si podle dosažené výšky hladiny) půjdeme vybrat turbínu. A technické podrobnosti - například připojení přenosové soustavy - nás vlastně ani moc nezajímá.
    JK
    October 25, 2015 v 8.24
    Další krok
    Pokud by došlo k ujasnění hodnotové pozice levice (tedy nevylučovat skupiny z lidství na základě místa narození), další krok by mohl být postoj:

    "Na základě mezinárodního práva má každý člověk státem shledaný za uprchlíka právo na azyl. Instituce EU z tohoto musí vycházet. Pokud by náhodou došlo k tomu, že bude třeba více finančních prostředků, tyto prostředky nutno získat zdaněním nejbohatších."

    Je ale zvláštní, že dnes musíme něco jako dodržování mezinárodního práva vymáhat "radikálně levicovými postoji".

    Popravdě mám ale pocit, že "cirkus kolem uprchlíků" daleko více než EU dělají lidé, kteří přicházejí s děsivými scénáři a vyvolávají strach (buď že nás znásilní, protože jsou to barbaři či protože nám sežerou poslední drobeček sociálního státu, který nám milosrdné elity zanechaly).

    Pokud se podíváme na počet lidí přicházejících do Evropy a na počet obyvatel EU, na ohromné zdroje (rozfofrované třeba na tančíky či luxusní auta), na analýzy dokládající ekonomický přínos uprchlíků (i v demografické rovině), tak je velice spekulativní, zda uprchlíci vůbec nějak ohrožují chudnoucí střední třídy a trosky sociálního státu. Opravdu ohrožují?

    A pokud bychom teoreticky připustili, že ano, kde přesně by stáli v žebříčku nejnebezpečnějších ohrožení mezi finančními spekulacemi, korporacemi, daňovými ráji, asymetrickou mocí, imperiálními zájmy velmocí, ekonomickým neoliberálním systémem, sílícími fašistickými tendencemi atd.?

    Jen jestli to není náhodou zástupný argument (protože prostě tu mešitu v Beskydech nechceme, nebo protože se jedná o "zlou postmoderní solidaritu")

    Je k zamyšlení, že to preventivní stahování kalhot ("určitě nebudou peníze pro evropský chudáky, protože uprchlíci") a okamžité si lehnutí na zádička před systémem (ještě než systém a elity vůbec zaregistrovaly možnost nějak těžit z uprchlické krize na úkor nejchudších) provádí (mimo extrémně pravicové strany) i zástupci levice.

    A může fungovat scénář, že nejprve polovinu lidí vyloučíme (protože to holt jsou cizáci, na které nemáme vejvar, protože korporace daně platit nebudou) a až potom někdy v budoucnu (až si na "humanitu vyděláme" ) uděláme teda lepší společnost s lepší redistribucí?

    Já si myslím, že jakmile jednou začneme vylučovat, jakmile jednou vyhodíme ideály do žumpy (třeba protože podle naší utkvělé představy nejsou v souladu s mocí vnucenými vnějšími podmínkami), tak je konec jakékoliv emancipační myšlenky.

    Začne to uprchlíky, skončí to pracovními tábory pro stále rostoucí skupiny nepotřebných a nezaměstnatelných evropských lidských zdrojů.
    MP
    October 25, 2015 v 9.38
    Janu Kovaříkovi
    Ale já nevyčítám Janovi Kellerovi, že neprosadil Tobinovu daň. Vyčítám mu, že říká: Já neumím prosadit, to, co jsem slíbil, ty nemáš co chtít řešit jiné věci, dokavad to neuděláš za mě.

    A k tomu Vašemu příkladu. My nemáme dvacet let času a nerozhodli jsme se zatopit údolí. Nejvýše jsme svým nedomýšlením věcí k tomu zatopení přispěli. Máme tu masu přibližně deseti miliónů beženců, pro které je odchod do EU tou nejlepší ze špatných perspektiv (ta dobrá by byla žít doma, jenomže ono to v částech Sýrie či Afganistánu má dnes příliš blízko k "nežít"; pořád není vyloučeno, že se k nim přidá část kurdských enkláv či Ukrajiny).

    Rozumná střednědobá perspektiva je nabídnout jim lepší volbu, to jest prosadit na zničených územích mír. K tomu bychom ovšem potřebovali revitalizovat OSN či vytvořit jiné struktury mezinárodní bezpečnosti. V porovnání s tím je Tobinova daň a likvidace daňových rájů přinejmenší v EU a jejím nejbližším okolí legrační dílčí úkol na víkend.

    Krátkodobé možnosti máme dvě. Střílet uprchlíky na hranicích EU či ve zmírněné, pro mediální obraz přijatelné variantě vytvořit koncentrační tábory (říkat jim jinak) a uplácet polodiktátorské vlády penězi, uznáním a přihnouřenýma očima nad brutální likvidací opozičních skupin, aby ty uprchlíky střílely a internovaly za nás.
    Anebo se připravit na to, že budeme v příštích letech v půlmiliardové EU ročně integrovat nově příchozí v počtech odpovídajících nějakým 0,3% naší populace ročně. Rozpočítáno per capita na Českou republiku, je to menší počet lidí než představují roční sezónní výkyvy v nezaměstnanosti a pravděpodobně také menší počet než představovala imigrace do ČR v průměru posledních pětadvaceti let.
    Jiří Karen přebarvil problém, ale v tom zásadním má pravdu. Ten kdo říká, že máme volbu buď uprchlíky, nebo záchranu sociálního státu, prostě lže. A v případě vzdělaného sociologa bohužel zcela vědomě a neomluvitelně.

    A tak mezi řečí, ničí přitom tím lhaním šanci na záchranu sociálního státu, protože ten mohou zachránit jen občani, nikoliv povolné masy manipulované triviální dovedností demagoga, který to možná myslí dobře. Z jana Kellera se stala tragikomická figura.
    VK
    October 25, 2015 v 10.19
    Nelže tak úplně. Schäuble, integrální součást tandemu v současné době ovládajícího Evropu, se vyjádřil zcela jasně. Pomoc uprchlíků, jejich integrace atd., nesmí znamenat rozvolnění fiskální disciplíny, v žádném případě nesmí být financována deficitně, nýbrž škrty v jiných kapitolách.

    I to nejumírněnější levicové řešení, keynesovské deficity, je zakázáno. Kdepak Marshallův plán - pomoc uprchlíků potom skutečně je hrou s nulovým součtem. Co se dá jim, vezme se z jiných výdajů, najmě výdajů sociálního státu.
    ??
    October 25, 2015 v 11.09
    Pan Karen asi nelze, on je asi jenom neinformovany.
    "(ještě než systém a elity vůbec zaregistrovaly možnost nějak těžit z uprchlické krize na úkor nejchudších)"

    O moznostivyuzit uprchliky se na pravicovych webech pise uz znacne dlouho. Na vystoupeni trojskeho kone banky Goldman-Sachs p. Dlouheho CT jsem tady upozornoval nekolikrat. Ze tento pan nabizi 5 000 mist v doprave syrskym uprchlikum, hranici s vyzvou ke spachani trestneho cinu. Neznam zapadni stat uznavajici syrsky ridicsky prukaz. V Nemecku neuznavaji ani ukrajinsky. K tem duvodum. Cesti ridici nechteji pracovat za nizky plat v tomto rizikovem povolani, ale (zduvodneni od Dlouheho) Syrani ochotni budou.

    Pan Karen je vlastne pomyleny. Na rozdil od p. Profanta, ktery jako obvykle lze.

    "Ten kdo říká, že máme volbu buď uprchlíky, nebo záchranu sociálního státu, prostě lže."

    Jan Keller napsal pouze to, ze uprchlici budou vyuziti k likvidaci poslednich zbytku socialniho statu. Coz se prokazatelne deje. Za potlesku uzitecnych slunickarskych idiotu a globalnich financnich gangsteru, kteri je financuji.

    p.s. Pokud by jste nahodou reagoval p. Karen, prosim nezapomente na toho Dlouheho.
    IH
    October 25, 2015 v 12.37
    Neni to dilema, natož Sofiina volba
    Jsem toho názoru, že považovat každou výraznější pomoc uprchlíkům za akt namířený proti solidárnímu charakteru státu, resp. EU není rozumné. Podobné krátké spojení nás může vést k přání, aby globální oteplování rychle pokračovalo, v důsledku čehož budou pravidlem mírné zimy a v důsledku nich víc peněz na sociální vyrovnání. Nejspíš nebude. Podobně můžeme kritizovat např. výstavbu dálnic, že odčerpává prostředky použitelné na sociální potřeby.
    Musíme se vrátit k poctivějšímu argumentování. Ve stylu: Nejsem pro výstavbu dálnic z důvodu narušování krajiny. A podobně: Nejsem pro přijímání běženců natrvalo, neboť si myslím, že z válečné situace v Sýrii, nebo sucha či zemětřesení jinde, nemůže plynout "stěhování národů" do naší země.
    Máme zkušenost s komunismem a emigrací. Bránit člověku odejít z kterékoliv země, vč. vlastní, je oprávněně (i podle deklarací o lidských právech) považováno za extrémní a zlovolnou praxi. Nikde se ovšem neříká, nepíše, ba ani neuvažuje o tom, že všichni lidé, smějící opustit vlastní zemi, se mohou usadit třeba na pražských Vinohradech. Můžete jistě namítnout, že takové jednotné přání se nevyskytne, ale stejně: Mají všichni muslimové nárok na život třeba v Nizozemsku? Prostě takového práva není. Konečně ani občané Osoblahy, nechť mi prominou, mohou stěží řešit méně uspokojivou sociální situaci tím, že odjedou v letním na pražské Hlavní nádraží. Jak bychom na několik set takových nejspíše recesistů reagovali?
    Či-li pomáhejme. Samozřejmě přitom hlídejme ceny. Ani koncem října nevíme, zda jedna zima, nebo povodeň nenatropí větší škody (lépe řečeno, nevyvolá větší náklady v podobě velkorysých investic) než měsíce všude probíraný pohyb migrantů.
    Zároveň bych chtěl vyzvat k pochopení lidí, mnohdy pracovitých a obětavých spoluobčanů, třeba už v důchodu, kteří se dočkali skutečné nejistoty (třeba ohledně bydlení) a neslavné práce či penze. Normálně nenaříkají. Teď však mají pocit, že za pár let tu budou další z divných podnikavců, kteří budou "každou chvíli" měnit či posílat domů mnohonásobky jejich měsíčních platů či důchodů. Je tu úsloví o "soli země", a tou jsou často i ti Češi, čelící tváří v tvář poryvům modernity a málo pochopitelné flexibility.
    MP
    October 25, 2015 v 13.35
    Pavlovi Kuchejdovi
    Když je pro vás něco příliš složité, není to ještě nutně lež.
    Není samozřejmě vyloučeno, že Dlouhý a jemu podobní vidí v příchodu uprchlíků šanci, jak stlačit mzdy. Jenomže v této zemi bylo levnou pracovní sílu ze zemí třetího světa vždy docela snadné dovážet. Klasický případ jsou korejská děvčata dovezená s požehnáním státu do sedlářských (dnes fakticky autodoplňkových firem) v severních Čechách v době tamější nejvyšší nezaměstnanosti. O nulové kontrole práce na černo nemluvě. A hlavně, podstatná část pracovních příležitostí v ČR je udržovaná uměle proti technologickým možnostem anebo přímým vydíráním státu jako jsou Bakalovy doly.

    Prostě sociální stát a v tomto případě cenu práce (ve které by se neměl rozhodně vyčerpávat) je třeba hájit tam, kde probíhá fronta, nikoli obracet hněv těch méně přemýšlivých vůči uprchlíkům. Ti by mohli shodit jen budovu, která by jinak spadla o týden později sama.

    Jinými slovy, trvám na svém. Jan Keller vědomě lže, počínaje přebíráním neprokazatelného tvrzení o převaze mladých mužů mezi uprchlíky jako doloženého faktu.
    JK
    October 25, 2015 v 14.05
    Záludný plán?
    Tak se mi zdá, že je některými "pomoc uprchlíkům na základě mezinárodního práva" vnímána jako mazaná (postmoderní?) taktika neoliberálních elit, kterak ožebračit zbytek Evropy.

    Pokud je "pomoc neevropským neprivilegovaným" vlastně strategie elit, kterak "ožebračit i evropské neprivilegované" (kdo ví jestli náhodou ty války všechny nebyly cíleným spiknutím se záměrem vyvolat uprchlickou vlnu, která je nyní geniálně fikaným nástrojem finančních elit), tak z toho vyplývá, že třeba Orbánovo Maďarsko drsnými represemi, fašizoidními postupy a ostnatým plotem vlastně bojuje proti této skryté taktice a v zásadě chrání sociální stát a životní úroveň Evropanů.

    Aneb čím více plotů budeme stavět a čím více budeme porušovat mezinárodní právo, tím více "překazíme elitám jejich záludný plán na rozvrat sociálního státu"?

    Opravdu si myslíme, že finanční elity potřebují uprchlíky, aby mohly provádět tvrdší fiskální disciplínu?
    October 25, 2015 v 20.49
    Technický problém? No jistě, ale opravdu "jenom"?
    „Vážený pane, pokud byste byl schopen prosadit zdanění nejbohatších, odstranění daňových rájů a Tobinovu daň, pak by mé obavy o osud sociálního státu byly skutečně zbytečné. Pokud nic z toho prosadit nedokážete, jsou zbytečné Vaše úvahy.“

    Já v tomto výroku nevidím žádné poraženectví, ale součást diskuze o podstatě problému. Necítím se být vykladačem názorů Jana Kellera, a snad to ani není nutné, ale udržení sociálně únosného stavu pro spodní část příjmové pyramidy se do budoucna neobejde bez zásadních změn příjmových toků. A to nejen v rámci Česka. Migrační vlna možná tento problém urychlila a vyhrotila, ale není jeho příčinou.

    Jan Keller podle mne není cynik, jen s velkou dávkou kritického sarkasmu poukazuje na podstatu problému. To je podstata práce sociologa, varovné obrazy v roli Kassandry, nikoliv malování růžových vizí.

    Přisuzovat Kellerovi hlásání názoru že když „není dost zdrojů, je třeba vyloučit určité skupiny obyvatel“ považuji za nekorektní faul. Já ten jeho výrok chápu tak, že řešení problému nespočívá jen v tom psát krásná slohová cvičení, ale i v síle prosadit je jako návody k použití. Podle mne se až na tento aspekt názory Jana Kellera od autorových zase až tak neliší.

    Jiná otázka ovšem je, zda je spravedlivý názor, že současný PES štěká, ale nekouše, a zda může být hybatelem potřebných změn. Bylo by to jednodušší, protože alternativou je výchova jiného podobného levicového zvířátka.
    October 25, 2015 v 23.24
    Záludný plán?
    Ne, o žádný záludný plán se nejedná. Je to "živelný" vývoj hnaný v této fázi imperiálního kapitalizmu touhou po zisku.
    Prosím, pane Karene, udělejte mi radost a věnujte pozornost článku Daniela Veselého s názvem "Kdo vyhrává ve válce s Islámským státem". Daniel Veselý uvádí a dokládá, že na protahování války v Sýrii a jinde mají nepochybně eminentní zájem zbrojařské koncerny, protože mají díky tomu obrovské zisky. Daniel Veselý uvádí jmenovitě zbrojařské koncerny, které vpodstatě denně inkasují 10 milionů dolarů (za poslední rok miliardu), které Pentagon v té době vynaložil na "boj" proti islamskému státu. Zbrojaři (jestřábi) mají zájem na protahování válek do nekonečna, protože jim to fantasticky zvyšuje zisky. Musím s politováním dodat, že bych ráda znala o kolik se i nám zvyšuje HDP vývozem zbraní našich zbrojařů, protože i naše firmy vyrábí a dodávají zbraně do míst zuřících konfliktů. Jenže jako bychom o tom nevěděli. Zvyšuje nám to naše HDP, tak proč ne? Zvedne se tu vlna odporu, když o tom vlastně ani nevíme? (Ach ta mediální masáž, která tematizuje jen něco a něco důležitého zas úplně pomíjí).

    Článek Daniela Veselého viz zde http://blisty.cz/art/78634.html
    October 25, 2015 v 23.32
    Pane Vorle,
    díky za přspěvek, se kterým souzním. Zvláště bych taky byla vděčná, kdyby se hybatelem potřebných změn stal ten současný PES. Neměla by to být smečka psů po sobě poštěkávajících.

    Pane Profante a co ji takhle Jana Kellera pozvat na diskusní setkání a tam si to vyříkat? Nešlo by něco takového zorganizovat?
    MP
    October 26, 2015 v 1.47
    Blaženě Švandové
    Určitě šlo, když najdete někoho, kdo to bude ochoten organizovat. J8 si s ním popovídám rád, už jsem ho neviděl takové tři roky.
    JK
    October 26, 2015 v 6.51
    Panu Profantovi
    Mé technické vzdělání mi nějak nedovoluje chápat, že tato společnost snese libovolné množství nově příchozích - každý systém má nějakou omezenou kapacitu. Vy víte, že jde jen o deset milionů běženců? To by bylo fajn, to by byly v rámci EU jen 2 % populace. Ale čím je ta horní mez omezena? Pokud se ve třetím světě rozkřikne, že EU přijímá kohokoli, nerozlišuje válečného uprchlíka od ekonomického migranta, obávám se, že jediné omezení spočívá v kapacitě pašeráckých cest - a ta bude výrazně větší. A vše poběží až do srovnání ekonomické úrovně Evropy s ekonomickou úrovní třetího světa. ("Buď můžeme mít otevřené hranice, nebo sociální stát v jakékoli podobě. - M.Friedman)
    Tragikomické figury tedy vidím spíše v těch, kteří vítají nově příchozí v libovolných množstvích, a na oprávněné námitky pochybujících místních mají jen pohrdavé nálepky "fašista" a "xenofob". V těch, kdo nám říkají, že není rozdílu mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem. V těch, kdo nás přesvědčují, že není nic divného na tom, že každý uprchlík chce až do Německa - jako by po cestě nebylo dost jiných bezpečných zemí (např. Řecko, Srbsko, Chorvatsko...) V těch, kterým nechybí podobný migrační proud do bohatých zemí Perského zálivu. (Kdo nám říkají, že se budeme solidarizovat s někým, s kým se nesolidarizují ani jeho blahobytní souvěrci.)

    Pokud dvacet let nemáme, měli bychom si je udělat. (Tady asi dojde na ty tábory.) Dvacet let bude potřeba na vysvětlení situace těm místním, kteří se cítí konkurencí nově příchozích ohroženi, na vyvinutí programů, jež zamezí vznikům ghett a do sebe uzavřených enkláv, na úpravu školského systému (mají si nově příchozí rozvíjet své kultury ve svých vlastních školách, nebo budeme trvat na tom, že se budou školit v našich školách, aby měli přístup do naší kultury?), na vyvinutí mechanismů redistribuce (tady bude asi potřeba napřed vychovat celou novou generaci ekonomů)... . Každopádně tohle jsou věci, které by bylo vhodné nejprve řádně vyříkat, aby místní neměli pocit, že se tu odehrává něco proti jejich zájmům.
    Představit věrohodný program, vysvětlit ho a provést kroky k jeho naplnění. A to bude chtít čas.
    JK
    October 26, 2015 v 9.17
    Kellerův postoj není levicový
    Zaráží mě také, že hodně lidí si myslí, že existuje nějaká dichotomie "sluníčkářsky přijmout celý svět" VS "xenofobní nenávist" a sami se snaží stavět do rozumného středu.

    Vždyť takto ten problém vůbec nestojí. Je to "na základě mezinárodního práva zjistit, zda je příchozí uprchlík, a tím pádem má právo na azyl" VS "xenofobní nenávist". To, že EU není schopna organizačně zvládat situaci, je její velké selhání.

    Podle mého názoru Jan Keller ve svých článcích záměrně šíří strach a uměle nafukuje hrozbu "migračního nebezpečí" a to i pomocí nepravd (např. v rozhovoru pro Parlamentní listy, se opřel o Dánsko, které prý má výjimku ze solidarity, přičemž opak je pravdou).

    Proč Jan Keller nemluví o zdanění zbrojařských korporací a místo toho varuje před "ohrožením sociálních jistot" a "mešitami v Beskydech"? Proč probůh mudruje, že nevíme, kolik imigrantů je ve službách Islámského státu? To už je opravdu jako Orbán nebo Zeman.

    Představuji si nadsázkou obrázek. Hořící dům, hasiči pomáhají lidem ven. Vedle stojí Jan Keller se založenýma rukama:

    "Jo, teď pomáhat, to vám jde! A z daní stále chudnoucích lidí, co? Kdepak jste byli, drazí hasiči, když žhář dům zapaloval? To jste nějak neměli čas pomáhat. Beztak jste připravovali benzín, abyste ho dali žháři. A kdo ví, jestli náhodou mezi těmi lidmi v domě není onen žhář. Pak, až ho zachráníme, nám zapálí další domek a kdo to bude muset platit? Zase my! Ostatně my vlastně nemáme dost peněz, abychom jim pomohli, protože všechny peníze schramstli oligarchové a daňové ráje a s tím se nedá nic dělat, protože danit nelze a to nikdo neumí. Já to vím, protože jsem levicový europoslanec. A ještě nám ti zachráněni vezmou poslední podřadná otrocká pracovní místa. Já si myslím, že všichni lidé by měli zůstat ve svých původních domech a necpat se někam, kam nepatří. Nechci, aby mi stavěli nové domy v Beskydech."

    Politický postoj to jistě je, nicméně nemá s levicovým univerzalismem nic společného. Ostatně nemá ani nic společného se závěry a hodnotovými východisky Kellerových knih.
    October 26, 2015 v 9.55
    Hodnotová východiska Kellerových knih
    Já si teď nějak neuvědomuji, jestli jsou v těch knihách nějaká hodnotová východiska vůbec vyjádřená. Nebo zda se Keller pouze nesnažil objektivně analyzovat situaci, na základě čehož pak nastínil pesimistickou budoucnost.
    V každém případě bychom se měli bavit o tom, co si představujeme pod slovem " hodnota" a jaké hodnoty vlastně uznáváme.
    Teď se často píše o "evropských hodnotách". Které to vlastně jsou? A pokud je jich víc, které mají přednost. Prostě si to ujasnit. Ale to musí asi každý sám.
    MP
    October 26, 2015 v 10.48
    Janu Kovaříkovi
    Nevím, zda jde o deset milionů beženců směřujících do Evropy. Mluvil jsem o přibližně deseti miliononech vyhnaných lidí (angličtina má krutě přesné označení displaced persons) z oblastí, ze kterých podle dostupných zpráv pochází většina letošních běženců. Jen v Turecku jde o milióny (mimochodem pro to technické srovnání: přibližně desetkrát menší Turecko -- na počet obyvatel -- zvládá několikanásobné množství běženců, než je to, které údajně dostává EU na kolena).

    Jinak jsem se domníval, že technické vzdělání vede lidi k tomu, aby uvažovali o řešení problémů na základě faktických znalostí -- například kolik lidí přicházelo do EU před takzvanou uprchlickou krizí, kolik dokázala přijmout nově příchozích samotná Francie v padesátých a šedesátých letech (a kdy a proč se zablokoval proces integrace lidí ze saharské Afriky v této zemi), kolik Německo v sedmdesátých letech atd.


    Netvrdím, že by EU dokázala přijmout desítky milionů lidí ročně. Ale to je katastrofický scénář. A právě tak netvrdím, že považuji příchod uprchlíků za něco pozitivního a přínosného -- naopak, bude to pro většinu z nich krutá adaptace, budou se muset vyrovnávat s ponižováním ze strany lidí, kteří ponižovat druhé považují buď za vlastenectví nebo za dobrý politický tah (a nově také ještě za projev levicovosti). Jde o nezbytí a nemá smysl to nezbytí lakovat narůžovo.

    A k té Vaší technické metafoře. Uprchlíci nejsou radioaktivní odpad, který někam štosujete a jste omezen kapacitou uložiště. Jsou to lidé a mění se. V německých bibliografiích vidím ve svém oboru --- ale myslím, že to platí obecně -- každoročně víc disertací lidí s turecký vypadajícím jménem, předseda zelených pochází z turecké rodiny atd. Nevím, kolik pocitu cizoty zbude ve Fatimě Rahini za deset let, pokud zůstane v naší zemi (nevím, jestli teď redaktorce DR nekomolím jméno), nevím, jak často se setká s agresivním blbem, který ji vyčte nečeský původ a neschopnost přijmout naše kulturní hodnoty (tedy kromě toho jednoho, co to dělá pravidelně v diskusích na DR), ale jsem si jist, že ani ona ani její případné děti nebudou nikdy zatěžovat naše omezené integrační kapacity. A dokonce ani Tomio Okamura a docent Konvička nezatěžují naší společnost svými imigranskými kořeny, ale naopak svým bytostně českým hulvátstvím.
    PM
    October 26, 2015 v 11.30
    Technické vzdělání a civilizační pokrok
    Píšete pane Profante .....jinak jsem se domníval, že technické vzdělání vede lidi k tomu, aby uvažovali o řešení problémů na základě faktických znalostí -- například kolik lidí přicházelo do EU před takzvanou uprchlickou krizí, kolik dokázala přijmout nově příchozích samotná Francie v padesátých a šedesátých letech (a kdy a proč se zablokoval proces integrace lidí ze saharské Afriky v této zemi), kolik Německo v sedmdesátých letech atd...........
    Také jsem se domníval pane Profante, že technický pokrok/vzdělání není na škodu. A to až do završení průniku ideologie konzervativní revoluce do politických programů evropské levice.
    Kdy programem je odevzdanost "svobodného" jedince zodpovědného pouze za své já, a to společenskému dění za které "zodpovídá objektivní tržní mechanismus" .
    Právě Francie skýtá příklady debaklů integrace v neoliberálním prostředí.
    A tomu důraz na technické vzdělání fakticky - nalevo i napravo - spíše napomáhá.
    Vždyť i ti naši z nejhumánějších, lékaři se stále více stávají obsluhovateli technických vymožeností na úkor zpytování člověka ......bych dodal.
    MP
    October 26, 2015 v 19.39
    Milanovi Petráskovi
    Technické vzdělání má svou ctnost, věcnost.. A pak své ostré limity, o kterých píšete a nepokoušejte mě, než začnu tu Vaší kritiku doplňovat.
    Ale v té Francii je těch debaklů s imigranty celá řada a ty nejdůležitější se odehrály v době, kdy byl tamější sociální stát silný a nadějný jak mladý býček ... Ale i tehdy fungoval strach, že by nebylo dost pro vlastní a výsledek jsou ty imigrantské čtvrti. Dost dobře jsem nepochopil, proč se právě Keller, který tu francouzskou historii zná horem dolem, chová tak, jako by ji chtěl zopakovat u nás.
    PM
    October 26, 2015 v 22.09
    Jde o strach že by nebylo dost pro vlastní.
    I já považuji nadmíru strachu ze zchudnutí - panujícího uprostřed konzumní společnosti - za jednu z příčin debaklů s imigranty.
    Původ spatřuji v penetraci politických programů evropské levice ideologií neoliberálního kapitalismu - ve spoluúčasti socialistů na procesu instalace prekariátu napříč společností.
    Jde o existenční strach vytvářený interakcí existenčního znejistění a konzumentského infantilismu.
    A jeden z významných společenských jedů ....bych výhrůžně dodal.
    October 26, 2015 v 23.56
    Klam a zlá vůle
    Jan Keller lže a škodí.

    Na základě jeho strašení, že chudnoucí střední třída bude platit pomoc uprchlíkům, platí chudnoucí střední třída ubližování uprchlíkům. Ploty na hranicích, pušky pro policii, vojenské manévry, koncentrační tábory, deportace...

    Nikdo nic neušetří, jenom lidé umřou.
    JK
    October 27, 2015 v 7.13
    Skvělý článek, který ukazuje rozpory mezi formulacemi z Kellerových knih a jeho současnými názory je zde

    http://a2larm.cz/2015/03/keller-vs-keller/

    JP
    October 27, 2015 v 13.43
    Tak tyto Kellerovy výroky jsou naprosto typickým příkladem argumentativní demagogie, ke kterým se tento kdysi levicový autor ve jménu nacionálních zájmů v poslední době uchyluje stále častěji.

    Pravda je, že onen ředitel mnichovského IFO-institutu tu částku 1800 euro, o které prý imigranti více zatíží německou sociální pokladnu nežli kolik do ní přispějí, skutečně uvedl.

    Jenže, to je jenom jeden z možných výpočtů; a není prostě možné, aby natolik erudovaný sociolog jako J. Keller o tomto faktu nic nevěděl.

    Například, podle jiného výpočtu jenom v minulém roce německý stát na imigrantech celkově vyzískal o 22 miliard(!) euro více, nežli kolik na ně vynaložil.

    V každém případě, nějaké objektivní výpočty - a to především do budoucna - jsou zde velice komplikované, a vždycky záleží na úhlu pohledu.

    Jako víceméně jisté může platit, že čím vyšší má který imigrant vzdělání respektive profesní přípravu, tím je jeho finanční bilance pro sociální systém příznivější.

    A tady se okamžitě navozuje otázka, jestli se v aktuální imigrační záležitosti nesměšují hrušky a jablka. Jde o to, že jmenovitě v Německu naprostou většinu imigrantské populace tvoří Turci. A to sice většinově nikoli turečtí imigranti urbánní, vzdělaní - nýbrž naopak, příchozí ze zaostalého tureckého venkova, kteří u sebe doma neviděli žádnou další životní perspektivu a proto se vystěhovali do Německa.

    Zatímco vzdělanostní složení syrských uprchlíků může být zcela podstatně jiné, před Assádovým terorem utíká veškeré obyvatelstvo bez výjimky, a dost možná především právě to vzdělanější. Jejich přínos pro německé sociální pokladny by tedy mohl být mnohem pozitivnější, nežli jak je tomu u obyvatelstva původu tureckého.

    A navíc: zdá se že v oné studii IFO-institutu se jednalo skutečně jenom čistě o ty sociální příjmy a výdaje - a že tu byl zcela ignorován přínos imigrantů pro německou ekonomiku jako takovou!! V každém případě je faktem, že kdyby z Německa náhle zmizeli všichni imigranti, tak v tom samém okamžiku se zhroutí celá odvětví německého průmyslu i celého hospodářství! A i do budoucna platí za jisté, že bez miliónů imigrantů se německá ekonomika prostě neobejde.

    Takže, ten Kellerův "argument" je jak řečeno bohužel naprosto typický pro jeho působení v posledních letech: formálně sice správný, ale natolik selektivně použitý, že se nakonec jedná o naprosté překrucování skutečnosti.
    October 27, 2015 v 14.20
    Kellerovo Rádio Jerevan
    Žádná studie IFO nebyla.

    Byla studie ZEW, podle níž Německo na přistěhovalcích výrazně vydělává.

    Ředitel IFO, Hans Werner Sinn, napadl v tisku, nikoliv odborném, tuto studii, a předvedl vlastní výpočet na principu Kalouskovy složenky, kterým výsledky studie ZEW dezinterpretoval a dokazoval, že ve skutečnosti Německo na přistěhovalce doplácí. Zapomněl, mimo jiné, dodat, že na své domorodé občany Německo podle jeho výpočtu doplácí daleko víc.

    Sinnova dezinterpretace se dočkala drtivé kritiky, Sinn sám část své argumentace dodatečně odvolal. Částečně si tím zopakoval svou starší aféru, kdy se dostal do záře reflektorů prohlášením, že obviňování investičnách bankéřů z vyvolání finanční krize v roce 2008 mu připadá jako obviňování židů v nacistickém Německu; tehdy ho Ústřední rada židů v Německu donutila k omluvě.

    Sám jsem upozornil na „drobné nepřesnosti‟ v tvrzení Jana Kellera hned v diskusi pod výše citovaným článkem Keller vs. Keller, s odkazy na zprávu Deutsche Welle o studii ZEW a Sinnovu reakci na tu zprávu. Podrobněji je Sinnův klam rozebrán v článku Pavla Čižinského a Jaroslava Fialy http://a2larm.cz/2015/04/cesky-pristup-k-cizincum-vysat-a-odkopnout/

    O dalších studiích podobných té ZEW píše Jana Ridvanová v http://a2larm.cz/2015/04/migranti-prispivaji-vic-nez-berou/
    ??
    October 27, 2015 v 18.08
    Opravdu chybi Nemecku pracovni sily ?
    Nemecka ekonomika se bez migrantu bezesporu obejde. V soucasne dobe je v Nemecku takrka 3 miliony nezamestnanych. Nektere prognozy uvadeji, ze snad tento stav klesne na dva miliony v r.2020. Ze i v Nemecku berou migranti praci tem nejnizsim kategoriim je samozrejme a zde ostrakizovany Keller to presne popisuje. Informace ze pracuji na polich a pri uklidech za 3-4 eur o na hodinu do Cech jeste patrne nedorazila, stejne jako to ze rada z nich odmita i praci za 8 eur. Proste i uprchlici jsou ruzni, jsou mezi nimi primadony i lide ochotni delat cokoliv, ale sympatie dolni casti pracovniho spektra nevzbuzuji ani jedni, ani druzi. To ze umela zamestnanost nebyla vysadou socialismu, jak nas presvedcuje clovek v tisni dokazuje existence tech ruznych poradenskych, marketingovych a jinych firem , zivicich se zbytecnou (nekdy i skodlivou) cinnosti.

    Ty ruzne "vedecke dukazy" o efektivite a neefektivite migrace se dnes vyrabeji na objednavku. Bohuzel. selsky ruzum ovsem rika, ze milion Afganskych, ci Syrskych duchodcu prinosem socialniho systemu nebude. A jestlize jiz tak optimisticke prognozy "pouhych" 2 milionu nezamestnanych v r.2020 rozsirime o ony nezamestnatelne cizince, co nam asi vyjde ?

    Na jeste jednu vec ten "zly" Keller upozornuje. Je komicke jak i tzv. levice jasa, ze k nam prichazi sama inteligence. Ta inteligence samozrejme bude v tech zemich chybet. Ze tim odsuzuji ty nejubozejsi, kteri v tech zbidacenych zemich zustali k naprostemu upadku to "levicakum a slunickarum" nevadi ? Ze jasaji nad moderni formou neokolonialismu (vykradani mozku) to je nenapada ?
    LV
    November 3, 2015 v 19.05
    Byl za vznikem ghett ve Francii skutečně strach ze zchudnutí?
    Na mne to dělalo dojem, že za vznikem ghett byla

    - deindustrializace - pozvala se /navezla se nekvalifikovaná pracovní síla, montovny jsou dnes v Číně a nekvalifikovaná práce platí méně než dříve, nezaměstnanost stoupla

    - autoselekce – kdo mohl (ti úspěšnější), tak se z těch předměstí vystěhoval, čímž vznikal ghetta

    - ta sídliště/ghetta jsou noclehárny typu Jižního Města, tj. chybí tam městský parter – není kde otevřít opravnu kol, prádelnu, koloniál tj. věci, kterými se dá uživit, pokud jste přistěhovalec a neumíte moc jazyk a nebo pokud jste diskriminován na pracovním trhu

    LV
    November 3, 2015 v 19.22
    Ono nejde o to, že „oni“ nám vezmou zbytky sociálního státu, jako o to, že „my“ ty zbytky sociálního státu sami zrušíme
    Aleisina posbíral poměrně dost empirických důkazů o tom, že USA nemá sociální stát díky své diversitě. Čím větší diversita ve státu Unie, tím větší nerovnost.
    Sociální stát v rámci USA by znamenal přerozdělování v prospěch Afroameričanů a Hispánců.
    (jiní tvrdí, že je to trochu složitější – že sice ochota platit sociální dávky není veliká, ale existuje ochota platit těm druhým některé dávky jako je např. podpora vzdělávání).

    Ve Švédsku už dnes, údajně, putuje od etnických Švédů k neetnickým Švédům částka, která odpovídá 2% HDP. Čímž nastává otázka, jestli může švédský sociální systém přežít, pokud se tato částka bude ještě zvyšovat.

    Putnam zjistil, že čím větší diversita, tím menší angažovanost a menší důvěra (včetně důvěry k příslušníkům vlastního etnika). Tento fakt se mu natolik nelíbil, že studii několik let raději nepublikoval.

    Je to logické. Cituji volně sociální sítě
    „Rozhodli jsme se vybudovat park. Nikdo nehnul prstem s výjimkou středostavovských bělošských a černošských rodin. Když se podařilo zabezpečit projekt, vypukl spor o to, co je to park. Jižanky si chtěly uchovat světlou pleť, Rusky se chtěly opalovat. Představa Japonců o parku byla zase naprosto jiná.“

    Pokud žijeme v (relativně) homogenní společnosti a platí, že
    potkáme osobu 1, uděláme A, nastane B
    potkám e osobu 2, uděláme A, nastane B
    potkám e osobu 3, uděláme A, nastane B
    ...
    potkáme osobu n, uděláme A, nastane B
    můžeme ke svým bližním pociťovat důvěru. Pokud je reakce okolí pokaždé jiná, míra důvěry musí logicky klesnout.

    Traduje se historka o náčelníku Tuaregů. Octnul se v Paříži koncem devatenáctého století a věc, která ho zaujala nejvíce, nebyla železnice nebo Eifelova věž, ale to, že se zde pohybuje ohromné množství lidí a to tak, že beze zbraně. To, že se můžeme pohybovat svobodně mezi cizinci beze zbraně není samozřejmost, jak si mnozí, zejména na levici myslí, ale výsledek dlouhého civilizačního procesu. Sociální stát není zadarmo, je postavený na ochotě odevzdávat nějakých 50% svých příjmů eráru. Tato ochota je podmíněna pocitem sounáležitosti. Jsme ochotni pomáhat lidem, kteří se nám podobají a kteří čelí stejným rizikům.

    Společnost existuje a je to více než pouhý shluk jedinců. Obávám se, že čím větší pocit vzájemné solidarity, která je podmínkou pro udržení sociálního státu, tím menší ochota dělit se s jinými.


    Diversita ochotu dělit se snižuje. Nemusí se jednat pouze o diversitu etnickou.

    Byla jsem kdysi svědkem toho, že mladá děvčice naříkala, že nebyly prémie, neb kolegyně je na mateřské, Dostalo se ji odpovědi – Až budeš na mateřské ty, nebudeme mít prémie kvůli tobě. Sklapni. Toto, je ale možné ve společnosti, kde se automaticky očekává, že všechny ženy budou mít děti.

    Pokud máme společnost, kde
    třetina žen chce tři až čtyři děti a chce s nimi zůstat doma,
    třetina žen chce jedno až dvě děti a zároveň chce kariéru,
    třetina žen nechce děti vůbec,
    tak bude velký problém vybudovat sociální systém, který by uspokojoval většinu.
    První skupina bude chtít finanční podporu, za práci , kterou odvádí v prospěch společnosti; v momentě, kdy ji dostane, začne řvát druhá skupina – dělám na dvě směny a nejsem na tom finančně o nic lépe.
    Druhá skupina bude chtít vysoce kvalitní a tedy drahou předškolní výchovu ; pokud ji dostane, bude řvát první skupina - proč ty kariéristické čubky nezůstanou doma s dětmi, proč si pořizují děti, když se o ně nechtějí starat? Mají v rodině dva příjmy, tak ať si to platí samy.
    Třetí skupina se bude rozčilovat, že jim na mercedes nikdo nepřidal, tak proč mají platit za hobby jiných lidí.

    Hovoří se o nutnosti postavit sociální bydlení. Byla by tato myšlenka prosaditelná, kdyby bylo jasné, že toto bydlení půjde z velké části přistěhovalcům?
    Británie trpí nedostatkem sociálních bytů, staré se zprivatizovaly a nové se nepostavily. Není důvodem toho, že se nepostavily také to, že se už nepřidělují podle pořadníku přednostně členům místní komunity (zákon o "dcerách a synech"), ale přednostně těm v největší bytové nouzi? Tj. dospělé dítě metaře nemá šanci, neboť vždy tu bude nějaká rodina s více dětmi, která bude mít přednost a ta rodina bude často přistěhovalecká.






    JK
    November 4, 2015 v 8.38
    Pokud by homogenita byla předpokladem angažovanosti, důvěry a schopnosti se dělit, tak by taková ČR musela být vzorovou zemí plnou angažovaných aktivních a otevřených občanů plná solidarity. Nezdá se mi.
    November 4, 2015 v 9.03
    Co je to vlastně homogenita? V jakém smyslu mohou být lidé homogenní?
    November 4, 2015 v 10.04
    Paní Vytlačilová patrně předpokládá, že homogenní lidé si nezávidí, protože jsou všichni stejně schopní a stejně odpovědní vůči celku. A zřejmě i jinak dost podobní.
    Když to tak není, musí automaticky nastat problém?
    November 4, 2015 v 10.10
    Děkuji Lence Vytlačilové,
    ta analýza je velmi přesná. Mocní vždycky těžili z "rozděl a panuj".
    Je fakt, že dnes už se názorově neshodnu ani s příbuznými, kteří jsou "ve vyšší příjmové skupině" než jsem já. Stačilo jít do penze, a máte rázem příjem na třetině platu (moji rodiče ještě měli penzi víc než polovinu průměrného platu), takže například těžko mohu chodit do divadel a na koncerty jako dřív, nemohu si kupovat knihy, které mě zajímají. Navíc jsou tu lidé na minimální mzdě, kteří mají příjem ještě menší, což mě děsí. Řeším to větším odmítáním konzumního života než dříve. Mám starý mobil a i jinak "neinovuji". Jenže pak si připadám na okraji, vyřazená. Velmi dobře pak rozumím člověku, který před samoobsluhou žebrá. Nedostala ho tam svobodná volba, stejně jako mne do mojí situace. Jenže já na rozdíl od lidí na minimální mzdě anebo vůbec bez práce, jsem už stará a dívám se z odstupu, hledím už na svůj život jako na téměř hotový celek. Z této pozice se lépe vidí "to obecné". Navíc je zde komunita seniorů, kteří si různě pomáhají a máme například zdarma veřejnou dopravu, což hojně využívám. Jako součást této menšiny jsem spokojená.

    Milá paní Hájková, nic takového jako homogenita u lidí samozřejmě neexistuje. Existují ale společné vlastnosti, společné názory, společné osudy, společné zájmy, společné naladění apod. Stát je možný jedině na základě domluvy o společném.
    Protože máme nejen společné, ale každý se jeden od druhého lišíme, nikdy nedosáhneme úplného konsenzu a povaha zákonů, dohod a zvyků, které vyjadřují to společné, je nakonec vždycky "normativní". Stát nás chrání před násilím "osobně zjednávané spravedlnosti a prosazování svých zájmů" tím, že se lidé ve státě zavazují, že nebudou své zájmy prosazovat násilím, ale budou respektovat instituce jako jsou úřady, soudy, policie,... Státnost jak jí rozumím, znamená, že se lidé zavazují respektovat instituce a neřešit své spory a frustrace osobním násilím. Zavazují se dodržovat určitou formu soužití mezi muži a ženami, rodiči a dětmi, zavazují se své děti uvézt do stejného normativního světa, v němž vyrostli oni sami a který se nemění skokem, ale velice pomalu se vyvíjí tlakem na změnu norem vyvolaným dospíváním společnosti jako celku ke spravedlivějšímu vnímání postavení žen například, nebo zase změnou ekonomických poměrů v důsledku pokroku vývoje vědy , apod.

    Státnost je velkým pokrokem oproti pospolitosti jako je národnost (u ní jde o společný jazyk, osud a většinou i území, ktežto u státnosti jde o podřízenost normám a institucím, kterým se každý ve státě podřizuje). Trvá-li státnost dlouho ani si neuvědomujeme jaké by to bylo bez ní, jako si ryby neuvědomují živel vody. Rozpad státnosti je doprovázen úpadkem. Státnost ochabuje ve válce. V Sýrii na územích, kde dosud vládne al Asad Ašár a kde se přímo nebojuje, pokračuje státnost a běžný život téměř jako dříve, zatímco na území ovládaném rebeli je rozvrat, bezstátí, chybí nejen instituce, ale i ochota podřídit se normám a neřešit věci osobním násilím. Totéž vidíme na rozvráceném území Libye, Iráku a jinde, kde chybí státnost a vědomí státnosti.
    November 4, 2015 v 10.17
    Pane Karene,
    ale naše země a vůbec Evropa je opravdu "plná solidarity" ve srovnání s mnohem různorodějšími a multikulturnějšími USA. Vezměte si jen systém zdravotnictví. Nenajdete snad v Evropě zemi bez nějaké formy "bezplatného" zdravotnictví a srovnejte to se stavem v USA, kde se potřebné reformy stále nedaří prosadit. A je fakt, že u nás je stále menší příjmová nerovnost než v západní Evropě, i když se je velmi snažíme dohnat.
    AV
    November 4, 2015 v 10.30
    Poslední příspěvek Lenky Vytlačilové pojmenovává podle mě dosti zásadní věci.
    November 4, 2015 v 10.31
    Paní Hájková,
    osobní závisti je třeba brát v úvahu kdykoli a kdekoli. Závist je nehezká lidská vlastnost. A jsou i jiné takové vlastnosti jako intrilánství, lakota atd., kterými se liší jednotliví lidé.
    Lenka Vytlačilová ale nemluví o jednotlivcích, ale o skupinách. Mluví o rozdělení žen na ty, které se chtějí věnovat rodině, ty které kariéře apod.
    Vy o psychologii, Lenka o sociologii. Sociologické rozdělení má přímý vliv na tvoření konkrétních zákonů, protože sociologická skupina lidí tvoří menšinu schopnou se prosazovat v parlamentu.

    November 4, 2015 v 10.44
    Díky pane Votrubo,
    taky si to myslím, je to podle mého soudu taky argument proti multikulturalizmu.
    Stručně řečeno říká, že pokud je ve státě příliš mnoho skupin s protichůdnými zájmy, je obtížné, ba nemožné nacházet takové normy společného života, které by soužití usnadňovaly a kvalitu života ve společnosti zlepšovaly. Obrazně řečeno nelze mít několi států v jednom státě, to už je pak lepší federace, kde jednotlivé státy mají vlastní státnost pro soužití a společné pro všechny jsou jen zákony sloužící například k obraně apod.

    November 4, 2015 v 10.48
    pokr.
    a upravují vzájemné vztahy těch států, z nichž se federace skládá.
    November 4, 2015 v 10.49
    Racionální, možné a iracionální a nemožné...
    Mlůj pohled na možnosti sociálního státu vychází z trendů za posledních 200-300 let, tedy z reálného stavu ekonomiky.

    Klíčové slovo je tunelování. Napřed se tunelovaly kolonie, lidsky, tj. otrokářství, viz mj. dovoz černochů do USA, a až do 2. světové války to byly kolonie, které většina západních (bohatých) zemí měla, protože měli prostředky zejména na potřebnou námořní sílu nutnou k jejich ovládání.

    Před 26 lety Západ mohl expandovat na východ, po pádu železníé opony. Ovšem tento stimul západní ekonomiky (kapitalismu) se vyčerpal a současně dochází k rychlé ztrátě výhody skrze superlevnou práci v Číně, což byla (už není) další hyperlevná kolonie.

    V tomto smyslu má Západ zásadní systémový problém, který JE NUTNÉ nějak řešit, ať je někdo pravičák, nebo levičák, neoliberál nebo socialista. – Toto pochopit je důležité, protože bez zásahu do ekonomiky se systém dříve či později zhroutí, prostě čísla nutná k obsluze ekonomiky (finanční cash-flow) nebudou moci odpovídat ekonomice.

    Je tu sice ideální ekonomické řešení vhodné pro 4/5 společnosti, tedy snížení enormní spotřeby horních 20 % světové spoelčnosti, důraz na dobrovolnou skromnost a zejména idea Základního příjmu, který pochopitelně je ufinancovatelný a který by zásadně zvýšil efektivitu lidské ekonomiky zejména tím, že zruší veškeré zcela kontraproduktivní kontroly, které jen berou čas a snaží se část lidí zatalčit do role novodobých otroků za směšnou almužnu, jinak jim budou odňaty výhody sociálního státu... – ale je zřejmě, že právě těmto 20 % nahoře tento systém nejvíce vyhovuje, protože statisticky jim přináší více užitku a hodnot vzhledem k investovanému množství práce.

    Jde zejména o různé kapitálové zisky, vysoké zisky z pronájmů, tedy obecně o pasivní příjmy. Zde máme chybu v etice ekonomiky, protože není možné považovat za etický příjem bezpracný zisk z pasivních příjmů. Protože jinak dojde k situaci, k níž dochází nyní, že všichni ti, kdo mají větší a silnější vůli, možná opravdu prokážou v jisté době větší píli atd., tak zajistísami sebe i své potomky.

    A přesně zde je místo, které je nutné pochopit a hlavně odmítnout. Protože svět, ve kterém 4/5 společnosti budou ve skutečnosti tvořit servisní třídu pro 1/5 (a možná méně) není dobrý svět.

    Jenže jakým způsobem změnit pravidla a chod společnosti, když těm, kdo jsou nahoře vyhovuje? A zejména když dalším 2/5 pod nimi, nevadí až tak, aby nad souvislostmi akčně přemýšleli, nebo dokonce šli sami do rizika změny? Když navíc není žádný koncept racionálně promyšlen, prostě proto, že těch 20 % nahoře na jeho promýšlení žádný zájem (pochopitelně) nemá?

    Takže budeme čekat na změnu, která si přeuspořádáná společnosti vynutí – nebo můžeme sledovat akce zhora, jako je snaha udělat i tento systém více funkční, což lze jedinou metodou: snížit celkový blahobyt západních společností tím, že cena práce bude nižší, jinými slovy bude se vyrábět více s nižšími náklady. Což znamená další nárůst nerovnosti.

    Jsou tedy dva trendy: Slabý trend, ke spravedlivější společnosti s dobrovolnou skromností a Základním příjmem (kdo má na něm zájem, kdo jej prosazuje, jaké mají tito lidé možnosti a prostředky)

    A pak silný trend, který vede k zachování všech výhod pro horní patra společnosti, což je možné jediným způsobem: Tlakem ny vyšší sociální rozdíly, snahou zajistit větší množství levné pracovní síly přímo v Evropě... Silný proto, že lidé, kterým tato situace vyhovuje vlastní média, ovládají trendy v ekonomice (viz mj. děkan Ševčík na VŠE) a také v politice, viz. bývalý komunista Vl. Dlouhý – 1978–1989..., dnes Goldman Sachs a šéf Hospodářské komory jehož hlavním cílem je udržení nízké mzdové hladiny (že spotřeba domácností v ČR činí 50 % výkonu ekonomiky už ho nezajímá...).
    November 4, 2015 v 11.22
    Pane Profante,
    Jana Kellera jsem oslovila a ukázalo se, že se potýká s únavou až na hranici zdravotních problémů. Jeho čerstvé názory lze téměř denně číst v Právu a v říjnu měl podstatný příspěvek na Vratimovském semináři 2015,
    který ačkoli organizovaný KSČM stojí celý za pozornost
    http://vratimovskyseminar.webnode.cz/
    Vystoupení Jana Kellera je zde
    http://vratimovskyseminar.webnode.cz/vystoupeni-2015/evropa-se-meni-bohuzel-k-horsimu/
    Stojí za přečtení i poslechnutí včetně Kellerových odpovědí na dotazy, které jsou zde
    https://www.youtube.com/watch?v=hABIx3BYH5A

    November 4, 2015 v 11.36
    Pane Rusku,
    díky za shrnutí. Taky to tak nějak vidím a mám velké obavy. V době kdy se hroutí dokonce státnost - Libye, ...., částečně Ukrajina -
    na velkých územích nastává chaos a dokonce blízko nás na Ukrajině -
    je čím dál těžší zachovat něco jako sociální stát!
    A jak tu argumentovala Lenka Vytlačilová multikulturnost skrze přistěhovalectví další povede spíše k jeho dalšímu odbourání.
    Rozdíly v náboženství jsou nepodstatné oproti základnímu problému kterým je nárust sociální nerovnosti. Rozdíly v náboženství jsou využívány mocnými k "rozděl a panuj".
    Pan Profant zde pod jiným článkem prohlásil, že každé náboženství má potenciál podřídit se státnosti. S tím souhlasím s dodatkem, že islám má svá specifika, kterým je třeba věnovat pozornost, abychom tu potencialitu v něm mohli přivézt na světlo.
    November 4, 2015 v 12.19
    Paní Švandová,
    Vaše úvahy o významu a fungování státu jako společenské smlouvy jsou pěkné, ale připadají mi trochu idealistické.
    A chybí mi v tom zmínka o kapitalismu, který charakter státu formuje taky. Možná kapitalismus stát dokonce rozkládá.
    November 4, 2015 v 15.09
    Paní Hájková,
    ovšemže to není tak jednoduché, že bychom to tady "vyřešili" či jen zvážili všechny aspekty připadající v úvahu. Přesto je důležité vybrat to podstatné, "opřít se o nalezenou pravdu".

    Kapitalizmus je jen slovo, pokud nevysvětlíme, co jím konkrétně myslíme. Už jen co znamená to slovo kapitál?
    Na druhé straně můžeme mluvit o kapitalizmu z vlastní zkušenosti, jak se nám v něm žije. Protože u nás přece máme jistou formu kapitalizmu. Těch podob kapitalizmu je ve světě spousta a pak je tu ještě globální kapitalizmus a ten se projevuje na úrovních států (např. debata o TTIP).

    Mezi základní otázky patří zda je kapitalizmus pouze hospodářský systém anebo současně i politický systém. Protože už to je problém, v jehož náhledu se můžeme lišit. Podle toho jak silně odmítáte kapitalizmus, patrně se domníváte, že převzít kapitalistické hospodářství s sebou nese i převzetí politického systému - státnosti. Já to tak jasně nevidím.
    Je třeba například vzít v úvahu různost možných způsobů vlády. Protože spolu s kapitalizmem, jako hospodářským systémem si lze představit různé druhy řízení a uspořádání státu (státnosti). Kapitalizmus mají v USA i v Rusku, v Číně, Brazílii, Kongu i v Izraeli. Přitom v Izraeli tvoří 30% hospodářství kibuci, což jsou družstva, která společně vlastní jejich obyvatelé!

    Souvislost mezi mými obecnými úvahami o státnosti a a kapitalizmem je podle mne taková, že současná podoba globálního kapitalizmu vede k rozvírání nůžek mezi bohatými a chudými v dosud nevídané míře, což považuji za základní problém.
    ??
    November 4, 2015 v 16.31
    Trochu jiny a docela cerstvy pohled na uprchlickou krizi.
    http://www.faz.net/aktuell/politik/fluechtlingskrise/syrischer-patriarch-kritisiert-deutschlands-fluechtlingspolitik-13893521.html

    Pripoustim, ze je nutno trochu rozumet nemecky. V kostce se ale da rict, ze se nam vysoky krestansky cirkevni predstavitel zijici v Syrii snazi zdelit ze Assad neni stvura. Snazi se nam rici, ze propaganda, na kterou skaci nekteri slunickari z idealismu a nekteri za penize (ano mluvi i o dobre placenych funkcionarich neziskovek) je spinavou pomluvou sirenou vlastniky zapadnich medii. A my bychom se meli ptat proc ?


    November 4, 2015 v 16.32
    Co je kapitál? Bohatství, které je schopné přinášet vlastníkům nadhodnotu, čili další bohatství. To se může dál přerozdělovat, ovšem není k tomu příliš velká vůle. Ze strany kapitalistů, pochopitelně.
    Kapitalismus není něco, co je ve státě (někde takové a někde jiné). Kapitalismus je globální systém. Stát je něco, co je řízeno vědomě, kdežto kapitalismus je řízen živelně.
    Státy se jej pokoušely a částečně pokoušejí regulovat, ale vidíte, že je to dnes problém. Můžete samozřejmě věřit, že se jim to zas podaří. Já tomu moc nevěřím.
    Nejde o to, že já kapitalismus silně odmítám, paní Švandová. Kdo jsem já, abych si mohla vybírat, v jakém systému chci žít?
    Víte, já se moc nezabývám tím, jak má fungovat stát. To není moje parketa, protože nechci do politiky.
    Ale jsem ochotná lidem pomáhat. Vám bych třeba taky pomohla, kdybych věděla jak.
    November 5, 2015 v 11.38
    Pěkně jste to napsala paní Hájková :
    "Vám bych třeba taky pomohla, kdybych věděla jak".
    Kdyby lidé věděli, jak pomoci, aby pomoc nebyla kontraproduktivní, aby na její úkor nemuseli více strádat jiní, aby vedla ke skutečnému zlepšení života skutečně potřebného, to by bylo fajn.
    Z celé výše vedené debaty se zde vyrýsoval střet dvou pohledů. Samozřejmě pomíjím logicky názory těch, kteří jsou na přijetí migrantů finančně zainteresováni. Takže je tu pohled idealistický /sluníčkářský/ a ten je konfrontován s realismem. Jak píše vlastně pan Kovařík - idealisté se čísly nezatěžují. Filosof a ekonomie, či logistika, dnes nejdou do páru. Což je ohromná škoda, neboť takový Marx dokázal v Kapitálu vycházet z výborné znalosti ekonomie. Proto je asi tak ceněný dodnes.
    Pokud tedy nejsou idealisté schopni své představy stavět na realistických číslech, nutně pak dochází ke střetu s realisty. Neobstojí ani výmluva, že přesnými čísly nedisponují ani realisté, neboť tito se právě proto odmítají pouštět do pochybných dobrodružství.
    Dalším zdrojem střetu je idealistický pohled na člověka. Migranti ale nejsou ideálním typem člověka, tím není nikdo. Jsou to lidé, kteří jsou jistě silně zasaženi svou kulturou a náboženstvím, není to prostě žádná tabula rasa. Přicházejí navíc s obrovskými ideály. Sledoval jsem včera v televizi, jak nějaká africká dívenka v Cestománii vyprávěla, že až vyroste, tak chce do Evropy, protože chce vlastnit Ferrari .
    Miliony nevzdělaných /pokud ano tak asi těžko odpovídajícím evropským standardům/ migrantů, přicházejících s velkými ale nesplnitelnými očekáváními, budou jistě nejen velkou zátěží pro sociální systém, ale také nepochybně bezpečnostním rizikem. Vypíchnout pár těch, kteří se zde bezproblémově usadili, není fér, protože těch, kterým se to nepodařilo, je daleko víc. Jejich hněv za nesplněné naděje bude směřovat na nás.
    Odmítnout Sofiinu volbu jistě můžeme. Ale jistě také příjdeme o obě děti.
    November 7, 2015 v 13.04
    Paní Švandová má o společnosti takovou představu, že se v ní rodiče "zavazují uvést své děti do stejného normativního světa, v němž vyrostli oni sami."
    Tak by tomu snad mohlo být v ideální společnosti, paní Švandová. Rodiče, kteří vyrostli ve světě, jehož normy byly pro ně samotné těžko přijatelné, protože znevýhodňující, většinou do stejného světa děti přivést nechtějí. A nebo o tom prostě nepřemýšlejí.
    Mě osobně rodiče nevychovali pro stejnou normativní společnost, v jaké sami vyrostli. Ani pro tu dnešní ne. Ale už jsem se s tím celkem vyrovnala.
    Paní Hájková, to je nedorozumění.
    Napsala jsem viz výše
    Stát je možný jedině na základě domluvy o společném.
    Protože máme nejen společné, ale každý se jeden od druhého lišíme, nikdy nedosáhneme úplného konsenzu a povaha zákonů, dohod a zvyků, které vyjadřují to společné, je nakonec vždycky "normativní". Stát nás chrání před násilím "osobně zjednávané spravedlnosti a prosazování svých zájmů" tím, že se lidé ve státě zavazují, že nebudou své zájmy prosazovat násilím, ale budou respektovat instituce jako jsou úřady, soudy, policie,... Státnost jak jí rozumím, znamená, že se lidé zavazují respektovat instituce a neřešit své spory a frustrace osobním násilím. Zavazují se dodržovat určitou formu soužití mezi muži a ženami, rodiči a dětmi, zavazují se své děti uvézt do stejného normativního světa, v němž vyrostli oni sami a který se nemění skokem, ale velice pomalu se vyvíjí tlakem na změnu norem vyvolaným dospíváním společnosti jako celku ke spravedlivějšímu vnímání postavení žen například, nebo zase změnou ekonomických poměrů v důsledku pokroku vývoje vědy , apod.

    Takže uvádět děti do stejného normativního světa znamená v tomto kontextu naučit je respektovat zákony, normy a zvyky státu- společnosti, ve kterém žijí. Slovo stejný je tu použito ve smyslu stále stejně normativní. I když víme, že konkrétní podoba normativního světa podléhá změně. Slovo stejný, kterého jsem užila, tedy neznamená neměnnost normativního světa, ale to, že je vůbec stále normativní. Vždyť zákony se mění, i normy chování a zvyky, dokonce se za našeho života změnil v r. 1989 typ státnosti, ale pořád žijeme ve státě nikoli v chaosu jako teď lidé ve válkou rozvrácených zemích jako je například Libye, Irák a východní Ukrajina.
    Je to takhle už jasnější? Vedeme své děti k respektování státnosti, která zůstává státností, i když její konkrétní podoba se může měnit.

    Jak říkával filosof Karl Popper, ať se pokoušíte o sebepřesnější vyjadřování, vždycky se může stát, že někdo to pochopí jinak. Takže Vám se, paní Hájková omlouvám, absolutně přesné vyjadřování není v lidských silách. Snad je tímto vysvětlením nedorozumění odstraněno.
    November 10, 2015 v 0.47
    Gramofonová deska
    Stále dokola se tu opakují úvahy na téma, jak budou přistěhovalci, když si sem nějaké pustíme, nepřizpůsobiví a s námi kulturně neslučitelní, a jak draho nás přijdou. Nezbývá než opakovat dokola některá přehlížená základní fakta.

    I kulturní argumenty jsou značně pochybné. Ano, naši předkové často přicházeli do cizích zemí vymýtit domorodé kultury a nastolit tu svou, vyspělou evropskou, nadřazenou. Zvlášť obě Ameriky a Austrálii jsme takto kolonizovali a domorodce přímo vyvražďovali, ale ani Afrika a Asie nezůstaly ušetřeny našich civilizačních snah. Tato naše migrace ovšem vypadala výrazně jinak než současná migrace do Evropy, měla úplně jinou výzbroj a výstroj; v historii se podobným způsobem snažili proniknout Turci, Hunové tak přišli do Maďarska a některé germánské kmeny ze severu Evropy do jejích jižnějších částí. Dnešní přistěhovalci do Evropy se mnohem víc podobají praotci Čechovi, který přivedl svůj lid v míru a pokojně se s ním usadil v České kotlině vedle Germánů a Keltů. Proč by se vůbec lidé, kteří přicházejí beze zbraní a bez podpory mocného impéria, toužícího po novém prostoru, cpali do prostředí, jehož kultura se jim nelíbí, pokud mají aspoň trochu na vybranou? Nejlepší obranou proti střetům kultur jsou otevřené hranice: komu se naše kultura nebude líbit, půjde jinam.

    Naprosto nesmyslné jsou pak ekonomickém argumenty proti otevřeným hranicím.

    Odmítnutím přistěhovalců nic neušetříme, právě naopak. Mohli bychom ušetřit, kdybychom otevřeli hranice a přivítali příchozí: „Pojďte dál a nějak se tu o sebe postarejte, jako doma.‟

    Odmítání migrantů znamená obludné mrhání prostředků na jejich odhánění, pronásledování a deportace. Myslíme si, že nemáme na to, abychom lidem pomáhali, a tak utrácíme za to, abychom jim uškodili. S výmluvou na „nebezpečí‟ syrských uprchlíků nakoupil ministr Chovanec pro naši policii nové útočné pušky. Není nakonec policie vyzbrojená útočnými puškami nebezpečnější než přistěhovalci, ať už k nám uprchli před válkou nebo přišli za prací?

    Určitě jsou Frontex, bezpečnostní agentury a výrobci zbraní dražší než migranti. Vždyť i sociální byty bez ostrahy jsou levnější než koncentrační tábor s ostrahou; cenově srovnatelné by mohly být byty s pečovatelskou službou.

    Proč máme plýtvat zdroji na to, abychom byli zlí? Když jsme tak bohatí, pomáhejme. A jestli nejsme dost bohatí, nechme si prostě všechno, co máme, pro sebe, a buďme lhostejní: nepomáhejme, ale ani neubližujme. Žijme a nechme žít.
    November 10, 2015 v 12.38
    Honzovi Macháčkovi – hledejme pragmatické příčiny dějů, etiku v politice a ekonomice nenajdeme (bohužel)
    Svět se, žel, neřídí zbožnými a ctihodnými přáními, leč tyto dobré a milé ideje jsou mocnými tohoto světa velmi účinně zneužívány. Svět neřídí jemní etici, ale praktičtí a pragmatičtí cynikové, kteří umí velmi účinně vytvářet koalice. Pokud by Stalin nejednal často velmi tvrdě, velmi pravděpodobně by jej Hitler přemohl, je otázka, zda by pak Anglie a USA s Čínou dokázali (nebyla-li by tu atomová zbraň) Hitlera porazit.

    Svět ovládá ten, kdo dokáže lépe zbrojit. Moderní válka se ale nevede jen zbraněmi, ale hlavně ekonomikou. A jak správně podotkl Antonio Gramsci (1891–1937) předvojem je také snaha o kulturní hegemonii: Po roce 1989 nahradil dřívější široké spektrum (polské, francouzské, španělské, italské, rumunské, slovinské, srbeské, ruské, turecké, čínské, chilské...) písní z 98 % anglo-americký pop. Což se dělo patrně dokonce (!) spontánně, to je vrcholné píár, dokonalá schopnost expanze, kdy kulturní vzorce předcházejí úplné ekonomické ovládnutí. K vojenskému ovládnutí tak nakonec ani dojít nemusí. A v tomto smyslu je to skutečně pokrok, dobytí kulturní a ekonomické je nepochybně vyšší stupeň konfrontace civilizací, než když se soupeří skrze množství munice a tloušťku ocelových pancířů.

    Vlna migrace je nepochybně řízená a diskurs nejen v ČR se snaží rozklíčovat, kdo jsou hlavní hybatelé.

    • Cílek má také část pravdy – jižní oblasti mají málo vody a jsou suché, zde je jedna, dle mého soudu jen zcela marginální příčina.

    • Byznys s migrací, kdy až desítky tisíc převaděčů a obchodníků s lidským utrpením hraje jistě taky roli.

    • Lze spekulovat o Saudech nebo Izraeli, pro něž by vývoz islámu do Evropy měl také významný smysl.

    Přesto nelze nevidět, že hlavní příčinou je trvalá pozvánka od Německa a Merkelová.

    Ta otázka je podstatná a odpověď na ni stále neznáme: Proč to Německo dělá. Pokud znale škrtneme soucit, kterému věří sluníčkáři (tak velký svět opravdu nefunguje), tak nám zbyde z pohledu Německa jen hledisko ekonomické. A protože je i velmi pochybné, zda budou migranti pracovat (viz údaje ze Švýcarska, kdy ani po mnoha letech, nedošlo k významnému začlenění do společnosti), tak zde existuje už jenjediný smysl a význam:

    Masivní vlna migrace do EU zásadně sníží cenu práce. A to je jediný racionální účel, který mi je známý (pokud tedy pominu úmysl USA a Francie vytlačit Rusko ze Sýrie...).

    Západní ekonomika Itálie, Francie nebo Holandska od roku 2008 stále klesá. Musí proto dojít k zásadnímu impulsu, protože jinak evropaká a obecně západní ekonomika nebude schopna držet krok s Koreu nebo Čínou. Obecně s pracovitou Anglií.
    November 10, 2015 v 13.37
    Produkt na hlavu v dolarech (GNI, Světová banka)
    Roky 2011 - 2012 - 2013 - 2014

    Francie: – – 44,220 – 43,180 – 43,550 – 43,070
    Itálie: – – – 37,690 – 36,020 – 35,430 – 34,280 –
    Holandsko: – 53,130 – 51,760 – 51,060 – 51,210 –
    ČR: – – – – 19,380 – 19,280 – 18,970 – ???
    Finsko: – – – 49,910 – 48,670 – 48,910 – ???
    Kypr: – – – – 31,490 – 28,890 – 27,520 – 26,370
    Belgie: – – – 47,130 – 46,900 – 46,340 – 47,030
    Španělsko – – 31,280 – 30,120 – 29,940 – ???

    Zdroj zde: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GNP.PCAP.CD
    November 10, 2015 v 17.52
    Rozumím vám, paní Švandová. Dodržování zákonů je jistě důležité. Neporušují je často i naši lidé? Pokud jde o zvyky, nepřipadá mi přizpůsobení neevropanů až tak nutné.
    Chápu, že se bojíte chaosu uvnitř Evropy, protože může způsobit její rozklad.
    Já si ale myslím, že chaos venku je úplně stejně nebezpečný jako chaos uvnitř.

    November 10, 2015 v 18.35
    Mimochodem, já jsem se rozhodla zachránit křesťanskou civilizaci. Ne tím, že budu bránit přílivu cizinců do Evropy, ale tím, že se sama stanu křesťankou. Myslím to zcela vážně.
    PK
    November 10, 2015 v 21.58
    Paní Hájková
    Nemohu, než Vaše sdělení kvitovat zvoláním: Hallelujah! Dominus Deus magnum est! Chvalme Hospodina, neboť jeho činy jsou mocné!
    November 10, 2015 v 23.14
    Panu Ruskovi a panu Macháčkovi
    Oba aspekty jsou důležité - oba máte ze svého hlediska pravdu. Na jedné straně se musíme lidsky vyrovnat s příchodem velkého počtu migrantů do Evropy, protože se nelze dívat na utrpení se založenýma rukama a setkání s jinou kulturou obohacuje. Na druhé straně je ale třeba si uvědomit, že v současné době (podle Oskara Krejčího na Vratimovském semináři) je v pohybu asi 58 milionů lidí s tak velký počet Evropa nezvládne, aniž by se podstatně změnila.

    Ty dohady o pravém záměru Merkelové, pane Rusku, to je opravdu záhada. Zdá se pravděpodobné, jak dokladujete, že se hraje o budoucí prosperitu Německa a cestou snížení ceny práce. V tom případě jsou ale obavy většiny dnes už chudých lidí oprávněné. Prosperita se bude konat skrze další chudnutí chudých a zisky shrábnou ti, kteří jsou bohatí už dnes.
    November 10, 2015 v 23.38
    Paní Hájková,
    teprve teď jsem zaznamenala Vaši předchozí nabídku pomoci. To je od Vás hezké, že chcete pomáhat, ale jsou zde mnohem potřebnější lidé než já. Jakou formu pomoci jste měla na mysli? Každou hmotnou pomoc bych musela odmítnout, dovedu se myslím o sebe postarat docela dobře a také o jiné, pokud o pomoc požádají.
    Možná se Vám zdálo, že pomoc potřebuji, protože jsem otevřeně uvedla, že se svým příjmem patřím mezi "nízkopříjmové", či jak se dnes označuje chudoba. Napsala jsem to ale kvůli vysvětlení své názorové pozice. Mluvím tu z pozice člověka, jakých je teď většina, jen si často nechtějí přiznat, že si ledacos nemohou dovolit. Zadlužují se kvůli tomu a to je pak ještě horší. Je lepší si přiznat chudobu a nepůjčovat si.
    November 11, 2015 v 7.06
    Máte pravdu, paní Švandová. Ostatně nevím, zda na tom nebudu za pár let (až odejdu do důchodu) podobně jako vy. A taky si pravděpodobně přiznám chudobu a nebudu si půjčovat. Vždycky žasnu, jak si lidi neuváženě půjčují třeba na dovolenou nebo na vánoce... Já jsem se teprve, až jsem začala chodit do školy, dověděla, že lidé jezdí na dovolenou a o vánocích si dávají dárky. Tak jsem pak začala rodičům ty dárky k vánocům dávat (člověk má tendenci napodobovat ostatní, jak nedávno napsal pan Kubička) a oni pak byli nuceni taky mě obdarovávat. Ale navzájem si nic nedávali, protože neměli tu potřebu. A dovolená - ta byla výlučně záležitostí středních vrstev, čili věcí, na kterou si mí rodiče ještě nezvykli. Ovšem na druhé straně – přestože oba pocházeli z velmi chudého prostředí a nedosáhli ani středního vzdělání – měli od mládí potřebu kupovat si a číst knížky. A taky si je kupovali a četli.
    Článek je lkaním nad zjevnou skutečností, že levice není hybatelem událostí.

    Je vhodná na drobné práce, tady něco podržet, tady ucpat díru, ale na velké úkoly nemá.
    November 12, 2015 v 15.34
    Lidé se bojí
    další video, které jsem během jednoho dne dostala jako přeposílku
    s názvem "vítejte v Belgistanu"
    https://www.youtube.com/embed/JeGqpGpjEas?feature=player_embedded

    Následující video je, jak se domnívám, opravdu hodné pozornosti. Jedná se o přednášku amerického historika Billa Warnera o historii islámu a dostala jsem ji přeposlanou asi před 14 dny a nejde mi z hlavy.
    https://www.youtube.com/watch?v=Im0IisZ77QI#t=188
    Pěkně jste vyjádřil i můj dojem, pane Morbicere. Špičky jsou odtržené od členské základny a mezi špičky se řadový člen dostane jen přikyvováním, takže když se nahoru dostane, tak už cestou ztratil, oč mu šlo.
    PK
    November 12, 2015 v 16.56
    Paní Švandová
    Tak doufám, že když Vám přicházejí ty přeposílky, že je nezapomínáte taky dále přeposlat.
    :-)
    Jen některé, pane Kolaříku.
    November 12, 2015 v 22.02
    Ve mně to strach nevyvolává.
    November 13, 2015 v 9.51
    Prokleti majdanismu
    Bohužel se nyní ukazuje, že část lidí s autentickou empatií a smyslem pro význam celé polis (tj. levice) dnes opravdu nejsou hybateli, ale mnohem spíše jen dělají křoví. Jsou mlhou, skrze kterou není vidět na podstatu. Jejich voliči, ale často i tvůrci idejí doslova neví, co činí.

    K tomu doporučuji Václava Bělohradského Prokletí majdanismu, zde: http://www.novinky.cz/kultura/salon/384343-vaclav-belohradsky-prokleti-majdanismu.html – Což je zásadní text, který jde (konečně!) více k souvislostem, který neřeší jen následky, ale hledá příčiny. Viz ukázka:

    »Americký neokonzervativní mesianismus se propojil s postkomunistickým antikomunismem, a vytvořil tak toxickou směs identitárního kýče a agresivity, jejímž důsledkem bylo desetiletí „humanitárních bombardování“ a mezinárodního intervencionismu, jedna z nejhorších epoch v mezinárodní politice. Evropa se roztrhla na starou, k americkému tažení do Iráku kritickou, a novou, „postkomunistickou“, která za ním na základě svých historických zkušeností stojí, jak tvrdil Donald Rumsfeld. Svou bezvýhradnou podporou vpádu do Iráku udělal Václav Havel z Česka vlajkovou loď té nové Evropy.«

    A hlavně zde (o té levici, ať neodbočuji):

    »Zbývá odpovědět na otázku, proč měl v posledních desetiletích majdanismus takový úspěch, proč se stal politickým programem USA, proč mu tak málo intelektuálů kladlo důsledný odpor.

    Majdanismus fungoval jako fetiš, k němuž se přimykáme, abychom mohli přijmout nesnesitelnou pravdu o naší společnosti, totiž strašnou nehybnost, do níž se Západ propadl po konci studené války.

    Jejím prvním důsledkem je nezastavitelný rozklad levice a každé ideologie alternativy ke statu quo a také rostoucí neschopnost poučit se z krizí, které jsou důležitými nositeli informací. Krizemi se ale plýtvá, jejich potenciál změny je promarňován. Myšlení pomocí alternativ je hluboce zakořeněné v evropském pojetí světa, absence alternativy vyvolává úzkost, majdanismus je funkčním substitutem víry v dějinné alternativy. Je to ideologie, k níž se Západ upíná, aby unesl ekonomickou globalizaci, která žádnou alternativu nepřipouští, všechny její krize končí vždy posílením těch sil, které ji způsobily. Teatrálnost majdanů, Occupy Wall Street nebo průvodů Rozhořčených (Indignados) nahrazuje politickou vášeň, silnou identifikaci s univerzalistickým ideálem, která byla oživujícím jádrem politických dějin demokracie. Majdanismus je šidítko, které nás smiřuje s koncem dějin, na jejichž strhující effervescence jsme si jako Evropané zvykli.«
    PK
    November 13, 2015 v 10.45
    "Teatrálnost majdanů, ..."
    "..., a sametových revolucí", musíte ovšem důsledně, i s Bělohradským, dodat.

    Jaj, jak rádi byste to dodali, že.
    JP
    November 13, 2015 v 18.02
    Bělohradský neustále rajtuje na svém oblíbeném "politickém (respektive morálním) kýči"; je ovšem otázkou, jestli toto jeho neustálé omílání jednoho a samého tématu není samo jenom filozofickým kýčem.
    November 13, 2015 v 18.25
    Obhájci válek USA – součást našeho problému
    Pane Poláčku, je nutné vědět, že vy budete hájit i zcela zlou politiku "našeho" Západu do roztrhání těla. Ovšem nikoliv svého. Vy nejste filosof, vy jste prostě propagátor zájmů USA. Vy chcete a budete kritizovat Bělohradského jaksi z principu. Ostatně docela by mě zajímalo, proč jste studoval Marxe. Asi abyste poznal nepřítele a mohl dál hájti a obhajovat zájem KAPITÁLU. Protože nakonec, zdá se, vám o nic jiného nejde. A rozhodně vám nejde o osudy lidí, těch milionů lidí, kterým "náš" Západ – nicméně s vaší ideovou podporou, pane Poláčku, toto je podstatné pochopit, že ten Západ musí mít v Evropě svoji pátou kolonu – zcela rozbil domovy. Ale to vy číst nechcete, zde se budete ošívat, ani písmeno Bělohradskému nepřiznáte, prostě jej označíte za kýč a máte vymalováno. Ano, jedno téma je tu stále dokola omíláno, což je nutné dělat do té doby, než i lidé, kterým je zcela lhostejné utrpení a jeho příčiny, aspoň trochu obměkčí své srdce. Někdy je to ovšem čekání zcela marné.

    Odbočit od faktů a souvislostí a zaútočit ad hominem, to je základní faul v dialogu ("Bělohradský rajtuje", "Bělohradský neustále omílá", "je kýčem", aniž byste měl šajn, co je to kýč. Kýč si na něco hraje. Obvykle v umění se předstírá jiná kvalita, než jaké je třeba malíř-umělec schopen. Vy přece nic netvoříte, pane Poláčku, vaše dílo je zcela jiného druhu.

    Měl byste psát na americké neoliberální weby a tam podporovat jejich (žel i "naši") zločineckou geopolitiku. A ne psát na DR. Ale možná i "levicový" DR hájí více zájem velkého kapitálu a jeho válek (zejména USA), než cokoliv skutečně levicového. Takže jste tu možná správně a naopak já bych měl svoji agitaci pro lidskost a pro hledání autentické verze společnosti zde pro naprostou marnost konání raději ukončit...

    Ale proč vlastně usilovat o lidskost? O empatii? O vizi lepší polis? Když je lepší stát na straně silných proti slabým, na straně kapitálu proti "sockám" atd. Ta motivace je podstatná. V ní je klíč k pochopení. Otázka proč.
    November 13, 2015 v 20.23
    Přemýšlím, pane Kolaříku,
    proč naše smetová revoluce nebyla majdan, jaké důvody mne k tomuto přesvědčení vedou.
    Jistě, taky to byl převrat, vnikla nová vláda s úplně odlišným zadáním než předchozí. Politika státu změnila kurz, kormidlo se otočilo zleva doprava. Rozpad východního bloku byl dovršen zánikem Sovětského svazu za rok poté. Byla to, pane Kolaříku, podstatně jiná situace než všechny majdany.
    Myslím, že hrálo roli, že jsme byli soudržní a názorově poměrně jednotní. Opravdu jen málo kovaných komunistů sametovku nechtělo, ale i ti si uvědomovali, že vzhledem k mezinárodní situaci se převratu nelze vyhnout.
    Majdany - tam jde o něco jiného. Vezměme si ten nejčerstvější na Ukrajině. Tam nešlo o přesměrování kormidla, nejednalo se o změnu politického systému. Systém zůstal kapitalistický jen se vyměnili oligarchové a došlo k porušení státnosti jako takové. Co jiného je občanské válka než že vláda nedokáže zemi vládnout tak, aby v ní byl mír?
    PK
    November 13, 2015 v 20.54
    Paní Švandová
    Na Ukrajině není občanská válka. Země byla napadena nepřítelem.
    MP
    November 13, 2015 v 21.15
    Na Ukrajině je pochopitelně občanská válka. A jednu stranu otevřeně podporuje sousední velmoc. Občanské války bývají málokdy jiné.
    Přitom přístup té velmoci ke konfliktu je velice sofistikovaný, ono by vlastně stačilo zavřít kohoutky.
    Jiná věc je, zda by v dnešní situaci mohla nějaká vláda zajistit na Ukrajině mír. Za jakoukoli cenu -- obávám se, že dokonce ani uznání samostatnosti separatistických oblastí by k němu nevedlo.
    PK
    November 13, 2015 v 21.19
    Martinu Profantovi
    Kdyby nebylo napadení nepřítelem, "občanská válka" by pochopitelně byla dávno skončena. A v žádném případě by to nebylo uznání "samostatnosti" separatistů.
    No dobře, pane Kolaříku, to je dnes věc názoru, pravdu o Ukrajině ukáže teprve čas. A jaký nepřítel napadl Irák a Libyi a další pomajdonové země, že ty státy prakticky přestaly fungovat jako státy a nelze tam bezpečně žít?
    A podle Vaší logiky v Sýrii je válka, protože ji napadlo Rusko, neníliž pravda?
    S Vámi se dobře žertuje.
    MP
    November 13, 2015 v 21.21
    Omluva - za prohození příspěvků mohu já
    Jediné napadení nepřítelem, ke kterému došlo, byla anexe Krymu. A to je věc, kvůli které se dnes neválčí.
    Máte pravdu v tom, že je v zájmu současného vládnutí v Ruské federaci, aby střetnutí na východní Ukrajině nanejvýš zamrzlo, ale nezmizelo. Ale to prostě není totéž jako napadení.
    PK
    November 13, 2015 v 21.22
    Paní Švandová
    Není to věc názoru, je to objektivní skutečnost. A ano, Rusko nedávno napadlo Sýrii.

    Dovedu si představit ten povyk tady, kdyby si něco podobného dovolily USA. Snad máte v paměti tu protiamerickou hysterii před 2 lety v souvislosti s USA, když tyto nedělaly - vůbec nic, a jenom naznačovaly, že by mohly - a měly.

    Ano, Rusko bombarduje Sýrii, a přispívá mimo jiné k proudu uprchlíků z této země.
    PK
    November 13, 2015 v 21.26
    Martinu Profantovi
    Já samozřejmě vím, že dnešní hybridní válka není totožná s klasickým přepadením, jak ho známe z minulosti. Když si to však odmyslíme - skutečností je, že na východě Ukrajiny bojují ruští vojáci proti ukrajinským.

    A ano, samozřejmě, odtržení části ukrajinského území bylo rovněž přepadením - proti kterému nebylo obrany.
    PK
    November 13, 2015 v 21.28
    A víte, paní Švandová
    Možná je mezi námi rozdíl i v tom, že já o válce nežertuji.
    ??
    November 14, 2015 v 12.56
    P. Svandova, vy se to spravne humanitarni mysleni asi uz nenaucite.
    To mate tak. Kdyz rise zla (Rusko) pomaha svemu spojenci (legalni syrske vlade clenu OSN) na zaklade jeji zadosti o pomoc, je to agrese. Kdyz osa dobra (USA,Francie, Anglie) bombarduje bez svoleni legalni vlady Syrie jeji uzemi, je to prosazovani miru.

    ??
    November 14, 2015 v 13.04
    p.s.
    Z prekrucovani realnych faktu muze byt cloveku i na zvraceni a myslim si, ze nekterych tvoru je treba se stitit. Ale v Mnichove ziji i slusni lide p. Svandova. A dokonce i v sudetonemeckem dome.
    November 14, 2015 v 14.18
    Podtrhuji
    Na Ukrajině... »Systém zůstal kapitalistický jen se vyměnili oligarchové a došlo k porušení státnosti jako takové.«
    November 14, 2015 v 14.35
    I za proud imigrantů z Libye může Rusko? panu Kolaříkovi
    Součástí našeho etického marasmu je, že zde na DR někdo dokáže zcela vážně (!?) vyslovit takový nesmysl jako vy. Existuje mezinárodní právo a podle tohoto práva, které by přece mělo platit (?) //ale kde není četník, tak se nedodržuje, respektive právě tento samozvaný četník ho nedodržuje//, působí v Sýrii nelegálně jak USA, tak Francie. O útocích "našeho" NATO na Kurdy (mezitím paradoxně podporované USA) mimo území Turecka, tedy v Iráku, nemá snad ani smysl mluvit.

    V Sýrii jsou Rusové legálně, protože Asad je legální prezident. Opakovat po Francii a USA jejich cíleně falešnou a proto zlou protiasadovskou propagandu je ubohost, pane Kolaříku. Ale vy asi také věříte tomu, že oční chirurg Asad zabil 250 tisíc lidí, že? Chápu. A současně vás prosím o plně relevantní a jasný odkaz. Jistě to pro vás nebude problém jej dodat.

    A v souvislosti s Francií: Zřejmě i zlý Putin může za zcela nefukční a rozbitou Libyi, o které se v našich médicích už vůbec nemluví. I tu jsme svévolně (my, tj. USA a Francie) rozbili. Co je tam dnes?

    Viz mj.: http://neviditelnypes.lidovky.cz/libye-druhe-somalsko-1-0ue-/p_zahranici.aspx?c=A150606_214709_p_zahranici_wag

    nebo: http://a2larm.cz/2015/02/zlocinna-intervence-nato-v-libyi/

    nebo: http://www.amnesty.cz/z965/libye-strasne-zachazeni-zene-migranty-na-nebezpecnou-cestu-pres-stredozemni-more
    November 14, 2015 v 16.32
    Debatu zde by mělo ukončit konstatování,
    že Sofiinu volbu odmítnout nelze. Jak dnes píše Robejšek: "Chápu, že cizinec, který uprchl před válkou, je zajímavější objekt soucitu a pomoci, než chudá důchodkyně /a taky se na pomoci jí nedá trhnout, dodávám já/, rozpadající se rodina ve vedlejším bytě nebo finacování hospicu.
    Ale radil bych, snažit se cítit a myslet zároveň. Když se o to pokusíme, tak zjistíme, že pomoc bližnímu znamená v první řadě pomoc bližšímu. Nejúčinněji prospějeme společnosti tím, že trvale pomáháme těm, kteří jsou nám blízko."
    Jenže to pro některé aktivisty není tak cool, jako když se na facebooku pochlubí tím, že někde na chorvatské hranici krmili migranty. Kam se na takový zážitek hrabe pomoc bezmocné české důchodkyni!
    Děkuji, že jste dovedli odpovědět panu Kolaříkovi lépe než bych to udělala já, kdybych bývala mohla sedět u počítače.

    Napadlo mne, jestli diametrální odlišnost názorů pana Kolaříka a Poláčka není dána i tím, že sem píší z Německa a jsou pod vlivem jiných médií a jiného myšlenkového paradigmatu.
    Avšak osoba Robejška, který taky bydlí v Německu, tuto domněnku zpochybňuje.
    + Další komentáře