Usnesení sněmovny: Máme právo zvolit si parametry pro státem řízenou migraci

Vratislav Dostál

Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které odmítá zavedení trvalého přemísťování uprchlíků. Podle většiny poslanců mají být klíčová rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy EU, přijímána jednomyslně.

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek na konci své mimořádné schůze na téma uprchlické krize schválila společné usnesení několika klubů, které předložila Jitka Chalánková z TOP 09. Jeho součástí je odmítnutí trvalého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie, tedy tzv. kvót.

Poslanci zdůrazňují právo každé země zvolit si způsob a parametry pro tzv. ekonomickou, státem kontrolovanou a řízenou migraci. Sněmovna také konstatuje, že ekonomická migrace nemůže být prostředkem k dorovnání demografického deficitu v ČR.

Za hlavní nástroj pro udržení velikosti české populace považuje komplexní a aktivní pro rodinnou politiku. Pro dokument, který předložila opoziční TOP 09 spolu se stranami vládní koalice, hlasovalo jedenadevadesát ze 141 přítomných poslanců, proti bylo dvacet zákonodárců.

Hned v úvodu usnesení se píše, že poslanci vnímají obavy části české veřejnosti. Ty mají spočívat v tom, že se značná část migrantů za uprchlíky pouze vydává, a tudíž nesplňuje podmínky pro udělení azylu ani doplňkové ochrany. Masivní migrace prý navíc může v dlouhodobějším výhledu podstatně změnit celkový charakter české společnosti.

Sněmovna proto konstatuje, že klíčová rozhodnutí, která mohou mít zásadní dopad na jednotlivé státy Evropské unie, nebo kterými by se mohly jednotlivé státy cítit existenčně ohroženy, mají být přijímána jednomyslně. „Řízení masivních migračních toků jsou takovými klíčovými rozhodnutími,“ dodávají poslanci.

Kromě toho, že usnesení artikuluje odmítnutí kvót, vyjadřuje podporu takovému přístupu vlády, který povede ke snížení celkového migračního tlaku na Evropskou unii, k zachování spolupráce v rámci tzv. schengenského prostoru a v neposlední řadě také k zachování volného pohybu osob v jeho rámci.

Podle poslanců se musí rozhodnutí států Evropské unie týkající se migrace zaměřit zejména na systémové příčiny selhávání Evropské unie při odhalování a eliminaci nelegální migrace. „Orgány Evropské unie musejí mít ve výhledu promyšlenou, dlouhodobě platnou koncepci, která bude vycházet z příčin migrace a bude se snažit jí předcházet a ji minimalizovat,“ shodla se většina zákonodárců.

Sněmovna nakonec vyzvala Sobotkovu vládu k tomu, aby v Evropské unii prosazovala takovou politiku, která se důkladně zaměří na objektivní příčiny migrace a zároveň omezí její nezákonné průvodní jevy, zejména pašování migrantů.

„Potlačování tohoto jevu musí být účinně posíleno, a to jak v rovině operativních opatření na národní úrovni, tak účelnými opatřeními na úrovni EU, která postihnou přeshraniční charakter tohoto organizovaného zločinu,“ uvádí se na konci usnesení dolní komory.