Petici za vrácení příspěvku na péči před reformu Drábka projednal petiční výbor

Andrea Cerqueirová

Na současné nastavení doplácejí hlavně lidé, u kterých není postižení tolik zřejmé, ale handicapovaní a znevýhodnění jsou. Následně jsou jim kráceny finance nebo jim nejsou vůbec poskytovány. Výbor vzal petici na vědomí.

Petici za spravedlivý příspěvek na péči projednal tento týden sněmovní petiční výbor. Petenti chtějí vrátit kritéria pro přidělování příspěvku před rok 2012, před takzvanou Drábkovu reformu. Jak jsme napsali již dříve, skupina poslanců složená ze zástupců koaličních i opozičních formací předložila návrh novely zákona, který jde petentům vstříc.

Předsedkyně Sdružení zdravotně postižených Zdena Cupková připomněla, že zatímco nyní je přidělování příspěvku posuzováno podle deseti životních situací, před rokem 2012 to bylo šestatřicet, přičemž prováděcí vyhláška každou situaci rozváděla ještě do čtyř či pěti podbodů.

„Pro lidi se zdravotním postižením to bylo přívětivější, více se v tom našli. Když někdo splňoval jeden podbod, byl mu přiznán celý bod,“ řekla. Nestávalo se, že by byly lidem ve větším množství příspěvky odebírány, což se nyní děje.

„Bylo tam uvedeno i to, že nestačí jen danou funkci provést, ale provést ji ve stejném rozsahu jako zdravý člověk. Někdo si totiž vyčistí zuby, ale jen tehdy, když mu dá maminka kartáček do pusy a řekne, aby si je vyčistil, nikoli sám a pravidelně,“ uvedla.

Zástupce ministerstva práce: Změna by vedla k destabilizaci

Poslankyně Miroslava Strnadlová (ČSSD) zmínila, že pod peticí je více než 11 300 podpisů. Předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM) podotkla, že se jedná o úspěšnou petici, právě proto, že skupina poslanců již požadavky petentů vtělila do návrhu novely zákona.

Ředitel odboru posudkové služby ministerstva práce a sociálních věcí Dušan Gajdošík nicméně nesouhlasí s tím, že si lidé se zdravotním postižením pohoršili. Opravné prostředky kvůli přiznání příspěvku na péči a jeho výši podle něj využívá asi 3,5 tisíce lidí ze 160 tisíc žádostí ročně.

Dodal, že předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása stojí za současným nastavením systému. „Vrátit se před rok 2012 by bylo nešťastné a destabilizující,“ doplnil Gajdošík. Vláda proto vydala k návrhu novely zamítavé stanovisko.

Na systém doplácejí lidé s méně zjevným postižením

V reakci na tato slova na výboru zaznělo, že na současné nastavení doplácejí hlavně lidé, u kterých není postižení tolik zřejmé, ale handicapovaní a znevýhodnění jsou. Následně jsou jim kráceny finance nebo jim nejsou vůbec poskytovány.

„Musíme udělat maximum, abychom si řekli, že jsme humánní společnost, která myslí na lidi se zdravotním postižením,“ uvedla Jana Hnyková (Úsvit), jež stojí v čele předkladatelů návrhu, který se vrací k dřívějšímu systému. Připomněla předešlá jednání včetně semináře, kde lidé se zdravotním postižením hovořili o tom, s jakými problémy se v praxi potýkají.

Poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD) pak připomněla, že ačkoli vláda vydala zamítavé stanovisko, když se poslanci spojí, návrh dostanou minimálně do druhého sněmovního čtení, kde se dají případné vládní výtky vyjasnit. „Návrhu bych přála, aby úspěšně prošel celým legislativním procesem,“ dodala.