Nová Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vypracovaná na půdě OSN přináší mnoho zásadních změn. Na tři nejpodstatnější upozornila Liga lidských práv. Jsou jimi: zrušení speciálních škol pro děti s postižením, zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům a s tím související zrušení překážky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni.

Úmluva, kterou český prezident podepsal loni v září, zaručuje lidem s postižením právo na důstojnost a na respektování jejich jedinečnosti. Liga lidských práv ve své zprávě zdůrazňuje, že úmluva zavádí také tzv. podporované rozhodování, které by mělo lidem s postižením zajistit dostatečnou podporu a vytvořit mechanismus nápomoci při rozhodování.

Prvním zásadním bodem, v němž jsou české zákony v rozporu s úmluvou, je školství. Článek 24 úmluvy říká, že všechny děti s postižením mají právo být vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu, což znamená, že školy určené pouze pro děti s postižením znamenají nově porušení jejich práva na vzdělávání. Stát tak bude povinen zabezpečit tzv. přiměřené úpravy a zajistit přístup do běžných škol všem dětem bez výjimky.

Podle právničky Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv Zuzany Durajové by zařazení dětí s postižením do běžných škol mělo přispět ke zlepšení jejich uplatnění na trhu práce a odstranění sociálního vyloučení. „Přítomnost všech dětí v klasických třídách nás také učí respektu a toleranci vůči všem lidem bez ohledu na jejich odlišnosti,“ píše Zuzana Durajová v tiskové zprávě Ligy.

Druhým podstatným bodem, který přinese změnu českého zákonodárství, je zrušení institutu zbavování způsobilosti a s tím související právo každého člověka s postižením na účast na politickém a veřejném životě. „V současné době sice postižení volební právo mají, avšak nemohou je vykonávat,“ upřesnila na dotaz Deníku Referendum Durajová.

Brání v tom zákonná překážka výkonu volebního práva, která je podle Maroše Matiaška z Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených v rozporu nejen s Úmluvou o právech osob s postižením, ale i se samotným principem všeobecnosti voleb. „Chceme, aby zákonná překážka výkonu jejich volebního práva byla odstraněna tak, aby se mohli účastnit již květnových voleb, a tak měli možnost vykonávat své volební právo,“ doplnila Zuzana Durajová Deníku Referendum.

Je ale otázkou, zda je požadavek na takto rychlou změnu realizovatelný. Pavel Ptáčník z Vládního výboru pro zdravotně postižené občany to vidí jako nereálné: „Vláda premiéra Fischera sice bude projednávat novelu občanského zákoníku, avšak pochybuji, že by současná Poslanecká sněmovna stihla do května schválit změnu volebního zákona,“ řekl Deníku Referendum.

Ať už stihne implementovat veškeré body Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením současná, nebo až po květnových volbách vzešlá Poslanecká sněmovna, je jasné, že ratifikací úmluvy se Česká republika zavázala zrušit ty zákony, které s ní jsou neslučitelné.

Se změnami by měla Česká republika podle Ligy lidských práv začít co nejdříve, neboť do dvou let je povinna vypracovat pro Výbor pro práva osob se zdravotním postižením zprávu o stavu implementace úmluvy do právního řádu České republiky.