„Parta policejních plukovníků nebude rozhodovat o vládě v této zemi,“ prohlásil 14. června 2012 premiér a předseda ODS Petr Nečas při interpelacích, když se ho poslanci ptali na to, zda v souvislosti s obviněním bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové za nákup letadel CASA nevyvodí i on svojí odpovědnost, neboť ve vládě ještě coby ministr práce a sociálních věcí pro jejich nákup také hlasoval. Jak prorocká slova! Přesně o rok později, 14. června 2013, si totiž jeden z této „plukovnické party“ přišel na Úřad vlády pro jeho nejbližší spolupracovnici, čímž rozhodl o osudu jeho i celé tehdejší vlády.

Zatímco však Petr Nečas, respektive jeho již dnes manželka Jana a bývalí důstojníci Vojenského zpravodajství mají v ruce zprošťující rozsudek prvoinstančního soudu, Vlasta Parkanová stále čeká, zda na ní bude podána obžaloba. Podle posledních informací se má rozhodnout v září, nejpozději v říjnu.

Přitom by člověk byl náchylný soudit, že na rozdíl od „případu Nagyová a spol.“ je ten její mnohem méně složitý: týká se pouze její odpovědnosti a v podstatě jednoduché trestné činnosti, která má spočívat v tom, že zneužila pravomoc veřejného činitele a vládě předložila k rozhodnutí nákup letadel CASA bez znaleckého posudku.

↗

Vlasta Parkanová stále čeká, zda na ní bude podána obžaloba. Rozhodnout by se mělo v září, nejpozději v říjnu. Foto neznámého autora, flickr.com

Jak je vidět, v jejím případě tahle jednoduchá úvaha neplatí, a pražské vrchní státní zastupitelství vystavuje zkoušce i zásady svojí vlastní šéfové, která razí novou právní zásadu „právo na odsouzení v přiměřené době“. Vlasta Parkanová, která po obvinění rezignovala na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a z politiky se stáhla do ústraní, by zcela jistě ocenila, kdyby už mohla stanout před soudem, protože ty tři roky nejistoty se podle všeho podepsaly na jejím profesním i osobním životě.

Vlasta Parkanová se nikdy neměla stát ministryní obrany — to byl její prohřešek, za který byla podle mne vytrestána postupně ztrátou kreditu, zesměšněním a dnes ještě navrch tříletým vyšetřováním, chcete-li tahanicemi. Spor o to, zda měla vládě předložit znalecký posudek, mi navíc připomíná nedávné rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu. V něm se jednalo o to, že soudce si podle kárného žalobce neopatřil další znalecký posudek a propustil do ambulantní lékařské péče schizofreničku, která následně zabila studenta. Soudce byl po právu zproštěn, protože tuto povinnost ze zákona neměl, rozhodl podle práva a s dostatečnou péčí.

I v případu Parkanové je zřejmé, že se stal zločin: nákup letadel CASA byla hloupost a zbytečný, několikamiliardový výdaj. Vinit z něj ale Parkanovou, která povinnost předložit znalecký posudek neměla, navíc o celé věci nakonec rozhodla ještě vláda ve sboru, je velmi sporné.

Ale budiž: státní zástupce má po třech letech na stole 20 tisíc stránek (!) spisového materiálu a bude muset rozhodnout. Pouze mám pocit, že o Parkanové už bylo rozhodnuto, trest vykonán.