Pražská výzva v Hirošimě

Na den přesně před sedmdesáti lety svrhl americký válečný bombardér tajemnou bombu s názvem „Little Boy“ na japonské město Hiroshima. Dokáže lidstvo tohoto výročí využít k tomu, aby prohloubilo dílčí snahy o jaderné odzbrojení světa?

Svět vzpomíná výročí Hirošimy a Nagasaki. Do Japonska odletěli i čeští skauti spolu s delegací vedenou předsedou poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem. Historici se přou, zda se svržením atomových bomb na japonská města urychlil konec druhé světové války, nebo nikoli. Nevím. Nesporným faktem je, že v jednom momentě zahynuly statisíce civilistů, další statisíce lidí umřely následně, a další oběti a jejich potomci nesou celá léta následky ozáření. A to je velké memento.

Občanů České republiky se to zdánlivě netýká. Ale my máme historický závazek. Už král Jiří z Poděbrad v 15. století vyslal po Evropě mírové poselstvo. Barack Obama v roce 2009 vyzval od Masarykovy sochy na Pražském hradě země ke světu bez jaderných zbraní. Toto poselství míru a bezpečnějšího světa dostalo název „Pražská výzva“. Nejen o tento apel nejmocnějšího muže planety se opírají organizace, které jsou si vědomy nebezpečí, které s sebou nese byť jen existence atomových bomb.

Organizace Červeného kříže a Červeného půlměsíce už léta upozorňují na humanitární důsledky použití jaderných zbraní, na humanitární katastrofu, která by při jejich použití následovala a vyzývají k jejich zákazu. V Hirošimě polovina lidí zemřela okamžitě, 30 % zemřelo na ozáření, 20 % na popáleniny a polovina lidí ztratila život z jiných příčin. Nikdo neunikl.

Humanitární organizace také varují, že při takto masovém masakru civilního obyvatelstva by žádná organizace na světě nedokázala pomoci. Nejen kvůli radiaci, ale i vzhledem k velkému množství zasažených lidí a tomu naprosto nedostačujícím kapacitám zdravotnických a humanitárních systémů pro takové případy.

Přesně před sedmdesáti lety svrhl americký válečný bombardér tajemnou bombu s názvem „Little Boy“ na japonské město Hiroshima. Foto JaviC, Flickr.com

Členové světového sdružení Starostové za mír říkají: „Mír je nutný. Města nejsou cíle.“ A členové parlamentů z celého světa ze Sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení (PNND) usilují již léta o zákaz jaderných zbraní a jejich odstranění.

Vyrobit jadernou bombu je technologicky náročné. Není pravděpodobné, že by to dokázaly teroristické skupiny. Meziparlamentní unie ale upozorňuje na narůstající nebezpečí již existujících zbraní v kombinaci s možným hekerským útokem a tedy velkým rizikem neautorizovaného odpálení.

V přijatém memorandu požadují parlamentáři jako minimální požadavek snížení stupně pohotovosti, ve kterých se jaderné zbraně nacházejí, a tedy alespoň prodloužení doby potřebné k odpálení tak, aby se zvětšil prostor, jak zabránit jejich zneužití. I tak jsou existující zásoby atomových zbraní sudem prachu, na kterém lidstvo sedí.

Jaderné arzenály stárnou a začínají být nebezpečné samy o sobě. Svět nyní stojí na osudovém rozcestí.

Bude investovat další milirady dolarů do modernizace jaderných hlavic a jejich nosičů, vrátí se tak o desítky let zpět a zvýší riziko jaderného konfliktu, který by neměl vítěze? Nebo je mezinárodní společenství schopné se dohodnout na zákazu atomových zbraní, tak jak to dokázalo v případě chemických a biologických zbraní hromadného ničení? Dokáže tak svět mimo jiné uvolnit prostředky pro potřebné zajištění potravin, vody a energií, ke stabilizaci rozvojového světa a k řešení problémů spojených s migrací?

Přibývá těch, kteří si přejí to druhé a kteří usilují o bezpečný svět bez jaderných zbraní. Mezinárodní společenství není bezmocné, jak se ukázalo při dosažení smlouvy s Iránem o kontrole jeho jaderného programu.

Alena Gajdůšková je členkou Rady Sdružení parlamentářů proti jadernému zbrojení a za odzbrojení (PNND)

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.