Nahá kancelář

Nahota při práci je zřejmě posledním symbolem éry hippie-šedesátek, který beze zbytku pohltila korporátní kultura. Sloupek Lukáše Senfta.

Magazín Bold Italic vydal nedávno zprávu, která proletěla internetem. Redaktoři začali ve své kanceláři pracovat nazí. Zaměstnanci společnosti, která „oslavuje volnomyšlenkářského ducha San Franciska“, totiž trpěli tvůrčím blokem. Přitom doma nápady přicházely. Jejich pracovní prostředí ale bylo také domácké a příjemné. Co jim tedy překáželo? Oblečení.

Poslední zábrana naprosto uvolněného tvoření tak padla. Málokdo se později dočetl, že šlo o aprílový žert. Nicméně kvůli ilustračním fotografiím museli zaměstnanci skutečně pracovat úplně vysvlečení. A s překvapením zjistili, že to, co do článku napsali jako recesi, se jim potvrdilo. Stud opadl během několika minut a poté se jim spolupracovalo snadněji a efektivněji.

Ukradená revoluce
Dostali jsme humor i užitečnou radu. Jak říkají manažeři „win-win“. V aprílové rétorice nám je ale sdělováno něco zcela závažného: nahota zaměstnanců zvyšuje výkon firmy. Co nás může znervózňovat na takovém experimentu?

Setkáváme se tu s naprostou proměnou toho, co znamená nahota. Jde o brutální vyjádření naší zkušenosti z posledních desetiletí: sexuální revoluce hippie generace byla s konečnou platností vstřebána manažerským světem. Co začalo jako vzdor proti mainstreamu končí jako jeho nástroj.

Revoluce šedesátých let se zaměřovala na osvobození emocí a sexuální identity. Marketing tedy hbitě zareagoval a vytvořil hesla „sex sales“ a poté i „emotions sales“. Ve zkratce: pokud chcete prodat auto, máte dvě možnosti. Buď dáte nahou roštěnku na kapotu, nebo spokojenou rodinku na sedadla. Projekt Bold Italic uzavírá kruh tohoto vývoje: volnomyšlenkářství už nastálo hákuje v korporátu, na plný úvazek a bez prémií.

Sex už není subverzivní silou: je ochočený a neumí zatřást davem. Stala se z něj povinnost. Proto ve filmu Monty Python - Smysl života vidíme oxfordského profesora, který žákům předvádí soulož se ženou. Vykládá přitom zcela odborně o umění předehry. Když nějaký žák nedává pozor, okřikne ho. Měl by se soustředit na přednášku! Studenti jsou ale apatičtí a znuděně zírají z oken. Nahota je jen rutinní všednodenností. Atakuje nás v reklamách, na letácích, ve filmech i knihách. Večer si od ní nakonec ještě rádi odpočineme.

Výsledkem aprílového experimentu zaměstnanců magazínu Bold Italic je pouhé potvrzení neodvratného trendu: ze symbolů sexuální revoluce 60. let se staly symboly korporátní kultury. Foto The Bold Italic

Markýz de Sade se stydí
Patronem hypersexualizované doby by tedy měl být nejlépe markýz de Sade, známý libertin, pansexualista a sadistický zhýralec. V zakázaných praktikách hledal to, co doba vyprahlého puritánství postrádala: mystérium erotiky.

Vždyť upjatá morálka 19. století prý dokonce nakazovala zakrývat nohy od klavíru – jejich oblé tvary příliš dráždily fantazii pánů. A to, co je takto vytěsněno, se musí vrátit. Většinou se tak děje v prudké a nebezpečné formě: vytěsněná sexualita vrátila úder v markýzových perverzních orgiích.

Co se ale stane, když se situace obrátí? Etickým příkazem je nyní právě nutnost sexuálního prožitku. Ta vytěsňuje stud jako něco nepřístojného – je zakázán. Současného člověka tedy netrápí svědomí kvůli nemravným myšlenkám: sám sebe naopak obviňuje u jejich dostatku. Slast proto stejně nepřichází - z podvědomí na nás už nedoráží erotické pudy, ale umlčovaná cudnost.

V čem se tedy skutečně liší nahé tělo z orgií de Sada od nahého těla člověka makajícího pro firmu? Sprosťák Markýz se dopouštěl excesu proti morálním pravidlům. Snažil se tak nalézt chvění zakázané erotiky.

Těla postmoderní doby jsou naopak zakleta přísným imperativem „užívej si“. Není co překračovat: autentická a spontánní slast mizí.
Tělo se stává matérií, která mechanicky vykonává příkazy. Jen taková nahota může fungovat v kanceláři. Byla od ní odečtena intimita – v pracovním kolektivu není možná.

Dále byla zbavena vzrušení (s permanetní erekcí se těžko soustředí na zadaný úkol). Nahota se posouvá do zcela jiného významu. Naháč je už jen simulakrum. Podle Baudrillarda je simulakrum spojením obrazu, skutečnosti a ideologie. Nahota byla nejprve zbavena svého významu a tím se z ní stal pouhý obraz. Ten byl posléze naplněn ideologií efektivity a flexibility. Skutečností se pak stává obnažené tělo-stroj.

Před takovým omezením se lidstvo snažil zachránit Descartes. Zvířata jsou podle něj jen stroje, automaty na pohyb. Člověk má ale něco navíc. Myslí, tedy je. V případě Bold Italic ale musíme tento záchytný bod upřesnit: produkuju, tedy jsem.

Stačí to jako potvrzení lidskosti subjektu? Pochybuji. Můžeme si představit Michaela Foulcaulta, jak se přes prosklená okna kanceláře tlemí na svlečené kreativce. Sexualita byla skutečně zkrocena a regulována, a sice přemrštěností sexuality samotné. Pod kontrolu ji dostali dělníci marketingu.

Pokud byl de Sade rebelující provokatér, tak by i dnes protestoval proti trendům. Co je ale opakem nahého hedonisty? Oblečený impotent. Markýz de Sade by byl v našem století donucen živořit ve staromládeneckém bytě a zemřel by jako panic. Ve stejné situaci se nalézáme i my. To, co se dnes vrací ze „společenského nevědomí“ už nejsou pudové touhy. Čeká nás spíše agresivní pruderie.

Obleč se a žij
Dovoleno je tedy pouze chování, které navazuje na tradici sexuální revoluce. Můžeme být nazí při práci pro reklamku. Můžeme i veřejně propagovat mnohoženství. To s oblibou činí třeba spasitel národa, miliardář Janeček.

Nicméně, jak připomíná Alain Badiou, s marketingově nabušeným sexem se vytratila Láska. Rozčiluje nás jakákoli radost druhého, která nespadá do oblasti sexu. Jsou tedy démonizováni kuřáci užívající si dým cigaret. Stejně tak uspokojení ze střídmosti budí pohoršení.

Proto je Janečkův vaginální repertoár považován za roztomilou výstřednost, zatímco cudně zahalená tvář muslimky veřejnost pobuřuje. Jako by nahatí kreativci křičeli ze svého open-spacu na ženu v burce: „Začni se už konečně chovat normálně! Tady jsi ve slušné společnosti, tak to sundej!“ Pruderie se prolamuje zpět v podobě sobecké intolerance. Onemocněli jsme alergií na bližního, a jeho skutečná blízkost nás děsí.

Vynucená nadrženost by měla opět nalézt své limity. Nikoli kvůli potlačení sexuálního života, ale kvůli jeho zachování. Vždyť i lekce moderní psychoanalýzy zní: morální příkaz zachovává touhu. Taková střídmost ale nemůže být nastolena zvnějšku a nesmí být vynucována jako společenská norma.

Ta by jen vyzývala nové Markýze. Musí pramenit z pokorně budovaného vztahu s druhým. Jinak nás čeká jen samota hromadné soulože s firemními deadliny a masturbující efektivita. Je třeba odvážného vykročení směrem ke druhému. Myslím, tedy jsem. Myslím na druhého, tedy jsme.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Tomáš Tožička - Praha

Pěkný článek, ale Úterý, 2.Června 2015, 12:15:27

podle mě vychází z chybné premisy. Nahota v kanceláři mnohem spíše navazuje na naturistickou/FKK tradici, která už od osmnáctého století (ano první kniha byla napsána kol. 1780) vyznávala nahotu při slunění, koupaní a hrách a to společně mužů a žen bez sexuálního podtextu. Nebo samozřejmě se stejným sexuální podtextem s jakým spolu vzájemně atraktivní jedinci interagují.

Zběsilá komodifikaci sexu, stejně jako komodifikaci čehokoli přirodního - včetně potravin, vody a volného času - je nezdravé. Ale zase kvůli tomu, že někdo chce vydělat na tom, že se někdo svléká nebo chce jíst zdravě, bychom se neměli stát puritány ani baštit příšerné potraviny z týrané přírody.

Problémy se sexem v dnešní společnosti jsou dány mírou frustrace zaměstnanců vykořisťovaných zaměstnavateli či sebou samými. Pokud chceme nápravu, pak potřebujeme především redukovat tuto frustraci.

"jak připomíná Alain Badiou, s marketingově nabušeným sexem se vytratila Láska." Středa, 3.Června 2015, 08:30:12

Toho Bada neznam, ale patrne mi to nemusi vadit, kdyz hlasa takove pitomosti. Pozorovanim okoli zjistuji, ze lide se stale jeste zamilovavaji a miluji. A nejen ti mladi. Takze pane Senft, mate toho hodne nacteno, ale ted to chce trochu praxe. Zvednout oko od knihy a rozhlednout se kolem sebe. Pro zacatek bych doporucoval stravit den na nudisticke plazi. Bude to pro vas velmi poucne. Pokud se jeste po pulhodinovem pobytu nezbavite erekce, navstivte sexuologickou poradnu. Toto ucinte rovnez v pripade, ze po teto exkurzi ztratite chut na sex. V tom pripade by se u vas jednalo o nejakou sexualni dysfunkci. Prijmete to jako dobre minenou radu od stareho (stale jeste zamilovaneho) naturisty.

p.s. Ackoliv sam sebe radim mezi agnostiky, jsem hluboce verici. Verim, ze laska tady byla v dobe kdy Kopcem pokukoval po Veverici a verim ze tady bude i v dobe , kdy si Poroubkovi vnuci po pristani na Marsu potresou rukou s politickymi spojenci jejich dedecka. At uz si ten Bado mele co chce.Uff domluvil jsem.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 3.Června 2015, 09:23:26

Jde o to, pane Kuchejdo, že nahota měla být v těch šedesátých letech jakýmsi protestem nebo projevením odporu proti kapitalismu, proti establishmentu, který stál na tradičním pojetí morálky jakožto opory řádu.
Dnes, když kapitalismus absorboval tuto platformu oporu tím, že tradiční pojetí morálky odložil, zcela zákonitě nastal opak: Protestem proti „řádu“ kapitalismu, proti „světovému establishmentu“ se stává tradiční muslimské zahalování. I když tento protest je samozřejmě naprosto planý.
Planý ovšem byl i ten první protest.
A proto říkám, že není důležité, zda chodíte nahý či oblečený. S kapitalismem to stejně nehne, protože on se přizpůsobí.

Pani Hajkova, ten clanek reaguje na Aprilovy zert ale dnes je 03.06. Středa, 3.Června 2015, 09:46:1

" Protestem proti „řádu“ kapitalismu, proti „světovému establishmentu“ se stává tradiční muslimské zahalování. "

A zkuste take tu nudistickou plaz. Ja vim ze se bojite, ze mne tam potkate (opravnena obava pri me figure). Takze to zkuste u Baltu. Ja vzhledem k veku ted mirim spise na jih do tepla.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 3.Června 2015, 10:01:17

Já se vůbec nebojím. Nemám potřebu chodit na pláž ani oblečená.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Srážka kultur Středa, 3.Června 2015, 11:33:54

Paní Hájková tu zmiňuje muslimské zahalování jako protest. Mě by zajímalo, co se bude dít v hlavě vděčného muslimského uprchlíka, kterému se poštěstilo opustit peklo Sýrie, Libie či IS, když se náhodou přichomýtne k průvodu pražské hrdosti (Prague Pride). Zajímalo by mě, zda ty pochody v jeho mysli budou mít nějaké důsledky.

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 3.Června 2015, 14:04:14

V lepším případě si bude myslet, že jsme blázni.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Středa, 3.Června 2015, 14:21:36

Snadná odpověď: Nic. Protože nikdo takový jako (typický) vděčný muslimský uprchlík neexistuje. Existují jednotlivci, kteří si nějakým způsobem interpretují svoji situaci a zkoušejí v ni a s ni žít. Určitě se vyskytne takový, kterého průvod nadchne a takový, kterého znechutí...a taky takový, který bude zkoušet prodávat účastníkům akce falafel. Prostě táž škála reakcí jako u domácích, leda o něco míň homofóbie, to by tak mohla býtzřetelná kulturní odlišnost.

Ani pan Profant si zrejme nevsiml, ze April uz neni. Středa, 3.Června 2015, 15:39:41

"Prostě táž škála reakcí jako u domácích, leda o něco míň homofóbie, to by tak mohla býtzřetelná kulturní odlišnost"

Pani Hajkova nam ukazala cestu. Středa, 3.Června 2015, 15:53:0

" Protestem proti „řádu“ kapitalismu, proti „světovému establishmentu“ se stává tradiční muslimské zahalování. "

Jestli ze je zahalovani zpusobem boje proti kapitalismu, je levicovy boj vyresen. Vsichni se zahalime a stamiliony bubaku ty kapitalisty vystrasi k smrti. Pro zacatek navrhuji abychom jako uprchliky prijimali poze zeny. Jejich levicova protikapitalisticka orientace je skutecne viditelna. S presvedcenim muslimskych muzu je to horsi. Nezahaluji se a jejich vyskyt okolo a patrne i uvnitr ruznych "domu radosti", kde se spise s chuti odhaluji je pomerne vyrazny. Tedy muze zatim neprijimat. Zabijeme dve mouchy jednou ranou. nevpustime sem privrzence neoliberalismu a zaroven nepratelum islamu vyrazime z rukou argument ze do Evropy poustime mlade dzihadisty. No neni to skvele reseni ?

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Středa, 3.Června 2015, 16:47:3

Já jsem taky napsala, že "tento protest je samozřejmě naprosto planý", pane Kuchejdo. Takže se neradujte předčasně.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Martinu Profantovi Čtvrtek, 4.Června 2015, 02:46:23

... Mě by zajímalo, co se bude dít v hlavě "jednotlivce, který si nějakým způsobem interpretuje svoji situaci a zkouší v ní a s ní žít, jednotlivce, kterého průvod znechutí", jednotlivce, jehož dceři nějaká hloupá ředitelka školy zakáže nosit šátek na hlavě.

Ta reditelka rozhodne postupovala rozumneji nez p. Sabatova. Čtvrtek, 4.Června 2015, 08:06:17

Muj nazor je, ze ta reditelka byla je inteligentnejsi, nez rada nasich politiku a lidskopravnich aktivistu dohromady. Predpokladam, ze je samozrejme oddeleni svobody vyznani od svobody nabozenskeho projevu. Pro ty nechapajici uvedu jako priklad problemy Izraelcu s jejich ortodoxnimi skupinami a fungovanim verejnych sluzeb. Cili oddeleni tecto dvou aspektu neni ceska specialita a projev hlouposti. V moderni spolecnosti je to nutnost. Pomijim skutecnost, ze akce tech satkarek (na kterou pan Nushart narazi) byla naplanovanou provokaci. Coz jasne doklada casovy prubeh cele akce.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Čtvrtek, 4.Června 2015, 11:41:37

Že byste měl na mysli paní ředitelku Kohoutkovou (jmenovala se tuším po tom ukřičeném, nafoukaném kurovi, nebo to byla jiná drůbež?) 
Víte, já si i v tomto případě myslím, že to bude spíš záviset na té hlavě než na zemi, ze které pochází. Pocházím s paní ředitelkou pocházím z jedné země, dokonce asi i z jednoho města, nejsme od sebe příliš vzdáleni věkem -- ale opravdu bych nerad, aby se z toho, co se odehrává v její hlavě, dalo nějak závazně odvodit, co se v podobné situaci bude odehrávat v té mé. 
Není jediná, uráží mě například pokřik "Čechy Čechům", protože ti křičící jaksi implicitně předpokládají, že s nimi mám kromě nahodilosti původu a společného jazyka, který -- i když dost odlišným způsobem -- používáme, něco společného, že s nimi patřím do stejného pytle. 
A například panu Kuchejdovi by asi nelíbilo, kdyby někdo očekával, že bude reagovat na slečnu v hidžábu stejně jako já jen proto, že se dost často potkáváme v internetových diskusích pod stejnými články. 

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.