Pronajímání státních lesů přerušil antimonopolní úřad

Jan Miessler

Podle antimonopolního úřadu byly v miliardové zakázce Lesů ČR chyby, podle ekologů by se měla celá zrušit. Hrozí, že dřevařské firmy během deseti let pronájmu z lesů vytěží maximum, ale pak už tam nic nezbude.

Šestnáctimiliardovou zakázku Lesů ČR, kterou kritizovali lidovci, zástupci menších dřevařských firem, odborníci a ekologové, zastavil v pondělí antimonopolní úřad. Tomu se nelíbí kritéria výběrového řízení, která vylučují účast některých firem.

Lesy ČR chtějí úřadu všechno vysvětlit a v řízení pokračovat. Ekologové naopak vyzývají politiky z ODS a ČSSD, aby jej definitivně zastavili. „Antimonopolní úřad řeší jen dopady megazakázky na konkurenci mezi dřevařskými firmami. Neméně velkým problémem je poškozování českých lesů, když dodavatelské firmy dají přednost rychlému zisku před péčí o zdraví lesů," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Ekologové považují miliardovou zakázku za tunelování českých lesů. Jejím principem je totiž návrh, že by si státní lesy na deset let rozparcelovalo několik velkých firem, které by zde mohly de facto nekontrolovaně hospodařit. Podle ekologů je velmi pravděpodobné, že by se dřevařské firmy jednoduše snažily maximalizovat zisk a během deseti let v pronajatých lesích vytěžit co nejvíc dřeva. A to bez ohledu na jakákoliv pravidla.

Nebude dost dřeva? Strašení, tvrdí Duha

Zástupci Lesů ČR se hájí a současné pozastavení vypsané soutěže považují pouze za drobnou překážku. „Zadávací řízení je plně v souladu se stanoviskem ministerstva zemědělství a současně se striktně řídí příslušnými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách, lesním zákonem a dalšími souvisejícími právními předpisy," citoval server iHNed.cz tiskového mluvčího firmy Zbyňka Boublíka.

Zdržení by ale podle něj mohlo způsobit, že v roce 2011 začnou váznout dodávky dřeva. V prosinci 2010 totiž vyprší stávající smlouvy s dřevařskými firmami, a pokud se včas neuzavřou nové, přestalo by se v českých lesích kácet.

„Tvrzení, že pozastavení tendrů ohrozí dodávky dřeva, je nehorázný nesmysl a strašení politiků. Vypsat nové tendry na rok 2011 tak, aby dřevařské akciovky nemohly poškozovat lesy, stačí v červenci a vše se stihne,” zpochybnil ale Boublíkovo tvrzení Bláha z Hnutí Duha.

Lidovci rozhodnutí antimonopolního úřadu vítají také, ale z jiných důvodů než ekologové. „Rozhodnutí antimonopolního úřadu je reakcí na naši žádost, aby stát v době hospodářské krize podpořil malé a střední podniky. Těm by vyhlášením plánovaného výběrového řízení hrozily vážné ekonomické potíže,“ citoval server iHNed.cz předsedu KDU-ČSL Cyrila Svobodu.

Lesy ČR obhospodařují asi šestinu území republiky, na kterém se nacházejí státní lesy, a to zpravidla prostřednictvím soukromých dřevařských firem. Celková hodnota lesního porostu, který by na základě šestnáctimiliardového obchodního záměru měli po deset let obhospodařovat samotní dřevaři, je minimálně sedm set miliard korun.

Evropa myslí o lesích klimaticky

Současně s pozastavením českého lesního výprodeje představila Evropská komise takzvanou Zelenou knihu, která má rozpoutat diskuzi o stavu evropských lesů. Jejich správa sice spadá kompetenčně do pravomoci členských států, komise ale zdůrazňuje i souvislost funkce lesů a boje proti klimatickým změnám.

„Lesy jsou rozsáhlými a důležitými úložišti uhlíku, a proto hrají významnou úlohu ve snahách udržet globální oteplování pod 2° C. Aby byla strategie EU v oblasti klimatu úspěšná, musí lesy v Evropě i nadále plnit všechny své funkce," uvedla komisařka pro klimatické změny Connie Hedegaardová. Ode dneška až do konce července budou ohledně Zelené knihy probíhat konzultace, na jejich základě by pak měla případně vzniknout společná evropská politika.

Lesy a zalesněné oblasti pokrývají v Evropské unii přibližně 176 milionů hektarů, neboli více než dvaačtyřicet procent půdy v EU. Zatímco však v Evropě rozloha lesů za posledních šedesát let stoupá, celosvětový trend je přesně opačný. Globální ubývání lesů, které se odehrává zejména v rozvojových zemích, a další změny ve využívání půdy způsobují asi dvanáct až patnáct procent celkových emisí oxidu uhličitého, který zase způsobuje skleníkový efekt. Během dvacátého století vzrostla v Evropě průměrná teplota o jeden stupeň Celsia, do roku 2100 se počítá s nárůstem o další dva stupně.

Takovému nárůstu, který by v globálním měřítku znamenal ekologickou i humanitární katastrofu, se snažila zabránit politická jednání na konferenci v Kodani, skončila ovšem protentokrát neúspěšně.

Další informace:

iHNed.cz Antimonopolní úřad pozastavil obří tendr Lesů ČR za 16 miliard

Econnect Paroubek a Topolánek musí definitivně předejít poškozování lesů kvůli megatendrům