Čísla lžou jen málokdy. Čísla, kterých stát docílil při výběru daní za letošní první čtvrtletí, nejsou dobrá ani trochu. Andrej Babiš sliboval jako nový ministr financí před svým nástupem do funkce i po něm zázraky, pokud jde o výběr daní. Zázrak se ovšem nekonal ani loni, a zatím jsme se ho nedočkali ani letos. Naopak je to ještě horší.

Vinit ministra financí z neschopnosti a neplnění slibů je ovšem poněkud laciné. Za rok není možné zásadním způsobem změnit chod ekonomiky státu, a tedy ani výběr daní. Spíše mě u Babiše zaráží, že i dnes, pokud jde o razantní změnu daňového výběru v jeho dosud nepříznivé tendenci, slibuje věci, které nemůže během pár týdnů zajistit.

Představuji si renomované ministry financí současnosti či nedávné minulosti Schäubleho, Junckera anebo Gordona Browna, jak slibují, co nemohou splnit. Prostě by se to nestalo. Neslibovali by věci, o kterých vědí, že je nemohou splnit.

Babiš je mimořádný podnikatelský talent se skvělým marketingovým zázemím, ale jako ministr financí? Prostě nic moc. A pro méně bystré chci zdůraznit, že za bídný výběr daní lze Babiše vinit jen těžko, ale za pokračování v nereálných slibech ho již vinit lze.

Výběr DPH za první čtvrtletí zaznamenal meziroční pokles o osm miliard korun, a to je hodně. V průběhu letošního prvního čtvrtletí prý došlo k vratkám DPH podnikatelským subjektům v objemu třinácti miliard korun. To by Babišovi mohlo dávat zapravdu. Musíme se však ptát, proč k těm vratkám vůbec došlo.

↗

ndrej Babiš nasliboval ohledně výběru daní hodně, zatím se mu však v jeho resortu příliš nedaří. Foto web ANO

Daň z příjmu právnických osob se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 2,1 miliardy korun, což není tak nejhorší. Necháme se překvapit v dalších měsících roku. Daň z příjmů zaměstnanců zaznamenala meziroční růst o 0,6 miliardy korun. Což není upřímně žádná sláva. I daň z příjmů fyzických osob se zvláštní sazbou v prvním čtvrtletí  stagnovala. A výběr daně z příjmů fyzických osob podávajících daňová přiznání v prvním čtvrtletí meziročně dokonce poklesl.

Celkový výběr daní za první čtvrtletí tedy meziročně poklesl, a to o 9,6 miliardy korun. A to, při vší úctě, zatím není nijak skvělá vizitka ministra financí.

Nezbývá než doufat, že se do konce roku výběr daní zlepší. Pokud ne, zasáhne to ještě v tomto roce negativně všechny veřejné rozpočty — tedy obecní, krajské i státní. A pokud k tomu dojde, bude Andrej Babiš muset vynaložit všechnu sílu svých (i spřátelených) médií k tomu, aby bagatelizoval redukce výdajové části letošních veřejných rozpočtů, která se dotkne v první řadě investiční části rozpočtů.