Analýza: radniční noviny i nadále slouží k prezentaci vládnoucích koalic

Vratislav Dostál

Samosprávy cenzurují obsah radničních novin. V tomto ohledu se situace nijak neodlišuje od roku 2006, ve většině případů periodika nadále slouží k politické prezentaci vládnoucích koalic na radnicích. Vyplývá to z analýzy Oživení.

Protikorupční organizace Oživení provedla obsahovou analýzu pětiset čísel radničních zpravodajů celkem stovky samospráv v rámci projektu Hlásná trouba. Analýza navazuje na první podobný průzkum z roku 2006, nově však probíhala pomocí speciální webové aplikace pro přesné měření analyzovaných ploch periodik.

Organizace se zaměřila především na názorovou pluralitu radničních novin s ohledem na činnost radnice, dále pak na případnou cenzuru či naopak názorovou pestrost periodik. V tomto ohledu se situace nijak neodlišuje od roku 2006, a ve většině případů periodika nadále slouží k politické prezentaci vládnoucích koalic na radnicích.

Největším problémem radničních periodik zůstává jednostranné a nekritické informování o činnosti radnice. I přes účinnost novely tiskového zákona, která od listopadu roku 2013 ukládá samosprávám povinnost poskytovat objektivní a názorově vyvážené informace o své samosprávě v místním periodiku, se situace od roku 2006 nijak dramaticky nezměnila.

V roce 2006 činil rozsah alternativních názorů průměrně 2,59 % plochy o činnosti radnice, v roce 2014 to bylo 2,62 %. Každé druhé periodikum neobsahovalo ani náznak alternativních názorů vůči politice radnice. Nejvíce prostoru pro alternativní názory poskytoval v loňském roce zpravodaj v Kostomlatech nad Labem (54,08 %), což ale bylo dáno netypickou a zvláštní místní situací. Periodika, která běžně poskytují prostor pro alternativní názory, dosahují spíše hodnot okolo sedmi až deseti procent.

Z analýzy dále vyplývá, že vyšší pluralita názorů panuje tam, kde je zřízena redakční rada, která je většinou tvořena členy mimo vedení radnice a je ustavena zastupitelstvem. Jako užitečná se také ukázala vnitřní pravidla pro uveřejňování příspěvků zastupitelů v periodiku. Naopak proti názorové rozmanitosti působí, když je periodikum laděno „apoliticky“. Tedy jako ryze informační zpravodaj, který není určen pro výměnu politických názorů. Taková periodika však ve skutečnosti manipulují a skrývají veřejnosti diskusi, která často probíhá na zastupitelstvu.

„Výsledky ukazují řadu souvislostí mezi rozsahem názorové pestrosti obsahu periodik a způsobem organizačního zajištění jejich vydávání. Jednoznačně byl např. prokázán vztah mezi střetem zájmů osob v redakční radě a nízkými hodnotami různosti názorů v periodiku. Právě jednoduchá prevence střetu zájmů by mohla být vhodným impulzem pro žádoucí změnu praxe,“ hodnotí výsledky Oldřich Kužílek, který vytvořil metodu analýzy a podílel se na průzkumu.

Taktéž v případě propagace místních politiků ve zpravodajích se stav nijak nezměnil, časté zmínky a zobrazování politiků v textu jsou pro občany běžným jevem. V průměru připadá 2,7 zmínek o politicích na jednu stranu plochy o činnosti radnice. Nejvyšších hodnot dosáhl Moravskoslezský kraj s průměrem patnácti zmínek. Průměrný počet fotek na jednu stranu plochy o činnosti radnice činil 0,63 fotky, v případě zpravodaje Příbrami však průměrná hodnota činila 4,43 fotek.

V průměru stojí informování jednoho občana ročně třináct korun, nejvíce to bylo v Jevíčku (166 korun na jednoho obyvatele), nejméně v Moravskoslezském kraji (1,6 korun na obyvatele). „Námi sledovaný vzorek 100 samospráv takto ročně utratí 83,6 milionů korun. Občané si mnohdy neuvědomují, že tímto způsobem politické vedení radnic zneužívá místních veřejných médií k dlouhodobé politické kampani za veřejné peníze, což podstatně vychyluje rovnost soutěže ostatních stran a hnutí a omezuje možnost veřejné diskuze,“ uvedlo Oživení.

Analytická činnost není jediná aktivita projektu hlasnatrouba.cz. „Zároveň s tím poskytujeme právní poradenství zastupitelům, pokud čelí cenzuře. Také shromažďujeme a vyhodnocujeme pomocí naší aplikace podněty od občanů. Naším cílem je nalézt řešení současné neutěšené situace, ať již formou praktických doporučení nebo návrhem vhodné legislativní úpravy,“ připomněl koordinátor projektu Martin Kameník.