Vláda Bohuslava Sobotky v pondělí schválila novelu zákona o silničním provozu, podle expertů je sice stávající zákon o provozu na pozemních komunikacích příliš komplikovaný a pomíjí ochranu bezmotorových účastníků provozu, avšak upozorňují na to, že vládou přijaté změny jsou nedostatečné. Připomínají také, že čtyři neziskové organizace zastupující zájmy bezmotorových uživatelů komunikací tento návrh připomínkovaly, avšak naprosto bez odezvy.

Oficiální organizace národní cyklostrategie eviduje v zákoně přes desítku zásadních nedostatků. Podle expertů by jejich vyřešení zvýšilo komfort a bezpečnost jízdy na kole a zjednodušilo a zlevnilo výstavbu opatření pro bezpečnou jízdu na kole.

Zástupci iniciativy Auto*Mat tvrdí, že vládou schválené úpravy řeší pouhé minimum z nich. „Cyklisté tak budou i nadále nuceni používat často nefunkční nebo přerušované cyklostezky a ohrožovat sami sebe jízdou ,podle předpisů’ třeba při okraji kruhového objezdu nebo úzkého jízdního pruhu neumožňujícího bezpečné předjetí,“ komentuje přijatý návrh Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.

Zavedení povinnosti nosit reflexní prvky označují zástupci bezmotorových uživatelů ulic za smutný omyl, který přesouvá zodpovědnost za bezpečnost provozu od faktických původců zranění na pěší oběti dopravních nehod. Za zvlášť nesmyslné pak označují úvahy o zavedení takové povinnosti v městských ulicích.

„V obci je nutné přítomnost chodců předpokládat bez ohledu na to, jestli zde veřejné osvětlení svítí, nebo nesvítí. Takto dostanou řidiči ,povolení zabíjet’ chodce, kteří se z nějakého důvodu reflexními prvky nevybaví,“ říká Filler.

Daleko účinnější prevencí následků nehod by podle něj byla úprava základního rychlostního limitu v obci na takový, kdy už při srážce s chodcem nedochází k úmrtí.

Podle viceprezidenta Evropské cyklistické federace Daniela Mourka by se Česká republika měla inspirovat zeměmi západní Evropy, kde je zasahování do osobních práv jedince odůvodnitelné jen ve výjimečných případech.

„Český stát by měl — podobně jako je tomu i díky tlaku různých uživatelských skupin zastupujících zájmy pěších či cyklistů — více spolupracovat například s výrobci oblečení či kol na pasivní bezpečnosti a ne přenášet odpovědnost na jedince,“ tvrdí Mourek.

„Daleko jednodušší je ale samozřejmě přijmout podobnou novelu a začít kriminalizovat chodce za to, že u sebe nemají ‘reflexní prvek’," uzavírá viceprezident Evropské cyklistické federace.