Pravice více pravomocí pro ombudsmana odmítá, norma prošla prvním čtením

Poslanci projednali návrh zákona, který by veřejnému ochránci práv umožnil navrhnout u Ústavního soudu zrušení zákona nebo podat takzvanou antidiskriminační žalobu. Po bouřlivé sněmovní diskusi zákon prošel do druhého čtení.

(vd)

01.04.2015 13:39

Cernochov_

Na plénu sněmovny se v diskusi činila především poslankyně občanských demokratů Jana Černochová. Foto web ODS

Poslanecká sněmovna pustila do druhého čtení vládní návrh zákona, který rozšiřuje některé pravomoci ombudsmana. Především poslanci pravicových stran zastoupených v dolní komoře využili diskusi pléna sněmovny k tomu, aby se ostře vymezili proti současné veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové.

Ještě předtím normu zákonodárcům přiblížil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Poukázal především na programové prohlášení koaliční vlády ČSSD, ANO a lidovců, ve kterém se Sobotkův kabinet zavázal k posílení právní možnosti obrany proti diskriminaci. Vláda v dokumentu také deklarovala, že nově zavede pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů.

Dienstbier zároveň poslance upozornil na srovnatelná oprávnění ombudsmanů v jiných zemích Evropské unie. Závěrem ministr pro lidská práva připomněl závazek státu vyplývající z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením zřídit monitorovací orgán. Tímto orgánem by se mohl stát právě úřad ombudsmana.

Ombudsmanka Anna Šabatová dodala, že novela nic nezmění na tom, že ochránce není oprávněn sám rozhodovat, pouze předloží svůj odůvodněný návrh. Seznámila pak poslance s konkrétními případy, při kterých by nových oprávnění využila.

ODS a Úsvit proti Šabatové
Podle občanských demokratů je návrh zákona nesystémovým a destabilizujícím zásahem do ústavního pořádku. Na plénu sněmovny se v diskusi činila především poslankyně Jana Černochová.

„S podobnými zásahy máme již bohaté zkušenosti, kdy politici podlehli mnohdy uměle vyvolanému nátlaku, který se zaštiťoval různými aktivisty, jako je právě paní Šabatová, a veřejným zájmem a narušili jsme stabilitu ústavního systému zbrklou a nekoncepční změnou,“ uvedla Černochová z ODS.

Namísto věcných argumentů přitom především zákonodárci ODS a Úsvitu volili osobní tón. Podle Černochové tak stávající praxe výkonu funkce ombudsmana poukazuje na to, jak snadno je pozice veřejného ochránce práv politizovatelná.

Šabatová podle ní do výkonu funkce projektuje vlastní ideologické přesvědčení a vlastní světonázor. „Právě toho by se měl ombudsman vyvarovat. Dokázal to pan Motejl, dokázal to pan Varvařovský, nedokázala to paní Šabatová,“ uvedla Černochová.

Návrh zákona podle ní znamená další erozi politiky, další posun od systému, kde těžiště moci spočívá v rukou voliči zvolených politiků, k systému, kde rozhodují nevolení úředníci.

„Výkon funkce ombudsmana v podání paní Šabatové je provázen nevídanou měrou politického aktivismu. Nelze zpochybnit legitimitu jejího zvolení, byť to bylo o jeden hlas. A rozhodně jsem paní Šabatovou nevolila. Nicméně ombudsmanka s nástupem do své funkce neopustila svou celoživotní pozici aktivistky, která si jde tvrdě za svým,“ uzavřela Černochová.

Její kolega z poslaneckého klubu ODS Marek Benda posléze poslancům doporučil, aby návrh zákona vrátili vládě k přepracování. A poslanec hnutí Úsvit Martin Lank se nechal unést a prohlásil, že by ombudsmanovi sebral i pravomoci, které nyní má. Reagoval tak na kauzu týkající se pronajímání bytů.

Jiří Mihola z KDU-ČSL pak uvedl, že pokud návrh zákona projde zákonodárným procesem, bude v Brně, kde úřad ombudsmana sídlí, „zřizena civilní prokuratura nebo třetí monokratická komora parlamentu s výkonnými pravomocemi“.

Podle něj tedy nezbývá než doufat, že „tento monokratický orgán podřízený Poslanecké sněmovně bude se svěřenými kompetencemi, které nově nepřímo zahrnují mj. kontrolu legislativní činnosti Poslanecké sněmovny, nakládat rozumně“. „A že tuto funkci bude vykonávat vždy i v budoucnu osoba moudrá a uvážlivá,“ uzavřel.

Do debaty se narozdíl od zástupců ODS či Úsvitů vůbec nezapojili politici z opoziční TOP 09. Předseda jejich sněmovní frakce Miroslav Kalousek pouze v jeden moment rezignavaně pravil, že si zákon přeje schválit ministr Dienstbier.

„A koalice mu to pouští v rámci nějaké solidarity. Občané z opozice to chtějí zamítnout, protože to vidí jako zbytečné, a mimo zdi této instituce je to každému úplně jedno," tvrdí první místopředseda TOP 09.

Dienstbier: plníme vládní prohlášení
Návrhu se pak zastal jeho předkladatel Jiří Dienstbier. Zopakoval přitom, že posílení pravomocí veřejného ochránce práv jak v případě návrhu na rušení zákonů Ústavního soudu pro protiústavnost, tak u žaloby ve veřejném zájmu u diskriminace, vyplývá z vládního prohlášení.

Vládní novela rozšiřuje pravomoci veřejného ochránce práv o možnost obracet se na Ústavní soud ve věci zrušení zákonů či jejich částí a o možnosti podávat veřejnou žalobu proti diskriminaci.

Podle tiskového odboru veřejného ochránce práv se jedná o mimořádná oprávnění, která by ochránce využíval v zásadních případech, v nichž se nepodařilo dosáhnout změny situace či zákona jiným způsobem. Protože se nepředpokládá časté využívání těchto oprávnění, nejsou spojena s žádným personálním či finančním posílením Kanceláře veřejného ochránce práv.

Pokud návrh podpoří poslanci, senátoři a prezident, mohla by se ochránkyně už od roku 2016 obracet na Ústavní soud, pokud by v rámci šetření dospěla k názoru, že je některý zákon či jeho ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem, a pokud by se jí nepodařilo dosáhnout nápravy prostřednictvím vlády či Parlamentu.

Pokud návrh zákona projde celým zákonodárným procesem, úřad veřejného ochránce práv bude moci podávat také veřejnou žalobu, pokud by se setkal s diskriminací týkající se širšího počtu blíže neurčených osob.

Návrh ministra pro lidská práva počítal i s dalším rozšířením působnosti veřejného ochránce práv o monitorování plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Tato činnost by už vyžadovala vytvoření nových pracovních míst a právě z finančních důvodů se vláda rozhodla tuto novou působnost veřejnému ochránci práv zatím nesvěřit.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.