120 let Bohuslava Fuchse: jako když dýcháme vzduch

Architekt Bohuslav Fuchs, spolutvůrce Brna a mnoha českých, moravských a slovenských měst by se v březnu byl dožil 120 let. Jeho stavby formují naše představy o prostoru mnohem víc, než si běžne uvědomujeme.

Na inspirativní osobnosti a jejich dílo bychom neměli myslet jenom ve chvíli, kdy nás trkne do očí nějaké kulaté jubileum. Bohuslav Fuchs, největší československý architekt 20. století, je skrze svou tvorbu přítomen mezi námi stále. Je to jako když dýcháme vzduch.

Zdá se, že nikdo jiný nezasáhl a neformoval veřejný prostor Brna, ale i mnoha jiných českých, moravských a slovenských měst, jako právě tento člověk. Přičinil se o to jak jako urbanista tak jako architekt.

Jeho stavby a široký prostor kolem nich provázely celé generace Brňanů po celý život a v rozmanitých životních situacích. Při narození (Kropáčovo sanatorium), ve smrti (výkropní kaple – obřadní síň Ústředního hřbitova), ve škole (Fuchs jich v Brně postavil nejméně osm), ale i při cestě tramvají.

Již jen málo lidí si uvědomí, jaký „kulturní“ dopad měly několikeré lázně světového významu, které obstojí před nejpřísnějším soudem – kritickým pohledem dějin architektury: Zábrdovice, Kopečná, Riviéra, Mendlovo náměstí.

Kavárnu a restauraci hotelu Avion lze pokládat za důstojný protějšek pražské kavárny Slavie. Mnozí jako Halas, Nezval a Höger oscilovali mezi oběma ohnisky, půlíce přitom přízeň jednomu i druhému městu během týdne rovným dílem.

Kavárna Avion. Foto Archiv DR

Avion a jeho vnitřní prostor neměl ovšem průmět jenom do lůna českého a moravského umění. Je to ikona moderní architektury ve všeobecných relacích. Tento výsostně moderní prostor převzal paradoxně proporce, které jej tolik proslavily, ze středověkého moravského sáhu. Ona útlá budova je totiž právě tak široká jako jedna středověká parcela ze 14. století.

Fuchs realizoval více než 160 staveb. Číslo nevídané pro nekomerčního architekta. Jenže vůbec nejde o kvantitu, která může být spíše matoucí. Vlastností jeho díla je kvalita, a to kvalita mimořádná, fundamentální a silná v dlouhodobé inspiraci.

Fuchs ovlivnil mimořádné množství jiných architektů, studentů architektury, ale i uživatelů a jejích pozorovatelů. Jeho poselství je srozumitelné napříč dobami a ani v nejmenším není lokálně omezeno, jakkoli je jasné, že zdaleka ne vše se mu zdařilo – některé jeho projevy jsou podivně rutinní a možná šité i horkou jehlou.

Bohuslav Fuchs formoval veřejný prostor našich měst více jako urbanista než jako architekt. Sám si přál být především urbanistou a tento díl architektovy práce ho přitahoval nade vše; vynikl v něm snad ještě více než v prvním úkolu. Zde je dominantní přínos jeho činností nad jakoukoliv pochybnost.

Jenže urbanistická práce není tolik atraktivní a zvonivá, aby se leskla na prvních stránkách hodnotící publicistiky. Jeho urbanistická práce navíc teprve čeká na utřídění. Z celého rozsáhlého souboru urbanistických a územně-plánovacích prací vyjměme regulační (zastavovací) plán Brna z konce 20. let.

Je znám jeho iniciačním návrhem spojeným s vítězstvím v soutěži z roku 1928 a je zjednodušeně a nesprávně znám jako návrh přesunu nádraží. Ve skutečnosti šlo o komplexní návrh regulace Brna (dnes bychom řekli „územní plán“), kde nádraží bylo jedním z nejdůležitějších aspektů. Fuchs tam nenavrhoval přesun nádraží, jen v jedné ze dvou rovnocenných variant respektoval přání zadavatele.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

David Unger - psycholog, Kroměříž

Děkuji za připomenutí jubilea Středa, 1.Dubna 2015, 21:24:32

A ještě dodám parafrázi autora: Fuchsova "práce není tolik atraktivní a zvonivá, aby se leskla na prvních stránkách publicistiky" také proto, že jeho architektonické stavby stojí většinou v Brně a ne tolik v Praze.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.