Po africké armádě na scéně i arabská

Liga arabských států se dohodla na vytvoření společných obranných sil proti terorismu. Západ by měl iniciativu podpořit, ale měl by se při tom mít na pozoru.

Delší dobu mezi analytiky sílí přesvědčení, že by se bezpečnostní problémy měly řešit v rámci jednotlivých civilizací. Západní společenství se vojenskou angažovaností v Afghánistánu, Iráku a Libyi spolu s ekonomickou krizí finančně a vojensky dost vyčerpalo, zahraniční mise krizi jenom prohloubily. NATO a Evropská unie by proto k lokálním konfliktům měly přistupovat obezřetněji. Zvláště proto, že je vyčerpává krize ukrajinská.

To jsou asi hlavní důvody, proč se Západ vyhnul (s výjimkou využití amerických bezpilotních prostředků) vojenskému angažmá v Jemenu navzdory tomu, že je tam situace kritická: Jemen například čelí ohrožení od nejnebezpečnější odnože Al-Káidy. Šíitští povstalci dobyli metropoli San’á, obsadili přístav Hodejda a provincii jižně od metropole. Rebelové z klanu Hútíů chtějí s íránskou pomocí využít slabosti centrální vlády a rozkladu ozbrojených sil a hodlají v Jemenu vytvořit jakýsi ministát. Jemenu hrozí rozpad.


Liga arabských států (LAS) informovala o záměru vytvořit společné
obranné síly proti terorismu. Foto Bahrain Ministry of Foreign Affairs, Flickr


Společně proti teroru
Na summitu Ligy arabských států (LAS) se jejich zástupci rozhodli pro další vojenský zásah, informovali rovněž o záměru vytvořit společné obranné síly proti terorismu. Tuto myšlenku prosazuje především Egypt, přičemž vůdčí roli by v ní měla mít Saúdská Arábie. Jejím testem má být jemenská vojenská operace zahájená saudskoarabskými leteckými útoky, po nich by mohlo dojít i k pozemní operaci.

Záměr podporují USA i Egypt, který se operace v Jemenu pod vedením Rijádu účastní. Spolu s nimi se k akci hodlá připojit Jordánsko, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Súdán a Maroko; Pákistán žádost o poskytnutí vojáků teprve zvažuje, výhrady má také Irák. Projekt společných obranných sil většina z dvaadvaceti členských států LAS podporuje. Podle egyptských vojenských činitelů by navrhovaná jednotka mohla mít až čtyřicet tisíc vojáků.

V tomto širším bezpečnostně ohroženém teritoriu nejde o první vojenský projekt. Africká unie (AU), tato pokračovatelka Organizace africké jednoty, sdružuje již od roku 2002 třiapadesát států (s výjimkou Maroka) s rozlohou třicet milionů čtverečních kilometrů a 850 miliony obyvatel. Cílem projektu je postupná integrace celého regionu. Země by se měly spojit zvláště při likvidaci lokálních konfliktů. Přiznaným vzorem co do činnosti, organizace a stylu práce AU je Evropská unie.

V roce 2004 vznikla v rámci AU tzv. Mírová a bezpečnostní rada, která vyslala své jednotky do Burundi a Dárfúru. V roce 2010 pak měly z usnesení summitu v Addis Abebě vzniknout sbory rychlé reakce. Důvody jsou evidentní: africké státy nechtějí spoléhat na západní vojáky. Jejich zřízení se však oddaluje.

Určitě bychom měli tvorbu podobných regionálních armád a jejich sborů rychlé reakce podporovat už proto, že jejich zásahy mohou být flexibilnější a efektivnější než zahraniční mise. Zároveň se vyhneme převažujícím nežádoucím důsledkům západní misijní aktivity: místo aby nám byli místní vděčni, propast mezi námi se v důsledky vojenských operací častěji spíš prohlubuje.

A jako vždy, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Je třeba důsledně promýšlet, koho a jakým způsobem podporovat. Západ už si totiž v některých zemích nejednou úspěšně vycvičil a vyzbrojil své budoucí nepřátele.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.