Družstva mají dobré výsledky, vyplývá z analýzy

Vratislav Dostál

Přestože je družstevnictví politicky vzato na okraji zájmu, jeho přínos pro danou obec není nezanedbatelný. Vyplývá to z historické, právní a mediální analýzy postavení družstev v České republice.

Iniciativa Alternativa Zdola se předloni zapojila do projektu, jehož hlavním cílem bylo zmapovat postavení družstev ve středoevropských zemích a inspirovat se příklady dobré praxe v legislativě či v mediální propagaci. Vyvrcholením projektu bude ve všech čtyřech zemích vytvoření „družstevního inkubátoru“, který má sloužit jako informační a poradenské centrum pro zájemce o družstevnictví.

Inspirací pro projekt se stala zpráva Evropského parlamentu z roku 2013, která hodnotila pozitivní příspěvek a odolnost družstev vůči krizi a nabádala členské státy k podpoře a posílení tohoto sektoru, včetně vytvoření potřebné právní a finanční infrastruktury.

Historická, právní a mediální analýza postavení družstev v České republice byla doplněna výzkumem v terénu u šesti družstev z různých oblastí a různých typů: výrobní, zemědělská, spotřební, bytové a družstvo zaměstnávající postižené občany.

Dotazníky měly široké zaměření — od charakteru družstva, po postoje vedení, řadových družstevníků, představitelů samosprávy, ale i zákazníků a obyvatel daného místa. Výzkum zahrnul výrobní družstvo DUP Pelhřimov, 1. SDZP (Severočeské družstvo zdravotně postižených), zemědělské odbytové družstvo Brassica, zemědělské výrobní družstvo Chaloupky, bytové družstvo Borovany a obchodní družstvo Konzum z Ústí nad Orlicí.

„Navzdory pestrosti kategorií, velikosti, zaměření i lokalit je z výzkumu možno vyvodit řadu inspirujících momentů, které ukazují, že ač je politicky vzato družstevnictví na okraji zájmu, jeho přínos pro danou obec není nezanedbatelný,“ uvedli zástupci Alternativy zdola.

K obecným zjištěním patří dobrá informovanost členů družstev o svých právech, pozitivně hodnotí možnost seberealizace a možnost spolurozhodovat. Zaměstnanci oceňují vlídné a slušné zacházení, jistotu práce, ale také učení se novým věcem a pozitivní možnost ovlivňovat okolí.

Z šetření vyplývá, že respekt vzbuzuje například spotřební družstvo Konzum, jehož tradice sahá až do 19. století. Družstvo důsledně respektuje mezinárodní družstevní principy. Stalo se součástí družstevní skupiny COOP, je také zapojeno do Družstevní asociace ČR a obdobné EUROCOOPa je také členem Místní akční skupiny Orlicko.

Spolupracuje úzce s neziskovým sektorem v místě působnosti (desítky místních neziskových organizací). Cílem družstva je lepší život pro komunitu členů a posilování regionálního uvědomění, být nejlepším a trvalým dodavatelem kvalitních — primárně regionálních — potravin pro rodiny členů a zajistit potravinovou obslužnost členů i v nerentabilních menších obcích.

Delší družstevní tradici má i výrobní družstvo DUP, které je netypické hned třemi odlišnými výrobními závody (kovovýroba, kožedělná a galanterní výroba a pivovar Poutník). Je zakládajícím členem Svazu českých a moravských výrobních družstev a již sedmdesát let nabízí zaměstnání lidem z Pelhřimova a okolí.

1. SDZP (Severočeské družstvo zdravotně postižených) je typickým sociálním podnikem, které zaměstnává kolem stovky pracovníků se zdravotním postižením. Družstvo má úzký kontakt s místní komunitou, samosprávou a neziskovými organizacemi.

Odbytové družstvo Brassica vzniklo jako sdružení soukromých zemědělců, kterým zajišťuje skladování a odbyt produktů. Soukromí zemědělci družstevní formu dobře znali a pochopili, když se ocitli v existenčním ohrožení, její výhody.

Zemědělské družstvo Zašovice je ze zkoumaného vzorku nejmenší a nejmladší. Družstvo vzniklo v roce 2011 a je přímo personálně spojeno s Chaloupky, o.p.s., která se již dvě desetiletí zabývá ekologickou a environmentální výchovou a vzděláváním (ochrana přírody a trvale udržitelný rozvoj). Prvním větším úspěchem farmy je získání krajského certifikátu pro mléčné výrobky — „Vysočina regionální produkt“.

Bytové družstvo Borovany vzniklo v roce 1999. Jeho smyslem byla výstavba dvojdomu, jeho následná společná správa a údržba. Iniciativa vznikla „zdola“, ze zájmu lidí bydlet a na popud obce, jako alternativa k obecní výstavbě. Družstevní forma byla zvolena také s ohledem na tradici.

Alternativa Zdola zároveň zpracovala také analýzu mediálního obrazu družstevnictví od roku 2012 do roku 2014. Téma družstevnictví se objevilo v celkem 405 mediálních výstupech. Dominovaly Haló noviny a Parlamentní listy. Nejvíce článků bylo koncentrováno na družstevnictví obecně.

„Příjemným zjištěním bylo, že v textech převládaly kladné či neutrální postoje. Významným faktorem, který výzkum ovlivnil, byly volby (prezidentské a do sněmovny), které ukázaly korelaci tématu družstevnictví se jmény Táni Fischerové a Ilony Švihlíkové,“ uvedla Alternativa zdola.

Na podporu osvěty družstevnictví byla v rámci projektu vydána brožura o principech, historii i současném stavu družstevnictví v českých zemích i ve světě. Stručně popisuje také jedenáct různých družstev, tedy nejen ta, na které byl zaměřen výzkum. Pro zájemce je brožura k dispozici zdarma na uvedených kontaktech.