Makroekonomická čísla z Ukrajiny jsou děs a hrůza

Jiří Paroubek popisuje ekonomické perspektivy Ukrajiny. Nová data o ukrajinské ekonomice ukazují, že její hospodářství je ve stavu mnohem tragičtějším, nežli v jakém bylo před rokem, kdy došlo v Kyjevě ke státnímu převratu.

Po uzavření dohody Minsk II. došlo přece jen k významnému poklesu vojenských aktivit obou stran: ukrajinské armády i ruských vzbouřenců na východě Ukrajiny. A je to dobře, protože ukrajinské národní hospodářství je ve stavu mnohem tragičtějším, nežli v jakém bylo před rokem, kdy došlo v Kyjevě ke státnímu převratu.

Uplynulý týden ve Financial Times (27. 2.) ve zveřejněných údajích ze zdrojů MMF (Thomson Renters Datastream, Haver Analytics, IMF) jsou vidět děsuplná fakta, kam to až dopracovala ukrajinská ekonomika. Jestliže před rokem se ještě v březnu se měnil jeden dolar (USD) za osm ukrajinských hřiven, minulý týden to již bylo téměř třicet čtyři hřiven (přesněji 33,78) za dolar.

Roztočila se kola inflace. Válka, tedy válečné výdaje něco stojí. Mezi obyvatelstvem je stále více oběživa, vláda roztočila rotačky na tisk peněz. Inflace se v lednu meziročně zvýšila o téměř 30 %. Ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších vzrostly za poslední rok o zhruba 35 %. Život běžného ukrajinského občana se tedy nesmírně ztížil.


Makroekonomické ukazatele Ukrajiny se oproti závěru Janukovyčovy vlády nevídaně zhoršily vlastně ve všem. Foto Antonis Šen, Flickr

Rozpočtová bilance vlády vyjádřená podílem schodku státního rozpočtu k HDP dosáhla téměř 6 % (ještě v roce 2011 to bylo pod 3 %). Reálný HDP země poklesl loni meziročně o 7,5 %, což je podle mého názoru ještě hodně „lichotivé“ číslo, neboť Ukrajina ztratila nejen Krym, ale de facto i své dvě hospodářsky nejsilnější provincie. Skoro bych řekl – a nechci věrohodnost toho čísla příliš podceňovat – že fakticky je to nejspíše více. V letošním roce se očekává meziročně pokles HDP přes 15 %.

Ukrajinská centrální banka ve snaze udržet hotovost v zemi stanovila v minulém týdnu 30% úrokovou míru (dosud to bylo 19,5 %). V tomto týdnu zbankrotovala čtvrtá nejsilnější ukrajinská banka. Ukrajinská centrální banka disponuje rezervami v zahraničních měnách v objemu cca 6 mld. USD. Prostě makroekonomické ukazatele Ukrajiny se oproti závěru Janukovyčovy vlády nevídaně zhoršily vlastně ve všem.

V téhle chvíli nezbývá ukrajinské vládě nic jiného nežli řešit zoufalou finanční situaci svého státu novou půjčkou od MMF na čtyři roky ve výši 17,5 mld. USD. Půjčka MMF má být poskytnuta v okamžiku ukončení bojů (snad v průběhu března) podle smluvených dohod Minsk II.

Vláda Ukrajiny současně musí připravit velmi rychle restrukturalizaci dalších 15 mld. USD starých vládních dluhopisů, jejichž splatnost nastane letos. Pro představu - 17,5 mld. USD nové půjčky je cca 430 mld. Kč a 15 mld. USD nových dluhopisů Ukrajiny představuje cca 370 mld. Kč. Jedná se tedy o obrovské sumy, které ovšem budou jen vycpávkami děr v lodi, do níž rychle proudí voda.

Pokud ukrajinská vláda zvýší např. ceny plynu pro spotřebitele, aby omezila dovoz a tedy snížila výdaje za plyn v zahraniční měně, dostane se obyvatelstvo do přímo zoufalé situace. Lze tedy očekávat další výrazný růst životních nákladů občanů, což učiní jejich život zcela nesnesitelným.

Celkem se proto nedivím i jiným číslům, že vedle padesátitisícové ukrajinské armády na „ východní“ frontě vojenská prokuratura stíhá cca 17 000 povolanců, kteří se nedostavili k odvodu a nechtějí sloužit v armádě.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.