Projekty na podporu inkluze, o duplicitu nejde

Pavlína Baslerová a Jana Janková reagují na tvrzení Stanislava Štecha o překryvu a duplicitě projektů na podporu inkluzivního vzdělávání.

V článku profesora Štecha se objevuje podezření, že projekt Systémová podpora inkluzivního vzdělávání duplikuje výstupy, které byly již jednou zveřejněny jako výstupy projektu Inovace činnosti SPC. (…Co na tom, že jsou ty projekty v podstatě duplicitní a financuje se tak znovu, co už se jednou udělalo (srovnej např. metodika asistenta pedagoga) nebo se silnými překryvy (současný projekt SPIV zaměřený na podpůrná opatření a projekt Inovace činnosti SPC při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb z roku 2010).

S tímto tvrzením však nelze souhlasit.

Metodiky z projektu Inovace činnosti SPC byly tvořeny a vydány v době, kdy o chystané novele §16 ještě nikdo nevěděl. Proto na ni nemohly navazovat tak, jak je tomu v případě metodik, které jsou připravovány v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání.

Ty jsou logicky provázány s dalším produktem projektu Katalogem podpůrných opatření. První metodiky řešily jednotlivé oblasti činnosti asistenta pedagoga u žáka s příslušným zdravotním postižením. A jsou dodnes na školách (a to ve stovkách případů!) používány.

Zcela jiný je rovněž obsah výstupů, které nesou v názvu Katalog. Zatímco u prvního z uvedených projektů se jednalo o Katalog posuzování míry speciálních vzdělávacích potřeb – to znamená diagnostických postupů určených poradenským pracovníkům zejména speciálně pedagogických center s cílem zařadit děti, žáky a studenty do kategorií, které odrážejí závažnost dopadů jejich hendikepu do vzdělávání.

Katalog podpůrných opatření (výstup současného projektu) je určen učitelům škol a popisuje konkrétní postupy, návody, doporučení… pro poskytování podpůrných opatření, jak je předpokládá novela školského zákona. Tedy jiný obsah, jiná cílová skupina, jiné zcela vše.

Vrátíme-li se zpět k v současné době připravovaným metodikám, určeným rovněž asistentům pedagoga, tak ty primárně popisují, jakou roli sehrává AP v aplikaci těchto podpůrných opatření.

Pro ilustraci uvádíme názvy kapitol oněch zmiňovaných „duplicitních“ metodik v tomto případě určených pro žáky se zrakovým postižením (žáci s oslabením zrakového vnímání jsou zde zmíněni velmi okrajově, protože u těchto asistent pedagoga zpravidla nepůsobí).



Je jasné, že až na logicky a nutně obdobný popis daného znevýhodnění (etiologie, projevy a dopady zdravotního postižení) se obsah publikací zásadně liší.

Navíc je nutno zmínit, že tištěné verze metodik z minulého projektu jsou již rozebrány. Důležitý je rovněž fakt, že každá z těchto kapitol má nejen jiného autora, ale i jiný rozsah.

Z uvedeného je patrné, že o duplicitě se mluvit nedá.

Podle nás je vůbec velmi zavádějící hovořit o duplicitě metodik. Metodika práce přeci není jen jedna. Je vyjádřením empirie konkrétního autora v odraze aktuálních vědeckých poznatků. Ty mohly být před dvěma lety jiné než dnes a určitě budou za dva roky opět poněkud odlišné. Je na čtenáři, kterou z nabízených metodik využije. Proto považujeme za zcela legitimní nabídnout (v tomto případě asistentovi pedagoga) metodiky, které zvýší jeho odborné kompetence.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.