Líbal bych, líbal rety své

Pojednání o tom, co mají společného řidič zlaté Audi Q7, holohlavý majitel bomberu a docent Konvička. Sloupek Zuzany Válkové komentuje tři videa natočená fotografem DR Ondřejem Mazurou na demonstraci Islám v ČR nechceme.

Zuzana_valkova_cb

Zuzana Válková

23.01.2015 08:00

006

Čtvrtek je vrahem nadějí dělnické třídy na pátek. Foto Ondřej Mazura, DR

Natočil jste jedovaté, ale opravdu jedovaté video, pane kolego, chce se mi říci, když sleduji záznam z pražské demonstrace pořádané organizací Islám v České republice nechceme (IvČRN) z minulého týdne, a tetelím se zvráceným potěšením. Můj svět rozsvěcují nové, nečekané barvy, ačkoliv je pravdou, že některé mi dosud nechyběly.

Zvlášť třicetivteřinovou sekvenci mezi první a druhou minutou záznamu s názvem Martin Konvička je skvělý, v níž kameraman na dlouhé chvíle ostří do tváře hlavního řečníka, jehož myšlenkový svět mi do této chvíle zůstával skryt, si pouštím několikrát.



Iniciativu IvČRN pochopitelně znám, ale jejímu filozofickému předákovi jsem doteď nevěnovala pozornost, protože mi jeho myšlenky ustavičně někdo tlumočil. V domnění, že jde o cancy nějakého bizarního žvanila české blogosféry, nechtěla jsem marnit čas tím, že bych se jim věnovala.

A tak se na pána dívám a dívám, protože musím dohnat doby cval, a místo nad jeho podivuhodnými idejemi přemítám, do které z učebnic by měl reportážní příspěvek Ondřeje Mazury vstoupit dříve – zdali do té pro studenty DAMU, anebo pro historiky a sociální vědce.

Chvění a opakované semknutí docentových rtů, špatně skrývané dojetí z dobře odvedené práce, to všechno ve mně spouští lavinu asociací: jak nejlépe by se asi pan Konvička pochválil? Napadá mě například práškovací letadlo s vlající reklamní plachtou s nápisem „Jsemť dobrým“.

A pak mi přijde, že mnohem lepší by byl vyprodaný baseballový stadion se svítící reklamní kostkou, která o přestávkách v zápase problikává do rytmu fanouškovského diska, na níž se objevují dotazy typu „Vezmeš si mě, Mary Lou?“. Na něm by, přirozeně, zazářilo sdělení „Konvička je Bůh (ale ne Mohamed)“.



Konvička totiž něco jako nadpřirozená bytost je. V dobách chaosu se nebojí prostou řečí nabízet odpovědi na mimořádně složité otázky, a ještě k tomu vypadá, jako by jim sám věřil. To je faktor, který odlišuje vypočítavého populistu s malou nadějí na vlichocení se lidu od mudrlanta, jenž ho dokáže doopravdy uhranout.

Panu Konvičkovi přitom pranic nevadí, že si v řeči neustále odporuje, anebo u pozornějších posluchačů svou autoritu podrývá, když přiznává, že svoje vědění čerpá z pramenů, z nichž nejspíš čerpal Roman Onderka pro svoji bakalářku. Tedy z paty.

Některá jeho prohlášení mají vyloženě montypythonovské kvality, díky nimž je mi třeba záznam několikrát vrátit, abych se přesvědčila, že jsem se nepřeslechla: například tvrzení „Muslimy já miluju, ale nesnáším islám,“ či názor, že muslimy je třeba před vlastní vírou zachránit, jelikož si za ni, chudáčkové, ve většině případů ani nemohou, protože se blbě narodili.

A tak se moje pozornost obrací znova k záznamu, protože ústřední myšlenkové konstrukci islám = nacismus kvalitou odpovídá tak leda čtvrtek = vrah nadějí pracující třídy na pátek. Druhou tezi by, čistě teoreticky, mohli podpořit i spoludemonstrující neonacisté, jichž se Konvička nezříká ani ve chvíli, kdy je chce spolu s islámem (nikoliv však s muslimy!) stavět mimo zákon. Oni si toho ale stejně nejspíš nevšimli.

„Je šestnáct nula nula,“ rozkračuje se na Hradčanském náměstí předsedkyně strany Česká Suverenita Jana Volfová, jejíž přítomnost v české politice mi vždycky připomene, že jsou jevy, jimž nemá smysl pokoušet se porozumět – třeba proč je ve vesmíru víc hmoty než antihmoty, proč lidé spí a jak se má, sakra, správně poskládat synův dřevěný vláček.

„Jsme přesní, protože jsme ti, kdo chtějí být přesní,“ praví Volfová s pevností, po níž může následovat jedině výbuch smíchu, ale to by musela demonstrovat s jinou partou. Pak pozve k mikrofonu „Marka Černocha, shodou okolností syna Karla Černocha,“ a celé náměstí rozezní zneužitím hymny k dementním účelům.



Odnáším-li si z panoptikálních vystoupení IvČRN něco důležitého, je to přesvědčení, že pokud se nechají některé legitimní obavy občanů českých zemí z islámu v rukou odborníka na úrovní mudrlantů z obecní putyky, jakým je Martin Konvička, nedopadne to dobře. Nepomůže ani, budeme-li je soustavně zesměšňovat. Konvička, anebo někdo jako on, nakonec vyhraje, a pak přeteče pýchou.

Není možné jakýkoli strach přecházet mávnutím rukou, a pak se divit, že nezmizel. To jsem si uvědomila před několika dny, kdy se vedle mě v tramvaji rozplakala starší paní stresem z toho, že její vnuk odletěl za studiem do Spojených států. Ona se teď každý den modlí, aby ho nezabil nějaký terorista.

Může se dospělý člověk v takové chvíli začít smát? Nejenže nemůže, ale ani nesmí. A tak jsem se s ní pokusila přátelsky pohovořit a trochu ji uklidnit. Totéž by udělal každý. Kupodivu to zabralo. A asi už víte, kam tím mířím.

Proto mi zbývá vyřešit poslední otázku: Co má společného řidič legendární zlaté Audi Q7, jaká jezdí coby blahobytný tank po Praze a nechává za sebou pás oslnivé záře a kmotrovské sebedůvěry, holohlavý majitel bomberu z Konvičkovy demonstrace, a pan Konvička osobně?

No nevím, ale uvíznout ve výtahu bych s nimi nechtěla.


A co si myslíte vy? Diskuse (31 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Politický názor a osobnostní typus Pátek, 23.Ledna 2015, 13:27:10

Co je z předkládaných záběrů především možno vyčíst jako symptomatické, jsou charakterové vlastnosti aktérů a účastníků onoho shromáždění. Nakolik lze z videozáznamů soudit, jedná se v míře značně nadprůměrné osobně zapšklé osoby, se kterými je asi nemálo obtížné vyjít i v obyčejném občanském životě, a které si svou životní frustraci vybíjejí na - pro tentokrát nikoli na "tradičních" Židech, nýbrž pro změnu na muslimech. Pardon, na "vyznavačích islámu". A za druhé se u mnohých jedná o osobnosti zjevně exhibicionisticky založené.

Obzvláště hlavní řečník M. Konvička. Autorka článku uvažuje nad tím, jakým příměrem nejlépe vystihnout způsob jeho vystupování; mně jeho gestika a mimika, jeho opakované samolibé pokyvování hlavou z přízně publika okamžitě připomnělo onu známou scénu s italským ducem Mussolinim, při jeho projevu na balkóně před italskými zfašizovanými davy, s jeho až do groteskna přetaženou mimikou vlastní samolibosti. - Že bychom zde přece jenom měli nějakého malého českého adepta na nového "duce"?...

V každém případě až mrazí při pomyšlení, že někdo takový může vyučovat českou mládež.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Jako exot, Pátek, 23.Ledna 2015, 22:28:43

působil Zeman v devadesátém prvém roce na sněmu Občanského hnutí ve Slovanském domě a vzpomínám si, jak ho bralo vedení hnutí shovívavě jako neškodného šaška.
A ejhle, jaký se z něho vyloupl týpek rasisticko šovinisticko válečnický, za nímž, "až nás půjdou miliony," může zbýt jen zmar.
Přál bych si, aby tomu tak nebylo i v případě M. Konvičky.

Konvicka jen reaguje na poptavku, to je prece v trznim systemu OK. Sobota, 24.Ledna 2015, 09:52:22

Mozna by si autorka i nekteri diskutujici mohli uvedomit, ze s hnutim Pegida jedna i vedeni SPD.
To ze nereformovany Islam je problem, si uz ti realisticteji myslici politici na zapade zacinaji uvedomovat. Ze tento problem je prenechavan ke zneuziti typum jako J. Volfova u nas, je jen dalsim dukazem o selhani (upadku, zrade) politickych a intelektualnich elit, ci toho co se za ne povazuje.

A kresleni psychologickych portetu na zaklade filmoveho zaberu, mi prijde tak trochu na urovni lepsich casu Husakovy televize. Ale ted jsme vsichni Charlie, tak to beru.

http://www.faz.net/aktuell/politik/inland/sigmar-gabriel-in-dresden-ueberraschender-auftritt-vor-pegida-anhaengern-13388119.html

Petrasek Milan - penzista

Umění demagogie a mizerný talent trhovce Sobota, 24.Ledna 2015, 11:43:4

Pokus o Mussoliniho mimiku a silnou výpověď pomocí mlhavých frází je zřejmý, ale ta umělecká síla ..........?
Umění demagogie znalý, zná nejen obavy lidí, ale umí je ztvárnit - zdeformovat tak, aby znejistěné nadchl pro rigorózní ne a budoucnost, vedle které současná šedá občanská realita ztrácí poslední smysl.
Doufejme, že pan docent zůstane trčet ve svých mezerách jak v pedagogickém vzdělání, tak v talentu......bych doufal.

No nevim p. Petrasek. Sobota, 24.Ledna 2015, 12:06:50

Werich pry rikal "to je blby to se bude libit". Takze nehyrim optimismem.

Petrasek Milan - penzista

K líbení můžeme - mimo demagogů - hledat zalíbení u držitelů úřední moci a státníků Sobota, 24.Ledna 2015, 13:08:49

Držitel úřední moci - chápe neurózy a starosti smrtelníků, umí částečně regulovat problémy - otupovat konflikty, což však ve své konsekvenci neuvolňuje, ba blokuje procesy poznání.
Státník - neurózy a fantazie voličů mu stejnětak nejsou cizí , jenže je zreflektoval a svobodné mysli je schopen proti občanské zabedněnosti působit.
Takže vztah mezi ním a občany je vzájemně velmi velmi namáhavý, únavný, obtížný a ..... a žádný orgastický plezýr.
Ach tahle šedá demokracie............bych dodal.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pouze přání je otcem je myšlenky, že vedení německé SPD jedná s Pegidou Sobota, 24.Ledna 2015, 18:07:42

Pane Kuchejdo,

obávám se, že pouze přání je otcem je myšlenky, že vedení SPD jedná s Pegidou.

V tom článku z faz.de se píše, že v pátek si šéf SPD Sigmar Gabriel přišel jako soukromá osoba poslechnout přednášku do Centra pro politické vědy v Drážďanech. Přednášky se zúčastnilo přibližně 200 osob, mezi kterými byli příznivci i odpůrci hnutí Pegida. Po přednášce proběhla přibližně hodinová diskuze, do které se Sigmar Gabriel zapojil – a diskutoval tak s příznivci i odpůrci hnutí Pegida. Sigmar Gabriel poznamenal, že pro demokracii není nic lepšího, než abi si lidé promluvili. Podoknul, že by nejednal , která má neonacistický rámec, nicméně promluvil s lidmi, kteří si přišli poslechnout tu přednášku a kteří vyjadřovali své názory a obavy.

Šéf SPD jasně označil Pegidu za organizaci na neonacistických základech, se kterou nebude jednat.

To má do „jednání SPD s Pegidou“ hodně daleko (ale zase to má hodně blízko k populistickým polopravdám a umění demagogie).

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Sobota, 24.Ledna 2015, 18:11:41

Pardon, oprava neúplného textu:
Šéf SPD by nejednal s organizací, která má neonacistický rámec/ stojí na neonacistických základech.

A na "abi" taky koukám :-)

David Unger - psycholog, Kroměříž

Pane Kuchejdo, Sobota, 24.Ledna 2015, 20:33:13

autorka textu, paní Zuzana Válková, a autoři oněch videí a rozhovoru s panem docentem, udělali velice záslužnou práci a v podstatě zajímavou studii do politické psychologie a sociologie. Sám bych k tomu mohl napsat spoustu domněnek, které mě napadají k osobnosti dotyčné osoby, leč je z hlediska etiky mé profese nepřijatelné diagnostikovat na dálku.

Souhlasím s Vámi pouze v tom, že zdejší elity jsou v úpadku. Ne v tom, že by nedůrazně reagovali na "protiislámskou hysterii", to je spíš z nouze ctnost, že na ni nereagují. Ale úpadek je systémový, dlouhodobý a má historické kořeny. Za minulé století byly naše funkční elity systémově ničeny minimálně sedmkrát, z toho nacisté je likvidovali jen v jedné z těchto sedmi fází, komunisté čtyřikrát, čeští nacionalisté po obou světových válkách...

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Jednání SPD s Pegidou Neděle, 25.Ledna 2015, 11:32:31

Totiž, paní Mičkalová, ona ta věc opravdu není nikterak jednoduchá. Je sice pravda, že předseda německé SPD zdůraznil, že se onoho shromáždění s Pegidou zúčastnil výhradně jako soukromá osoba (a snad tuto svou pozici zvýraznil i čistě opticky, namísto jinak obligatorního saka vrcholného funkcionáře velké politické strany byl oblečen zcela ležérně) - nicméně na druhou stranu je fakt, že právě předsedovi tak velké politické strany je sotva možné zúčastnit se natolik politicky vyhraněné události "čistě soukromě". A v samotné sociální demokracii je tento jeho krok přijímán, mírně řečeno, s velkými rozpaky. Sigmar Gabriel totiž tímto krokem nemálo torpédoval dosavadní postoj SPD, že pozice tohoto antiislámského hnutí jsou natolik protidemokratické, že je nutno vnímat je principiálně jako nepřítele. Se kterým nelze jednat na žádné úrovni a žádným způsobem, kterého je možno pouze potírat.

Ovšem, předseda SPD tímto krokem ve skutečnosti sice prolomil jedno - levicové - tabu, ale zároveň tím prokázal, že je schopen vnímat společenskou realitu. A že opravdu ne všichni, kteří na oněch demonstracích ventilují své obavy z ústupu německé národní kultury před vlivem kultury cizí, musí být nutně fašisté. Zkráceně řečeno.

Před nedávnem jsem v rámci jedné diskuse na toto téma sám vyjádřil podobnou úvahu (za kterou jsem pak sklidil dosti bouřlivou kritiku od některých účastníků). Takže v daném kontextu opakuji mou tehdejší tézi ještě jednou: netolerance vůči komukoli (a jmenovitě vůči cizí kultuře jenom proto, že je "cizí") je samozřejmě vždycky nectnost. Mírně řečeno. Ale na straně druhé, tu schopnost určitého národa asimilovat v sobě úspěšně - a tolerantně - cizí element také nelze lámat přes koleno. V němčině existuje takové jedno trochu podivné slovo (které bylo tuším vytvořeno až právě v dané politické souvislosti), totiž "Überfremdung". Což znamená asi tolik, jako "nadměrná přítomnost cizího elementu".

Na jedné straně je tento pojem chápán jako heslo právě ze strany těch "netolerantních"; ale na straně druhé zase nelze upírat určité oprávnění výroku například jednoho účastníka onoho večera, který prohlásil, že nechce zažívat takové poměry jakou jsou třeba v Kreuzbergu nebo Neuköllnu. Což jsou čtvrti v německých městech, které jsou natolik většinově osídleny zahraniční komunitou, že samotný Němec se v nich skutečně může cítit jako cizinec ve vlastní zemi.

Domnívám se, že Sigmar Gabriel se svým činem pokusil právě o velice obtížné propojení obou těchto o sobě nesmiřitelných pozic: na straně jedné si nezadat s fundamentalistickými islámofoby respektive vůbec xenofoby, kteří jsou v hnutí Pegida samozřejmě ve většině, a přitom - jako představitel velké politické strany - být vnímavý vůči reálným obavám určité části vlastní národní populace.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Neděle, 25.Ledna 2015, 11:58:40

Pane Poláčku, naprosto s Vámi souhlasím.
Věc je mnohem složitější, což si uvědomuji - a ne tak jednoznačně nakloněná Pegidě, jak předestřel pan Kuchejda.

Šéf SPD se snaží vnímat nálady ve společnosti, což je jistě ctnost.
ALE
Takové zjišťování nálad ve společnosti neznamená přitakání, zejména ne organizaci Pegida, která obav Němců využívá/ zneužívá.
ZÁROVEŇ
Šéf SPD jasně vyjádřil, že Pegida je organizace neonacistického charakteru, se kterou by SPD nejednala.
A ZÁROVEŇ
SPD se na účast svého šéfa ani na té přednášce netváří nijak nadšeně. Naopak, s rozpaky.
ZÁVĚR
Že "s Pegidou jedná i vedení SPD" je značně překrucuje to, jak se věci mají.
Pan Kuchejda prezentuje odkazy, které uvádí i v jiných diskuzích, v obdobně pokroucené podobě.
V diskuzi o hnutí Martina Konvičky je to názorný příklad toho, jak je svůdná a jak "táhne" manipulace s fakty tak, až vznikne směs pravd, polopravd, zavádějících tvrzení až lží.

Manipulace je opravdu svudna, ale prime lhani je horsi. Neděle, 25.Ledna 2015, 14:23:33

Vetsi cast odpovedi za mne zvladl p. Polacek, timto mu dekuji. A ted p. Mickalova. Gabriel odmitl jednat s neonacisty a ani nemusel. Ve vedeni Pegidy nejsou a kde neni ani smrt nebere. Spolkovy urad na ochranu ustavy skutecnost ze Pegida neni neonacisticka organizace potvrdil a to musi akceptovat i pani Merkel at uz se ji to libi nebo ne. Gabriel pouze rychleji pochopil, ze pred problemem nemuze zavirat oci. Cili vase tvrzeni, ze "Šéf SPD jasně vyjádřil, že Pegida je organizace neonacistického charakteru, se kterou by SPD nejednala." je cista lez. SPD se netvari nijak , politici SPD se snazi orientovat v situaci a jiste chapou ze v hnuti Pegida je nemalo jejich volicu a proto opatrne sonduji jako Gabriel. A vsimnete si jmena jeho nejhlasitejsi kriticky - Yasmin Fahimi. Nabizi se prislovi o potrefene huse.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Neděle, 25.Ledna 2015, 14:32:5

Gabriel betonte: „Ich würde jetzt auch nicht mit Organisatoren reden, die im Neo-Nazi-Raum stehen.
Z článku z faz.de, na který odkazuje pan Kuchejda. Čistá lež, kterou cituji.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Neděle, 25.Ledna 2015, 15:03:23

Vzhledem k tomu, jak zavádějícím způsobem pan Kuchejda nakládá s informace i jejich zdroji, jaká tvrzení předkládá, i vzhledem k tomu, jakým způsobem v diskuzi vystupuje, se již dále diskuze s ním nezúčastním.

No ano. Neděle, 25.Ledna 2015, 18:17:23

Nebudu jednat s neonacistickymi organizatory Pegidy. Jenze oni nejsou, potvrzuje urad na ochranu ustavy. A tak se sel Gabriel "zatim" jenom popdivat. Je politik.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Neděle, 25.Ledna 2015, 18:41:15

Paní Mičkalová, mohu si od Vás pouze vypůjčit první větu: naprosto s Vámi souhlasím. ;-)

Co se týče toho, jestli (či do jaké míry) Pegida "organizace neonacistického charakteru" - toť otázka opět poněkud problematická. To že toto hnutí (nejedná se fakticky o organizaci v plném slova smyslu, nýbrž opravdu pouze o hnutí) Spolkový úřad pro ochranu ústavy (ještě) neoznačil za neonacistickou, naprosto nic neznamená. Jak už naznačeno, není to dost dobře možné v čistě formálních důvodů, jedná se stále jenom víceméně o hnutí, s teprve prvotními organizačními strukturami.

Fakt je: ve vedení je celá řada osob, o kterých je jednoznačně prokázáno, že přinejmenším inklinují k neonacismu. A sám její dosavadní šéf jak známo musel odstoupit pro aféru, kdy se sám vypodobnil jako Hitler. Prý "z žertu". Ovšem, ty nenávistné, urážlivé až rasistické výpady proti cizincům na jeho internetových výstupech - ty se nijakým způsobem už popřít nedají.

---------------------------------

Paní Mičkalová, ze způsobu argumentace pana Kuchejdy si nedělejte těžkou hlavu. Nejste zdaleka první, kdo v jeho případě definitivně rezignoval na možnost nějakého racionálního dialogu.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Neděle, 25.Ledna 2015, 19:28:34

Pane Poláčku,
ono to s těmi výnosy spolkových úřadů na ochranu ústavy, ani s výnosy toho celoněmeckého není jednoznačné, a skutečně spíš z formálních důvodů. Pegidu žádný úřad od nařčení z neonacismu neočistil, na druhou stranu nebyla ani jako neonacistická organizace zakázána.

Vidíme zde v diskuzi v přímém přenosu, že diskuze s přívrženci myšlenek, jaké nabízí pan Konvička nebo Pegida, je v podstatě nemožná. V tomto ohledu smekám před panem šéfem SPD Gabrielem, že se vůbec do nějaké diskuze pustil.

Mně osobně je ale zatěžko pokoušet se uvést na pravou míru obdobné příspěvky nejenom kvůli formálnímu překrucování faktů, ale i z toho důvodu, že jsou nepokrytě nenávistné a rasistické, jako ten o Yasmině Fahimi.
Není divu, že bavit se s fašizujícími rasisty je zatěžko.

Jen doufám, že se z muslimů nestanou „noví židé“ se vším všudy.

Je to smutne ale Charlie Hebdo mozna jen odstartoval novou dobu temna. Neděle, 25.Ledna 2015, 21:00:1

Pokud je clanek na Blistech pravdivy, pak je pan Konvicka zcela marginalni problem. A mne jenom mrzi, ze v tom pripade mel Klaus s jeho euroskepticizmem pravdu. A nektere ze zdejsich diskutujicich si dovedu predstavit jako dozorce v "taborech pro vychovu ke snasenlivosti".

http://www.blisty.cz/art/76243.html

Josef Poláček - Invalidní důchodce

K charakteru Pegidy Pondělí, 26.Ledna 2015, 12:50:31

Totiž, paní Mičkalová, ta takzvaná Pegida (i s mnoha jejími poněkud jinak se nazývajícími odnožemi či klony v jiných městech) je především velmi heterogenní hnutí. A - jakkoli se to může zdát být překvapivé - podle německých výzkumů to vypadá, že islamofobie není dokonce jejím hlavním cílem respektive motivem.

Podle prováděných výzkumů přinejmenším na položené otázky účastníci oněch demonstrací většinově odpovídali v tom smyslu, že jsou především hluboce zklamáni a frustrováni ze způsobu fungování politiky, především té vysoké. A právě tady by možná mohlo ležet vysvětlení k onomu paradoxnímu stavu, že toto hnutí vzniklo a existuje především ve východní části Německa - tedy na území bývalé NDR. Tedy na tom teritoriu, kde je - ve srovnání s Německem západním - jenom minimálně cizinců, a tedy i muslimů.

Tady totiž do nemalé míry stále ještě přežívají pocity z toho, že východní Německo bylo tím západním prostě "spolknuto": veškeré relevantní politické, právní, ekonomické struktury a instituty byly do východního Německa "exportovány" zNěmecka západního, ne zcela nepodobně jako to svého času dělaly mateřské země se svými koloniemi.

Zkrátka: nemalá část východních Němců se nikdy vnitřně neidentifikovala s těmi politickými strukturami, které jim byly vnuceny ze Západu. K tomu přistupuje navíc vysoká nezaměstnanost na území bývalé NDR. Čili: v této části Německa existuje zřejmě stále vysoký potenciál frustrace oproti centrálním politickým institucím; a je docela možné, že velké části protestujících se k těmto hnutím přidaly opravdu především z toho důvodu, aby tuto svou frustraci mohly veřejně ventilovat. Ta záležitost s "obranou Německa proti islamizaci" se v tomto smyslu možná stala jenom zástupným symbolem, jak tuto svou frustraci vyjádřit. (Což ovšem nijak nepopírá fakt, že této příležitosti se velmi ochotně chopili i neonacisté.)

A právě tohle byl zřejmě základní popud k tomu, že předseda SPD se rozhodl "jako soukromá osoba" těmto hlasům naslouchat.

Přičemž je zapotřebí zaznamenat nikoli nezajímavý fakt: vedení své strany (jakož i většinu politických komentátorů) tímto svým krokem nemálo rozezlil a iritoval; ale na straně druhé, z členské z á k l a d n y SPD přišlo do centrály 8 000 mailů k této záležitosti - a ty ve své naprosté většině vyjadřovaly s o u h l a s s tímto jeho počinem!

Takže, i nadále platí, že celá záležitost je nemálo komplikovaná a mnohoznačná, a že by bylo dosti problematické chtít ji hodnotit až příliš zjednodušeně.

P.S. Jeden německý profesor sociálních věd včera v německých televizních zprávách vyjádřil přesvědčení, že Pegida se brzy rozpadne. Právě proto, že je to velice heterogenní společenství, které je sice pro tuto chvíli spojeno společným heslem, ale brzy se v něm začnou projevovat rozpory a vzájemné animozity. Že prostě jedni zjistí, že ve skutečnosti zastávají podstatně jiné názory a přesvědčení nežli ti druzí.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Poláčkovi Pondělí, 26.Ledna 2015, 13:17:47

Na tom, co jim vadí, se totiž lidé shodnou mnohem snáz, než na tom, co vlastně považují za správné. Častěji víme, co nechceme. Uvědomit si, co vlastně chceme, je těžší.

Petrasek Milan - penzista

Drážďanská ovzduší nevoní ale informují Pondělí, 26.Ledna 2015, 16:55:5

V postkomunistické teritoriu nejen Německa, se nachází předmyslitelé povětšinou v singulární/sólové roli.
Duchem nezávislí na rodné hroudě a kavárně, bloudí duchem světa a hledají odpovědi na otázky skutečného složení globálních exhalátů.
Tací po večerech před kostelem neproklínají musulmány.
Pediga je jen krátkodeché nevonné pohnutí krátkozrakých.
Jo Syriza - to je průvan plný čerstvého vzduchu.....bych tvrdil.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 26.Ledna 2015, 19:08:19

Ještě k tomu, co psal pan Poláček o importu zákonů, které na lidi působí jako něco cizího.
Zákon by měl vycházet z nitra člověka nebo by aspoň měl být s tím lidským nitrem v souladu. Pokud zákon (byť pokrokový) dlouhodobě nerespektuje lidské city (byť zdánlivě neoprávněné), případně nerespektuje základní lidské potřeby, dá se očekávat, že časem dojde k nějakému výbuchu hněvu.
Nejhorší ovšem na tom je, že různé lidské city a různé lidské potřeby často směřují proti sobě navzájem.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Protest a řád Úterý, 27.Ledna 2015, 12:29:23

Takže, pokusím se odpovědět sumárně (mnohé body se navzájem prolínají).

V každém případě je tomu skutečně tak, že lidé se daleko spíše shodnou na tom, co nechtějí. Právě tohle je ale prokletím (a akčním i ideovým omezením) všech těch protestních hnutí všeho druhu. Ať se jedná o protest proti přistěhovalcům, anebo protest proti kapitalismu. Znovu a znovu v takových případech užívám příměr o gejzíru: když je přetlak příliš velký, tak ona ta doposud potlačená energie (hněvu) vytryskne, s velkým hřmotem a s velkým efektem - ale jakmile se vybouří, zhroutí se to celé samo v sobě, a nakonec zůstane sotva něco více, nežli jenom trochu sirného zápachu.

Na straně ovšem není radno přehlížet i to, že tady nějaké to vnitřní pnutí skutečně je, jinak by k těmto erupcím nedocházelo. A proto je zapotřebí brát vážně i tyto protesty proti kapitalismu, ale - jak stále zdůrazňuji - i tyto protesty Pegidy. Ono je sice dost dobře možné, že tyto protesty - ve své současné podobě - opravdu implodují; ale to naprosto neznamená, že by tím byly pozitivně vyřešeny ty problémy, které k nim vedly.

...........................................

Vnucené zákony? - On v podstatě nebyl zásadní problém v tom, že se platnost západoněmeckého práva rozšířila i na území dřívější NDR: na území sjednoceného státu samozřejmě muselo platit jednotné právo, a to "demokratické" právo mělo v tu chvíli k dispozici jenom Německo západní.

Problém byl ale v tom, jakým z p ů s o b e m se to celé dělo. Východní Němci měli asi přečasto pocit, že se s nimi zachází jako s nějakým nedospělým dítětem, se kterým není zapotřebí nějak závažně jednat, jako rovný s rovným, nýbrž kterému je možno - z moci čistě rodičovské - prostě nařídit a nakázat, jak se má chovat. A takovýto přístup může zanechat v duši dost hluboké rány.

...................................

To konstatování, že "různé lidské city a různé lidské potřeby často směřují proti sobě navzájem" - paní Hájková, tady jste narazila na jeden z největších problémů existence člověka vůbec. V užším smyslu pak na jeden z největších problémů politické demokracie.

Tato demokracie totiž vychází z fikce, že každý člověk r a c i o n á l n ě zná své skutečné potřeby, které pak také jako občan politicky uplatňuje. Ve skutečnosti je ale člověk krajně iracionální bytost, která se v podstatě jenom v ý j i m e č n ě řídí střízlivým rozumem. Člověk je stále do převážné míry ovládán svými - nevědomými - emocemi a pudy; a tak převelice často požaduje věci, které jsou v objektivním protikladu jak k jeho zájmům vlastním (jakožto lidské bytosti), tak k zájmům celé společnosti.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 27.Ledna 2015, 13:11:58

Ano, také si myslím, že východní Němci utrpěli jisté trauma svým začleněním do západního Německa, které si předtím možná přáli. Ale když to přišlo, nebylo to prostě to, co si představovali.
Souhlasím s vámi, že člověk není jednoznačně racionální tvor, protože v něm často planou zcela iracionální a nepochopitelné vášně, s nimiž se moc nepočítá.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 27.Ledna 2015, 15:12:40

Myslím si, že se ale nemusí vždycky jednat o nevědomé vášně a pudy. Ony totiž vášně nezmizí tím, že si je uvědomíme. To je velký omyl. Když je člověk například zamilován, ta si je své vášně také plně vědom, a přece s tím nemůže vůbec nic dělat (tedy pokud je opravdu zamilován).

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Vášeň a rozum Středa, 28.Ledna 2015, 11:52:31

No ano, to je sice pravda, že člověk nemůže své emoce a pnutí své niterné složky osobnosti jenom tak bez dalšího ovlivňovat či rušit zásahem ryzího rozumu. Ta emocionální složka je příliš silná. Někdy je tak tomu dokonce dobře; jindy je to méně dobře.

Nicméně, to uvědomění si své vlastní podmíněnosti je už prvním krokem k tomu, abychom se mohli dokázat na své vlastní jednání, a především na své vlastní motivace podívat poněkud střízlivějším pohledem. Je to první krok k tomu, abychom nebyli těmi svými vášněmi či předpojatostmi jenom víceméně slepě vláčeni, ale abychom je dokázali alespoň do určité míry usměrňovat.

Je to v podstatě trvalý souboj mezi emocemi a mezi rozumem; v lepším případě je to ovšem nikoli boj, nýbrž pozitivní dialog mezi těmito oběma stránkami naší osobnosti, kdy jedna je obohacována tou druhou.

Ve společenském měřítku to pak znamená: ano, samozřejmě zastáncům nějaké fundamentalistické ideologie tuto nevyvrátíme jenom tím, že budeme sociologicky či psychologicky analyzovat jejich sociálně či individuálně podmíněné pohnutky. Ale přece, kdyby si například v daném případě německá politika opravdu dokázala uvědomit, jakých se jmenovitě k bývalému východnímu Německu (a jeho obyvatelstvu) dopustila necitlivostí, a byla schopna tyto necitlivosti napravit, pak by tím bylo bezpochyby mnoho získáno.

Velikou otázkou ovšem je, jak opravdu citlivá dokáže být taková politika, která je ve své podstatě zaměřená a omezená jenom na víceméně technokratickou správu (kapitalistického) systému. Tady opravdu mnoho prostoru pro nějakou citlivost a empatii nezbývá...

Petrasek Milan - penzista

Rozum pudů oproštěný je hajkl, ba explozivní představa Středa, 28.Ledna 2015, 12:21:51

a mezi takové pudy které ovládají i rozum anticipující čili předjímající patří pud sebezáchovy.
Rozum se rozhoduje vždy ve stavu neúplné informovanosti; a čím závažnější a dalekosáhlejší rozhodnutí, tím je i větší rozsah neinformovanosti, v niž se vášnivě rozhoduje........vášnivě bych dodal.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 28.Ledna 2015, 17:36:42

Jeste k tomu iracionalnu v cloveku.
Kdysi se to resilo tak,, ze kazdy clovek mel byt clenem nejake iracionalni organizace, ktera si s tim jeho iracionalnem vedela rady - tedy cirkve. Zprvu povinne. Zpocatku nebylo ani na vyber, pozdeji si lide mohli vybrat tu, ke ktere meli duveru. No a jeste pozdeji bylo povoleno, abychom se tvarili, ze jsme racionalni.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pozitivní iracionálno Čtvrtek, 29.Ledna 2015, 13:13:38

Já bych se především pozastavil u toho paušálního označení církve jako "iracionální" organizace. Vůbec, už ten samotný pojem respektive sousloví "iracionální organizace" je v podstatě protimluv.
Organizace je ze svého samotného pojmu velmi racionální záležitost, jejím cílem je vytvářet pevné, spolehlivé, funkční elementy a struktury řízení, správy, edukace atd.atd... Čili, v daném smyslu se jedná o zcela racionální záležitost.

Ale stejně tak i u (křesťanské) víry - o kterou se tu zřejmě v prvé řadě jedná - bych byl velmi opatrný s tím, označit ji prostě a jednoduše za "iracionální".

Neboť tento pojem "iracionální" je bezprostředně asociován s představou něčeho, co principiálně opustilo (či cíleně zavrhlo) svět rozumu a logiky, a jako svého druhu neřízená střela se vrhá do dobrodružných výletů do říší snů a představ, ne-li vyslovených fantasmagorií.

Takovýto pohled na křesťanství, jakož i jiná velká náboženství, by byl skutečně značně zkrácený. Jak křesťanství, tak i judaismus a islám (abychom zůstali jenom v našem evropském teritoriu) se vyvíjely do velké míry ruku v ruce, respektive v neustálé konfrontaci s (řeckou) filozofií. A jak v křesťanství, tak i v islámu existovaly významné racionalistické směry, které se odvolávaly přímo na Aristotela, totiž na jeho filozoficko-metafyzické odůvodnění logické nutnosti existence "Prvního hybatele", čil samotného Boha.

Je v prvé řadě nutno rozlišovat různé, i když napohled velmi podobné pojmy. Přesněji řečeno, pro toto rozlišení si asi budeme muset sami vytvořit pojmy nové.

"Iracionální" neznamená totéž co "a-racionální", respektive "para-racionální"; a sám bych dokonce hovořil o "metaracionálnu".

Nechci zdejší politické téma zatěžovat složitými teologicko-filozofickými úvahami, takže jenom velice krátce: role náboženství ve společnosti spočívá v tom, že striktní (a principiálně omezené) racionálno vyvažuje oním a-racionálním, respektive metaracionálním elementem.

Tento a-racionální element (na rozdíl od iracionálna) n e p o p í r á racionalitu jako takovou; jak řečeno, je daleko spíše jejím komplementárním doplňkem.

Připomeňme si jenom: tím úplně prvním "iracionálním" prostředím, do kterého se dostáváme, je prostředí vlastní rodiny. Pokud je to skutečně na přirozených základech fungující rodina, pak jejím centrálním momentem jsou city, nikoli chladné racionálno...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Upřesnění Čtvrtek, 29.Ledna 2015, 13:35:17

Označení "iracionální organizace" bylo mnou myšleno spíš jako organizace, která to iracionálno jistým způsobem "spravuje". Takže může vlastně být i racionální.
Mimochodem, Žižek a spol, myslím, nehodnotí nevědomí jako cosi iracionálního, nýbrž naopak jako něco mnohdy racionálnějšího než rozum.
Koneckonců zvířata, která rozum vůbec nemají, se chovají vcelku racionálně.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 30.Ledna 2015, 13:54:56

Malý dodatek: zdá se, že ten německý profesor přece jenom naprostou pravdu v tom, že Pegida je příliš heterogenní, a že se v důsledku toho rozpadne. Přesně tohle se zrovna stalo.

Ono je to vlastně logické: ti kteří jsou v tomto hnutí aktivní, jsou zcela jednoznačně netolerantní, až přímo nesnášenlivé lidské charaktery. A jak nesnášejí jiné (imigranty, muslimy...), tak stejně tak nakonec nedokáží snášet ani sebe navzájem...

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.