Je Andrej Babiš opravdu zázračným výběrčím daní?

Předseda ANO v době dojednávání koaliční smlouvy tvrdil, že není třeba zvedat druhou sazbu daně z příjmu právnických osob, protože dokáže zajistit efektivnější výběr stávajících daní. Jak si zatím vede?

Ministr vnitra Chovanec, predestinovaný druhý muž ČSSD po březnovém sjezdu této strany, spustil před pár dny průzkum bojem. Připomněl Andreji Babišovi jeho závazek z doby při ustavování Sobotkovy vlády. Tehdy Babiš říkal, že není třeba zvedat druhou sazbu daně z příjmu právnických osob (DPPO), neboť on dokáže zajistit efektivnější, tedy vyšší výběr stávajících daní.

Jaký byl vlastně výběr dalších daňových příjmů státního rozpočtu v roce 2014?
Závazek, který si dal ministr financí, tedy vybrat od daňových poplatníků na stávajících daních více peněz, se snadněji vyřkne, ale hůře plní. To se potvrdilo i v tomto případě. Faktem je, že meziročně došlo ke slušnému nárůstu příjmu z DPH, a zejména DPPO.

Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 18,8 miliard korun, tedy o 3,4 %. Inkaso DPH – nejvyššího daňového příjmu – činilo 230,2 miliardy korun a bylo meziročně o 10,3 miliard korun, to znamená o 4,7 % vyšší. To je skutečně slušná dynamika tohoto daňového příjmu.

Po celý rok 2014 však u daně z přidané hodnoty komplikovaly berní úřady život menším a středním firmám pozdržováním a pozdním vyplácením tzv. nadměrných odpočtů DPH. Ještě na konci roku tak mohly být v „talónu“ finančních úřadů až dvě miliardy korun. A samozřejmě v průběhu roku 2015 bude třeba tuto částku dotčeným firmám vrátit.


Příjem z živnostenské daně je za minulý rok zřejmě tak nízký, že jej ministerstvo financí ve svém komentáři raději ani nezmiňuje. Foto jarmoluk, Pixabay

Kladný vliv na inkaso daně mělo i zavedení povinnosti kauce pro obchodníky s pohonnými hmotami. Je to ovšem jen jednorázový pozitivní vliv, který již v tomto roce a ani v dalších letech neporoste. Takže vývoj výběru DPH byl loni sice slušný, ne však skvělý.

Opticky zřejmě nejlepší vývoj byl meziročně u daně z příjmu právnických osob (DPPO). Inkaso DPPO dosáhlo výše 84,4 miliardy korun. To znamená, že došlo k meziročnímu růstu o 7,9 miliard korun, tedy o 9,7 %. To je oproti předchozímu roku významná a pozitivní změna, ke které došlo v důsledku ekonomického oživení v roce 2014. Nešlo sice o zázračné oživení, ale přece jen alespoň o nějaké oživení.

Za rok 2013 bylo však z naší země na dividendách na účty zahraničních mateřských společnosti vyvedeno 315 miliard korun. Za rok 2014 údaje ohledně odvodu dividend z ČR do zahraničí zatím chybí. Pro jednoduchost předpokládejme, že to bude opět kolem 300 miliard korun.

Porovnáme-li inkaso DPPO s předpokládaným objemem převodu vyplacených dividend, můžeme vidět značný nepoměr. Inkaso DPPO totiž nedosahuje ani třetiny do zahraničí vyplácených dividend. A je možné, že až uvidíme konečná čísla vyplacených dividend za rok 2014, zjistíme, že příjmy z DPPO nedosahují ani čtvrtiny částky, která na dividendách odchází do zahraničí…

Příjem z živnostenské daně (DPOSVČ) je za minulý rok zřejmě tak nízký, že jej ministerstvo financí ve svém komentáři raději ani nezmiňuje. (Za rok 2013 dosáhl její výběr 2,8 miliardy korun.) Pryč jsou doby – a již se nikdy nevrátí – kdy její roční výběr dosahoval přes 15 či 25 miliard korun.

Jaké byly celkové příjmy státu v roce 2014
Některé mimořádné příjmy státu (z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE v objemu 8,5 miliard korun; příjmy z EU, které byly meziročně vyšší o 6,6 miliard korun) a pojistné na sociální zabezpečení při meziročním růstu o 10,6 miliard korun zajistily slušný meziroční nárůst státních příjmů. V těchto třech položkách došlo k nárůstu o 25,7 miliard korun. A to je více, než kolik stát meziročně vybral na daních (18,8 miliard korun).

Obejde se stát bez změny struktury daní?
I na základě této stručné analýzy vývoje příjmů státu v minulém roce je zřejmé, že stát bez změny struktury daní (vlastně se jedná pouze o DPPO) nemá šanci razantně navýšit objem výběru daňových příjmů a současně v následujících letech snižovat deficit státního rozpočtu k nule. A samozřejmě také směřovat k výraznějšímu snižování strukturálního deficitu státu. Což je jednou z podmínek pro přijetí eura.

Téhož efektu v oblasti snižování deficitu by ovšem mohlo být dosaženo také rychlým, robustnějším hospodářským růstem země. V tomto i následujícím roce je ovšem očekáván růst 2,5 % HDP. A zatím není možné plně odhadnout dopady některých faktorů působících na HDP (sankce proti Rusku a ruské protisankce; očekávaný dopad poklesu ruské ekonomiky; růst mezinárodního napětí v důsledku možných teroristických úderů v západním světě atd.).

Je však možné, že si Andrej Babiš z „boje s ČSSD o nezvyšování daní“ udělá svou bojovou zástavu pro mimořádné sněmovní volby. Jeho a spřátelená média to voličům – byť nikomu jinému než velkým korporacím vesměs oligopolního charakteru zvýšení daní nehrozí – patřičně vysvětlí.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.