Začínají zápisy do prvních tříd. Šabatová: ředitelé musí zajistit rovnost dětí

Začínají zápisy prvňáků. Ombudsmanka upozorňuje, že ředitelé škol rozhodují jako správní orgán a musí tedy striktně dodržovat zásady zákonnosti a ctít princip rovnosti účastníků řízení. Nemohou tedy činit víc, než jim zákon ukládá a umožňuje.

(vd)

15.01.2015 13:19

A1

Mnozí ředitelé jsou v nelehké situaci, přesto by měli respektovat zákon a princip rovného zacházení. Foto neznámého autora, flickr.com

Ve čtvrtek začínají zápisy do prvních tříd. Počet přihlášených dětí často přesahuje kapacitu škol a ředitelé musí rozhodovat, které z dětí přijmou a které ne, aniž by jednali protiprávně. Ministerstvo školství očekává, že poprvé půjde k zápisu 140 tisíc až 150 tisíc předškoláků. A ČTK uvedla, že dalších více než třicet tisíc dětí čekají zápisy po loňském odkladu školní docházky.

V celorepublikovém měřítku sice kapacity základních škol dostačují, podle zjištění ombudsmanky Anny Šabatové ale praxe ukazuje, že zejména v místech s vysokou koncentrací obyvatel rodiče mnohdy jen obtížně hledají dostupnou základní školu. Problémy navíc umocňuje fakt, že do škol aktuálně míří populačně silné ročníky. Dlouhodobě je obzvlášť vážná situace v základních školách v oblasti kolem Prahy.

Primární odpovědnost za kapacitu jednotlivých škol nesou obce, část odpovědnosti ale leží i na vládě, která nastavuje systém a podmínky. Veřejná ochránkyně práv ve čtvrtek připomněla, že vláda například aktuálně schválila program na poskytování finančních dotací ze státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na rozvoj kapacit mateřských a základních škol. Intervence státu, který břímě zajištění povinné školní docházky přenesl na samosprávu, však podle ní přichází se zpožděním, takže v letošních zápisech si musí ředitelé škol s přetlakem dětí poradit sami.

Šabatová proto apeluje na obce, aby sledovaly situaci svých škol a byly schopny pružně zareagovat na nutnost navýšit kapacitu školy podle aktuálních potřeb. Současně chce upozornit na to, že některé postupy, které ředitelé při rozhodování o přijetí používají, nejsou vhodné a mohou být v rozporu se zákonem. Ředitel rozhoduje jako správní orgán a musí tedy striktně dodržovat zásady zákonnosti a ctít princip rovnosti účastníků řízení. Nemůže tedy činit víc, než mu zákon ukládá a umožňuje.

Podle ochránkyně by stát měl minimalizovat rozdíly mezi školami a zabránit tak „migracím“ žáků. Ředitele by měli respektovat zákon a princip rovného zacházení. „Není horší pocit a větší rána pro motivaci, než když dítě hned na začátku svého vzdělávání zažije neúspěch, který přitom nemá souvislost s jeho schopnostmi, dovednostmi a zájmem učit se,“ uvedla ombudsmanka.

Zajistit dostatečné kapacity pro základní vzdělávání je zákonnou povinností obce. Má-li obec více škol, pak obecně závaznou vyhláškou vymezí tzv. spádový obvod školy. Děti přihlášené k trvalému pobytu ve spádovém obvodu mají na přijetí ve škole přednostní právo. Teprve když to kapacita školy dovolí, může škola přijímat i děti z jiného spádového obvodu.

Šabatová připomíná, že by samosprávy proto měly sledovat populační vývoj na svém území a pružně na něj reagovat například rozšířením kapacity škol, reorganizací spádových obvodů, uzavřením veřejnoprávních smluv s okolními obcemi apod. Jako vhodné a žádoucí se veřejné ochránkyni práv jeví vymezovat spádový obvod pro každou školu zvlášť, nikoli jeden společný pro více škol.

Ani zodpovědný přístup obcí nicméně nemusí stačit. „Především vyhlášené a žádané školy se setkávají s případy, kdy rodiče přihlásí dítě k trvalému pobytu ve spádovém obvodu školy, aby mu zajistili přednostní právo na přijetí,“vysvětluje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dodává: „Jsem přesvědčena, že jde o zneužití práva ze strany rodičů. Školy, jejichž kapacita vyhovovala situaci ve spádovém obvodu, se dostávají pod tlak žádostí dětí, s nimiž se počítalo ve školách v jiných obvodech. Tento stav navíc může kvalitní a žádané školy zcela paralyzovat.“

Ředitelé přitom nemají právní nástroje k ověření, zda nejde o účelové jednání. Pokud by chtěl ředitel odmítnout dítě, které rodič přihlásil k trvalému pobytu ve spádovém obvodu školy účelově, musel by své zamítavé rozhodnutí podložit důkazy a přesvědčivě ho odůvodnit. V opačném případě by bylo rozhodnutí nezákonné a mohlo by být krajským úřadem nebo soudem zrušeno.

Školský zákon ředitelům v jejich rozhodování nedává příliš možností. Hovoří totiž pouze o přednostním přijetí dětí z tzv. spádového obvodu. Nespecifikuje ale, jak má ředitel postupovat, jestliže i počet dětí ze spádového obvodu přesahuje kapacitu školy. Podle zjištění Šabatové si ředitelé snaží vypomáhat formulováním dalších kritérií, která nejen nemají oporu v zákoně, ale někdy navíc nevhodně rozlišují děti z různého sociálního či kulturního prostředí.

V praxi se vyskytují především tato kritéria: datum a čas přijetí přihlášky, test školní zralosti, sourozenec ve škole (nebo dokonce „bezproblémovost“ staršího sourozence ve škole), vzdálenost bydliště od školy, absolvování mateřské školy při ZŠ, trvalé bydliště rodičů ve spádové oblasti aj.

Šabatová nesouhlasí s názorem některých žádaných škol, že by o přijetí do první třídy měl rozhodovat čas přijetí přihlášky podle hesla „kdo dřív přijde…“ Školský zákon totiž jednoznačně hovoří o povinnosti zákonného zástupce dítěte, které má nastoupit k povinné školní docházce, aby dítě přihlásil ke vzdělávání v době od 15. ledna do 15. února rozhodného roku.

Ředitel školy má pro toto časové rozmezí stanovit místo a dobu zápisu a oznámit to způsobem místně obvyklým. I poslední přihláška ke vzdělávání přijatá v rámci termínu zápisu má tedy stejnou váhu jako první a zájemci o vzdělávání by se mělo dostat stejného zacházení.

Test, který je součástí zápisu do první třídy, by měl hravou formou prověřit školní zralost dítěte a vést k doporučením rodičům, jak dítě vhodně připravit na školní docházku. Výsledkem „testování“ tak může být například doporučení návštěvy logopedické ambulance, pedagogicko-psychologické poradny, zaměření se na rozvoj dosud nedostatečných schopností, znalostí či dovedností dítěte apod.

Ochránkyně se však setkala se situací, kdy „úspěšnost“ v bodovaném testu školní zralosti byla kritériem pro výběr dětí ze spádové oblasti při nedostatečné kapacitě školy. Ve své podstatě ředitel vybíral ze spádových dětí ty „nejlepší“ a ostatní po nepřijetí odkázal na jinou školu. Tento postup je běžný v případě středního či vysokoškolského vzdělávání.

Základní vzdělávání má ale jiné postavení, proto ochránkyně vnímá tuto formu výběru dětí jako nevhodnou: „Základní školy nejsou výběrové a stát dítěti garantuje, že může plnit povinnou školní docházku ve své spádové škole. Všechny „spádové děti“ navíc mají mít stejnou právní jistotu, že mají stejné právo na přednostní přijetí. Není tedy možné mezi nimi rozlišovat na základě znalostí či dovedností, které mají v době zápisu, tj. půl roku před zahájením školní docházky. V první třídě je pak s dětmi třeba individuálně pracovat a případně jim nabídnout takovou podporu, aby mohly naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál.“

V této souvislosti Šabatová připomíná, že některé nekvalitně zpracované či nevhodně interpretované testy školní zralosti mohou obsahovat i kulturně nekorektní úkoly, které mohou děti z jiného kulturního prostředí znevýhodňovat. Podle ochránkyně by bylo vhodné, aby škola na základě odborně vedeného „testování“ poskytla rodičům zpětnou vazbu, na jejímž základě budou moci rodiče vhodně dítě připravovat na nástup do školy.

„Hodnocení školní zralosti jako kritéria pro přijetí či nepřijetí dítěte považuji za krajně nevhodné a protiprávní. Jestliže se dítě podle testu jeví nezralé, je povinností školy informovat rodiče o možnosti odkladu povinné školní docházky. Je však výhradně na rodiči, jestli o odklad požádá nebo ne. Ředitel sám nemůže výsledkem z testu školní zralosti odůvodňovat správní rozhodnutí o nepřijetí dítěte do první třídy,“ vysvětluje ochránkyně.

Šabatová si je nicméně vědoma, že mnozí ředitelé jsou v nelehké situaci. V první řadě by podle ní měli jednat se zřizovatelem o možném navýšení kapacit. Pokud toto řešení není možné, doporučuje řediteli školy transparentní losování za přítomnosti zákonných zástupců dětí.

Z pohledu rodičů se toto řešení může jevit tvrdé, protože rozhodování staví na prvku náhody, ale s ohledem na platnou právní úpravu se losování jeví ochránkyni jako nejobjektivnější a nejspravedlivější. Nepřijatým spádovým dětem pak musí obec zajistit plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí, v případě měst v jiném spádovém obvodu.

Současně Šabatová doporučuje ředitelům škol dopředu zveřejnit informace o počtu otvíraných tříd, počtu přijímaných žáků, o zákonných podmínkách, podle kterých se bude rozhodovat. Každý rodič má právo na písemné rozhodnutí. Je-li zamítavé, má právo se odvolat ke krajskému úřadu a poté je oprávněn podat správní žalobu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.